Meb patří do kategorie kvantitativních investorů. Jeho firma nabízí klientům řadu ETF s unikátními investičními strategiemi (např. shareholder yield, value, momentum, global tail risk, global real estate a další).

Podcast naleznete ZDE.

Hlavní témata:

• 4:55 – Mebův pohled na globální diverzifikaci
• 10:05 – Prudké propady jsou jako Rictherova stupnice
• 14:00 – Největší investiční mýtus současnosti
• 39:30 – Mebovy myšlenky o investičním marketingu
• 45:00 – Kritéria prodeje
• 47:50 – Co potřebujete k založení ETF
• 52:00 – Přeměna podílového fondu na ETF
• 55:00 – Minimalizace daní
• 58:00 – Několik důvodů, proč se zaměřit na akcie mimo USA
• 1:03:00 – Výhody private equity

Tip:

• Meb publikoval zajímavý dokument s názvem Global Asset Allocation, v němž porovnal dlouhodobou výkonnost několika populárních investičních strategií. Více se dočtete (a odkaz na dokument získáte) v článku „Globální alokace aktiv – porovnání vybraných investičních strategií“. Drobnou ukázku naleznete níže:

The post Meb Faber o globální diverzifikaci, valuacích akciových trhů a ETF appeared first on Investice do akcií.

Články:

• Apple se blíží historickému milníku – jeho váha v indexu S&P 500 patrně brzy překoná 5 %
• Akcie čínského rivala Starbucks (Luckin Coffee) poklesly od poloviny ledna již o 30 %
• Investoři začínají opouštět fondy spekulativních dluhopisů
• Těžba zlata zaznamenala v roce 2019 první pokles po 10 letech, poptávka se snížila o 1 %
• Jsou akcie pojišťoven citlivé na pohyb úrokových sazeb?

Názory:

• Procento ztrátových společností v americkém indexu Russell 2000 je nejvyšší od technologické bubliny
• Ať již dělají cokoliv, nejedná se o investování – měsíční komentář Johna Hussmana
• Je to tentokrát skutečně jiné?
• Co vše je dnes již započítáno v ocenění amerických akcií?
• Co znamená koronavirus pro investory?
• Představuje současný pokles akcií rozvíjejících se zemí způsobený koronavirem zajímavou investiční příležitost?
• Jsou problémy na americkém trhu repo operací dočasné či strukturální?

Čtvrtletní dopisy akcionářům

• Seznamy zajímavých čtvrtletních dopisů akcionářům různých fondů ZDE a ZDE
• Weitz Value Fund 4Q/2019
• Ariel Appreciation Fund Q4/2019
• Ariel Focus Fund Q4/2019
• FPA Capital Fund Q4/2019
• Heartland Select Value Fund Q4/2019

Grafy:

• Globální pokles výroby v jednotlivých zemích od osmdesátých let
• Nejstahovanější aplikace v USA

Infografika:

• Nejcennější značky světa
• Faktorové investování
• Expanze ETF
• Tesla má již větší tržní kapitalizaci než GM a Ford dohromady

Podcast:

• Business Wars – Boeing vs. Airbus
• WhatsApp – Podcast Acquired

Videa:

• Akcie společnosti Tesla – lednová revize – Aswath Damodaran

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 5/2020 appeared first on Investice do akcií.

Články:

• Jaké budou zisky firem v indexu S&P 500 v roce 2019?
• Dosáhnou zisky firem v indexu S&P 500 v roce 2020 na rekord?
• Skutečně ziskové marže klesají?
• Dluhy amerických firem převýšily poprvé od roku 1991 dluhy domácností
• Aktiva ETF vzrostou v následujících 10 letech desetinásobně na 50 biliónů USD, predikuje Bank of America
• Dny výjimečných tržních výnosů jsou u konce, domnívá se BlackRock
• Problémy na americkém trhu s repo operacemi způsobily banky a hedge fondy, tvrdí BIS
• Spotřeba piva v USA klesá již šestým rokem v řadě

Názory:

• Pepsico: Více než jen Cola – Jensen Capital Management
• Aktivní vs. pasivní investování a důvody, proč se nám nedaří porazit index

Grafy:

• Uplynulých 10 let bude první dekádou od roku 1980, kdy USA nezažijí recesi
• Očekávaný růst AUM v ETF
• Toky hotovosti do US akciových fondů od roku 1990
• Aramco je největší firmou na světě
• Nejinovativnější firmy světa
• Zvyšující se koncentrace

Infografika:

• Největší fast food řetězce v USA
• Nová éra energie – Lithium
• Moorův zákon (1971-2019)

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 50/2019 appeared first on Investice do akcií.

