Navzdory všem změnám na finančních trzích věří Burton nadále své původní tezi. V níže uvedeném rozhovoru vysvětluje, proč stále věří v principy „A Random Walk Down Wall Street“ a nabízí svůj pohled na ESG investování, faktorové investování a kryptoměny.

The post Indexové fondy – jednoduchá a dostupná cesta k investování appeared first on Investice do akcií.

Články:

• Analytici snižují odhady zisků S&P 500

Názory:

• Pohled na globální akcie (JPMorgan)
• O budoucnosti e-commerce (Polen Capital)
• O trzích s First Eagle Global Value Teamem
• Důvěra (Michael Mauboussin)
• Jiný pohled na indexové fondy (Research Affiliates)

Podcasty:

• O investování a společnosti Markel s Tomem Gaynerem
• Bernard Arnault: Chuť luxusu
• O podnikání a investování s Tomem Gaynerem
• Whitney Tilson: Vydržte a vyhněte se „bláznivým nesmyslům“

Videa:

• O Berkshire Hathaway s Chrisem Bloomstranem

• Poznatky z bankovní krize – Bridgewater Associates

Grafy:

• Kam odtekly vklady ze Silicon Valley Bank?
• Inflace v USA
• Struktura půjček amerických bank s aktivy většími než 50 mld. USD

Infografika:

• Nejprodávanější videohry v historii

Čtvrtletní komentáře a dopisy akcionářům

• Přehled nejnovějších čtvrtletních komentářů/dopisů akcionářům

Statistiky:

• S&P 500 – Tržní konsenzus analytiků – Tržby, zisky a ziskové marže
• S&P 500 sektory – Tržní konsenzus analytiků – Tržby a zisky
• S&P 500 Valuace

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 13/2023 appeared first on Investice do akcií.

Články:

• S&P 500 zisková sezóna : update 22.7.2022
• S&P 500 vykazuje meziroční pokles čistých ziskových marží již druhé čtvrtletí po sobě
• Jsou obavy z nedostatku zásob zemního plynu v Evropě přehnané?
• ECB zvýšila úrokové sazby o 0,5 %

Názory:

• Výnosy alternativních aktiv (JPMorgan)
• Investoři by se měli připravit na stagflaci (Bridgewater Associates)

Podcasty:

• Býčí pohled na zlato (Meb Faber Research)
• O příčinách prudkého posilování amerického dolaru (Odd Lots)

Videa:

• O investování s Howardem Marksem a jeho Oaktree Capital Management

• Nejskromnější věc, kterou může investor udělat, je koupit indexové fondy

Grafy:

• Tempo růstu platů v USA

Infografika:

• 20 zemí s nejrychleji klesající popuplací

Dopisy akcionářům/čtvrtletní komentáře 2Q/2022:

• Boyar Value Group
• Artisan Global Value Fund
• East 72
• Giverny Capital
• Miller Value Partners

Statistiky:

• S&P 500 – Tržní konsenzus analytiků – Tržby, zisky a ziskové marže
• S&P 500 sektory – Tržní konsenzus analytiků – Tržby a zisky
• S&P 500 Valuace

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 29/2022 appeared first on Investice do akcií.

Zajímavosti ze světa investičních společností a fondů

• Ke konci roku bylo ve světě přibližně 131 000 regulovaných fondů (pozn. na akciových burzách ve světě se obchodují akcie cca 43 200 společností). Z grafů níže vyplývá, že nejvíce fondů nalezneme v Evropě, nejméně v USA. Nejvíce aktiv je umístěno v akciových fondech, nejméně ve fondech peněžního trhu.

