Rozhovor naleznete ZDE.

Další zajímavé reporty Hendrika Bessembindera:

• Which U.S. Stocks Generated the Highest Long-Term Returns?
• Long-Term Shareholder Returns: Evidence from 64,000 Global Stocks
• Long-Horizon Stock Returns Are Positively Skewed
• Long-Run Stock Market Returns: Probabilities of Big Gains and Post-Event Returns
• Shareholder Wealth Enhancement, 1926 to 2022
• Wealth Creation in the U.S. Public Stock Markets 1926 to 2019
• Predictable Corporate Distributions and Stock Returns

The post Akcie dlouhodobě překonávají pokladniční poukázky. Nebo ne? appeared first on Investice do akcií.

Analytici se tentokrát zaměřili na šest nejhorších období na pěti nejvýznamnějších akciových trzích na světě + world index. Ukázali, že akcie mohou klesat o desítky procent. Jedním ze zajímavých zjištění bezesporu je, že nejhoršími obdobími pro světové akcie nebyly světové války, ale krize v letech 1929-1931, recese a ropný šok v letech 1973-1974, internetová bublina na přelomu tisíciletí a finanční krize v roce 2008. Kromě nejhorších let zveřejnili analytici i tabulky zachycující roky nejlepší. Podobné cvičení provedli na dluhopisech, kdy ukázali, jak se dluhopisy chovaly v extrémních obdobích. Dále propočítali maximální drawdowny akcií i dluhopisů.

Druhým tématem byly korporátní dluhopisy, kreditní prémie a jejich vývoj v čase. Konec reportu se již tradičně věnuje dlouhodobým výnosům akcií, dluhopisů a pokladničních poukázek ve vybraných zemích/regionech.

The post Šest nejhorších období pro klíčové akciové trhy v letech 1900-2023 appeared first on Investice do akcií.

Akcie v USA a ve zbytku světa

Většina obecných investičních pouček o akciích byla odvozena ze studia historických dat amerických akcií. Důvody jsou prosté. Spojené státy mají největší ekonomiku na světě, nejrozvinutější kapitálový trh a jedny z nejdelších časových řad o akciových trzích. Zároveň je zde koncentrováno obrovské množství bohatství a investování do akcií je zde hluboce zakořeněno. Většina nejvýznamnějších knih o investování pochází od amerických autorů. Investiční kurzy na amerických vysokých školách patří k nejlepším na světě. V USA žijí nejbohatší lidé planety, kteří zbohatli výhradně díky svým investičním schopnostem.

Americký akciový trh je nicméně vcelku unikátní. Na počátku minulého století byly Spojené státy prakticky stále rozvíjejícím se trhem. Světu dominovala Evropa. USA měly nízké zadlužení, rychlý hospodářský růst, solidní vymahatelnost práva, dobře fungující právní stát a především byly postaveny na kapitalismu. Díky své unikátní geografické pozici nikdy nezažily na svém území válku. Vyhrály i v případě nejbližších sousedů (Kanada, Mexiko), s nimiž čile obchodovaly. Zároveň disponovaly obrovským nerostným bohatstvím. Po dvou světových válkách se navíc staly na několik desetileté dominantní globální mocností.

Relativní velikost vybraných akciových trhů v letech 1899 až 2023

Zdroj dat: Credit Suisse – Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2023 Summary Edition

Kombinace výše uvedeného způsobila, že americké akciové trhy mají historicky jedny z nejvyšších dlouhodobých výnosů na světě a zároveň i podprůměrnou rozkolísanost těchto výnosů. To je zřejmé i z tabulky níže, kde nalezneme kromě dlouhodobých reálných výnosů akcií (výnosy z pohledu dolarového investora ponížené o inflaci) i ukazatele volatility a největší poklesy a růsty v jednotlivých letech.

Zdroj: Credit Suisse – Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2023 Summary Edition

Dlouhodobá reálná výkonnost amerických akcií se v letech 1900-2022 pohybovala na úrovni 6,4 % ročně. Vyšších výnosů dosáhly pouze akciové trhy v Jižní Africe (7,0 %) a v Austrálii (6,7 %), které lze považovat za zcela okrajové trhy. Výkonnost globálních akcií mimo USA se pohybovala na úrovni 4,3 %. Akcie v Evropě rostly ve sledovaném období v průměru o 4,1 % ročně, v případě rozvíjejících se trhů pouze o 3,8 %.