Kompletní čtvrtletní komentář naleznete ZDE.

Případně se můžete podívat na conference call ZDE.

Horizon Kinetics se v komentáři věnují:

• Výročí ETF
• Výkonnosti indexového investování v uplynulých dvaceti letech
• Výkonnosti dluhopisů v uplynulých dvaceti letech (Investoři do US státních dluhopisů by ve sledovaném období dosáhli vyšší průměrné roční výkonnosti než akcioví investoři!)
• Výkonnosti vybraných akcií, které byly ještě před několika lety považovány řadou investorů (a mnohdy jsou i dnes) za firmy s konkurenční výhodou – Kellog (K), PepsiCo (PEP)
• Přehnaným očekáváním investorů v případě některých technologických firem jako Amazon (AMZN) či Netflix (NFLX)
• Údajně předraženému bankovnímu sektoru, který považují za tzv. „value trap“
• Selhání diverzifikace ve vybraných periodách minulého století
• Výhodám koncentrace a alternativním investicím
• Akciím společnosti Texas Pacific Land Trust (TPL), která tvoří podstatnou část portfolií jejich fondů
• Akciím investiční společnosti Oaktree Capital Group (OAK), kterou založil a vede věhlasný Howard Marks, a která byla převzata společnosti Brookfield Asset Management (BAM)

The post Výročí ETF, předražený bankovní sektor, přehnaná očekávání v případě některých technologických společností, selhání diverzifikace appeared first on Investice do akcií.

Pokud vás však technikálie ekosystému příliš nezajímají a raději byste pochopili spíše o něco lépe podstatu fungování ETF, potom mohu doporučit dokument od BlackRocku (jeden z největších poskytovatelů ETF na světě) ZDE.

The post Jak funguje ETF a celý ekosystém ETF appeared first on Investice do akcií.

Co je to pasivní a aktivně řízený fond?

Jakmile se rozhodneme pro variantu fondu, vyvstane další otázka. Investovat prostřednictvím pasivně či aktivně řízeného fondu? Pojďme se nyní společně podívat na hlavní rozdíly.

Pasivní indexový fond/ETF

Pasivní fond je indexový fond či ETF (Exchange Traded Fund), který kopíruje vybraný akciový index. Akciový index se skládá z několika desítek až stovek různých akcií, přičemž každá akcie má v indexu různou váhu. K nejpopulárnějším indexům patří například S&P 500, který obsahuje přibližně 500 nejvýznamnějších společností v USA a představuje přibližně 80 % celého amerického akciového trhu. Investicí do indexu si tak v podstatě zajistíme tržní výnos amerických akcií. Cílem portfolio manažera ETF je co nejpřesněji kopírovat složení vybraného akciového indexu a tudíž i jeho výkonnost.

Fondy pasivního investování mají jednu obrovskou výhodu, která dle mého názoru předčí veškeré ostatní – extrémně nízké náklady. Kopírování indexu nevyžaduje žádný výjimečný talent, analytiky, hvězdné portfolio manažery či robustní provozní aparát. Indexové fondy mají tradičně relativně nízké marketingové náklady. Výsledkem jsou extrémně nízké poplatky.

Například TER (ukazatel celkové nákladovosti) Vanguard S&P 500 ETF (VOO), který kopíruje index S&P 500 se pohybuje na neuvěřitelných 0,04 % ročně. Za tyto náklady (+ poplatky za nákup/prodej a držení cenných papírů u našeho obchodníka s cennými papíry) si můžeme koupit tržní výkonnost amerických akcií. Srovnejme to nyní s akciovými fondy v ČR, které si tradičně účtují na roční bázi poplatek za obhospodařování na úrovni kolem 2 % a k tomu navíc často i vstupní poplatek, výstupní poplatek či poplatek za zhodnocení.

Poplatky jsou zabijákem výkonnosti (více se dočtete v předchozích článcích o složeném úročení zde či o dividendových akciích zde)! Čím vyšší máme poplatky a daně, tím nižší je pravděpodobnost, že dosáhneme uspokojivých investičních výsledků. Na rozdíl od pohybů tržních cen akcií, které nemůžeme ovlivnit, máme však nad poplatky a daněmi našich investic plnou kontrolu. Produkty pasivního investování jsou ve většině případů zárukou nízkých poplatků a dosažení tržního výnosu.