• Celosvětový objem aktiv investovaný v regulovaných otevřených fondech (tzn. podílových fondech, ETF a institucionálních fondech) = 71,1 bilionu USD
  • USA = 34,2 bilionu USD
    • Podílové fondy 27 bilionů USD
    • ETF 7,2 bilionu USD
    • Zbytek uzavřené fondy a investiční trusty
  • Evropa = 23,3 bilionu USD
  • Asie-Pacifik = 10 bilionů USD
  • Zbytek světa = 3,6 bilionu USD

• 47,9 % domácností v USA vlastní nějaký fond, domácnosti drží přibližně 4 fondy (medián)
• Na konci roku držely investiční společnosti (včetně ETF) 32 % podíl ze všech vydaných akcií v USA. V roce 2018 to bylo 30 %. 

• Na konci roku 2021 bylo v indexových fondech a indexových ETF 12,5 bilionu USD. Aktivně řízené fondy spravují stále cca 57 % majetku ve fondech (indexové fondy a ETF zbývajících 43 %).

Indexové fondy a ETF mají pouze 14 % podíl na celkovém akciovém trhu v USA. Aktivně řízené fondy 14 % podíl, zbytek US akcií drží hedge fondy, penzijní fondy, pojišťovny a individuální investoři (dohromady cca 70 %).

• Turnover rate fondů v USA poklesl na 27 %, což je nejnižší úroveň od roku 1985.

• Poplatky aktivně i pasivně řízených akciových fondů v USA dále klesají. V případě aktivně řízených fondů poklesly na 0,68 % (Pozn.V ČR jsou tyto poplatky často vyšší než 2 %!).

The post O přízeň klientů bojuje více než 131 000 fondů, poplatky dále klesají appeared first on Investice do akcií.

Hlavní témata:

• Wigglesworthova kariéra novináře
• Finanční žurnalistika v USA
• Jak probíhal sběr dat pro knihu
• Význam společností Vanguard, State Street, BlackRock a Jacka Bogla pro indexové investování
• Jak se společnosti State Street podařilo vytvořit největší indexový fond (kopírující S&P 500) na světě
• Jak ztratila State Street své dominantní postavení na trhu
• Překvapení v oblasti indexových fondů – pohled Wiggleswortha a Ritholtze  
• Indexové fondy a krize
• Proč se indexové fondy prosazují mimo USA pomaleji
• Rozpory uvnitř společnosti Vanguard
• Kritika indexových fondů
• Podíl pasivních produktů na akciových trzích
• Smart beta/faktorové investování
• Direct indexing

Rozhovor naleznete ZDE.

The post O historii a současnosti indexových fondů appeared first on Investice do akcií.

Je skutečně důvod k obavám? Nechali se investoři zlákat (jako již tolikrát v minulosti) historickou výkonností pasivního investování, kterou extrapolují do budoucna? Podaří se aktivně řízeným fondům získat znovu ztracená aktiva? A uvědomují si vůbec investoři všechna rizika spojená s pasivním investováním?

„Boj mezi aktivním a pasivním investováním není nic nového. Je tu již několik desetiletí a je cyklický. Střídá se. Jednou má navrch jedno, jindy zase druhé.“ – říká Daniel Gladiš, zakladatel nejznámějšího českého value fondu Vltava Fund (více o fondu ZDE), v rozhovoru o aktivním a pasivním investování. Jaký má jeden z nejznámějších akciových portfolio manažerů v ČR názor na pasivní investování? Poslechněte si rozhovor níže.  

Rozhovor s Danielem Gladišem o aktivním a pasivním investování

Příliv peněz do pasivních fondů

Cykly aktivního a pasivního investování

Tip:

• Čtvrtletní dopisy akcionářům Vltava Fund naleznete ZDE.
• Další rozhovory s Danielem Gladišem naleznete ZDE, ZDE, ZDE, ZDE či ZDE.  
• Další články o výhodách a nevýhodách pasivního investování naleznete například ZDE, ZDE či ZDE.

The post S Danielem Gladišem o skrytých rizicích pasivního investování appeared first on Investice do akcií.

