Mimo jiné se dozvíte:

• o výzvách profesionálního investičního managementu,
• o investičních výborech,
• o tom, co má společného investování s tenisem, baseballem, golfem či během,
• o Jacku Boglovi,
• o růstu Vanguardu pod vedením Jacka Brennana, modelu odměňování a vyhlídkách do budoucna

Google podcast naleznete ZDE.

The post O investování a společnosti Vanguard appeared first on Investice do akcií.

Podcast o společnosti Vanguard naleznete ZDE.

Hlavní témata:

• [00:02:24] – Velikost Vanguardu
• [00:05:45] – Některé ze sekulárních sil, které Vanguardu umožnily získat tak velkou část trhu
• [00:09:04] – Jak Vanguard generuje příjmy
• [00:15:10] – Klíčové rozdíly mezi investováním do ETF a podílových fondů
• [00:18:20] – Tržní podíl na trhu ETF
• [00:21:24] – Jak velký je ARK hráč ve vztahu k tomu, jak velkou pozornost získávají v médiích
• [00:22:33] – Historie Jacka Bogela a založení Vanguardu
• [00:35:58] – Doplňkové služby, které jejich konkurenti nabízejí
• [00:42:59] – Potenciální regulační riziko, které by mohlo představovat hrozbu pro další růst Vanguardu
• [00:48:56] – Poučení pro investory

The post Vanguard – společnost, která změnila svět investování appeared first on Investice do akcií.

Hlavní témata:

• Wigglesworthova kariéra novináře
• Finanční žurnalistika v USA
• Jak probíhal sběr dat pro knihu
• Význam společností Vanguard, State Street, BlackRock a Jacka Bogla pro indexové investování
• Jak se společnosti State Street podařilo vytvořit největší indexový fond (kopírující S&P 500) na světě
• Jak ztratila State Street své dominantní postavení na trhu
• Překvapení v oblasti indexových fondů – pohled Wiggleswortha a Ritholtze  
• Indexové fondy a krize
• Proč se indexové fondy prosazují mimo USA pomaleji
• Rozpory uvnitř společnosti Vanguard
• Kritika indexových fondů
• Podíl pasivních produktů na akciových trzích
• Smart beta/faktorové investování
• Direct indexing

Rozhovor naleznete ZDE.

The post O historii a současnosti indexových fondů appeared first on Investice do akcií.

Nejenže Vanguard nabídl běžným lidem možnost investovat na akciových trzích za extrémně nízké poplatky (expense ratio ETF Vanguard S&P 500 se pohybuje na úrovni 0,04 %), ale dokonce vzrostl natolik, že stlačil poplatky v celém odvětví aktivně řízených podílových fondů, pro které se stal silnou konkurencí. Bogle měl mnoho odpůrců (především na straně aktivně řízených fondů), avšak i řadu sympatizantů. V celoživotním boji ve jménu pasivního investování měl na své straně takové kapacity jako Warren Buffett, který pravidelně opakuje, že nízkonákladové indexové investování je pro drobného investora jednou z nejlepších cest, jak dlouhodobě investovat na akciových trzích. A to i přesto, že on sám vybírá konkrétní akcie (provádí tzv. stockpicking). Buffet prohlásil o Boglovi následující:

„Jack did more for American investors as a whole than any individual I’ve known. A lot of Wall Street is devoted to charging a lot for nothing. He charged nothing to accomplish a huge amount.“

Stručný přehled kariéry Jacka Bogla naleznete ZDE. Průřez jeho životem, hlavní myšlenky a vzpomínky několika vybraných osob naleznete ve videích níže.

Tip:

• Více informací o pasivním investování naleznete v článcích v Investiční akademii:
  • Hlavní rozdíly mezi pasivním a aktivním investováním
  • Hlavní výhody nízkonákladového pasivního indexového investování
  • Pasivní vs. aktivní investování – Protiútok aktivního přístupu

The post Zemřel Jack Bogle – otec pasivního investování, zakladatel jednoho z prvních indexových fondů na světě appeared first on Investice do akcií.

Nebezpečná zjednodušení

Příkladů je celá řada. Jedním velmi nebezpečným zjednodušením je například akademické pojetí rizika, kdy se všeobecně zakořenilo přesvědčení, že riziko investování do akcií lze vyjádřit prostřednictvím jediného ukazatele v podobě historické volatility tržní ceny. Dalším příkladem může být akademická klasifikace value a růstových akcií. Všechny akcie s nízkým ukazatel P/E lze označit za value akcie a všechny akcie s vysokou hodnotou za růstové akcie. Realita je přitom zcela odlišná. Dalším příkladem zjednodušování jsou tendence používat lineární extrapolaci k určení budoucího vývoje. Řada investorů se při odhadech budoucí ziskovosti firem dopouští kardinální chyby, když vezme historický vývoj zisků za uplynutých 5 let a prostě jej jednoduše protáhne do budoucna. Naivně se domnívají, že se historie bude opakovat. Ve výčtu bychom mohli pokračovat.

Neinvestujme jen podle zpětného zrcátka

Jedním z největších hříchů investorů do podílových fondů, penzijních fondů či jiných forem kolektivního investování je příliš velká fixace na historickou výkonnost fondu. Komplexní problém výběru kvalitního fondu se snaží investoři zjednodušit a mnohdy sklouznou k výběru na základě jediného ukazatele v podobě historického výnosu fondu. A to i přesto, že jsou obklopeni varováním, že historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Historický graf vysokých výnosů je natolik lákavý, až snadno vzbudí naivní očekávání, že se výjimečné výsledky mohou v budoucnu opakovat. Pravda je však bohužel často zcela odlišná a minulí vítězové jsou poraženými budoucnosti (a vice versa).

Vanguard a jejich studie tisícovek fondů

Problematice výběru fondů na základě jejich historické výkonnosti se rozhodla věnovat i společnost Vanguard (studie Quantifying the impact of chasing fund performance). V letech 2003-2013 zkoumali veškeré aktivně řízené fondy z 9 různých investičních strategií z databáze Morningstar (3 568 fondů). Zkoumali 2 různé varianty. První byla strategie buy and hold (kup a drž), která počítala s tím, že investor na začátku nakoupí fond a drží jej beze změny až do konce zkoumaného období. Druhá varianta počítala s aktivním investorem, který prodává fondy s podprůměrnými výsledky a nakupuje fondy s nadprůměrnými historickými výsledky (detaily o metodice ve studii). Simulace vygenerovaly více než 40 miliónů různých výsledků pro všechny možné varianty obou strategií.

Varianta buy and hold překonala ve všech devíti investičních strategiích z kategorizace Morningstaru variantu, kdy investor nakupoval fondy na základě jejich historických výnosů. Vanguard ve své studii navíc nepočítal s vlivem transakčních nákladů a daní. Při jejich zahrnutí lze očekávat, že by byly výsledky varianty výběru na základě historických výsledků ještě horší.

Závěr je prostý. Nikdy nevybírejme fondy čistě na základě jejich historických výnosů!

Kompletní studii naleznete zde.

Tip:

• Další zajímavé studie naleznete v rubrice Research (zde).

The post Výběr fondů na základě jejich historické výkonnosti se nevyplácí appeared first on Investice do akcií.