Články:

• Analytici mají u akcií S&P 500 nadále neobvykle vysoký počet doporučení „Koupit“
• Fed zvýšil sazby o 0,75 % – nejvíce od roku 1994
• Pravděpodobnost růstu sazeb v eurozóně roste
• Inflace v eurozóně na rekordních 8,1 %

Názory:

• Jděte, neutíkejte: Pololetní update KKR
• Ruane, Cunniff & Goldfarb 2022 – setkání s investory
• Co bych měl vědět o kvantitativním utahování? (JPMorgan)
• Investování během stagflace: Co se stalo v 70. letech (Deutsche Bank)

Podcasty:

• Zdravý rozum a neobvyklé zisky – „grave dancer“ Sam Zell o svém podnikání a investicích
• Short seller Jim Chanos – proč některé z nejhůře zasažených částí trhu ještě stále nemají nejhorší za sebou
• Shareholder Yield: Funguje v rámci sektorů a odvětví?
• Továrny budoucnosti
• Michal Šnobr: Investiční aktivity

Videa:

• Legendární value investor Seth Klarman o investování a situaci na trzích (natočeno 15. března)

• Leon Cooperman: Je nepravděpodobné, že by se v dohledné době vrátil býčí trh

• Pasivní investování: Proč nedokážou portfolio manažeři porazit trh? (Charles Ellis)

Grafy:

• Komodity s největším YTD růstem cen

Statistiky:

• S&P 500 – Tržní konsenzus analytiků – Tržby, zisky a ziskové marže
• S&P 500 sektory – Tržní konsenzus analytiků – Tržby a zisky
• S&P 500 Valuace

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 24/2022 appeared first on Investice do akcií.

Články:

• Zisková sezóna S&P 500 – update 6.5.2022
• Pokud bychom z indexu S&P 500 vyloučili společnost Amazon, tak by zisky v 1Q rostly dvouciferným tempem
• Velké společnosti od Estee Lauder po Apple varují, že čínská koronavirová omezení zasahují do jejich podnikání
• Fed zvýšil sazby o 0,5 %, začne s kvantitativním utahováním

Názory:

• Koutek analytika – Guidewire Software, Inc. (GWRE)
• Aktivisté v Elliott Investment Management požadují změny ve Western Digital  
• Splasknutí bubliny ve spekulativních akciích – update (Ray Dalio)
• Update od CIO hedge fondu Bridgewater Associates
• Investiční příležitosti v genetice, automatizaci a kybernetické bezpečnosti (JPMorgan)
• Jak agresivní bude Fed při zpřísňování měnové politiky? (JPMorgan)
• Mimořádný polovodičový cyklus vyvolaný jednorázovými událostmi, cyklickými a geopolitickými vlivy (Deutsche Bank)
• Akciový komentář Morgan Stanley – květen 2022
• Zvyšující se riziko stagflace (Research Affiliates)
• ČNB a její nejnovější inflační prognóza

Podcasty:

• Jsou FAANG společnosti value akcie?
• Pád Netflixu, uzavřené fondy a přehlížená aktiva (David Stein)
• Asymetrický upside – rozhovor s Billem Millerem IV

Videa:

• Short seller Jim Chanos o Tesle, Coinbase a DoorDash

• Kyle Bass z hedge fondu Hayman Capital o investování v Číně, Fedu a dalších tématech

• Makro stratég Jim Bianco o inflaci a růstu úrokových sazeb v USA

• Jak se Spojené státy snaží zkrotit inflaci

• JPMorgan CEO Dimon o Fedu, energiích a válce na Ukrajině

Grafy:

• Očekávaný vývoj kvantitativního utahování
• Energie jako % z celkových výdajů v US
• AAII sentiment investorů – nejvíce medvědů od roku 2009

Infografika:

• Vývoj na trhu s mobilními telefony v průběhu uplynulých 30 let (animace)
• Dluhy spotřebitelů v USA se vyšplhaly na 16 bilionů USD

Čtvrtletní komentáře/dopisy akcionářům 1Q/2022

• Wedgewood Partners Focused SMID Cap
• FPA Crescent Fund
• FPA Queens Road Small Cap Value Fund
• GreyStone Capital
• Massif Capital
• Jensen Quality Growth 1Q/2022 webinář

Statistiky:

• S&P 500 – Tržní konsenzus analytiků – Tržby, zisky a ziskové marže
• S&P 500 sektory – Tržní konsenzus analytiků – Tržby a zisky
• S&P 500 Valuace

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 18/2022 appeared first on Investice do akcií.