Obrat nastal v roce 2019, kdy Pershing Square zhodnotil vklady klientů o 58,1 %. Pozornost médií upoutal Ackman i v roce 2020, kdy se díky svým short pozicím vyhnul propadu akcií, přičemž jeho fond zhodnotil od počátku roku o 9,0 %.

Ackman byl před několika dny hostem podcastu The Knowledge Project (ZDE).

Shrnutí:

• Největší hnací silou Ackmana byla již v mládí touha po nezávislosti (a to nejen finanční nezávislosti).
• Cesta k úspěchu není přímou cestou vzhůru bez propadů. Úspěch je výsledkem toho, jak se člověk dokáže vyrovnat s neúspěchy, které jej cestou potkají.
• Snaží se poučit ze svých vlastních chyb.
• Snaží se každý den o malý posun vpřed. Nezůstat na místě.
• Největší slabinou části mladé generace, která prochází střední i vysokou školou jako premianti, je skutečnost, že se nikdy nesetkali s neúspěchem. Jakmile opustí školní lavice, tak následně neví, jak se s ním vyrovnat. Lidé, kteří to umí, často uspějí. Příkladem je Elon Musk, který byl několikrát v životě na kolenou, ale vždy byl schopný se vzpamatovat.
• Zdrojem informací jsou Wall Street Journal, Financial Times, New York Times, Economist, Fortune, Forbes, Grant’s Interest Rate Observer a v poslední době začal používat i Twitter. Dále pak Bloomberg news. Dosud nečetl blogy, ale začíná s tím. Dále často hovoří s lidmi, kteří jsou specialisté ve svých oborech.
• Provádí velmi hloubkový průzkum společností. Často je znají lépe než lidé, kteří firmu řídí. To je jedna z výhod vysoce koncentrovaných portfolií.
• Jedny z nejlepších investic, které kdy udělal, však byly otázkou dní a nikoliv měsíců. Příkladem je nedávný hedging proti dopadům koronaviru.
• Hledají velmi kvalitní jednoduché firmy, jejichž budoucí vývoj je relativně snadné predikovat.
• Hodnota společnosti je rovna diskontovaným peněžním tokům, které firma vygeneruje v budoucnu. A obzvláště v dobách velmi nízkých sazeb musí být člověk schopný relativně dobře odhadnout budoucí peněžní toky. U řady firem však nemá Ackman vůbec ponětí, jaké budou. Nedokáže potom odhadnout hodnotu firmy. Proto hledá předvídatelnost. Příkladem kvalitní společnosti z nedávné doby je firma Starbucks.
• Jakmile naleznou kvalitní společnost, zaměří se na cenu, zda je dostatečně nízká s ohledem na jejich odhad vnitřní hodnoty firmy. Je-li nízká, snaží se zjistit důvod.
• Svou konkurenční výhodu (např. v případě Starbucks) nevidí v tom, že by uměl lépe předvídat zisky firmy v dalším čtvrtletí, ale ve schopnosti odhadnout správně hodnotu firmy za celou dobu její existence. Trhy i investoři mají tendenci přehnaně reagovat na aktuální události. Cenu akcií navíc ovlivňují z velké míry investoři zaměření na krátkodobé výnosy. Čas od času tyto vlivy způsobí, že se akcie firem obchodují za přehnaně nízkou cenu. Tak nízko, že se zdá, že došlo ke strukturální změně v podnikání společnosti, i když to třeba není pravda.
• Dále investují i do firem, kterým se nedaří. Zjistí důvod, proč se jim nedaří a snaží se jej odstranit (tzv. aktivistický způsob investování).
• Další konkurenční výhodou je dlouhodobý kapitál v jejich fondu. Nemusí se tudíž zabývat čtvrtletními přílivy/odlivy kapitálu či krátkodobou výkonností. Mohou proto dělat dlouhodobá rozhodnutí. Tato časová arbitráž je obrovskou výhodou.
• Indexové fondy začínají brát vážně problematiku řízení společností z pozice akcionářů. Začínají více spolupracovat s aktivistickými fondy. Problémem je, že indexové fondy jsou komoditní business. Fondy si mezi sebou konkurují především na poli poplatků. Bohužel čím nižší jsou poplatky, tím méně je potom zdrojů pro potřebný research nutný pro kompetentní rozhodování na valných hromadách. Navíc pokud například držíte akcie z indexu S&P 500, potom je přirozeně problém hlasovat v případě všech 500+ společností s dokonalou znalostí věci.