Akciové trhy v USA vyčnívají i při pohledu na nejhorší roční reálnou ztrátu ve zkoumaném období, která byla pouze -38,6 %. Lépe na tom bylo v historii pouze Švýcarsko (-37,8 %) a Kanada (-33,8 %). V zemích zasažených válkou byla situace mnohem horší. V případě Německa byl v roce 1948 propad o 90,8 % (při propadu o 90,8 % musíme v následujících letech zhodnotit svůj majetek o 987 %, abychom se vyšplhali na hodnotu našeho majetku před propadem). Ani válka však nemůže za vše. Například v Irsku v roce 2008 propadly akcie o 65,4 %, v Portugalsku v roce 1978 o 76,6 % nebo ve Velké Británii v roce 1974 o 56,6 %. Horší byla situace prakticky i na všech rozvíjejících se trzích.

V neposlední řadě byla ve zkoumaném období podprůměrná i rozkolísanost výnosů amerických akcií (standardní odchylka 19,9 %).

Slepá důvěra v historická data se nevyplácí

Americká data o výnosech ukazují, že pokud bychom kdykoliv v letech 1900-2022 drželi akcie déle než 15 let, tak jsme vždy vydělali (nominálně, nikoliv reálně). Z výše uvedeného však nelze automaticky vyvodit závěr, že pokud budeme investovat do jakéhokoliv portfolia akcií déle než 15 let, tak vždy vyděláme.

Jak již bylo uvedeno výše, akciové trhy v USA byly v uplynulých 122 letech poměrně specifické. Takže aplikovat slepě závěry vyplývající z historických dat amerických akcií na zbytek světa nemusí být zrovna šťastné. Dokonce i v případě samotných Spojených států by měl investor přistupovat k datům o předchozí výkonnosti se zdravou skepsí. Historie se nemusí opakovat. Nemáme žádnou záruku, že Spojené státy zopakují svůj úspěch i v budoucnu a zůstanou nadále dominantní globální ekonomickou a politickou silou.

Zároveň by bylo pošetilé domnívat se, že jakmile se v historii ještě něco nikdy nestalo, tak se to nestane ani v budoucnu. Historie je plná událostí, díky nimž zbankrotovali investoři, kteří spoléhali na naivní extrapolaci nedávné minulosti.

Vzpomeňme na nemovitostní krizi v USA v letech 2008/2009. Jednou z příčin jejího vzniku byl předpoklad, že ceny domů v USA nikdy v historii nepoklesly. Další ukázkou byl krach amerických akcií v pondělí 19. října roku 1987, kdy americký akciový index Dow Jones Industrial Average propadl během jediného dne o 22,6 %. Jednalo se o největší procentuální denní pokles v historii. Nikdy předtím se nic podobného nestalo. Dále tu máme 11. září nebo pandemii koronaviru a bezprecedentní lock-down celých ekonomik.

V neposlední řadě si můžeme uvést příklad z minulého roku, kdy zároveň prudce klesaly ceny akcií i dluhopisů. To překvapilo zejména ty investory, kteří spoléhali na historické negativní korelace mezi oběma třídami aktiv. Negativní korelace (tzn. cena akcií klesá, cena dluhopisů roste a vice versa) mezi americkými akciemi a dluhopisy nás doprovázela minimálně posledních 20 let. Na základě naivní extrapolace nedávné minulosti pak mnozí usoudili, že tomu tak bude i v budoucnu. Rok 2022 ukázal, že se mýlili.

Investoři byli zaskočeni souběžným poklesem akcií i dluhopisů. Domnívali se, že kombinací obou tříd aktiv drží diverzifikované portfolio, které je dostatečně ochrání před výraznějšími turbulencemi na trzích. Proč tato strategie, která fungovala několik dekád, selhala? Protože se mnozí investoři neobtěžovali prozkoumat delší historii korelací a fundamentální příčiny růstu/poklesu jednotlivých tříd aktiv (a jaké mají změny fundamentů vliv na korelace mezi těmito třídami aktiv – více ZDE).   