Hlavní témata:

• akcie společností:
  • Meta
  • PayPal
  • Taiwan Semiconductor
  • CDW
  • First Republic Bank
  • Progressive
  • Texas Pacific Land
  • UnitedHealth Group
  • Visa
• růst úrokových sazeb v USA
• kvantitativní uvolňování vs. kvantitativní utahování

Dopis klientům Wedgewood Partners za 1Q/2022 naleznete ZDE.

The post Od kvantitativního uvolňování ke kvantitativnímu utahování appeared first on Investice do akcií.

Neustále se měnící svět kolem nás

Svět kolem nás se neustále mění. Časy Benjamina Grahama, kdy minimum investorů provádělo fundamentální analýzu akcií, kdy se hodnotové ukazatele počítaly ručně, kdy se potřebná data získávala v knihovnách a kdy se na trzích obchodovaly stovky akcií pod likvidační hodnotou, jsou ty tam. S příchodem informačních technologií je získání dat, výročních zpráv, analýz, záznamů konferenčních hovorů s managementem firem či aktuálních tržních cen otázkou několika vteřin. Informační či analytická konkurenční výhoda se (minimálně v případě individuálních investorů) pomalu ale jistě vytratila.

Změnila se i struktura firem v americké ekonomice a jejich podnikatelské modely. Zatímco v dobách Grahama byla pro Spojené státy charakteristická kapitálově náročná odvětví spojená s výrobou, dnes dominují největší ekonomice světa technologické firmy s podstatně nižšími požadavky na kapitál. Výroba a zemědělství ustoupily do pozadí.

V posledních desetiletích jsme však svědky ještě jedné důležité změny. A tou je rostoucí vliv státu a státních institucí na chod ekonomiky. Kapitalismus ve své ryzí podobě již prakticky vymizel. Ekonomika je pokřivena všemožnými regulacemi a intervencemi států či centrálních bank. Rok 2008 se v této souvislosti zapsal do historie jako další milník. Svět přeřadil na vyšší rychlostní stupeň směrem k centrálnímu plánování, které je důmyslně skryto pod roušku kapitalismu. Zásahy do ekonomik dosáhly bezprecedentní úrovně, která nemá v novodobé historii obdoby.

Koordinované intervence vlád a centrálních bank jsou schopné pokřivit trhy v takovém rozsahu, který si ještě před několika lety nedokázal nikdo představit. Kroky centrálních plánovačů ovlivňují nejen chování investorů, ale i strukturu finančních trhů. Zároveň se však neobejdou bez nečekaných vedlejších efektů. Jednotlivé segmenty finančních trhů se čím dál častěji potýkají s extrémy. Jejich korekce a návrat k normálu trvá díky masivním intervencím déle než v minulosti. Vznikají spekulativní bubliny. Čím déle pokřivení trvá, tím více se posouvají hranice absurdity a tím bolestivější je návrat k normálu. Dlouhá období růstu vyvolávají v investorech falešný pocit bezpečí, snižují averzi k riziku a podporují spekulativní chování. Extrémy se následně zvětšují a centrální plánovači stojí před čím dál obtížnějším úkolem. Žonglují s čím dál větším počtem „horkých brambor“, jejichž teplota se neustále zvyšuje. Žonglování samozřejmě nemůže trvat donekonečna.

Intervence a akciové trhy

Co má však výše uvedené „filosofování“ společného s akciovými trhy? Mnohé. Svět se změnil. Koordinované zásahy států a biliony dolarů kvantitativního uvolňování napumpované do systému podpořily nejdelší bull market amerických akcií v historii. Způsobily, že ceny na finančních trzích ztratily svou informační funkci. Tyto zásahy představují natolik závažnou změnu, že je nelze ignorovat. A to ani v případě bottom-up value investora. Obzvláště pak koordinované intervence centrálních bank v podobě kvantitativního uvolňování/utahování a významné fiskální stimuly v největších ekonomikách světa. Zásadní změny ve stimulačních opatřeních totiž způsobují změny v chování investorů na finančních trzích. Investoři v posledních letech fungují v tzv. risk-on (vyhledávání rizika a ochota více spekulovat) a risk-off (vyhýbání se riziku a defenziva) módu. Toto bipolární chování způsobuje, že valuační extrémy přetrvávají mnohem déle než v minulosti. Risk-on a risk-off fáze vyvolané intervencemi (doplněné o front-running investorů) potom mají přirozeně vliv i na value investory.

Přichází globální kvantitativní utahování (?)