Aktivně řízený fond

Aktivně řízené fondy tradičně nekopírují žádný index. Portfolio manažer fondu vybírá jednotlivé akcie, o nichž se domnívá, že mají nejlepší výnosový potenciál s ohledem na podstupované riziko. Z vybraných akcií následně skládá diverzifikované portfolio. Aktivně řízené fondy mají různé investiční strategie. Cílem portfolio manažera je většinou překonat tržní výkonnost/výkonnost benchmarku či výkonnost nejbližších konkurentů.

Aktivní správa je ve srovnání s pasivním investováním podstatně náročnější. Vyžaduje mimo jiné dostatek zkušeností, znalostí, čas, psychickou odolnost portfolio manažera, dostatečné analytické zázemí a řadu dalších faktorů, které přirozeně investování prodražují. Aktivně řízené fondy si tak účtují podstatně vyšší poplatky ve srovnání s produkty pasivního investování.

Pasivní či aktivně řízený fond?

Při rozhodování mezi investicí do pasivního či aktivně řízeného fondu je dle mého názoru klíčová otázka, zda dokáže aktivně řízený fond dlouhodobě zajistit dostatečnou přidanou hodnotu (označována jako alfa). Pokud aktivně řízený fond nedokáže po odečtení poplatků zajistit při srovnatelné míře rizika adekvátní nadvýnos ve srovnání s indexovým ETF, které kopíruje výkonnost trhu, potom z logiky věci nedává smysl do takového fondu investovat. Je mnohem jednodušší a bezpečnější investovat do pasivního ETF, který nám za minimální náklady zajistí vždy tržní výnos.

Výběr aktivně řízeného fondu, který by splnil výše uvedenou podmínku, není jednoduchý. Pohled na statistiky navíc ukazuje, že většina fondů dostatečnou přidanou hodnotu nemá. Pravidelný report SPIVA US Scorecard 2017 odhalil, že 83,7 % všech amerických akciových fondů nedokáže v rámci patnáctiletého období překonat svou výkonností benchmark/akciový index. Podobné situace jsme svědky i v kratším investičním horizontu. Index překonává v 10 letém i 5 letém období 86,7 % fondů a ve tříletém období 83,4 % fondů. Detailní rozbor naleznete v mých předchozích článcích („Více než 83 % aktivně řízených akciových fondů v USA nedokáže překonat index!“ a „Více než 85 % fondů v Evropě nedokáže překonat index!“).

Jednou z hlavních příčin žalostných výsledků aktivně řízených fondů ve srovnání s bechmarkem/indexem jsou již zmíněné vysoké poplatky. Nadvýnos fondů nad úrovní indexu musí být dlouhodobě takový, aby zajistil úhradu vysokých poplatků a zároveň i dostatečný nadvýnos pro klienty. To je ve vysoce konkurenčním prostředí fondů, které se navíc bohužel až příliš často zaměřují primárně na krátkodobou relativní výkonnost, velmi obtížný úkol.

Dalším z důvodů je v řadě případů nedostatečně unikátní a kvalitní investiční strategie, která by byla schopna dlouhodobě překonávat výkonnost trhu. Abychom dosáhli nadprůměrných výnosů, musíme dělat věci odlišně od ostatních účastníků trhu. Musíme mít jinou investiční strategii, investiční proces či investiční horizont. Pokud by se naše chování nelišilo od chování tržní většiny, potom by se ani naše výkonnost (před započtením poplatkům) příliš nelišila od průměrné výkonnosti trhu. Pokud budeme nakupovat totožné akcie, které jsou v indexu S&P 500, jen s mírně odlišnou vahou, potom asi nelze očekávat, že budou naše výsledky příliš odlišné od výsledků indexu. A to je kámen úrazu i pro celou řadu fondů. Na konci roku 2016 bylo jen v USA 4 752 akciových podílových fondů. Většina (více než 80 %) z nich nebyla schopna překonat výkonnost trhu.

Pokud většina aktivně řízených fondů nedokáže v dlouhodobém horizontu překonávat svou výkonností trh a my nejsme schopni s rozumnou mírou jistoty určit fond, který má vysokou pravděpodobnost, že to dokáže, potom bychom měli raději investovat do pasivního indexového fondu či ETF.