Úrokové sazby ve Spojených státech (a prakticky i ve světě) dosáhly vrcholu na počátku osmdesátých let (cca 16 %). Od té doby jen klesaly, a to až k nule (či do záporu v Evropě). Spolu s nimi několik dekád klesala i inflace. Historické tabulky korelací mezi akciemi a dluhopisy za uplynulých 20 let tak zachycovaly prakticky pouze toto specifické makroekonomické prostředí. V roce 2022 však nastal prudký růst inflace a úrokových sazeb. Klíčový fundamentální obrat, který vše změnil.

Výnosy akcií a dluhopisů určují dva klíčové faktory – ekonomický růst a inflace. Při stabilní inflaci určuje výnos obou tříd aktiv ekonomický růst. V takovém případě je korelace mezi oběma třídami aktiv typicky negativní (akcie rostou – dluhopisy klesají a vice versa). Je-li ale hlavním faktorem inflace (prudký růst či prudký pokles), tak je korelace mezi akciemi a dluhopisy rázem pozitivní (inflace roste – akcie i dluhopisy klesají, inflace klesá – akcie i dluhopisy rostou). Více o příčinách v článku AQR „A Changing Stock-Bond Correlation“. A přesně to se stalo i v roce 2022, což mnohé investory zaskočilo.

Když akcie dlouhodobě nevynáší

Vraťme se ale nyní k akciím. Nejlepším příkladem toho, jak nebezpečné je aplikovat závěry o historických výnosech akcií z USA na zbytek světa, extrapolovat nedávnou minulost do budoucna či slepě spoléhat na obecné investiční poučky, je Japonsko (v případě Japonska se jedná o obecnou poučku: „investujte do akcií, dlouhodobě vynáší nejvíce“).

V prosinci roku 1989 se japonský akciový index Nikkei 225 vyšplhal na nejvyšší hodnotu v historii (38 916 bodů). Přibližně o 19 let později dosáhl v březnu roku 2009 hodnoty 7 007 bodů. To představuje propad o 82 % (-8,5 % ročně bez vlivu dividend, včetně reinvestovaných dividend cca -7,7 % ročně).

Pokud bychom tedy měli tu smůlu, že bychom do široce diverzifikovaného portfolia 225 japonských akcií investovali na vrcholu roku 1989, tak bychom po více než 19 letech viděli na výpisu z účtu stále ztrátu ve výši 82 %. „V dlouhodobém horizontu jsou ale přeci akcie vždy ziskové. Když nestačilo 19 let, tak musím být ještě trpělivější“, řeklo by si možná mnoho investorů. Pokud bychom čekali dalších 14 let (celkem tedy 33,4 let), tak bychom na svém účtu stále viděli ztrátu ve výši 24,5 % (-0,8 % ročně bez vlivu dividend, cca +0,3 % včetně reinvestovaných dividend).

Kde se stala chyba? V ceně, kterou jsme v roce 1989 zaplatili. S akciemi je to stejné jako s jakýmkoliv jiným aktivem, které generuje peněžní toky. Budoucí výnos je dán cenou, kterou zaplatíme vs. diskontovanou hodnotou peněžních toků, které aktivum v budoucnu vygeneruje.

Uveďme si velmi zjednodušený příklad. Řekněme, že jsme investovali do garáže, která nám každý rok vygeneruje z nájmu 12 tis. Kč. Pro zjednodušení předpokládejme, že se nájem nebude v budoucnu měnit a s garáží nebudou spojeny žádné dodatečné náklady. Garáž budeme držet dalších100 let a stav nemovitosti bude stále stejný jako v den, kdy jsme ji koupili. To, jaký bude náš výnos z investice, závisí na ceně, kterou za garáž zaplatíme. Pokud ji koupíme za 240 tis. Kč, bude náš výnos 5 % ročně (12 000/240 000). Pokud zaplatíme 480 tis., poklesne na 2,5 % ročně. Podobné je to s akciemi. Peněžní tok zde představují zisky, které firma vygeneruje v budoucnu. Náš dlouhodobý výnos závisí na tom, kolik za danou firmu (resp. její akcie) na počátku zaplatíme. Na rozdíl od jiných tříd aktiv (nemovitosti, dluhopisy, …) jsou ale samozřejmě budoucí peněžní toky firem zahaleny mnohem více v mlze. Princip je nicméně totožný.

