The post O úrokových sazbách, dluhopisech a spekulacích s Jamesem Grantem appeared first on Investice do akcií.

Kompletní report naleznete ZDE.

Stručný obsah:

• trendy uplynulého čtvrtletí
• relativní hodnota v oblasti dluhopisů
• dopad rychle rostoucích sazeb na trhy
• americká výnosová křivka
• padlí andělé

The post KKR o trzích a kreditu (1Q/2022) appeared first on Investice do akcií.

Řadu let, kdy se výnosy státních dluhopisů pohybovaly na dlouhodobých průměrech kolem 4-5 %, výše uvedené tvrzení skutečně platilo. Dnes však máme úrokové sazby ve světě nejníže za 5 000 let. Ve většině zemí se pohybují na nule, v některých případech jsou dokonce záporné. Centrální banky zařadily do svého repertoáru netradiční prvky monetární politiky (kvantitativní uvolňování), státy rezignovaly na zodpovědnou hospodářskou politiku a pumpují do ekonomiky obrovské fiskální stimuly a po několika letech opět vystrčila růžky inflace. Můžeme se tedy na obecnou poučku o záporné korelaci akcií a dluhopisů nadále spoléhat?

V Bridgewater Associates, největším hedge fondu na světě, se domnívají, že nikoliv. Korelace mezi akciemi a dluhopisy závisí na ekonomickém režimu, v němž se nacházíme, a v čase se mění. Mohou tudíž nastávat situace, kdy portfolio sestavené z výše uvedených tříd aktiv nezajistí investorům dostatečnou diverzifikaci. Akcie klesají a zároveň klesají i dluhopisy. Akcie rostou a s nimi míří vzhůru i dluhopisy. Detaily naleznete ve videu níže.

The post Nákupem akcií a dluhopisů vytvoříme diverzifikované portfolio. Nebo ne? appeared first on Investice do akcií.

Deja vu – akcie Twitteru propadly o 20,5 %, když firma nenaplnila očekávání

V článku „Když růstová akcie nenaplní očekávání – Facebook (FB; -20 %)“ jsme se věnovali otázce, jak typicky reaguje cena řady růstových akcií, jakmile (byť v malé míře) nenaplní vysoká očekávání trhu. Akcie Facebooku v průběhu čtvrtečního obchodování propadly přibližně o 20 %, když firma zklamala trhy i analytiky. V pátek jsme se dočkali deja vu, kdy stejný osud potkal společnost Twitter (TWTR, -20,5 %).

Zveřejněné hospodářské výsledky přitom nebyly až tak špatné, jak by se mohlo z propadu akcií na první pohled zdát. Zisk na akcii dosáhl 17 centů, přičemž analytici očekávali 16 centů. EBITDA se pohybovala na úrovni 265 milionů (trh počítal s 261,5 miliony) a tržby dosáhly 711 milionů (trh počítal s 697 miliony). Trhy nicméně vystrašila zpráva o mezikvartálním poklesu aktivních uživatelů o 1 milion na 335 milionů. Tržní očekávání se pohybovala na úrovni 337,8 milionů.

Americké firmy zatím překonávají očekávání trhu

Máme za sebou 2 týdny ziskové sezóny za 2Q 2018 a přibližně 53 % všech společností z indexu S&P 500 již zveřejnilo své hospodářské výsledky. Přibližně 83 % společností překonalo svými zisky na akcii tržní očekávání. Celkově jsou zisky o 2,5 % výše oproti tržním odhadům. V případě tržeb překonává očekávání 73 % firem.

Insideři se zbavují svých akcií

V uplynulých několika týdnech jsme si v „Grafech týdne“ ukázali, jak americký korporátní sektor využívá levného financování a nečekané finanční injekce z daňové reformy k masivním zpětným odkupům akcií vlastních firem. Racionální management by měl přitom odkupovat akcie pouze v situaci, kdy je přesvědčen, že jsou podhodnocené. V opačném případě jsou zpětné odkupy v rozporu s nejlepšími zájmy akcionářů.

Pokud by podobná kauzalita skutečně platila, potom by šlo předpokládat, že podhodnocené akcie budou nakupovat i firemní insideři (primárně zaměstnanci a management společností). Při růstu akcií zpět k jejich vnitřní hodnotě by je totiž mohli prodat a na obchodu vydělat. Pohled na graf níže nám však ukazuje zcela jiný obrázek. Insideři v uplynulých týdnech masivně prodávají akcie společností, v nichž pracují.

Spekulace na pokles ceny zlata a 10letých státních dluhopisů

Obrázek níže ukazuje velikost short pozic hedge fondů ve zlatu. Z grafu je zřejmé, že míra spekulací na pokles ceny žlutého kovu je nejvyšší od roku 2006.

Podobného obrázku jsme svědky i v případě 10letých amerických státních dluhopisů, kde data CFTC ukazují přetlak short pozic (červená křivka).

Z výše uvedených grafů lze odvodit současný tržní konsenzus, podle nějž by měla cena zlata i 10letých amerických státních dluhopisů v nejbližších dnech a týdnech klesat. Zda to bude skutečně pravda, uvidíme.

The post O propadu akcií Twitter, nákupech insiderů a spekulacích na pokles ceny zlata a dluhopisů appeared first on Investice do akcií.

Dále řekl, že s růstem reálných úrokových sazeb poklesnou ceny akcií. Greenspan tak navázal na svůj rozhovor z 31. ledna letošního roku pro Bloomberg, kde označil za spekulativní bublinu nejen trh dluhopisů, ale i akciové trhy.