• Indexové fondy ubírají float jednotlivých akcií. Potom i relativně menší objem prostředků může mít velký vliv na cenu. Indexové fondy svým způsobem ubírají likviditu akcií, která bývá většinou tvořena aktivními hráči na trhu.
• Pokud by aktivně řízené fondy po delší dobu překonávaly indexy, potom by patrně nastal odliv peněz z indexových fondů, což by mělo nepříznivý dopad na akcie firem, které indexové fondy drží.
• Regulátoři v USA odvádí dobrou práci v zajištění rovného přístupu investorů k informacím o firmách.
• Řada firem v USA zbytečně prodlužuje vstup na burzu, čímž se ve skutečnosti poškozují.
• Short selleři jsou pro trhy pozitivní. Pomáhají identifikovat podvody. Problémem short sellingu je, že někteří short selleři se snaží firmám ublížit za každou cenu. Zde však již překračují hranici.
• Ackman se začal zajišťovat proti koronaviru ve třetím týdnu v únoru. Na počátku března vzrostla hodnota jeho zajištění na 2,7 mld. USD. 12. března se rozhodl pozici uzavřít a začal agresivně nakupovat akcie, protože věřil, že vláda konečně podnikne správné kroky. Nakupoval převážně akcie Starbucks.     
• Své akcie v portfoliu v únoru neprodal, protože viděl, že situace s koronavirem má řešení. Čína situaci zvládla. Rozhodl se proto raději pro zajištění. Prodejem akcií by poškodil svůj vztah s managementem společností, v nichž nyní mají zainvestováno a v budoucnu by do nich případně chtěli investovat znovu. Použil CDS, které jsou však pro individuální investory nedostupné. Kredit považoval za velmi drahý, s potenciálními problémy s likviditou.  
• Domnívá se, že současná situace nebude tak katastrofická jako deprese ve třicátých letech, protože uzavření ekonomiky je řízené a je zde velká podpora státu a centrálních bank. Celý svět navíc pracuje na výzkumu léku na koronavirus. Nepříznivou zprávou je současná situace především pro malé firmy, které se dostanou do potíží. Nebude to oživení V, bude o něco pomalejší.
• Problémem budou vysoké dluhy.
• V boji s koronavirem je nejdůležitější testování, hodně pomohou technologie.
• Ze současné situace bude hodně těžit společnost Amazon (AMZN). Ackman ji nicméně nevlastní.
• Nemá smysl zachraňovat firmy, které byly již před koronavirem ve strukturálních problémech.
• Pokud stát zachraňuje firmy, potom by na záchraně měl vydělat. Kapitál by neměly získat zdarma. Stejně tak by se neměly zachraňovat firmy, které již před krizí měly příliš velké zadlužení.
• Současná krize změní přístup lidí k dluhu.
• Domnívá se, že Berkshire Hathaway (BRKA) v posledních měsících ve velkém zpětně odkupovala akcie.
• BRKA je zcela unikátní výjimečná společnost. Dle Ackmana je pojišťovací část BRKA jednou z nejlepších na světě. Většina pojišťoven ztrácí peníze na pojištění a vydělává na investování float. Buffett vydělává na float i na pojištění.
• Zbytek firem v BRKA je kolekcí velmi kvalitních firem. Jedná se často o velmi stabilní společnosti. Akcie BRKA jsou levné, firma je řízena jedním z nejlepších investorů na světě.
• Další generace ve vedení BRKA se dle Ackmana zaměří na zefektivnění výkonnosti firem v holdingu.
• Buffett byl v začátcích aktivistický investor.
• Ackman by rád dosáhl jednoho z nejlepších investičních výsledků v historii, podobně jako Buffett.
• Ackman je zklamaný pomalou reakcí SEC při vyšetřování podnětů o podvodech.
• Pokud nemůžete něco shortovat, potom je pravděpodobné, že dříve či později vystoupá cena na příliš vysoké úrovně, což nakonec poškodí i long investory.
• Současná krize ukazuje výhody, ale i nevýhody demokracie. Je zajímavé srovnat reakci a způsob boje proti koronaviru v USA a v Číně.