Důležité kritérium při výběru aktivně řízeného fondu – ukazatel active share

Řekněme však, se investicím rozumíme a máme dostatek sebedůvěry, znalostí a schopností, abychom se pustili do výběru aktivně řízeného fondu. Jaká kritéria zvolit? Komplexní přehled optimálních výběrových kritérií v tomto článku bohužel nenaleznete. Tato problematika bude o něco detailněji rozebírána v mé připravované knize „Investice do akcií – Základy value investování“, která by měla být vydána v průběhu nejbližších 2-3 měsíců. Avšak podíváme se společně na jeden stěžejní ukazatel, který by dle mého názoru měl být základním kamenem výběrových kritérií. Jedná se o ukazatel active share.

Active share („aktivní podíl“) vyjadřuje podíl akcií v portfoliu, který se liší od struktury srovnávacího indexu (např. S&P 500). Pomáhá investorům odfiltrovat aktivní fondy od pseudo-aktivních, které v praxi více či méně kopírují index (tedy jsou v podstatě pasivní), ale veřejně prezentují své fondy jako aktivně řízené. Výpočet active share je následující:

Uveďme si příklad. Řekněme, že máme hypotetický index, který obsahuje 5 různých akcií (např. ČEZ, KB, Erste Group, Moneta a Kofola) s vahou 35 %, 25 %, 20 %, 15 % a 5 %. Pokud bychom měli indexový ETF, který by kopíroval tento index, potom by portfolio fondu přesně kopírovalo tyto váhy. Portfolio aktivně řízeného fondu s vysokým ukazatelem active share by se od struktury indexu výrazně lišilo. Řekněme, že by portfolio manažer považoval za výrazně podhodnocené akcie Kofoly a Erste Group. Ty jediné by nakoupil do portfolia, přičemž by tvořily 60 % a 40 % z celkového portfolia fondu. Ukazatel active share by se v jeho případě vypočítal následovně.

Následně bychom sečetli 35 %, 25 %, 20 %, 15 % a 55 % a vydělili výsledek 2. Active share fondu by byl 75 %.

Pseudo-aktivní fond by nakoupil všech 5 akcií, přičemž by pouze mírně změnil jejich váhy. Nakoupil by o něco více akcií firem, u nichž by očekával vyšší výnosový potenciál a snížil by váhu u ostatních. Jeho portfolio by následně mohlo vypadat například takto – ČEZ 39 %, KB 21 %, Erste Group 21 %, Moneta 12 % a Kofola 7 %). Ukazatel active share by byl v takovém případě 7 %.

Nyní si položme otázku. Jakou má pseudo-aktivní fond šanci dosáhnout nadprůměrné výkonnosti, když vlastní totožné akcie jako index (jen s mírně odlišnými váhami) a navíc si účtuje výrazně vyšší poplatky? Velmi malou! Největší šanci na překonání indexu má aktivně řízený fond s vysokým active share. Zároveň je však jisté, že se výkonnost tohoto fondu bude výrazně lišit od výkonnosti indexu, protože struktura jeho portfolia je odlišná. Pokud se výběr akcií fondu ukáže být nesprávný, potom hrozí, že jeho výkonnost zaostane výrazně za výkonností indexu. V případě pseudo-aktivního fondu s minimální hodnotou active share si však můžeme být zaostáním za výkonností téměř jistí.

Proto pokud vybíráme aktivně řízený fond, měli bychom se mimo jiné zaměřit na fondy s vysokým ukazatelem active share, které mají alespoň teoretickou šanci překonat výkonnost trhu. V ostatních případech uděláme lépe, když koupíme nízkonákladový indexový fond či ETF, který nám vždy zajistí tržní výnos.

Co nám říkají studie?

Jsou výše uvedené názory pouhým teoretizováním nebo mají i oporu v datech z reálného světa? Patrně nejrozsáhlejší studií, na kterou jsem zatím narazil, je materiál z Yale University, jejímž autorem jsou Martijn Cremers a Antti Petajisto s názvem „How Active Is Your Fund Manager? A New Measure That Predicts Performance (zde)“. Studie odhalila, že portfolio manažeři s vysokým ukazatelem active share jsou schopni překonávat své srovnávací indexy. Cremers a Petajisto na vzorku více než 1 600 fondů zkoumaných v letech 1980 až 2003 zjistili, že fondy s vysokým ukazatelem active share (80 % a více) překonaly srovnávací indexy v průměru o 2,0 – 2,71 % před odečtením poplatků a o 1,39-1,49 % po poplatcích.

Závěr

Pokud se rozhodneme nakoupit aktivně řízený akciový fond, potom by jedním z našich základních požadavků mělo být, aby v dlouhodobém horizontu dokázal překonat výkonnost trhu. V opačném případě je pro nás lepší variantou nakoupit nízkonákladový indexový ETF, který nám tuto výkonnost bez většího úsilí zajistí.