Minutové video z rozhovoru pro CNBC o spekulativní bublině naleznete zde.

Tip:

Další novinky naleznete v rubrice Novinky.

The post Dluhopisy jsou ve spekulativní bublině, říká bývalý guvernér americké centrální banky appeared first on Investice do akcií.

Přečtení reportu doporučuji všem investorům! Jedná se o vynikající souhrn informací o dlouhodobých výnosech různých tříd aktiv, které by měl mít na paměti každý investor. Znalost historických výnosů nám pomůže ukotvit naše očekávání a nepodlehnout vábení chamtivosti. Jakmile například srovnáme současné očekávané výnosy jednotlivých tříd aktiv s jejich dlouhodobými průměry, rázem zjistíme, že současný svět se blíží spíše extrému než normálu.

Kompletní report naleznete zde.

Stručný přehled nejzajímavějších témat:

• Dlouhodobá průměrná riziková přirážka by se u akcií měla v následujících letech pohybovat kolem 3,5 % (pozn. O kolik by měly akcie vynášet více ve srovnání s výnosem hotovosti). V minulosti se v případě globálních akcií pohybovala na úrovni 4,3 %.
• Report zkoumá čím dál populárnější fenomén zvaný smart beta investování, kdy investoři nakupují smart beta ETF, které se zaměřují na určitý tzv. faktor. Panuje totiž přesvědčení, které je podloženo několika akademickými studiemi, že existuje několik faktorů, které jsou schopné dlouhodobě překonávat průměrné výnosy trhu. Patří mezi ně především value, momentum, tržní kapitalizace firem či volatilita (pozn. Historická data například naznačují, že momentum a value akcie dokázaly v minulosti porážet průměrný výnos akciového trhu. Podobně si vedly i ostatní faktory.)
• Autoři dospěli k závěru, že výnosy jednotlivých faktorů jsou v čase velmi rozkolísané a mohou být i několik let v řadě záporné. Zároveň je velmi obtížné odhadnout, kterému faktoru se bude v následujících letech dařit a kterému ne. V poslední době se kupříkladu delší dobu nedaří value faktoru.
• Report dále nabízí patrně nejširší studii dlouhodobých výnosů alternativních aktiv, která byla dosud publikována.

Tip:

• Články s podobnou tématikou naleznete v rubrice Investiční akademie. Jedná se o články: Základní třídy aktiv aneb do čeho lze investovat?, Spekulativní vs. investiční aktiva – v čem je rozdíl?, Jaké třídy aktiv vynášejí nejvíce?
• Další novinky naleznete v rubrice Novinky.

The post 118 leté výnosy akcií, dluhopisů, nemovitostí a alternativních investic, rizikové prémie a smart beta investování appeared first on Investice do akcií.

Investiční principy zmíněné v rozhovoru s Walterem Schlossem:

• Nakupuje levné akcie společností, jejichž tržní cena klesla na nová minima. Tyto firmy se většinou nacházejí v problémech.
• Trh často jedná emocionálně a pošle ceny akcií v problémech až příliš nízko.
• Rád nakupuje akcie, které se prodávají pod účetní hodnotou vlastního jmění.
• Nerad ztrácí peníze, proto nakupuje akcie, které mají omezený potenciál ztráty. Zisky se údajně již postarají samy o sebe.
• Nakupuje společnosti s minimálními dluhy. Nesnáší dluhy, což ve videu několikrát zopakuje! Dluhy dostávají lidi do problémů. Doporučuje vyhýbat se dluhům velkým obloukem.
• Nakupuje akcie, které drží insideři a které za sebou mají dlouhou historii podnikání v daném odvětví.
• Nebyl nikdy příliš dobrý v posuzování charakteru, proto nenavštěvuje management společností a raději se zaměřuje na strohá čísla.
• Často se stává, že se akcie na nových minimech nacházejí v problémech a jejich cena pokračuje v poklesu i po našem nákupu. Domnívá se, že v podobné situaci musíme být připraveni přikupovat, pokud jsou fundamenty stále příznivé.
• Zmiňuje, že analytici neradi doporučují k nákupu akcie, které klesají. Důvodem je psychologie, protože ani jejich klienti nemají rádi akcie, které klesají. Řada lidí znervózní, když jde cena dolů a jen těžko mají dostatek odvahy k přikupování.
• Rád dosahuje na akciích zisku alespoň 50 %.
• Popisuje své vnímání konceptu bezpečnostního polštáře[1], za který považuje nákupní cenu akcie hluboko pod úrovní účetní hodnoty vlastního jmění. Není to samozřejmě zárukou, že budeme mít pravdu, ale pokud se něco obchoduje dostatečně pod úrovní účetní hodnoty, potom často přichází nabídka na akvizici od konkurence.
• Zdůrazňuje, že management společnosti musí být na naší straně a musí s námi táhnout za jeden provaz.
• Firma nesmí mít skomírající či špatný produkt.
• Při investicích do akcií se snaží nebýt emocionální. Emoce musí zůstat mimo. Investor musí přemýšlet logicky a racionálně a nevidět věci pouze tak, jak je chce vidět.
• Popisuje zajímavý příběh s Warrenem Buffettem o jeho „cvičení“ na kontrolu emocí při investování.
• Nerad nakupuje přísliby a vzdušné zámky. Nesnaží se predikovat, který produkt bude úspěšný a který nebude. Raději se orientuje na současnost a na aktuální stav firmy a jejich produktů. Doporučuje nesnažit se predikovat, co se stane v ekonomice nebo na finančních trzích.
• Raději nakupuje firmy s diskontem. Nebrání se kvalitním společnostem, ale vždy chce diskont. Nikdy neplatí fairovou cenu.
• Růst ceny trvá často několik let, proto musí být člověk velmi trpělivý.
• Za svou kariéru zažil 17 recesí.
• Upozorňuje na stále přítomnou inflaci, která užírá naše peníze. Zdůrazňuje, že inflace má negativní vliv i na dluhopisy. Domnívá se, že výnosy dluhopisů jsou obecně nízké a zajišťují pouze pravidelný příjem, který se navíc musí danit. Proto raději drží akcie, které mohou v čase růst. Jejich výnosy jsou vyšší. Upozorňuje, že ve světě najdeme velmi málo milionářů, kteří zbohatli na dluhopisech. U akcií je zbohatnutí snazší. Mladým lidem doporučuje investice do akcií. Dluhopisy považuje za investice pro staré.
• Po většinu času držel v portfoliu kolem 100 akcií. Do jedné akcie by investoval maximálně 20 % svých peněz. Ale spíše preferuje diverzifikaci.
• Upozorňuje, že je mnohem jednodušší určit správný čas nákupu než prodeje. Při prodeji si nikdy není úplně jistý. Většinou drželi akcie alespoň 3 roky.