The post Jak investuje value investor Bill Ackman? O cestě zpět na vrchol. appeared first on Investice do akcií.

Stručné shrnutí:

• Investoři by nyní měli být po několikaletém růstu finančních trhů spíše konzervativní. Rozhodně by měli být konzervativnější než před 3-5 lety.
• Netuší, kdy trhy poklesnou, či zda dále porostou, ale pravděpodobnost není investorům příliš nakloněna.
• Investování je směsicí neznámých informací, náhody a dovedností. Pokud nemáme dovednosti, potom zbývají neznámé informace a náhoda. V takovém případě je naše investování jako házení mincí.
• Pokud nemáme potřebné dovednosti, potom nemůžeme očekávat, že budeme schopni ovlivnit výsledek.
• V posledních letech se ukazuje, že dovednosti již možná v případě portfolio manažerů aktivně řízených fondů nehrají v jejich výkonnosti až tak velkou roli a čím dál větší úlohu sehrává náhoda. Drobní investoři by jim proto neměli platit vysoké poplatky, ale raději by měli zvolit nízkonákladové indexové fondy.   
• Je velmi obtížné dosáhnout lepší výkonnosti než akciový index.
• Marks věří, že v oblasti high yield dluhopisů hrají dovednosti stále významnou roli.
• Nezáleží na tom, jakou investici nakoupíme, ale kolik za ni zaplatíme.
• Jakákoliv investice může být dobrá či špatná. Dobrá, pokud za ni zaplatíme nízkou cenu a vice versa.

The post Pravděpodobnost není v tuto chvíli investorům příliš nakloněna, domnívá se Marks appeared first on Investice do akcií.

Bogle v rozhovoru rozebírá:

• Jak se změnilo pasivní investování od založení Vanguard Group.
• Obrovský růst popularity pasivního investování.
• Zásadní význam nákladů v investování.
• Pasivní ETF jsou dnes ve velké míře využívány aktivními portfolio manažery, což není dobře.
• Upozorňuje, že aktivně řízené fondy byly primárně založeny, aby vydělávaly peníze portfolio manažerům a investičním společnostem.
• Otázku, jak se staví ke kritikům pasivního investování?

The post Bogle o zásadním významu poplatků a měnícím se světě pasivního investování appeared first on Investice do akcií.

Co je to pasivní a aktivně řízený fond?

Jakmile se rozhodneme pro variantu fondu, vyvstane další otázka. Investovat prostřednictvím pasivně či aktivně řízeného fondu? Pojďme se nyní společně podívat na hlavní rozdíly.

Pasivní indexový fond/ETF

Pasivní fond je indexový fond či ETF (Exchange Traded Fund), který kopíruje vybraný akciový index. Akciový index se skládá z několika desítek až stovek různých akcií, přičemž každá akcie má v indexu různou váhu. K nejpopulárnějším indexům patří například S&P 500, který obsahuje přibližně 500 nejvýznamnějších společností v USA a představuje přibližně 80 % celého amerického akciového trhu. Investicí do indexu si tak v podstatě zajistíme tržní výnos amerických akcií. Cílem portfolio manažera ETF je co nejpřesněji kopírovat složení vybraného akciového indexu a tudíž i jeho výkonnost.