Aby fond dokázal překonat index, musí se strukturou svého portfolia od indexu lišit. Jinak by dosáhl před odečtením poplatků podobné výkonnosti. Jak moc se liší, vystihuje indikátor active share. Čím vyšší hodnota, tím větší je šance na odlišnou výkonnost. Fondy s vysokou hodnotou active share dokázaly historicky překonávat benchmarky výrazně lépe ve srovnání s fondy s nízkou hodnotou ukazatele. Proto bychom měli při výběru aktivně řízeného fondu upřednostňovat fondy s vysokým ukazatelem active share.

Nikdy bychom se však neměli rozhodovat o nákupu fondu čistě na základě jednoho ukazatele! I když považuji active share za jeden ze základních kritérií pro výběr aktivně řízeného fondu, tak by měl být vždy součástí komplexnějších pravidel výběru.    

Tip:

• Další názory naleznete v rubrice Názory (zde)

The post Vybíráte aktivně řízený fond? Zaměřte se na ukazatel active share! appeared first on Investice do akcií.

V předchozím článku (zde) jsme se zabývali otázkou, proč jsou akcie v dlouhodobém období jednou z nejatraktivnějších tříd aktiv a proč by neměly uniknout pozornosti investorů. Nyní podrobně prozkoumáme možnosti, jak lze do akcií investovat.

Jaké jsou naše možnosti?

Finanční trhy ušly v uplynulých desetiletích pořádný kus cesty. Investování do akcií je nyní díky inovacím, informačním technologiím a snižování poplatků dostupné pro každého individuálního investora. Množství akciových instrumentů se rozrostlo natolik, že se situace stala pro mnohé začínající investory nepřehledná. Proto se pokusím načrtnout základní výčet možností, pomocí nichž lze do akcií investovat.

Veskrze máme čtyři základní možnosti. Můžeme jít přímou cestou a nakupovat akcie jednotlivých společností, můžeme nakupovat skrze podílové fondy či ETF a neposlední řadě můžeme využít ostatní instrumenty typu derivátů, certifikátů či fondů kvalifikovaných investorů.

Jednoduché intuitivní pravidlo, které nám pomůže lépe spát

Ještě než se pustíme do zkoumání jednotlivých instrumentů, tak tu mám jedno jednoduché doporučení pro všechny začínající investory, které jim v noci pomůže lépe spát. Pravidlo zní: „Neinvestujte do ničeho, čemu nerozumíte!“ Pokud nelze investiční myšlenku či fungování investičního instrumentu srozumitelně popsat v několika jednoduchých větách, potom uděláme lépe, když se jí raději vyhneme. Investujeme-li do něčeho, čemu nerozumíme, koledujeme si o problémy. Ty mají nejčastěji podobu ztráty kapitálu. Díky svému konzervativnímu pravidlu sice můžeme propásnout několik zajímavých investičních příležitostí, ale bezpochyby se zanedlouho objeví jiné, kterým tentokrát budeme rozumět a bez větších potíží pochopíme veškerá rizika s nimi spojená. Připomeňme si základní pravidlo value investování – neztrácejte peníze! Všechny zbývající možnosti jsou již jen dobré.

Jak tedy investovat do akcií?

Naším jednoduchým pravidlem se budeme řídit i při výběru vhodného instrumentu, pomocí kterého budeme investovat do akcií. Proto rovnou zavrhneme kategorii Ostatní, která je pro začínající investory zbytečně složitá, často nákladná, méně transparentní a potenciálně plná nepříjemných překvapení. Jsem přesvědčený, že si více než 90 % akciových investorů bohatě vystačí s jednotlivými akciemi, podílovými fondy a ETF. Začněme od nejjednoduššího.

Akcie levně aneb kouzlo Exchange Traded Funds (ETF)

ETF jsou fondy obchodované na burze cenných papírů, jejichž kořeny sahají do konce osmdesátých let minulého století, kdy byly poprvé představeny v Kanadě a v USA. Jedná se o fondy, jejichž podílové listy/akcie jsou obchodovány na burze, podobně jako například akcie IBM. Mohou být nakoupeny či prodány kdykoliv v průběhu standardního obchodního dne.