[1] Bezpečnostní polštář (Margin of safety) je koncept představený Benjaminem Grahamem. Spočívá v myšlence, že investor nenakupuje akcie za cenu na úrovni skutečné hodnoty, ale výrazně pod ní, protože potřebuje bezpečnostní polštář, který jej chrání před chybami v jeho odhadu/analýze vnitřní hodnoty a proti nepříznivým událostem, které mohou v budoucnu nastat.

Kdo je Walter Schloss?

Walter Schloss je americký value investor narozený v roce 1916, který se celý život držel spíše v ústraní a nikdy příliš nevystupoval na veřejnosti. Schloss byl následovníkem Benjamina Grahama. Na burze začal pracovat již v roce 1934. V průběhu třicátých let absolvoval kurzy Grahama o value investování a následně pro něj začal pracovat. V roce 1955 založil svůj vlastní fond, který za 47 let své existence vydělal klientům po odečtení veškerých poplatků 16 % ročně. Schloss vždy preferoval nákupy statisticky levných akcií bez dluhů, které držel v poměrně diverzifikovaném portfoliu čítajícím v průměru cca 100 akcií. Schloss zemřel v roce 2012.

Tip: Podobný investiční styl jako Walter Schloss měl i Peter Cundill. Video s tímto deep value investorem naleznete zde. Další zajímavá videa o value investování naleznete v rubrice Videa – Přednášky.

The post Walter Schloss – muž, který v průběhu 47 let zhodnotil vklady svých klientů o 16 % ročně appeared first on Investice do akcií.

Stručné shrnutí:

• 2:00 Buffet oznámil jména dvou nových viceprezidentů, kteří budou mít na starosti řízení jednotlivých částí Berkshire Hathaway po jeho odchodu.
• 3:40 Buffet ujistil diváky o svém dobrém zdravotním stavu.
• 14:40 Warren rozebírá aktuální situaci na finančních trzích. Na relativní bázi vůči současné úrovni úrokových sazeb nepovažuje akciové trhy za předražené. Vysvětluje, že úrokové sazby jsou pro valuace společností jako gravitace a projevují se do ocenění většiny aktiv, protože hodnota aktiva je současnou hodnotou veškerých peněžních toků, které aktivum v budoucnu vygeneruje. V rovnici se ve jmenovateli projevuje současná úroveň úrokových sazeb. K růstu přispívá i daňová reforma v USA, která je velkou podporou.
• 25:30 Buffett upozorňuje, že daňová reforma a s ní spojený růst deficitu státního rozpočtu přichází v situaci, kdy americká centrální banka začne stahovat přebytečnou likviditu z oběhu. Pokládá si otázku, co se potom stane? V minulosti rostly deficity převážně v situaci, kdy centrální banka nakupovala státní dluhopisy, kterými se deficity financují.
• 26:00 Buffett upozorňuje, že makroekonomické predikce jsou extrémně obtížné. Nikdy se nesnažil investovat na jejich základě. Warren zdůrazňuje, že při společném rozhodování (s Charliem Mungerem) o investicích do akcií neměl makroekonomický pohled v minulosti nikdy vliv na jejich rozhodnutí.
• 28:20 Buffett upozorňuje, že predikcím pohybů úrokových sazeb nepřikládá velkou pozornost. Zdůrazňuje, že úrokové sazby jsou nízko velmi dlouhou dobu.
• 30:00 Na dotaz: „Co může přerušit současný růst akciových trhů?“ odpovídá Buffett – růst úrokových sazeb.
• 37:10 Buffett se domnívá, že kryptoměny skončí téměř jistě špatně. Pokud by existovaly pětileté put opce na každou kryptoměnu, potom by je nakoupil. Futures by ovšem neshortoval.
• 39:15 General Electric – Pokud bude správná cena, potom je Berkshire Hathaway připravena koupit i General Electric. Berkshire má v současnosti cca 100 mld. dolarů v hotovosti (ve státních pokladničních poukázkách). Zatím nevidí žádnou zajímavou investiční příležitost, ale rád by nakupoval a držel pouze 20 mld. v hotovosti.
• 45:40 Charlie Munger si nemyslí, že jsou ceny akcií extrémně předražené. Spekulativní bubliny vidí v Bitcoinu, kryptoměnách a v rizikovém a rozvojovém kapitálu (venture capital).
• 49:40 Buffet je přesvědčený, že posloucháním ekonomů na akciových trzích peníze nevyděláme a nebudeme ani schopni dělat lepší podnikatelská rozhodnutí.
• 50:00 Munger připouští, že na akciových trzích je čím dál obtížnější vydělat peníze při současných úrovních valuací. Je nicméně přesvědčen, že akcie jsou stále lepší investicí než dluhopisy.
• 54:40 Buffett upozorňuje, že akciové trhy mají silné momentum, což je faktor, který vede ke spekulativním bublinám. Připomíná, že nejhorším důvodem nákupů je pouhá skutečnost, že ceny rostou. To dostane investory do problémů.

