V předchozích článcích Investiční akademie jsme si vysvětlili důvody proč investovat, jaké máme základní třídy aktiv, a které z nich mají v dlouhodobém horizontu nejvyšší výnosy. Nyní se zaměříme na jedinou konkrétní třídu aktiv v podobě akcií. Podíváme se na základní důvody, proč by měla většina z nás uvažovat o investicích do akcií.

Hlavní důvody proč investovat do akcií

Domnívám se, že existují dva základní důvody proč investovat.

• Zvyšování hodnoty bohatství a posilování finanční nezávislosti
• Ochrana naspořených prostředků před inflací

Abychom splnili oba výše uvedené body, musíme investovat do aktiv, jejichž dlouhodobé výnosy převyšují průměrnou míru inflace (cílem většiny centrálních bank je inflace ve výši 2 % ročně). Čím rychleji chceme zvyšovat hodnotu našeho bohatství a budovat naši finanční nezávislost, tím vyšší dlouhodobé průměrné výnosy musí dané aktivum generovat.

V rámci základních tříd aktiv máme čtyři možnosti, do čeho investovat – hotovost, dluhopisy, akcie, alternativní investice. Hotovost je v dlouhodobém horizontu nejhorším možným způsobem uložení našich úspor, protože jen stěží dokáže držet krok s inflací. Průměrný reálný výnos (výnos očištění o inflaci) pokladničních poukázek, které jsou ekvivalentem hotovosti, se v uplynulých 117 letech pohyboval na úrovni kolem 0,8 %. Dluhopisy si vedly o něco lépe (1,8 %). Ochránily by nás před inflací, avšak hodnotu našeho bohatství by v čase zvyšovaly velmi pomalu.

Zůstávají nám tudíž ve hře alternativní investice a akcie. Alternativní investice jsou natolik různorodou třídou aktiv, že ji nelze hodnotit jako celek. Museli bychom se věnovat každé jednotlivé části zvlášť. Dlouhodobá výkonnost řady alternativních investic je dostatečně vysoká na to, aby byly vhodným kandidátem pro splnění obou výše uvedených bodů. Na druhou stranu existuje i velké množství takových, kterým je raději lepší se zcela vyhnout. Jednak z důvodu dlouhodobě nízkých výnosů a dále díky jejich charakteristice, kdy jsou spíše spekulativními než investičními aktivy, což je vždy hra s ohněm.

A na konec tu máme akcie, které podle mne dávají největší smysl. Jejich dlouhodobý průměrný nominální výnos se ve světě v uplynulých 117 letech pohyboval na úrovni 8,0 % a hravě tak překonával inflaci (reálný výnos 5,1 % + průměrná inflace 2,9 %). Pokud bychom byli schopni tímto tempem dlouhodobě zhodnocovat náš majetek, potom bychom jej zdvojnásobili přibližně každých 9 let. Akcie v dlouhodobém horizontu rostly ve všech významných rozvinutých zemích světa (viz. graf níže).

Zdroj: Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2017: Summary Edition – Dimson, Marsh, Staunton

Nákupem akcií získáváme reálné aktivum! Stáváme se částečným vlastníkem podniku, přičemž máme hlasovací právo, právo na podíl na zisku a právo na likvidačním zůstatku firmy. Prakticky vlastníme část každé budovy, výrobní haly, strojů, produktů i pozemků, které společnost vlastní. Ruku v ruce s rostoucí prosperitou firmy se zvyšuje i hodnota našich akcií.

Pokud se nad akciemi zamyslíme v obecnější rovině, tak jedním z hlavním motorů růstu každé ekonomiky v kapitalismu jsou (a snad i vždy budou) primárně firmy. Soukromý sektor tvoří páteř většiny západních ekonomik. Výnosy akcií proto budou v dlouhodobém horizontu v rámci jednotlivých tříd aktiv přirozeně vždy jedny z nejvyšších. Pokud bychom teoreticky vlastnili veškeré firmy v zemi, tak by naše zisky rostly spolu s tím, jak by se dařilo celé ekonomice.

Příkladem mohou být zisky společností v americkém akciovém indexu Russell 3000, který reprezentuje 98 % celého amerického akciového trhu. Porovnáme-li v dlouhodobém horizontu zisky firem z indexu s vývojem HDP v USA, potom zjistíme poměrně velkou závislost. V praxi to pak znamená, že pokud například koupíme World index (prostřednictvím fondu), který obsahuje více než 1 600 nejvýznamnější veřejně obchodovaných společností z 23 zemí světa, potom ve své podstatě v dlouhodobém horizontu sázíme na růst globální ekonomiky. Pokud se ekonomice bude dlouhodobě dařit, potom by se mělo dařit i našim akciím. Lze si jen obtížně představit, že by tomu bylo jinak.

Pro koho jsou akcie vhodné?