Fondy pasivního investování mají jednu obrovskou výhodu, která dle mého názoru předčí veškeré ostatní – extrémně nízké náklady. Kopírování indexu nevyžaduje žádný výjimečný talent, analytiky, hvězdné portfolio manažery či robustní provozní aparát. Indexové fondy mají tradičně relativně nízké marketingové náklady. Výsledkem jsou extrémně nízké poplatky.

Například TER (ukazatel celkové nákladovosti) Vanguard S&P 500 ETF (VOO), který kopíruje index S&P 500 se pohybuje na neuvěřitelných 0,04 % ročně. Za tyto náklady (+ poplatky za nákup/prodej a držení cenných papírů u našeho obchodníka s cennými papíry) si můžeme koupit tržní výkonnost amerických akcií. Srovnejme to nyní s akciovými fondy v ČR, které si tradičně účtují na roční bázi poplatek za obhospodařování na úrovni kolem 2 % a k tomu navíc často i vstupní poplatek, výstupní poplatek či poplatek za zhodnocení.

Poplatky jsou zabijákem výkonnosti (více se dočtete v předchozích článcích o složeném úročení zde či o dividendových akciích zde)! Čím vyšší máme poplatky a daně, tím nižší je pravděpodobnost, že dosáhneme uspokojivých investičních výsledků. Na rozdíl od pohybů tržních cen akcií, které nemůžeme ovlivnit, máme však nad poplatky a daněmi našich investic plnou kontrolu. Produkty pasivního investování jsou ve většině případů zárukou nízkých poplatků a dosažení tržního výnosu.

Aktivně řízený fond

Aktivně řízené fondy tradičně nekopírují žádný index. Portfolio manažer fondu vybírá jednotlivé akcie, o nichž se domnívá, že mají nejlepší výnosový potenciál s ohledem na podstupované riziko. Z vybraných akcií následně skládá diverzifikované portfolio. Aktivně řízené fondy mají různé investiční strategie. Cílem portfolio manažera je většinou překonat tržní výkonnost/výkonnost benchmarku či výkonnost nejbližších konkurentů.

Aktivní správa je ve srovnání s pasivním investováním podstatně náročnější. Vyžaduje mimo jiné dostatek zkušeností, znalostí, čas, psychickou odolnost portfolio manažera, dostatečné analytické zázemí a řadu dalších faktorů, které přirozeně investování prodražují. Aktivně řízené fondy si tak účtují podstatně vyšší poplatky ve srovnání s produkty pasivního investování.

Pasivní či aktivně řízený fond?

Při rozhodování mezi investicí do pasivního či aktivně řízeného fondu je dle mého názoru klíčová otázka, zda dokáže aktivně řízený fond dlouhodobě zajistit dostatečnou přidanou hodnotu (označována jako alfa). Pokud aktivně řízený fond nedokáže po odečtení poplatků zajistit při srovnatelné míře rizika adekvátní nadvýnos ve srovnání s indexovým ETF, které kopíruje výkonnost trhu, potom z logiky věci nedává smysl do takového fondu investovat. Je mnohem jednodušší a bezpečnější investovat do pasivního ETF, který nám za minimální náklady zajistí vždy tržní výnos.

Výběr aktivně řízeného fondu, který by splnil výše uvedenou podmínku, není jednoduchý. Pohled na statistiky navíc ukazuje, že většina fondů dostatečnou přidanou hodnotu nemá. Pravidelný report SPIVA US Scorecard 2017 odhalil, že 83,7 % všech amerických akciových fondů nedokáže v rámci patnáctiletého období překonat svou výkonností benchmark/akciový index. Podobné situace jsme svědky i v kratším investičním horizontu. Index překonává v 10 letém i 5 letém období 86,7 % fondů a ve tříletém období 83,4 % fondů. Detailní rozbor naleznete v mých předchozích článcích („Více než 83 % aktivně řízených akciových fondů v USA nedokáže překonat index!“ a „Více než 85 % fondů v Evropě nedokáže překonat index!“).