Pokud bychom v roce 1989 investovali do japonského akciového indexu Nikkei 225, tak bychom za každý dolar zisku, které firmy v indexu vygenerovaly, platili 70,6 dolaru (index Nikkei 225 se tedy obchodoval za P/E 70,6; Shillerovo P/E – tedy aktuální cena vs. 10letý průměr inflačně očištěných zisků – činil neuvěřitelných 91,65). To je stejné, jako bychom v případě naší garáže, která ročně vygeneruje výnos z nájmu ve výši 12 tis. Kč, zaplatili 847 200 Kč (v takovém případě by byl náš výnos 1,42 % ročně). Pokud bychom použili namísto P/E ukazatel Shillerova P/E s průměrným ziskem za 10 let, tak bychom za garáž zaplatili 1 099 800 Kč (výnos 1,09 % ročně).

Výsledek? I po 33 letech je index Nikkei 225 stále pod svým vrcholem z roku 1989. Vskutku fenomenální spekulativní bublina.  Pokud za jakoukoliv investici zaplatíme příliš vysokou cenu, budou naše výnosy mizerné.

Další zajímavostí z Japonska je, že spekulativní bublina se v zemi neomezila jen na akcie, ale postihla i trh nemovitostí a půdy. Čas od času (obzvláště v posledních letech) slýcháváme i v našich končinách názor, že jedině reálná aktiva si udrží dlouhodobě svou hodnotu. Například půda. O ní se říká, že je přeci „tou nejlepší investicí“, protože ji nelze vytvořit, je jí omezené množství a lidí neustále přibývá. Bohužel i tyto obecné „pravdy“ čas od času narazí. I v tomto případě totiž záleží na ceně, kterou zaplatíme. Je úplně jedno, zda hovoříme o půdě, nemovitostech či akciích. Japonsko je opět pěkným příkladem.

Výše uvedené dva argumenty o půdě se na přelomu osmdesátých a devadesátých let zdály být v zemi vycházejícího slunce obzvláště silné. Omezenost půdy byla umocněna faktem, že se v případě Japonska jednalo o ostrov, který přirozeně není nafukovací. Na konci osmdesátých let se země navíc stále nacházela ve fázi populačního růstu (počet obyvatel Japonska vzrostl od roku 1989 do roku 2010 ze 123 milionů na 128 milionů). Pokud bychom si však v roce 1990/91 koupili kus půdy za 100 USD, potom bychom následujících 28 let sledovali, jak nám její cena rok co rok klesá, a to až na 47 USD.

Japonsko však není jediným příkladem, na kterém si můžeme ukázat, jak nebezpečné je aplikovat závěry o historických výnosech akcií z USA na zbytek světa či slepě spoléhat na obecné investiční poučky. Dlouhodobý investiční horizont by příliš nepomohl ani americkým investorům, kteří by v říjnu 2007 investovali do široce diverzifikovaného akciového indexu MSCI Emerging Markets. Po patnácti letech by se jejich celkový výnos (včetně reinvestovaných dividend) pohyboval pod 1 % ročně (viz graf ishares ETF kopírujícího index MSCI Emerging Markets Index). Bez zohlednění dividend by byli v záporu.    

Index v roce 2007 vynesl na nová maxima zejména optimismus související s čínskými akciemi. V následujících letech bránila výraznějšímu posílení akcií ziskovost firem v indexu. Zisky společností stagnovaly. Zisky v letošním roce by měly být stále nižší než v letech 2007 a 2011 (viz graf níže).

Obecné poučky při zodpovědném investování nestačí

Obecné poučky při zodpovědném investování nestačí! Zejména jsou-li odvozeny výhradně z historických dat z USA a naivně extrapolovány do budoucna. Vždy je třeba udělat si svůj domácí úkol a nespoléhat slepě na poučky, finanční/bankovní poradce, portfolio manažery či nedej bože na různá investiční fóra a moderátory televizních stanic (nejen CNBC).

Dlouhodobý výnos investice určují vždy diskontované peněžní toky, které investice v budoucnu vygeneruje, a cena, kterou za ně zaplatíme.