Kdo je Warren Buffett?

Warren Buffett (přezdívaný „věštec z Omahy“) je americký akciový investor, který se díky svému investičnímu talentu propracoval mezi pět nejbohatších lidí planety. V žebříčku má své stálé místo již několik let v řadě. Jeho osobní jmění se v roce 2017 odhadovalo na 86,3 mld. dolarů. Je považován za nejúspěšnějšího investora na světě. Buffett je žákem Benjamina Grahama a dosud nejznámějším value investorem všech dob. Buffett je ředitelem investičního konglomerátu Berkshire Hathaway. V období mezi lety 1965 a 2016 dokázal zhodnocovat prostředky akcionářů tempem 20,8 % ročně!

Věštec z Omahy je známý svými ročními dopisy akcionářům (dostupné zde), které jsou povinnou četbou každého value investora. Jednou ročně pořádá valnou hromadu, která je právem označována za Woodstock kapitalismu. V roce 2015 činila návštěvnost na valné hromadě 44 000 akcionářů, diváků a novinářů. Buffett se v začátcích své investiční kariéry držel striktně investičního přístupu Benjamina Grahama a nakupoval pouze hluboce podhodnocené akcie, které se prodávaly za cenu ležící pod úrovní oběžných aktiv očištěných o závazky. S rostoucími aktivy pod správou se zaměřil na akcie kvalitních společností, které se prodávaly za rozumnou cenu.

Tip: Další zajímavé video rozhovory naleznete v rubrice Videa – Rozhovory. Seznam významných value investorů a odkazů na jejich portfolia naleznete v rubrice Seznam value investorů.

The post Warren Buffett rozebírá nové viceprezidenty, současné trhy, kryptoměny, makroekonomické predikce a další témata appeared first on Investice do akcií.

V předchozích článcích (rubrika Investiční akademie) jsme si představili základní třídy aktiv, jejich charakteristiky a uvedli rozdíl mezi spekulativními a investičními aktivy.  Zároveň jsme zdůraznili, že je dlouhodobě potřeba vybírat takové investice, které slibují výnosy převyšující inflaci. Nyní se na jednotlivé třídy aktiv podíváme z blízka a prozkoumáme jejich historické výkonnosti.

Reálné výnosy jednotlivých tříd aktiv

Graf níže znázorňuje dolarové reálné výnosy (Jedná se nominální výnos očištěný o inflaci. Pokud je tedy například nominální výnos 9 % a inflace 3 %, potom je reálný výnos 6 %.) vybraných aktiv za 117 let.

Zdroj: Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2017: Summary Edition – Dimson, Marsh, Staunton; www.irrationalexuberance.com; www.onlygold.com; www.usda.com; FED; www.census.gov

Z grafu je patrné, že nejvyšší průměrné roční výnosy dosahují jednoznačně akcie. Americké akcie překonaly co výkonnosti světový průměr, přičemž v uplynulých 117 letech zhodnotily ročně o 6,4 % (9,3 % nominálně). To je vcelku pochopitelné, protože jsou to právě firmy, které jsou dlouhodobě hlavním motorem růstu každé ekonomiky. Na pomyslném druhém místě jsou dluhopisy s výkonností kolem 2 %. Třetí příčku obsadila zemědělská půda a budovy v USA, které zhodnotily v průměru o 1,4 %. Pokladniční poukázky, které lze zařadit mezi ekvivalenty hotovosti, překonaly inflaci o 0,8 % ročně.

Výkonnost posledních dvou aktiv bude pro mnohé možná překvapením. Zlato, jehož cena od počátku nového tisíciletí rostla o desítky procent, dokázalo v dlouhodobém horizontu překonat inflaci o pouhé půl procento. Nutno přiznat, že zde je situace zkreslená, protože americký dolar byl až do roku 1971 fixován na zlato. Cena žlutého kovu začala výrazně růst až po ukončení této fixace (od roku 1971 činí průměrné roční reálné zhodnocené 3,52 %). Možná ještě větším překvapením je ale průměrné zhodnocení nemovitostí (v tomto případě domů ve Spojených státech), které se pohybovalo pouhé 0,4 % nad úrovní inflace (nájmy nejsou brány v úvahu). Navzdory všeobecně rozšířenému mínění je tudíž z výsledků zřejmé, že ne všechny druhy nemovitostí jsou v dlouhodobém horizontu nutně dobrou investicí.

A jak si vedly komodity? Detailní údaje za 117 let se bohužel nepodařilo dohledat, nicméně Dylan Grice ze Societe Generale zkoumal v roce 2010 reálné zhodnocení komodit za více než 100 let a dospěl k názoru, že komodity nejsou dlouhodobě schopné překonávat inflaci (reálné zhodnocení kolem 0 %).