A právě druhá polovina roku 2018 a rok 2019 jsou jedním ze zlomových okamžiků v oblasti kvantitativního uvolňování, který se vyplatí pozorně sledovat. Centrální banky v USA, Evropě a Japonsku napumpovaly od roku 2008 do finančního systému více než 11 biliónů dolarů. Nejčastěji skrze nákupy státních dluhopisů či jiných finančních instrumentů (např. hypotečních zástavních listů, korporátních dluhopisů či dokonce akcií). Historicky bezprecedentní poptávka ze strany centrálních bank podpořila ceny všech finančních aktiv, snížila výnosy bezrizikových dluhopisů a vytlačila část soukromého kapitálu do rizikovějších investic. Očekávané budoucí výnosy všech tříd aktiv poklesly. Stimulační opatření (kvantitativní uvolňování v kombinaci s fiskálními stimuly v největších ekonomikách světa) dočasně podpořily globální ekonomický růst. Na první pohled se může zdát, že vše skvěle zafungovalo. Nebo ne?

Představme si to asi takto. V roce 2008 se předávkoval pacient (globální ekonomika) závislý na drogách (příliš nízké úrokové sazby, vysoké dluhy). Situace byla kritická. Díky rychlé první pomoci (centrálních bank a států) se nicméně podařilo pacienta zachránit. Avšak vzápětí nebyl ze své závislosti léčen, ale byla mu naopak naordinována stejná droga, která jej dostala na pokraj kolapsu. Pacient si opět navykl na pravidelný přísun své oblíbené návykové látky (několik vln kvantitativního uvolňování, roky nulových úrokových sazeb, fiskální stimuly). A co hůře. Usoudil, že její nadměrná konzumace vlastně není spojena s žádným rizikem (morální hazard – tedy že centrální banky a státy v případě problémů přispěchají vždy na pomoc). Jeho závislost tudíž dále přetrvává. Po deseti letech spokojeného života a pravidelného přísunu narkotik však bylo konečně rozhodnuto, že se začnou dávky snižovat (zvyšování úrokových sazeb, kvantitativní utahování). Nikdo nemá představu, jaká bude reakce pacienta. Lze však předpokládat, že příliš nadšený nebude. Jeho tělo začne dříve či později pociťovat nedostatek drogy a začne vykazovat abstinenční příznaky.

Výše uvedené přirovnání sice není úplně ideální, avšak pro naše účely je postačující. Nyní jsme ve fázi růstu úrokových sazeb v USA (v Evropě a Japonsku prozatím zůstávají sazby blízko nuly) a poprvé přichází skutečně globální kvantitativní utahování (prozatím bylo jen v USA, nyní by se k americké centrální bance měli přidat i centrální bankéři v eurozóně a v Japonsku). A to v době, kdy globální dluhy rostou – jak na úrovni jednotlivých států (např. USA, Itálie, Francie, Čína a další), tak na úrovni korporací (např. předlužený korporátní sektor v USA). Ocitáme se tak v situaci, kdy poroste nabídka dluhopisů na trzích a zároveň bude klesat poptávka ze strany centrálních bank, kterou bude muset nahradit soukromý sektor. To se s největší pravděpodobností projeví nejen na ceně všech tříd aktiv, ale i na likviditě a volatilitě na trzích.

V jaké situaci se tedy aktuálně nacházíme?

Současná výše aktiv nejvýznamnějších centrálních bank a vývoj amerického akciového indexu S&P 500 je uveden v grafu níže. Po několika vlnách kvantitativního uvolňování narostla aktiva centrálních bank z hodnot kolem 4 biliónů USD až k úrovni 15 biliónů. Nyní začínají poprvé od roku 2008 výrazněji klesat. (Pozn. Další vynikající sérii grafů naleznete na stránkách Yardeni Research (ZDE), kde jsou celková aktiva centrálních bank, jejich rozpad dle jednotlivých bank, meziroční absolutní i procentuální změna a řada dalších zajímavých grafů.)

V roce 2019 by mělo poprvé od finanční krize nastat skutečné globální kvantitativní utahování (viz graf níže). Konečně tedy zjistíme, jak zareaguje pacient na první snížení návykové látky. Poslední měsíce na finančních trzích ukazují, že se mu výhled zatím příliš nezamlouvá.

S ještě větším detailem potom přišla banka Nomura, která publikovala kalendář kvantitativního utahování, avšak pouze pro americkou centrální banku (pozn. UST – státní dluhopisy, MBS – hypoteční zástavní listy). Z tabulky je zřejmé, že hned v průběhu ledna a února příštího roku nás čeká kvantitativní utahování ve výši 50,6 mld. USD a 52,7 mld. USD. Bude velmi zajímavé sledovat, jak trhy na stahování přebytečné likvidity na začátku roku zareagují.

Průměrný měsíční objem kvantitativního utahování americké centrální banky by se měl pohybovat na úrovni 36,2 mld. USD (viz graf níže).