Pokud investujeme do akciového indexu při P/E 70,6 (jako v případě Japonska), tak nás nezachrání ani čas a ani široká diverzifikace indexu. Platíme příliš vysokou cenu a “odměnou“ nám budou mizerné výnosy. A je zcela irelevantní, že jsou akcie v obecné rovině dlouhodobě jednou z nejvýnosnějších tříd aktiv a že investujeme do indexu složeného ze stovek různých akcií. Stejně tak pokud investujeme do široce diverzifikovaného indexu firem, jejichž ziskovost bude dlouhodobě mizerná, tak nás čeká podprůměrná výkonnost (jako v případě MSCI Emerging Market Indexu).

V dalších článcích si ukážeme dvě jednoduché metody, jak alespoň hrubě odhadnout očekávaný výnos akciového indexu. 

Přečtěte si některé další články z investiční akademie. Například:

• Proč investovat? (část 1.)
• Proč investovat? (část 2.)
• Magická síla složeného úročení – klíčový princip investování
• Základní třídy aktiv aneb do čeho lze investovat?
• Jaké třídy aktiv vynášejí nejvíce?
• Proč investovat do akcií?

The post Když akcie dlouhodobě nevynáší appeared first on Investice do akcií.

Vezměme si příklad akciového investora v roce 2000 (tedy na vrcholu technologické spekulativní bubliny). Pokud by se podíval na výnosy globálních akcií za uplynulých 20 let, tak by zjistil, že se dlouhodobý reálný výnos akcií (výnos očištěný o inflaci) pohyboval na úrovni kolem 10,5 % ročně. Na základě prosté extrapolace nedávné minulosti by pak mohl dospět k závěru, že je tento výnos akciových trhů „normální“, a že s ním lze počítat i v budoucnu. To by byl však závěr zcela chybný (reálný výnos akcií byl v následujících 10 letech -0,6 % ročně).

Osmdesátá a devadesátá léta byla zlatým věkem pro akcie a dluhopisy. Inflace klesala z rekordních výšin v letech sedmdesátých a spolu s ní i úrokové sazby. Zisky firem rostly, stejně tak i světový obchod a globální ekonomika.

Dluhopisy zažily v posledních 40 letech zcela výjimečný bull market. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se úrokové sazby vyšplhaly na nejvyšší úrovně za několik desetiletí (např. v USA vzrostly až k 20 %). Od počátku osmdesátých let však již jen klesaly, a to až k nule (či do záporu v případě Evropy). Pokles sazeb způsobil jeden z největších a nejdelších dluhopisových bull marketů v historii. V roce 2022 však nastal obrat. Prudký růst inflace ve světě přiměl centrální banky k rychlému zvýšení úrokových sazeb a reálný výnos globálních dluhopisů se rázem dostal do záporu (-27 %).  

Zlatý věk je, z podstaty věci, výjimkou. Abychom skutečně pochopili dlouhodobé výnosy a rizika na kapitálových trzích, musíme se podívat na období delší, než je pouhých 10 či 20 let.

Na grafu níže je znázorněna reálná výkonnost akcií, dluhopisů a pokladničních poukázek (ekvivalent hotovosti) v různých zemích světa za posledních 123 let. Patrně nikoho nepřekvapí, že si dlouhodobě vedou nejlépe akcie. Z pohledu akciového investora byl nejvýnosnější akciový trh v Jižní Africe. Druhé a třetí místo obsadila Austrálie a Spojené státy americké. Na opačném konci bylo Rakousko, Itálie a Belgie. Nejvýnosnějším trhem z pohledu dluhopisů bylo Švédsko a Švýcarsko.

V následující tabulce naleznete kromě dlouhodobých reálných výnosů akcií i ukazatele volatility a největší poklesy a růsty v jednotlivých letech.  

Pozn. Veškerá data byla čerpána z publikace Credit Suisse – Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2023 Summary Edition

The post Jaké byly dlouhodobé výnosy akcií, dluhopisů a hotovosti v jednotlivých zemích? appeared first on Investice do akcií.

Nejnovější report naleznete ZDE.

Několik zajímavých informací o historických výnosech a inflaci z reportu:

• Akcie si dlouhodobě vedly nejlépe. Za posledních 122 let vynesly globální akcie roční reálný výnos v USD 5,3 % oproti 2,0 % v případě dluhopisů a 0,7 % v případě pokladničních poukázek.

• Akcie překonaly výkonost dluhopisů, pokladničních poukázek a inflace na všech 35 trzích. Od roku 1900 překonaly světové akcie pokladniční poukázky o 4,6 % ročně a dluhopisy o 3,2 % ročně.