Jednou z hlavních příčin žalostných výsledků aktivně řízených fondů ve srovnání s bechmarkem/indexem jsou již zmíněné vysoké poplatky. Nadvýnos fondů nad úrovní indexu musí být dlouhodobě takový, aby zajistil úhradu vysokých poplatků a zároveň i dostatečný nadvýnos pro klienty. To je ve vysoce konkurenčním prostředí fondů, které se navíc bohužel až příliš často zaměřují primárně na krátkodobou relativní výkonnost, velmi obtížný úkol.

Dalším z důvodů je v řadě případů nedostatečně unikátní a kvalitní investiční strategie, která by byla schopna dlouhodobě překonávat výkonnost trhu. Abychom dosáhli nadprůměrných výnosů, musíme dělat věci odlišně od ostatních účastníků trhu. Musíme mít jinou investiční strategii, investiční proces či investiční horizont. Pokud by se naše chování nelišilo od chování tržní většiny, potom by se ani naše výkonnost (před započtením poplatkům) příliš nelišila od průměrné výkonnosti trhu. Pokud budeme nakupovat totožné akcie, které jsou v indexu S&P 500, jen s mírně odlišnou vahou, potom asi nelze očekávat, že budou naše výsledky příliš odlišné od výsledků indexu. A to je kámen úrazu i pro celou řadu fondů. Na konci roku 2016 bylo jen v USA 4 752 akciových podílových fondů. Většina (více než 80 %) z nich nebyla schopna překonat výkonnost trhu.

Pokud většina aktivně řízených fondů nedokáže v dlouhodobém horizontu překonávat svou výkonností trh a my nejsme schopni s rozumnou mírou jistoty určit fond, který má vysokou pravděpodobnost, že to dokáže, potom bychom měli raději investovat do pasivního indexového fondu či ETF.

Důležité kritérium při výběru aktivně řízeného fondu – ukazatel active share

Řekněme však, se investicím rozumíme a máme dostatek sebedůvěry, znalostí a schopností, abychom se pustili do výběru aktivně řízeného fondu. Jaká kritéria zvolit? Komplexní přehled optimálních výběrových kritérií v tomto článku bohužel nenaleznete. Tato problematika bude o něco detailněji rozebírána v mé připravované knize „Investice do akcií – Základy value investování“, která by měla být vydána v průběhu nejbližších 2-3 měsíců. Avšak podíváme se společně na jeden stěžejní ukazatel, který by dle mého názoru měl být základním kamenem výběrových kritérií. Jedná se o ukazatel active share.

Active share („aktivní podíl“) vyjadřuje podíl akcií v portfoliu, který se liší od struktury srovnávacího indexu (např. S&P 500). Pomáhá investorům odfiltrovat aktivní fondy od pseudo-aktivních, které v praxi více či méně kopírují index (tedy jsou v podstatě pasivní), ale veřejně prezentují své fondy jako aktivně řízené. Výpočet active share je následující:

Uveďme si příklad. Řekněme, že máme hypotetický index, který obsahuje 5 různých akcií (např. ČEZ, KB, Erste Group, Moneta a Kofola) s vahou 35 %, 25 %, 20 %, 15 % a 5 %. Pokud bychom měli indexový ETF, který by kopíroval tento index, potom by portfolio fondu přesně kopírovalo tyto váhy. Portfolio aktivně řízeného fondu s vysokým ukazatelem active share by se od struktury indexu výrazně lišilo. Řekněme, že by portfolio manažer považoval za výrazně podhodnocené akcie Kofoly a Erste Group. Ty jediné by nakoupil do portfolia, přičemž by tvořily 60 % a 40 % z celkového portfolia fondu. Ukazatel active share by se v jeho případě vypočítal následovně.

Následně bychom sečetli 35 %, 25 %, 20 %, 15 % a 55 % a vydělili výsledek 2. Active share fondu by byl 75 %.