ETF jsou považovány za tzv. produkty pasivního investování, protože jejich investiční strategií je nejčastěji prosté kopírování vybraného podkladového indexu[1] (např. amerického akciového indexu S&P 500, komoditního indexu, dluhopisového indexu, indexu vybraného odvětví či jiného). Typickým příkladem akciového indexu je S&P 500. Jedná se o index, který obsahuje 500 největších amerických akcií, které se obchodují na burze NYSE či NASDAQ. Úkolem indexového ETF na S&P 500 je pokud možno co nejvěrnější kopírování výkonnosti tohoto indexu. Pokud tedy index vzroste za den o 1 %, potom by měl v ideálním případě vzrůst i indexový ETF o 1 %.

Ochrana investorů je v ETF srovnatelná s ochranou v podílových fondech. Nad rámec ochrany poskytují i solidní likviditu (jakmile je otevřená burza, může investor ETF kdykoliv rychle a levně nakoupit či prodat) či diverzifikaci (rozložení rizika – fond drží desítky až stovky různých akcií). Jejich největší výhodou jsou však extrémně nízké poplatky! Investor nejčastěji neplatí žádné vstupní či výstupní poplatky a zcela minimální poplatek za obhospodařování (například v případě Vanguard S&P 500 ETF platíme pouhých 0,04 % p.a. vs. cca 1,5 % – 2,0 % v případě tradičních českých podílových akciových fondů!). Jediné výraznější poplatky mohou být spojeny s podáním pokynu k nákupu či prodeji na burze skrze obchodníka s cennými papíry a případně custody poplatky (v případě českých investorů ještě poplatek za měnovou konverzi). Kromě nízkých poplatků se ETF mohou pochlubit i lepší daňovou efektivitou.

Nízké poplatky jsou jednou z nezbytných podmínek investičního úspěchu. Čím vyšší máme poplatky, tím nižší bude naše výkonnost a vice versa. Jak již víme z článku „Magická síla složeného úročení“, tak i sebemenší pokles výnosu má díky složenému úročení zcela zásadní dopady na naši dlouhodobou výkonnost. ETF jsou díky nízkým poplatkům pro běžné investory ideální volbou. Nákupem indexového ETF máme navíc jistotu, že vždy dosáhneme stejného výnosu jako trh.

Jsem přesvědčený, že pasivní indexové ETF by měly být základním stavebním kamenem portfolií většiny individuálních investorů, kteří nemají dostatek znalostí, zkušeností či času, který by byli ochotni věnovat investicím. Pokud se rozhodnou investovat do široce diverzifikovaného nízkonákladového indexového fondu, potom navíc v dlouhodobém horizontu překonají více než 80 % všech aktivně řízených podílových fondů. S naprosto minimálními znalostmi o investicích dají na frak většině profesionálních portfolio manažerů.

Věřím ve schopnosti portfolio manažera – chci aktivní správu svého majetku

Druhou variantou jsou tradiční podílové fondy. Investor svěří své peníze konkrétnímu fondu s přesně definovanou investiční strategií. Profesionální portfolio manažer následně hospodaří s penězi klientů a pomocí výběru konkrétních akcií, podvažováním či nadvažováním jednotlivých regionů či sektorů, časováním trhu či jinými metodami se snaží dosáhnout dostatečně atraktivního výnosu. Výhodou fondů jsou bezesporu úspory z rozsahu, diverzifikace, likvidita či možnost nakupovat akcie z regionů, které jsou individuálním investorům nepřístupné.

Seznam nevýhod není příliš dlouhý. V podstatě bych uvedl pouze jedinou, avšak natolik závažnou, že v mých očích přebije veškerá výše uvedená pozitiva. Jedná se o vysoké poplatky (obzvláště v České republice). Typicky se setkáme s jednorázovým vstupním poplatkem a pravidelným ročním poplatkem za obhospodařování. Čas od času i s výstupním poplatkem či poplatkem za zhodnocení. Sečteno a podtrženo, každý rok se naše výkonnost sníží díky poplatkům o několik procent.

Uveďme si zjednodušený příklad. Máme dva fondy, které investují do amerických akcií. První je ETF na S&P 500 s celkovými ročními náklady ve výši 0,04 %. Druhý je podílový fond, pro který použijeme náklady jednoho typického nejmenovaného podílového fondu v ČR (jednorázový 3 % vstupní poplatek a 2 % roční poplatek za obhospodařování). Oba fondy dosáhnou před odečtením poplatků stejné průměrné roční výkonnosti na úrovni průměrného výnosu amerických akcií v letech 1900 – 2016. Z předchozího článku „Jaké třídy aktiv vynášejí nejvíce“ víme, že se jedná o výnos ve výši 9,3 %. Do obou fondů investujeme 10 000 Kč a peníze vybereme za 20 let. Jaké bude naše zhodnocení? Po 20 letech investování bychom v ETF měli 58 739 Kč, v podílovém fondu pouze 38 344 Kč (tedy zhodnocení 487,4 % vs. 283,4 %). Z příkladu vyplývá jednoduchý závěr. Poplatky jsou zabijákem výkonnosti!