Centrální banky pod drobnohledem i v roce 2019

Z vývoje v uplynulých měsících a grafů výše vyplývá, že nás bezpochyby čeká velmi zajímavý rok. Bezprecedentní zásahy centrálních bank na sebe v uplynulých letech strhly pozornost finančních trhů i investorů. Jejich intervence nabobtnaly do tak kolosálních rozměrů, že je jednoduše nelze ignorovat. Programy kvantitativního uvolňování přepnuly v minulosti finanční trhy do risk-on módu a podpořily spekulativní chování investorů. Po několikaletém večírku plném omamných látek přichází první snaha o normalizaci. Jerome Powell (guvernér FEDu) měl konečně dostatek kuráže, aby přísun stimulantů začal omezovat. Hostům na večírku se to přirozeně příliš nezamlouvá. Investoři na konci roku pochopili, že to FED s kvantitativním utahováním myslí skutečně vážně. Trhy se přepnuly do risk-off módu.

V roce 2019 budeme patrně poprvé za deset let svědky skutečného globálního kvantitativního utahování. Nejdůležitějším faktorem bude přirozeně rychlost stahování přebytečné likvidity z oběhu. Vrátíme-li se k našemu příkladu, tak příliš rychlé snížení dávky může u pacienta vyvolat nežádoucí šok. Po něm bychom museli snižování urychleně zastavit, případně dávku opět navýšit.

Kvantitativní utahování se s největší pravděpodobností projeví nejen na ceně většiny tříd aktiv, ale i na likviditě a volatilitě na trzích. Po několika letech abnormálně nízké volatility tak možná konečně přichází důležitý zlom, kdy se na trhy vrátí rozkolísanost cen. Vyšší volatilita value investorům vyhovuje. Generuje mnohem více investičních příležitostí. Zároveň představuje optimální prostředí pro aktivně řízené fondy, které jsou schopné ji náležitě využít. Pro pasivní indexové investory naopak představuje výzvu. Otestuje nejen jejich nervy, ale především jejích odhodlání dlouhodobě praktikovat buy and hold strategii.

Ať tak či onak, rok 2019 bude bezpochyby zajímavý. Přeji vám proto hodně úspěchů, a to nejen ve světě investic, ale i v osobním životě. Zároveň doufám, že zůstanete věrnými čtenáři webu investicedoakcii.cz.

The post Monetární utahování šroubů v roce 2019 appeared first on Investice do akcií.

Korekce na akciových trzích pokračuje

Americké akciové trhy se na počátku října vyšplhaly na historická maxima. Index S&P 500 se přiblížil hranici 2 950  bodů, kde se však příliš dlouho neohřál a zamířil k jihu. Od svého maxima ztratil 9,3 %. Ještě o něco hůře si vede index technologických akcií Nasdaq, který od letošního vrcholu poklesl o 11,6 %.

Laik by mohl při pohledu na novinové titulky usoudit, že akciové trhy prochází výjimečným obdobím. Částečně by měl možná pravdu. Investoři si v případě amerických akcií v uplynulých devíti letech zvykli na relativně stabilní růst bez větší cenové volatility a korekcí. V letošním roce jsme nicméně svědky hned dvou, což mnohým připadá výjimečné, přičemž poklesy se zdají být příliš prudké. Avšak při pohledu do minulosti zjistíme, že naopak poslední roky byly z hlediska historie abnormální (Pozn. Od roku 1928 jsme byli v případě US akcií svědky 32 korekcí. Průměrný pokles se v rámci korekce pohyboval na úrovni 13,7 % (medián 13,6 %). Více ZDE). Nyní, zdá se, se začínáme opět pozvolna vracet zpět k dlouhodobému normálu (tedy k vyšší rozkolísanosti cen, která je pro akcie běžná).

Současné poklesy akciových indexů nejsou prozatím nijak dramatické. S&P 500 se nachází na úrovních z počátku letošního roku, index Nasdaq si od počátku roku dokonce ještě stále udržuje zisky (+3,8 %).

Technologické akcie pod tlakem

Velmi diskutovaným tématem jsou přirozeně růstové akcie technologických firem, které jsou několik posledních let v oblibě investorů (FAANG akcie v USA a jejich ekvivalent v podobě BAT akcií v Asii). Zde je pokles z letošních maxim podstatně větší než v případě široce diverzifikovaných indexů. Na druhou stranu řada těchto akcií v uplynulých měsících extrémně posílila. Z grafu níže je zřejmé, že i přes výrazné poklesy z posledních dnů je většina akcií FAANG v letošním roce stále v zisku. Výjimkou je Facebook (FB), který poklesl o 17,6 %.