Pseudo-aktivní fond by nakoupil všech 5 akcií, přičemž by pouze mírně změnil jejich váhy. Nakoupil by o něco více akcií firem, u nichž by očekával vyšší výnosový potenciál a snížil by váhu u ostatních. Jeho portfolio by následně mohlo vypadat například takto – ČEZ 39 %, KB 21 %, Erste Group 21 %, Moneta 12 % a Kofola 7 %). Ukazatel active share by byl v takovém případě 7 %.

Nyní si položme otázku. Jakou má pseudo-aktivní fond šanci dosáhnout nadprůměrné výkonnosti, když vlastní totožné akcie jako index (jen s mírně odlišnými váhami) a navíc si účtuje výrazně vyšší poplatky? Velmi malou! Největší šanci na překonání indexu má aktivně řízený fond s vysokým active share. Zároveň je však jisté, že se výkonnost tohoto fondu bude výrazně lišit od výkonnosti indexu, protože struktura jeho portfolia je odlišná. Pokud se výběr akcií fondu ukáže být nesprávný, potom hrozí, že jeho výkonnost zaostane výrazně za výkonností indexu. V případě pseudo-aktivního fondu s minimální hodnotou active share si však můžeme být zaostáním za výkonností téměř jistí.

Proto pokud vybíráme aktivně řízený fond, měli bychom se mimo jiné zaměřit na fondy s vysokým ukazatelem active share, které mají alespoň teoretickou šanci překonat výkonnost trhu. V ostatních případech uděláme lépe, když koupíme nízkonákladový indexový fond či ETF, který nám vždy zajistí tržní výnos.

Co nám říkají studie?

Jsou výše uvedené názory pouhým teoretizováním nebo mají i oporu v datech z reálného světa? Patrně nejrozsáhlejší studií, na kterou jsem zatím narazil, je materiál z Yale University, jejímž autorem jsou Martijn Cremers a Antti Petajisto s názvem „How Active Is Your Fund Manager? A New Measure That Predicts Performance (zde)“. Studie odhalila, že portfolio manažeři s vysokým ukazatelem active share jsou schopni překonávat své srovnávací indexy. Cremers a Petajisto na vzorku více než 1 600 fondů zkoumaných v letech 1980 až 2003 zjistili, že fondy s vysokým ukazatelem active share (80 % a více) překonaly srovnávací indexy v průměru o 2,0 – 2,71 % před odečtením poplatků a o 1,39-1,49 % po poplatcích.

Závěr

Pokud se rozhodneme nakoupit aktivně řízený akciový fond, potom by jedním z našich základních požadavků mělo být, aby v dlouhodobém horizontu dokázal překonat výkonnost trhu. V opačném případě je pro nás lepší variantou nakoupit nízkonákladový indexový ETF, který nám tuto výkonnost bez většího úsilí zajistí.

Aby fond dokázal překonat index, musí se strukturou svého portfolia od indexu lišit. Jinak by dosáhl před odečtením poplatků podobné výkonnosti. Jak moc se liší, vystihuje indikátor active share. Čím vyšší hodnota, tím větší je šance na odlišnou výkonnost. Fondy s vysokou hodnotou active share dokázaly historicky překonávat benchmarky výrazně lépe ve srovnání s fondy s nízkou hodnotou ukazatele. Proto bychom měli při výběru aktivně řízeného fondu upřednostňovat fondy s vysokým ukazatelem active share.

Nikdy bychom se však neměli rozhodovat o nákupu fondu čistě na základě jednoho ukazatele! I když považuji active share za jeden ze základních kritérií pro výběr aktivně řízeného fondu, tak by měl být vždy součástí komplexnějších pravidel výběru.    

Tip:

• Další názory naleznete v rubrice Názory (zde)

The post Vybíráte aktivně řízený fond? Zaměřte se na ukazatel active share! appeared first on Investice do akcií.