Výnosy a rozkolísanost cen

Výnosy jednotlivých tříd aktiv jsou v čase rozkolísané. Míra volatility se liší v závislosti na dané třídě aktiv. V obecné rovině na úrovni dlouhodobých průměrů platí, že čím vyšší výnos aktiva, tím vyšší rozkolísanost výnosů lze očekávat. Řečeno zjednodušeně, pokud vynášejí akcie dlouhodobě více než dluhopisy, potom musíme počítat s tím, že jejich roční zisky/ztráty budou mnohem více rozkolísané. V tabulce níže je uveden průměrný roční reálný výnos, maximální roční ztráta, zisk a standardní odchylka vybraných aktiv.

Zdroj: Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2017: Summary Edition – Dimson, Marsh, Staunton

Informovaný investor

Historické výnosy jednotlivých tříd aktiv nám sice neříkají zhola nic o výnosech budoucích, nicméně jejich znalost je pro nás i přesto velmi důležitá, protože nám pomáhá ukotvit naše očekávání.

Uveďme si příklad. Americký akciový index S&P 500 zhodnotil od března 2009 do konce roku 2017 o 295,1 % (cca 16,9 % ročně). Jedná se o druhý nejdelší nepřetržitý růst akcií za posledních 90 let a zároveň o druhé největší celkové zhodnocení. Vyššího a delšího růstu jsme byli svědky pouze v průběhu devadesátých let, které skončily spekulativní bublinou technologických akcií. Dále víme, že se průměrný roční výnos amerických akciových trhů v uplynulých více než jedenácti dekádách pohyboval kolem 9,3 % ročně. Nyní si položme jednoduchou otázku. Jaká je pravděpodobnost, že se průměrný roční výnos akcií v následujících osmi letech bude pohybovat ve dvouciferných číslech?

Aniž bychom museli cokoliv propočítávat, tak pouhá znalost historie velí k vysoké míře opatrnosti. Pravděpodobnost dvouciferného zhodnocení je velmi nízká. Dokonce si troufám tvrdit, že se výnosy budou pohybovat hluboko pod historickým průměrem. S jistou dávkou nadsázky lze trhy přirovnat k pružině. Čím více ji natáhnete jedním směrem, tím více pak ustřelí směrem druhým a předchozí dlouhé období excelentních výnosů je vystřídáno obdobím podprůměrné výkonnosti (a vice versa). Investoři si ovšem bohužel až příliš často vytvářejí názory pouze na základě nedávné minulosti. Ty následně deformují jejich představy o normálu a mohou vést k velkým ztrátám. Pokud bychom například začali poprvé investovat v roce 2009, mohl by nám připadat vývoj v uplynulých letech jako normální. Historicky informovaný investor si však uvědomuje, že je zcela abnormální. Ještě horší je situace na trzích s dluhopisy. Americké dluhopisy se více než 30 let nachází v růstovém trendu. Většina současných investorů nikdy ve svém životě nezažila medvědí (klesající) trh dluhopisů, což také ovlivňuje i jejich chování na finančních trzích.

Závěr

Znalost historie a dlouhodobých výnosů jednotlivých tříd aktiv pomáhá nastavit rozumná očekávání. Umožňuje nám porovnat současné očekávané výnosy jednotlivých tříd aktiv s jejich dlouhodobými průměry a rozhodnout, zda jsou trhy vůči své vlastní historii drahé či levné. Následně můžeme hledat fundamentální příčiny, proč tomu tak je a zda jsou současné úrovně ospravedlnitelné či nikoliv.

Tip: Předchozí díly naleznete níže, případně v rubrice Investiční akademie.

1. Proč investovat (část 1.)
2. Proč investovat (část 2.)
3. Magická síla složeného úročení – klíčový princip investování
4. Základní třídy aktiv aneb do čeho lze investovat?
5. Spekulativní vs. investiční aktiva – v čem je rozdíl?

The post Jaké třídy aktiv vynášejí nejvíce? appeared first on Investice do akcií.

V předchozích dílech Investiční akademie jsme si vysvětlili dva základní důvody proč investovat (zde a zde) a popsali důležitý princip složeného úročení (zde). Nyní se podíváme na čtyři hlavní třídy aktiv, které představují komplexní (avšak nikoliv kompletní) výčet našich investičních možností. Seznam sice není úplný, ale pro začátek je dostačující.

Rozdělení aktiv

Třída aktiv je pojem označující skupinu investic s podobnými charakteristikami. Aktiva můžeme rozdělit do čtyř základních tříd – hotovost a její ekvivalenty, dluhopisy, akcie a alternativní investice.

Hotovost a její ekvivalenty

Za hotovost a její ekvivalenty nejčastěji považujeme vklady na bankovních účtech (většinou vklady na viděnou), termínované vklady (vklady s předem vymezenou dobou uložení peněz v bance a přesně stanoveným úrokem), depozitní certifikáty, státní pokladniční poukázky (krátkodobá půjčka státu se splatností do 1 roku) či komerční papíry (krátkodobé půjčky podnikům se splatností do 1 roku, v ČR nejsou příliš běžné).