O poznání hůře se vede technologickým akciím v Asii (tzv. BAT). Od počátku roku poklesly v průměru o 24,2 %. Největší propad zažívají akcie společnosti Tencent (TCEHY), které propadly o 36,1 % a od letošního maxima dokonce od 45,6 %. Bude pokles FAANG + BAT akcií pokračovat, nebo se vzpamatují a navážou na předchozí výjimečný růst? Odpověď nikdo nezná (avšak každý analytik, trader, spekulant či investor se bezpochyby rád podělí o svůj názor). Pohyb cen je vždy dán fundamentální složkou, kterou lze na základě konzervativních předpokladů přibližně odhadnout, a spekulativní částí, která je zcela nepredikovatelná. Troufám si tvrdit, že technologické akcie táhla v uplynulých čtvrtletích vzhůru z velké míry právě druhá zmíněná složka.

Pokles přináší příležitosti

Většina value investorů se na období vysoké volatility a na propady akciových trhů těší. Rozkolísanost cen, dočasná nervozita a nejistota ohledně vývoje v nejbližších měsících přináší pro investory s dlouhodobým investičním horizontem v řádu několika let velmi zajímavé investiční příležitosti. Na grafu níže je znázorněn pokles akcií v indexu S&P 500 od svého 52týdenního maxima. Z 500 akcií pokleslo 353 společností o více než 10 %. Z těchto firem se 179 akcií nachází v bear marketu (cena poklesla o více než 20 %). A právě tyto společnosti mohou být potenciálním zdrojem zajímavých investičních příležitostí, který stojí za prozkoumání. Při pohledu na jednotlivé sektory zjistíme, že největší pokles od 52týdenních maxim nastal v materiálech, financích, energiích či v průmyslu.

Rekordní short pozice v US dluhopisech

Při pohledu na trh s futures kontrakty na akciový index S&P 500 a US dluhopisy zjistíme, že profesionálové věří akciím podobně jako ve druhé polovině roku 2017. Naopak v případě amerických dluhopisů je objem spekulací na pokles ceny nejvyšší za uplynulých 12 let.

Vliv centrálních bank na finanční trhy

V uplynulých několika měsících jsme si ukázali, jak centrální banky pokřivily finanční trhy. Období bezprecedentních zásahů do ekonomiky v podobě různých záchranných programů, kvantitativního uvolňování („QE“) a nulových úrokových sazeb se, zdá se, začíná blížit ke konci. Centrální banky postupně přesunují nohu z plynového pedálu na brzdu. Začínají pozvolna zvyšovat úrokové sazby, zastavovat programy kvantitativního uvolňování či dokonce stahovat likviditu z trhu.

Je velmi těžké odhadovat, jak budou finanční trhy reagovat. V minulosti jsme totiž nic podobného nezažili. Jako první nás přirozeně napadne, že pokud QE podporovalo růst cen finančních aktiv, tak kvantitativní utahování („QT“) bude mít přesně opačný efekt. Uvidíme, zda se tato jednoduchá kauzalita naplní.

Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že od začátku finanční krize v roce 2008 dosáhl objem QE ze strany šesti největších centrálních bank ve světě neuvěřitelných 15 biliónů USD. S růstem objemu QE zároveň rostly i ceny finančních aktiv. Situace se poprvé výrazně změnila na začátku roku 2018. Shodou okolností (či právě proto) se v letošním roce akciovým trhům příliš nedaří.

Centrální banky nakupovaly v minulosti především státní dluhopisy, korporátní dluhopisy, dluhopisy zajištěné hypotékami či akcie. Konkurovaly tak soukromému kapitálu, který postupně vytlačovaly do rizikovějších aktiv. V roce 2016 dospělo vše do tak absurdní situace, kdy se celkový objem dluhopisů v investičním stupni se záporným výnosem pohyboval přibližně na úrovni 25 % všech emitovaných bondů. Za to, že jsme půjčili své peníze některým státům či soukromým firmám, jsme jim museli paradoxně platit. Na konci jsme dostali méně peněz, než kolik jsme jim na začátku půjčili. Nyní začínají centrální banky přebytečnou likviditu z trhů stahovat. Bezriziková aktiva po několika letech začínají opět vynášet, což řada investorů přivítala s vděkem. Likvidují své pozice v rizikových investicích a přesouvají se zpět ke konzervativnějším. A v jakých finančních aktivech držely centrální banky nejvíce peněz? To nám ukáže poslední graf dnešního článku.

The post Korekce akcií pokračuje – propad FAANG, BAT, řada akcií v bear marketu, vliv centrálních bank appeared first on Investice do akcií.