• Autoři reportu odhadují, že akciová riziková prémie bude kolem 3½ %, tedy o něco nižší než historická průměrná hodnota 4,6 %.

• S 3½% prémií mohou investoři do akcií očekávat, že svou investici zdvojnásobí cca za 20 let.
• Od roku 1900 je nejvýkonnějším akciovým trhem trh v USA s ročním reálným výnosem 6,7 %.

• Data z reportu potvrzují, že dluhopisy při inflaci trpí, ale vysoká inflace škodí i akciím.

• Akcie nejsou ideálním zajištěním proti inflaci: reálné výnosy akcií jsou s inflací negativně korelovány. I přesto akcie inflaci dlouhodobě poráží.

The post Jaké byly dlouhodobé výnosy akcií v jednotlivých zemích? appeared first on Investice do akcií.

Report Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2021 naleznete ZDE.

Jaké byly průměrné výnosy akcií a dluhopisů v různých částech světa za uplynulých 121 let?

Dlouhodobě dosahovaly nejvyšších reálných výnosů (výnosy očištěné o inflaci) primárně americké akcie (průměrný výnos od roku 1900 cca 6,6 % ročně). V uplynulých 121 letech překonaly výkonnost amerických akcií jen akcie v Jižní Africe a Austrálii. Nejnižší výkonnosti dosáhly ve zkoumaném období akciové trhy v Rakousku a Itálii. Nejvyšší dlouhodobé výnosy státních dluhopisů byly ve Švédku a Švýcarsku. Nejhůře si vedlo opět Rakousko a Portugalsko.

Další zajímavá témata

Report obsahuje kromě výkonností vybraných tříd aktiv v různých regionech světa i celou řadu dalších zajímavých témat, která stojí za povšimnutí. Letošní vydání se věnuje primárně rozvíjejícím se trhům, které nabývají rok od roku na významu. Před 20 lety tvořily rozvíjející se trhy jen 3 % celkové tržní kapitalizace akcií ve světě a byly zodpovědné za 24 % podíl na globálním HDP. Dnes tvoří již 14 % kapitalizace a 43 % globálního HDP. Mohou být klíčem k nadprůměrné výkonnosti ve světě nízkých výnosů? Odpovědi hledají autoři reportu.

Další témata reportu:

• Historická výkonnost vybraných tříd aktiv v různých částech světa
• Podíl jednotlivých akciových trhů na globální tržní kapitalizaci akcií – rok 1899 vs. 2021
• Podíl jednotlivých odvětví v USA a UK – rok 1899 vs. 2021
• Výnosy akcií a dluhopisů vs. inflace (pozn. upozorňují, že akcie nejsou dobrou ochranou proti inflaci, str. 16)
• Měny (pozn. zajímavá část pro dlouhodobé investory, kteří si stále neví rady s otázkou měnového zajištění)
• Hyperinflace v Německu a Rakousku
• Velikost akciové rizikové prémie v jednotlivých zemích v letech 1900-2020
• Výnosy akcií a dluhopisů dle jednotlivých generací
• Výkonnost jednotlivých faktorů/smart-beta investování v letech 2008-2020
• Rotace mezi faktory (size-momentum-value)

The post Průměrné výnosy akcií a dluhopisů v různých částech světa za uplynulých 121 let appeared first on Investice do akcií.

Odpovědi naleznete v publikaci Global Investment Returns Yearbook 2020 ZDE.

Studie se dále zabývá otázkou smart-beta (či faktorového) investování a dlouhodobými prémiemi jednotlivých faktorů.

Jaké akciové trhy byly v uplynulých 120 letech nejvýnosnější?

Odpověď patrně nepřekvapí. Byly to akcie z USA. Nejhůře si naopak vedly japonské akcie, které měly nejnižší výnosy a zároveň i nejvyšší rozkolísanost cen.

Zajímavý je dále pohled na maximální roční ztrátu a výnosy jednotlivých vybraných trhů. Z grafu níže je zřejmé, že pokud investor vstupuje na akciové trhy, měl by počítat s tím, že jeho akcie mohou poklesnout klidně až o 40 % za rok (někdy i více – viz Japonsko a UK). Velmi zajímavé však mohou být i roční zisky, které mohou dosahovat desítek procent.