Na druhou stranu pokud si správně vybereme aktivně spravovaný fond, potom mohou být naše celkové výnosy podstatně lepší než v případě nákupu pasivního indexového ETF. Výběr je nicméně časově náročný a vyžaduje jistou dávku znalostí z oblasti investic. Úspěšnost investorů při výběru správného aktivně řízeného fondu bohužel není příliš vysoká. Statistická data nám navíc říkají, že většina aktivně řízených fondů není schopná překonat svou výkonností akciový index. Důvodem jsou primárně vysoké poplatky.

SPIVA U.S. Scorecard report z první poloviny roku 2017 odhalí (zde), že 93,2 % fondů se zaměřením na akcie velkých amerických firem nebylo v 15letém investičním horizontu schopno překonat svou výkonností americký akciový index S&P 500. Připadá vám 15 let jako příliš dlouhá doba? O moc lépe si fondy nevedly ani v 10letém, 5letém či 3letém horizontu (index nepřekonalo 85,1 %, 82,4 % a 81,9 % fondů). Investoři by tudíž ve většině případů udělali lépe, kdyby neinvestovali do aktivně řízeného podílového fondu, ale raději do pasivního indexového ETF.

Výběr vhodného aktivně řízeného fondu je možný. Není však jednoduchý, jak se řada investorů naivně domnívá. Nestačí seřadit fondy dle jejich historické výkonnosti a vybrat fond s nejlepšími výsledky. Výběr vyžaduje podstatně hlubší analýzu. Pokud si na ni investor netroufá, potom udělá nejlépe, pokud zvolí nízkonákladový pasivní indexový ETF.

Vybíráme jednotlivé akcie

Cesta nákupu jednotlivých akcií je nejsložitější a časově nejnáročnější. Úspěch vyžaduje dostatek znalostí, zkušeností, úsilí, psychickou odolnost, disciplínu, správný temperament a předně obrovské množství času. Investor by si měl osvojit znalosti o fungování finančních trhů, o vlivu psychologie na chování investorů, o účetnictví, o oceňování společností, o sestavování a řízení portfolia a další. S trochou entuziasmu a času to však lze zvládnout.

Jakmile si vybudujeme dostatečně robustní vědomostní základnu, tak přichází otázka investiční filosofie. Jak vybírat jednotlivé akcie? Existuje nepřeberné množství různých investičních přístupů a filosofií. Můžeme vybírat akcie pouze na základě studia grafů a cenových pohybů, na základě detailní analýzy firemních finančních výkazů, na základě makroekonomických trendů, psychologie investorů a řady dalších přístupů. Hned na začátku bychom se však měli smířit s myšlenkou, že neexistuje žádný svatý grál investování! Nemá smysl neustále hledat investiční přístup, který by rok za rokem porážel svou výkonností akciový trh a nikdy by neprodělal. Neexistuje!

Náš investiční přístup by měl být předně postaven na logickém a racionálním základu a měl by mít jasná pravidla. Jakmile vybereme vhodný investiční přístup, který odpovídá našemu přesvědčení a temperamentu, pustíme se do budování investičního procesu. Investiční proces je soubor přesně vymezených pravidel, který určuje, jaké akcie budeme nakupovat, jak je budeme vybírat, kdy budeme nakupovat a kdy prodávat, kolik akcií budeme mít v portfoliu a jak velké pozice to budou a další. Většina úspěšných investorů si uvědomuje, že dobře nastavený investiční proces je naprosto klíčovou podmínkou úspěchu. Tržní ceny akcií a chování ostatních investorů nemůžeme ovlivnit. Co však máme plně pod kontrolou je náš investiční proces.

Dalším důležitým faktorem, který máme plně pod svou kontrolou, jsou již několikrát zmiňované poplatky. Základní pravidlo zní: Poplatky jsou zabijákem výkonnosti! Proto by měly být co nejnižší. To by měla zohledňovat i naše investiční filosofie a investiční proces. Pokud budeme například provádět každý rok 100 nákupů a prodejů akcií, potom bychom si měli být hodně jistí svou schopností časovat trhy či vybírat akcie s nadprůměrnou výkonností. V opačném případě totiž budeme v přímém přenosu sledovat, jak naše úspory likvidují vysoké poplatky z obchodování (+ daně).