Hotovost si najde v menší či větší míře své místo v každém portfoliu. Z dlouhodobého hlediska má však jednu obrovskou nevýhodu. Její výnos je relativně nízký, a proto drží velmi obtížně krok s inflací. Není proto vhodná pro dlouhodobé investování. Na druhou stranu je bezpečná a vysoce likvidní. Stává se neocenitelným aktivem v dobách spekulativních bublin, kdy mohou být jiné třídy aktiv předražené. Poskytuje totiž po nezbytně dlouhou dobu bezpečný přístav pro naše jmění, a to do chvíle, než se na trzích znovu objeví dostatečně atraktivní investiční příležitosti. Fyzické osoby mají navíc často ve srovnání s finančními institucemi podstatně lépe úročené spořicí účty, které svou výkonností často překonávají i dluhopisy. K dalším výhodám patří pojištění vkladů. Vklady (včetně úroků) u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen jsou ze zákona pojištěny. Pokud není některá z výše uvedených institucí schopna dostát svým závazkům, vyplatí Fond pojištění vkladů všem fyzickým a částečně i právnickým osobám 100 % jejich vkladů, a to až do výše 100 000 EUR. Z hlediska bezpečnosti jsou tudíž vklady do sto tisíc eur ekvivalentem státních dluhopisů, a to bez ohledu na kreditní kvalitu banky, u níž jsou uloženy.

Dluhopisy

Dluhopisy jsou cenné papíry, které nám zaručují splacení dlužné částky, kterou jsme protistraně půjčili a případně i vyplacení předem stanovených výnosů (kupónů). Dluhopisy využívají nejčastěji státy, územní samosprávní celky a firmy, které si pomocí nich zajišťují své financování, aniž by si musely půjčovat od bank. Nejčastěji se setkáváme s dluhopisy s fixním kupónem, které vyplácejí držiteli na pravidelné bázi (půlroční, roční) výnos v podobě kupónu. Typickým příkladem může být český státní dluhopis splatný v roce 2030, který platí pravidelný roční kupón ve výši 0,95 % a má nominální hodnotu 10 000 Kč. Pokud by byl emitován za nominální hodnotu, potom bychom koupí jednoho dluhopisu půjčili státu 10 000 Kč. Stát by nám z této částky každý rok platil úrok ve výši 0,95% a v roce 2030 by nám navíc splatil i našich 10 000 Kč, které jsme mu na začátku půjčili. Jako u jakékoliv jiné půjčky, tak i u investice do dluhopisů riskujeme, že nám dlužník naše peníze nevrátí. Může totiž zbankrotovat. Schopnost dlužníka splácet své závazky vyjadřuje tzv. rating dluhopisu, který vydávají renomované ratingové agentury (nejznámější Moody´s, Fitch, Standard&Poors). Rating je orientačním ukazatelem, který vypovídá o kvalitě emitenta. Na základě ratingu můžeme dluhopisy dělit do dvou základních kategorií – investiční a spekulativní.

Variací dluhopisů je nepřeberné množství. Jako příklad uveďme jen některé. Například kupón dluhopisu nemusí být vždy fixní, ale může být i proměnlivý či dokonce žádný. V případě proměnlivého kupónu je navázán na nějakou referenční sazbu, která se v čase mění a s ní i výše vypláceného kupónu. Dluhopisy s nulovým kupónem zase investor nakupuje na počátku se slevou vůči částce, kterou musí dlužník splácet. Tato sleva pak při splacení představuje výnos investora (např. Dluhopis, v rámci kterého se nám dlužník zavázal zaplatit za 3 roky 100 Kč, nakoupíme jen za 90 Kč. Deset korun představuje náš celkový výnos.). S konvertibilním dluhopisem je zase kromě tradičních práv spojeno v době splatnosti i právo na výměnu za akcie. V neposlední řadě je třeba zmínit hypoteční zástavní listy, což jsou dluhopisy, které jsou kryty pohledávkami z hypoték a jsou proto tradičně velmi bezpečné.

Zdrojem zisku z dluhopisů jsou nejčastěji kupóny. Pokud se však investor rozhodne prodat dluhopis před splatností, může realizovat i zisk z pohybu ceny (např. nakoupil dluhopis za cenu nižší než je cena v době prodeje + samozřejmě získal i kupóny za dobu, po kterou dluhopis držel).

Dluhopisy patří mezi základní investiční instrumenty, z nichž se tvoří diverzifikovaná portfolia. Díky své relativní bezpečnosti často doplňují jiné třídy aktiv, čímž přispívají ke snížení celkového rizika a rozkolísanosti výnosů v čase.

Akcie

Třetí základní třídou aktiv jsou akcie. Jedná se o majetkové cenné papíry, po jejichž nákupu se stává investor částečným vlastníkem podniku. Akcie zaručuje majiteli tři klíčová práva – právo na podíl na zisku (nejčastěji v podobě dividendy), hlasovací právo na valné hromadě společnosti a právo na likvidačním zůstatku v případě bankrotu společnosti. Akcionář neručí za závazky společnosti.

Zdrojem výnosů z akcií jsou dividendy a/nebo růst tržní ceny akcie. Pokud bychom například 31.10.2016 nakoupili akcie společnosti Apple, potom bychom zaplatili 111,57 USD za kus. O rok později dne 27.10.2017 vzrostla cena akcií na 163,05 USD. Pokud bychom tedy akcii prodali, potom by náš zisk z růstu ceny (bez poplatků, daní a dividend) činil 51,48 USD. Akcie v průběhu roku vyplatila navíc dividendy ve výši 2,4 USD na kus. Ty jsou našim dalším zdrojem příjmů.