Jak si vedly “bezpečné“ státní dluhopisy?

Státní dluhopisy jsou obecně považovány za konzervativní investici. Pohled do historie však mnohé investory bezesporu překvapí. Obzvláště pak graf maximálních reálných ročních ztrát, který lze bez větších rozpaků srovnat s maximálními ročními ztrátami akcií.

The post Jaké akciové trhy byly v uplynulých 120 letech nejvýnosnější? appeared first on Investice do akcií.

Kompletní dokument naleznete ZDE.

S dlouhodobou výkonností základních tříd aktiv by se měl seznámit každý, kdo hodlá investovat na finančních trzích. Nově získané poznatky nám pomohou ukotvit naše dlouhodobá výnosová očekávání.

Níže několik zajímavých grafů z reportu:

Tip:

• Články s podobnou tématikou:
  • Jaké třídy aktiv vynášejí nejvíce?
  • Spekulativní vs. investiční aktiva – v čem je rozdíl?
  • Základní třídy aktiv aneb do čeho lze investovat?

The post Jaké byly výnosy akcií a dluhopisů ve světě za uplynulých 119 let? appeared first on Investice do akcií.

Kompletní materiál Serious Implications: Forecast Skew Over the Next Decade naleznete zde.

Shrnutí dokumentu Crestmont Research:

• Většina odhadů analytiků z Wall Street očekává, že americké akcie porostou v následujících 7-10 letech průměrným ročním tempem kolem 6 %. Počítají s kapitálovým výnosem mezi 3 % – 4 % a dividendovým výnosem kolem 2 %. Jen málokdo počítá s tím, že se P/E vrátí časem ke svým dlouhodobým průměrům.
• Šance, že bude průměrný roční růst amerických akcií v následujících 10 letech 7 % a více je dle Crestmont Research téměř nulová. Mnohem pravděpodobnější je, že se bude pohybovat v rozmezí 0 % až 6 %.
• Celkový výnos akciového trhu se skládá ze dvou částí – kapitálové zisky/ztráty (růst zisků na akcii a změna P/E) a dividendový výnos.
• Na základě studia 117 letého vývoje ukazatele P/E a dividendového výnosu lze se solidní mírou pravděpodobnosti tvrdit, že se průměrný roční dividendový výnos bude v následujících 10 letech pohybovat v rozmezí 1,8 % – 2,2 %.
• 3 scénáře Shillerova P/E – 1) P/E zůstane dlouhodobě na současných úrovních, 2) P/E klesne k 25, 3) P/E se vrátí k historickému průměru. V takovém případě bude vliv P/E na celkové výnosy následující – 1) 0 %, 2) -2,2 % ročně, 3) -6,8 % ročně.
• Poslední neznámou v rovnici jsou zisky na akcii. Při stanovení tempa růstu zisků bylo vycházeno z tempa růstu HDP v USA, protože mezi oběma veličinami existuje velmi silná dlouhodobá korelace (0,9).
• Congressional Budget Office (CBO) and Federal Open Market Committee (FOMC) očekávají dlouhodobý růst HDP kolem 2 % + cca 2 % inflace => v optimistickém případě růst zisků na akcii kolem 3 % až 3,5 %.
• V následujících 10 letech se s největší pravděpodobností nevyhneme alespoň jedné recesi.
• Výsledkem různých více či méně pravděpodobných variant je průměrné roční zhodnocení amerických akcií v následujících 10 letech v rozmezí -7,3 % až +6,7 % ročně.

• Závěry Crestmont Research:

  • Díky vysokým valuacím je nutné počítat s podprůměrným dlouhodobým průměrným ročním výnosem amerických akcií.
  • Je velmi důležité pečlivě zvážit současný dlouhodobý výnosový potenciál akcií v poměru k podstupovanému riziku.
  • Americké akcie jsou z historického pohledu ve srovnání s jinými třídami aktiv mnohem méně atraktivní než v minulosti.
  • Investoři by měli preferovat raději aktivní přístup před pasivním.

Odhad 10letého průměrného ročního výnosu amerických akcií

The post Dlouhodobý výnos amerických akcií se bude pravděpodobně pohybovat v rozmezí 0 % až 6 % ročně appeared first on Investice do akcií.