Při investování bychom měli vzít vždy v potaz veškeré náklady, především pak poplatky za nákup a prodej u obchodníka s cennými papíry, custody poplatky, poplatky z měnových konverzí (resp. spready nákup/prodej), případné poplatky za neaktivitu, celkové náklady fondů, které nakupujeme a v neposlední řadě daně.

Investování do jednotlivých akcií není jednoduché a je časově velmi náročné. Dá se ovšem zvládnout a jsem přesvědčený, že i drobný investor může dosáhnout investicemi do konkrétních společností lepších výsledků než profesionální portfolio manažer. Z podstaty věci však bohužel hraje pravděpodobnost v jeho neprospěch.

Jak nakoupit ETF, podílové fondy a akcie?

Jakmile se rozhodneme nakoupit aktivně řízený podílový fond, budou naše další kroky směřovat nejčastěji na bankovní pobočku, kde podepíšeme potřebné dokumenty a nakoupíme podílové listy. Musíme však zvolit pobočku správné banky. Většina bank totiž nabízí výhradně fondy spravované investiční společností ze stejné finanční skupiny. V ČSOB proto nekoupíte fondy KB či České spořitelny a naopak. Další možností jsou banky, které zprostředkovávají prodej podílových fondů jiných investičních společností než vlastních. Distribuci se v neposlední řadě věnují i finanční poradci. Seznam všech fondů obchodovaných na českém trhu naleznete na stránkách České národní banky (zde) v části Investiční společnosti a investiční fondy.

Chceme-li investovat do ETF či přímo do jednotlivých akcií, neobejdeme se bez obchodníka s cennými papíry, u kterého si musíme otevřít účet. Na výběr máme obchodníky z ČR (seznam na stránkách ČNB zde) a ze zahraničí. Po vyřízení nezbytných dokumentů získáme přístup k obchodní platformě (ke konkrétnímu softwaru či webovému rozhraní) přes kterou můžeme nakupovat/prodávat jednotlivé akcie, ETF a jiné investiční instrumenty. V platformě zároveň vidíme v reálném čase vývoj našich investic.

Investor musí v případě obchodníka s cennými papíry pochopit fungování platformy, strukturu poplatků a zároveň i nebezpečí s ním spojená. Neobejde se bez základní znalosti fungování finančních trhů a pojmů typu burza cenných papírů, typy nákupních/prodejních příkazů, ticker, ISIN, měnová konverze, custody fee, trading fee a dalších. Nejedná se sice o nic složitého, ale i tak je nutné přiznat, že investice do podílových listů je v tomto ohledu podstatně jednodušší.

Samotné otázce správného výběru obchodníka s cennými papíry se budu věnovat v dalším článku.

[1] Existují i ETF s aktivní investiční strategií, které se více podobají klasickým podílovým fondům. Strukturu ETF využívají pouze díky výhodám tohoto unikátního investičního instrumentu. Primárně jsou však ETF produkty pasivního investování.

Tip: Předchozí články naleznete v rubrice Investiční akademie.

1. Proč investovat (část 1.)
2. Proč investovat (část 2.)
3. Magická síla složeného úročení – klíčový princip investování
4. Základní třídy aktiv aneb do čeho lze investovat?
5. Spekulativní vs. investiční aktiva – v čem je rozdíl?
6. Jaké třídy aktiv vynášejí nejvíce?
7. Proč investovat do akcií?

The post Jak investovat do akcií? appeared first on Investice do akcií.

Nejspokojenější byli investoři, kteří vsadili na argentinské, polské a rakouské akcie, které vynesly 53,7 %, 52,3 % a 52,3 %. Za pozornost stojí bezpochyby i výkonnost jihokorejských akcií. I přes vzrůstající napětí se Severní Koreou dokázaly akcie v Jižní Koreji zhodnotit o 44,1 %.

Nejhůře si vedly ruské akcie (4,6 %), WisdomTree Middle East Dividend Fund (6,8 %), izraelské akcie (12,7 %) a mexické akcie (13,9 %).

Zdroj: www.etfdb.com, www.etfreplay.com, výkonnost v měně daného ETF, v závorce za názvem je uveden ticker daného ETF. 

Tip: Více novinek naleznete v rubrice Novinky.

The post Nejvýnosnější akciové indexy roku 2017 appeared first on Investice do akcií.