Nikkei 225 – po 28 letech stále 39 % pod vrcholem

V prosinci roku 1989 se japonský akciový index Nikkei 225 vyšplhal na nejvyšší hodnotu v historii (38 916 bodů). O 28 let později se však pohybuje na úrovni kolem 23 870 bodů, tedy o 38,7 % níže (počítáno bez vlivu dividend). Ptáte se, jak je to možné? Není přeci obecně známé, že akcie v dlouhodobém horizontu rostou?

Každý value investor moc dobře ví, že výnos jakékoliv investice závisí na ceně, kterou za ni zaplatí vs. hodnotě, kterou získá. Z nákupu akcií sebelepší společnosti se může stát mizerná investice, pokud na začátku zaplatíme příliš vysokou cenu. A to byl i případ japonských akcií v roce 1989, za které byli investoři ochotni zaplatit ceny vskutku astronomické. Základní valuační ukazatel ceny k zisku (P/E) dosáhl neuvěřitelných 70,6, Shillerovo P/E pak 91,65. Připomeňme, že kupříkladu průměrné Shillerovo P/E amerických akcií se dlouhodobě (od roku 1900) pohybuje kolem úrovně 16. Není proto překvapením, že ani po 28 letech po splasknutí spekulativní bubliny se Nikkei 225 nachází 38,7 % pod svým vrcholem z konce osmdesátých let (pozn. od vrcholu indexu v roce 1989 po dno v roce 2009 dosáhla ztráta 82 %!).

Akcie mne nezajímají, jedině půda si vždy udrží svou cenu!

Čas od času slýchávám názor, že jedině reálná aktiva si udrží dlouhodobě svou hodnotu. Půda je tou nejlepší investicí, protože ji nelze vytvořit, je jí omezené množství a lidí neustále přibývá. Má reakce je stále stejná: „Cena je to, co za investici platíme, hodnota to, co dostáváme. Pokud kupujeme za vysoké valuace, čekají nás mizerné výnosy.“ Je úplně jedno, zda hovoříme o půdě, nemovitostech či akciích. Vraťme se zpět do Japonska, kde si ukážeme konkrétní příklad.

Výše uvedené dva argumenty se na přelomu osmdesátých a devadesátých let zdály být v zemi vycházejícího slunce obzvláště silné. Omezenost půdy byla umocněna faktem, že se v případě Japonska jedná o ostrov, který přirozeně není nafukovací. Na konci osmdesátých let jsme se navíc stále nacházeli ve fázi populačního růstu. Počet obyvatel Japonska vzrostl od roku 1989 do roku 2010 ze 123 milionů na 128 milionů (nyní se pohybuje na úrovni kolem 127 milionů). Pokud byste si však v roce 1990/91 koupili kus půdy za 100 USD, potom byste následujících 28 let sledovali, jak vám její cena rok co rok klesá, a to až na 47 USD. Pokud zaplatíte příliš vysokou cenu, čekají vás mizerné výnosy!

Nyní se však vraťme zpět do současnosti. Začneme pohledem na několik zajímavých grafů z akciových trhů.

Graf níže zachycuje reálný výnos amerických pokladničních poukázek (oranžová křivka) a procento firem v USA s nízkou tržní kapitalizací (modrá křivka), které v následujících 12 měsících zaznamenaly ztráty. Z grafu je zřejmé, že čím více klesaly reálné výnosy, tím větší byl počet ztrátových firem. Investiční společnost Heartland Advisor, která graf zveřejnila, považuje vývoj za vcelku logický. Levnější půjčky udržují při životě o něco déle tzv. zombie firmy a společnosti trpící nedostatkem hotovosti. Řada CEO navíc využívá nízké sazby k půjčkám na spekulativní projekty, které se v budoucnu ukáží být ztrátové. Čím déle tudíž udržuje centrální banka úrokové sazby na hodnotách blízkých nule, tím více podporuje existenci neefektivních společností, které přežívají primárně díky levnému financování.

S rostoucími sazbami bude čelit čím dál větší množství firem potížím. Hodnota korporátního zadlužení v USA se v poměru k HDP pohybuje blízko nejvyšších úrovní za 30 let. Společnosti využily prostředí nulových úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování k navyšování svého zadlužení. Část peněz použily ke zpětným odkupům vlastních akcií. Firmy v akciovém indexu S&P 500 odkoupily od konce krize v roce 2009 akcie svých vlastních společností za 4,4 bilionu dolarů. To je více, než kolik činil celkový objem kvantitativního uvolňování americké centrální banky (viz graf níže). Spolu s tím zároveň klesla úvěrová kvalita investičních dluhopisů, kde nyní převládá úvěrové hodnocení BBB (rating těsně nad úrovní spekulativních dluhopisů). Investoři by si tudíž měli dávat velký pozor na zadlužené firmy a měli by pozorně sledovat sílu jejich rozvah.