Výnosy akcií překonávají v dlouhodobém horizontu výkonnost hotovosti i dluhopisů. Jsou však podstatně rozkolísanější. Roční zisky a ztráty se mohou klidně pohybovat v řádu desítek procent. Zároveň jsou však v dlouhodobém horizontu jednou z nejlepších tříd aktiv, která svou výkonností hravě překonává inflaci. Při investicích do akcií je však na rozdíl od dluhopisů potřeba počítat s mnohem delším investičním horizontem. Pokud si nemůžeme dovolit investovat do akcií minimálně na dobu 5-7 let, potom uděláme lépe, když se jim obloukem vyhneme. Protože čím kratší dobu můžeme držet své peníze zainvestované v akciích, tím vyšší je šance, že můžeme přijít o část svých vložených prostředků.

Proč jsou akcie rizikovější než dluhopisy? Kromě podstatně vyšší rozkolísanosti výnosů je jedním z důležitých důvodů i tzv. seniorita cenných papírů při případném bankrotu společnosti. Pokud se akciová společnost ocitne v likvidaci, potom je její zbývající majetek rozprodán a z prodeje jsou uspokojeny jednotlivé subjekty a držitelé cenných papírů v závislosti na tzv. senioritě. Jako první mají většinou nárok na majetek banky a držitelé dluhopisů, protože jsou v pomyslné pyramidě seniority na předních místech. Až ve chvíli, kdy jsou uspokojeny jejich pohledávky, přichází řada na juniorní cenné papíry, mezi které lze zařadit i akcie. Akcionáři tak bohužel stojí se svými nároky v pomyslné řadě až jako poslední.

Ve světě je více než 43 500 veřejně obchodovaných akcií. Každý z nás má tudíž možnost stát se alespoň částečným vlastníkem desítek až stovek firem z různých koutů světa a může se tak podílet na jejich podnikatelském úspěchu. Zaujal nás nový iPhone či IPod? Můžeme si nakoupit akcie firmy Apple. Máme rádi Coca-Colu, chodíme pravidelně do kaváren Starbucks, McDonaldu či KFC? Proč se nepodívat na jejich akcie? Rozčiluje nás neustálý růst cen elektřiny či benzínu? Zauvažujme nad akciemi elektrárenské společnosti ČEZ či provozovatele benzínových stanic OMV. Nedokážeme si představit život bez cigaretky a popelníčku? Zkusme zapřemýšlet nad kompenzací našich výdajů na cigarety prostřednictvím investice do výrobců cigaret naší oblíbené značky (např. Philip Morris).

Co když si ale při výběru jednotlivých akcií nevěříme? I potom existují relativně elegantní možnosti, jak investovat do akcií. Můžeme si například koupit rovnou podíl v 500 nejvýznamnějších firmách USA prostřednictvím akciového indexu S&P 500 (nákupem tzv. indexového ETF). Index navíc dlouhodobě kopíruje vývoj americké ekonomiky, takže nákupem zároveň sázíme na růst největší ekonomiky světa. Ale proč nejít ještě dál? Proč si rovnou nekoupit podíl ve více než 1 600 veřejně obchodovaných společností z celého světa? I zde existuje jednoduché a levné řešení, a to v podobě nákupu tzv. World indexu, tedy globálního indexu, který obsahuje akcie nejvýznamnější firem z 23 zemí světa (opět skrze ETF).

Akcie jsou jedním z nejlepších dlouhodobých investičních nástrojů pro růst hodnoty našeho jmění, které by jej zároveň měly úspěšně ochránit před inflací. Měly by být proto základním stavebním kamenem všech dlouhodobých portfolií!

Alternativní investice

Poslední třídou aktiv, v níž se schová vše ostatní, jsou alternativní investice. Aktiva zde můžeme rozdělit na reálná a finanční. K reálným patří již tradičně zlato, komodity, nemovitosti či pozemky, ale kupříkladu i exotičtější oblasti typu starožitností, uměleckých děl, mincí, vín či známek. Mezi finanční aktiva lze zařadit private equity fondy, což jsou fondy zaměřené na nákupy společností, které nejsou veřejně obchodovány na žádné burze cenných papírů. Fondy mají řadu rozličných investičních strategií. Některé se zaměřují na nákupy nově vznikajících firem (tzv. start-upů), jiné zase na společnosti v restrukturalizacích či na růstové firmy v rychle se rozvíjejících odvětvích ekonomiky. Obdobou private equity fondů jsou private debt fondy, které nekupují podíly v jednotlivých firmách, ale pouze jim pomáhají s financováním prostřednictvím půjček. Hedge fondy jsou co do investičních strategií asi nejméně regulovanými subjekty s největší mírou volnosti v rozhodování. Mohou investovat napříč všemi třídami aktiv do libovolných investičních instrumentů bez omezení. Mohou spekulovat na růst či pokles cen akcií, dluhopisů, komodit, měn či jakýchkoliv jiných aktiv. Mohou využívat finanční páky, tedy využít půjčky, aby zvýšily celkový výnos investic. Jejich cílem je často poskytnout výnosy, které nejsou příliš korelovány s výnosy tradičních tříd aktiv. Nejčastěji využívají kombinace spekulací na růst i pokles cen jednotlivých investičních instrumentů, pomocí nichž se snaží dosáhnout kladného výnosu nejen při rostoucích, ale i při klesajících trzích. Využívají různé investiční strategie. Některé jsou čistě kvantitativní, kdy o jednotlivých investicích rozhoduje systematicky počítačový algoritmus, jiné zase spoléhají na diskreční rozhodnutí portfolio manažerů a na jejich schopnost správně vybírat vhodné investice. Mezi typické strategie patří následování trendů (tzv. trend following), orientace na významné makroekonomické události či témata (jako jsou globální tržní makroekonomické nerovnováhy), arbitráže (využívání cenových neefektivit napříč trhy), speciální situace (rozštěpení společností, fúze a akvizice, bankroty a likvidace firem, restrukturalizace a další) a long/short akciové strategie (Část portfolia je vyhrazena pro akcie s největším ziskovým potenciálem, u nichž fond spekuluje na růst ceny. V jiné části fondu jsou vybírány akcie, u nichž je portfolio manažer přesvědčen, že jejich cena v případě poklesu akciových trhů bude klesat rychleji než celý trh či v případě růstu trhů poroste podstatně pomaleji. Zde vstoupí do tzv. short pozic a spekuluje na pokles ceny. Fond má následně při růstu i poklesu akciových trhů teoreticky vždy část portfolia, která vydělává.). Investiční strategie hedge fondů jsou tradičně tzv. black-box řešení. Klient se seznámí se základními cíli fondu a získá jen velmi hrubé obrysy investiční strategie. Přímo do investiční kuchyně fondu nemá přístup. Nezjistí, jakým přesným způsobem se vybírají jednotlivé investice a kdo, kdy a jak rozhoduje o jejich nákupu či prodeji. Nezbývá mu proto, než věřit portfolio manažerům.