Další zajímavý graf je z oblasti valuací. Již několikrát jsme hovořili o Spojených státech a vysokých valuacích tamních akcií. Dnes tu máme pohled na globální akcie, a to optikou celkové tržní kapitalizace všech veřejně obchodovaných akcií světa ke globálnímu HDP. Z grafu je zřejmé, že se opět blížíme rekordním úrovním. Mezi roky 1900 a 1990 se ukazatel pohyboval vždy v rozmezí mezi 25 % a 60 %. Nikdy nepřekročil hranici 100 %. Vše se změnilo s příchodem devadesátých let.

Závěrem pak poslední průzkum BofA mezi 244 fond manažery, kteří dohromady obhospodařují aktiva ve výši 724 mld. USD. Průzkum odhalil, že portfolio manažeři v současnosti nejvíce věří akciím v USA, kde jsou převážení. Jedním z důvodů jsou i jejich očekávání ohledně zisků, kde manažeři nejvíce věří v růst zisků v USA, nejhůře by si pak měly vést rozvíjející se trhy a UK.

Většina manažerů v následujících 12 měsících očekává pokles růstu globální ekonomiky.

Nejpopulárnější investiční myšlenkou jsou již osmý měsíc v řadě akcie FAANG+BAT (Facebook, Amazon, Apple, Netflix, Google + Baidu, Alibaba, Tencent). Za největší riziko jsou považovány nadále obchodní války.

Několik let kvantitativního uvolňování pozvolna končí a přichází doba kvantitativního utahování, kdy centrální banky přestanou s pumpováním nové likvidity do finančního systému a začnou ji pozvolna stahovat. Poslední graf znázorňuje odhad tempa kvantitativního utahování. Zlomovým okamžikem by měl být duben 2019.

The post Japonsko po 28 letech od splasknutí spekulativní bubliny, valuace globálních akcií, buybacks vs. QE appeared first on Investice do akcií.

Kompletní komentář za 2Q/2018 naleznete ZDE.

Portfolio a změny ve fondu Weitz Value naleznete ZDE.

Stručný obsah:

• Weitz ocenil, že si investoři na akciových trzích začali konečně všímat i negativních zpráv.
• Varuje, že kvantitativní uvolňování v USA trvalo déle, než bylo nutné, což vedlo k nadměrné aktivitě v oblasti fúzí a akvizic, zpětných odkupů akcií a podpořilo zájem o dluhopisy i akcie, a to navzdory jejich vysokým valuacím.
• Upozorňuje na negativní protivítr v podobě rostoucí inflace, nedostatku pracovních sil a potenciálních obchodních cel.
• Dále pak na růst úrokových sazeb a kvantitativní utahování, které z finančních trhů stáhne likviditu. To vše v situaci, kdy daňová reforma v USA způsobí větší deficity. Spojené státy tak budou muset emitovat podstatně větší objem státních dluhopisů než v minulosti. To bude tlačit úrokové sazby vzhůru.
• Posilující dolar způsobil v posledních měsících potíže v rozvíjejících se zemích, jejichž dluh je denominovaný v USD.
• Americké indexy táhly v prvních měsících roku vzhůru především technologické akcie. V průběhu prvních 6 měsíců byly údajně akcie firmy Amazon, Microsoft a Apple zodpovědné za 71 % zisku indexu S&P 500.
• V průběhu uplynulého čtvrtletí nakupovali akcie společnosti CarMax (KMX), Facebook (FB), Mohawk Industires (MHK) či Charter Communications (CHTR).
• V neposlední řadě komentují vývoj akcií Allergan (AGN) či Liberty Global (LBRDK), kterým se v uplynulých měsících nedařilo.

Tip:

• Stručné BIO Wallyho Weitze naleznete v rubrice „Value investoři – Kdo je kdo?“

The post Weitz o akciových trzích, změně monetární politiky a nových nákupech v portfoliu appeared first on Investice do akcií.

Zpětné odkupy akcií korporátních klientů Bank od America

Daňová reforma v USA způsobila další vlnu zpětných odkupů akcií! Bank of America zveřejnila graf, který zachycuje zpětné odkupy jejich korporátních klientů v roce 2018 ve srovnání s historií. Jen těžko lze při současných valuacích amerických akcií věřit tomu, že všechny odkupy jsou činěny za ceny, které jsou pod vnitřní hodnotou těchto firem. Pokud jsou činěny za ceny vyšší, potom tím společnosti dlouhodobě poškozují své akcionáře. Krátkodobě jsou však zpětné odkupy vnímány finančními trhy jako pozitivní zpráva.