Private equity fondy, private debt fondy a hedge fondy jsou většinou určeny primárně velkým institucionálním investorům či velmi bohatým jednotlivcům, přičemž minimální výše vkladu je tradičně alespoň 125 000 EUR. Jsou spojeny s velmi vysokými poplatky (tradičně 2 % roční poplatek z hodnoty majetku ve fondu a 20 % poplatek z výkonnosti fondu).

Poslední oblastí jsou deriváty. Jedná se o instrumenty, jejichž hodnota je odvozena od hodnoty podkladového aktiva (např. akcie, dluhopisu, indexu, měny, komodity, a dalších). Nejčastěji se jedná o termínované obchody, kdy se dvě strany vzájemně dohodnou, že si v budoucnu za určitých podmínek dodají podkladový instrument či alespoň vypořádají rozdíl v jeho ceně. Např. na začátku ledna se dohodne zemědělec s výrobcem chleba na ceně jedné tuny pšenice. Tato pšenice bude ovšem dodána až po sklizni za několik dalších čtvrtletí v předem určený den. Cena je však předem známá, a to bez ohledu za aktuální tržní cenu v den dodání. Obě strany si tak již v lednu zafixovaly cenu a znají přesně svůj zisk/náklad. Obdobným způsobem funguje celá řada derivátů, které mohou být podstatně složitější. Bývají nejčastěji používány ke spekulacím, k zajištění (jako ve výše uvedeném případě) či k arbitrážím. Obsahují v sobě často finanční páku, díky které se řadí mezi nejrizikovější investiční instrumenty vůbec. Mohou být standardizované (mají přesné specifikace a obchodují se na předem určených burzách) či nestandardizované (mimoburzovní/OTC, podmínky závisí na dohodě obou stran). Měly by být využívány pouze vysoce zkušenými investory!!!

Ne všechny výše uvedené alternativní investice jsou skutečnými investicemi v pravém slova smyslu. Některé jsou spíše spekulacemi, ale k tomu až v dalším článku.

Každá třída aktiv má jiné riziko, výnos a zároveň i likviditu. Bezpochyby bude mnohem jednodušší rychle prodat krátkodobé české státní dluhopisy než nemovitost. Zároveň asi nelze očekávat, že by státní dluhopisy nesly dlouhodobě vyšší průměrné výnosy než investice do nemovitostí. Investice do bytu je kupříkladu za normálních okolností rizikovější a méně likvidní než investice do českých státních dluhopisů. Proto v jejím případě také investoři požadují přirozeně vyšší výnos. Pokud by nabízela stejné zhodnocení jako dluhopis, potom bychom bezpochyby zvolili raději investici do bezpečného aktiva a půjčili své peníze raději českému státu.

Jednotlivé třídy aktiv lze mezi sebou libovolně kombinovat a skládat z nich velmi rozmanitá portfolia dle požadavků každého investora. Kombinací jednotlivých tříd aktiv lze dosáhnout různého výnosu a rizika. V dlouhodobém horizontu platí, že pokud očekáváme od našeho portfolia vysoký výnos, potom bychom se měli připravit na to, že naše výnosy mohou být v čase velmi rozkolísané. V jednom roce můžeme vydělat +8 %, v dalším ztratit 19 %, abychom následně zhodnotili naše portfolio o +12 %, +6 % a +15 %. Abychom si mohli poskládat své vlastní optimální portfolio (případně abychom pochopili záměry investičního poradce/bankéře, který nám bude portfolio tvořit), měli bychom znát základní charakteristiky jednotlivých tříd aktiv a jejich dlouhodobé výnosnosti a rizika, která jsou s nimi spojená. Nyní bychom měli mít alespoň základní přehled o jednotlivých třídách aktiv. V následujících článcích si povíme více.

Tip: Předchozí články z rubriky Investiční akademie naleznete zde:

1. Proč investovat (část 1.)
2. Proč investovat (část 2.)
3. Magická síla složeného úročení – klíčový princip investování

The post Základní třídy aktiv aneb do čeho lze investovat? appeared first on Investice do akcií.