Evropský trh dluhopisů

Druhým zajímavým grafem je velikost evropského trhu high yield dluhopisů (spekulativní dluhopisy mimo investiční rating) ve srovnání s dluhopisy s ratingem BBB- (Poslední rating v investičním stupni, po kterém následuje přeřazení dluhopisu do spekulativní high yield kategorie.) Objem BBB- dluhopisů vzrostl na 755 miliard euro. Velikost trhu high yield dluhopisů poklesla na 285 miliard euro. Takto velký rozdíl jsme mohli naposledy vidět před rokem 2008.

Příchod recese by tudíž mohl být velmi nepříjemnou zprávou, protože bývá často doprovázen poklesem ratingů. Poměrně velký objem dluhopisů z investičního stupně (BBB-) by se rázem mohl ocitnout ve spekulativním teritoriu high yieldů. Většina velkých institucionálních investorů, kteří jsou svázáni regulací, a mohou nakupovat jen dluhopisy v investičním stupni, by se musela dříve či později těchto dluhopisů zbavit.

Jaký z toho plyne závěr pro akciového investora? V časech vysokých státních a korporátních dluhů (viz. článek „Problém s globálním dluhem narůstá“) velmi opatrně s předluženými firmami. Zdravá rozvaha a konzervativní financování firmy, kterým investoři v dobrých časech nevěnují příliš pozornosti, se může v budoucnu ukázat jako velká výhoda.

Nákupy akcií a dluhopisů japonské centrální banky

Další z grafů odhalí, že japonská centrální banka drží v současnosti (díky svému programu kvantitativního uvolňování, jehož cílem je dosažení 2 % inflace) již neuvěřitelných 41,8 % všech emitovaných japonských státních dluhopisů, což je hodnota odpovídající přibližně roční velikosti japonského hrubého domácího produktu.

Akciového investora však bude primárně zajímat aktivita centrální banky na akciovém trhu, kde bankéři pravidelně nakupují japonské indexové ETF. Banka je v současnosti drží akcie za 25 biliónů jenů, což jsou přibližně 4 % z celkové tržní kapitalizace Tokyo Stock Exchange. Centrální banka je jedním z deseti největších akcionářů v případě 40 % všech firem obchodovaných na japonské akciové burze (cca v 1 446 firmách)! Japonské akciové indexy v posledních letech výrazně rostly (i díky podpoře centrální banky). Co se stane, až začne banka své akcie prodávat? (Pozn. zatím stále pokračuje v kvantitativním uvolňování)

Kvantitativní uvolňování střídá kvantitativní utahování

Další graf znázorňuje měsíční změnu v globálním programu kvantitativního uvolňování. Z grafu je zřejmé, že po několika letech pumpování nové likvidity na finanční trhy přichází období kvantitativního utahování, kdy tuto likviditu začínají centrální banky pozvolna stahovat. Jaké budou důsledky? Nikdo neví. V minulých letech bylo pumpování peněz větrem v zádech akciím, dluhopisům a řadě dalších aktiv. Přirozeně se tudíž nabízí odpověď, že kvantitativní utahování bude v budoucnu protivětrem růstu v případě všech tříd aktiv. Záleží však na jeho dynamice a načasování, které mají plně pod kontrolou centrální bankéři.

The post Zpětné odkupy akcií v USA, dluhy v Evropě, nákupy japonské centrální banky a kvantitativní utahování appeared first on Investice do akcií.

Kompletní čtvrtletní dopis akcionářům naleznete zde.

Stručný přehled témat:

• Tržní výkonnost v uplynulém čtvrtletí a její hlavní příčiny.
• Geopolitické události uplynulého kvartálu.
• Obava z poklesu bilanční sumy americké centrální banky (tzv. kvantitativní utahování), což by mohlo mít negativní vliv na cenu akcií a jiných aktiv.
• Nejvýnosnější a nejztrátovější pozice uplynulého čtvrtletí.
• Stručné komentáře k akciím Microsoft (MSFT), Fanuc (JP:6954), Keyence (JP:6861), Astellas Pharma (JP:4503), Comcast (CMCSA), Sodexo (FR:SW), Exxon (XOM), Nutrien (CA:NTR), Haw Par (SG:H02).

Tip:

• Seznam value investorů a odkazy na aktuální složení jejich portfolií naleznete v rubrice Seznam value investorů.

The post First Eagle Value Team – Kvantitativní utahování může mít negativní vliv na cenu aktiv appeared first on Investice do akcií.