Pokud bych chtěl zjednodušit odpověď, potom bych řekl, že do akcií by měli investovat alespoň část svých prostředků všichni lidé s investičním horizontem větším než 7 let. Situace ovšem není tak jednoduchá. Každý investor je unikátní a před nákupem akcií by měl zvážit celou řadu faktorů. Například:

• Aktuální finanční situaci (velikost celkových úspor, frekvenci pravidelných investic, bezpečnost a spolehlivost svých zdrojů příjmů, finanční rezervy pro nenadálé situace, …)
• Finanční cíle
• Investiční horizont
• Svou averzi k riziku a psychickou odolnost
• Případná omezení

Pokud máme investora, jehož cílem je v průběhu následujících čtyř let pouze ochránit své celoživotní úspory před inflací, přičemž velmi citlivě reaguje na sebemenší ztráty a hrozí, že v několika nejbližších čtvrtletích může přijít o zaměstnání, potom se zcela logicky akciím obloukem vyhne.

Naproti tomu pokud máme mladého člověka s dlouhodobým investičním horizontem (delší než 7 let), solidní kariérou, rostoucími úspory, který je skálopevně rozhodnutý na investované prostředky nesáhnout a má pro případy nouze odložené dodatečné zdroje, potom by akcie měly tvořit hlavní pilíř jeho portfolia. Čím déle bude navíc investovat, tím větší bude efekt složeného úročení (viz. článek- Magická síla složeného úročení – klíčový princip investování).

Investiční horizont a psychická odolnost investora

Ze všech výše uvedených faktorů, které by měl každý investor do akcií zvážit, bych rád zdůraznil dva klíčové.

• dostatečně dlouhý investiční horizont
• psychickou odolnost

Čím kratší máme investiční horizont, tím větší je pravděpodobnost ztráty. Z tabulky níže, která zachycuje nominální výkonnost amerických akcií v letech 1871 až 2017 je zjevné, že s rostoucím investičním horizontem klesá procento ztrátových období. Jaká je tedy optimální hodnota? Jednoznačná odpověď neexistuje. Obecně se udává jako minimální doba nezbytná pro investice do akcií pět let. Já osobně bych ji prodloužil na sedm let. Důvodem je nižší pravděpodobnost ztráty. Pokud bychom investovali do amerického akciového indexu a dodrželi sedmiletý investiční horizont, potom bychom ve zkoumaném období dosáhli v 95,9 % případů zisku. Pokud bychom jej zkrátili na pouhý rok, potom by se procento ziskových období snížilo na 71,7 %. Kdybychom navíc ke vší smůle trefili zrovna nejhorší rok historie, tak bychom prodělali 60,9 %. Délka investičního horizontu je proto při investování do akcií zcela zásadní faktor.

Zdroj: www.irrationalexuberance.com, vlastní výpočty

Druhým faktorem je psychická odolnost. Při pohledu na maximální roční výnos a ztrátu v tabulce je zřejmé, že akcie mohou být extrémně rozkolísané. Při investicích do akcií musíme být schopní udržet své nervy na uzdě. Dříve či později ceny akcií poklesnou, a proto bychom měli být na pokles psychicky připraveni. Pokud si nedokážeme představit, že bychom na ročním výpise viděli pokles hodnoty našeho účtu o dvacet[1] či třicet procent, potom bychom měli být s akciemi opatrní. Základním principem investování je nakupovat nízko a prodávat vysoko. Lidé, kteří nemají pod kontrolou své emoce, dělají přesný opak. To je zaručená cesta do investičních pekel.

[1] Dvacetiprocentní pokles cen akcií je obecnou definicí začátku medvědího trhu (bear marketu). Od roku 1956 jsme ve Spojených státech zažili 11 býčích trhů (bull marketů) s průměrným výnosem býčího trhu ve výši 144 % a 11 medvědích trhů s průměrnou ztrátou medvědího trhu ve výši -27 %. Průměrný býčí trh trval 48 měsíců, průměrný medvědí trh 14 měsíců.

Tip: Předchozí články naleznete v rubrice Investiční akademie.

1. Proč investovat (část 1.)
2. Proč investovat (část 2.)
3. Magická síla složeného úročení – klíčový princip investování
4. Základní třídy aktiv aneb do čeho lze investovat?
5. Spekulativní vs. investiční aktiva – v čem je rozdíl?
6. Jaké třídy aktiv vynášejí nejvíce?

The post Proč investovat do akcií? appeared first on Investice do akcií.

Stručný obsah:

• Je hrdý na 35 letou výkonnost svých fondů (např. Partners Value Fund dosáhl od svého založení v roce 1983 výkonnosti 4 678,13 % (11,82 % p.a.) vs. 3 722,88 % (11,1 % p.a.) v případě akciového indexu S&P 500).
• Upozorňuje investory, že výnosy nejsou lineární a předvídatelné.
• Upozorňuje, že v rámci své value investiční strategie bohužel často nakupuje levné akcie příliš brzy a drahé akcie prodává příliš brzy.
• Přiznává, že špatně odhadl:
  • období, po které se mohou udržet uměle nízké úrokové sazby
  • lhostejnost investorů vůči vysokým valuacím akciových trhů
  • lhostejnost investorů vůči ekonomickým a geopolitickým rizikům
• V důsledku špatného odhadu měl příliš defenzivní portfolio, což se projevilo negativně i na jeho relativní výkonnosti.
• Je však přesvědčen, že díky tomuto přístupu má vysokou pravděpodobnost úspěchu v dlouhodobém horizontu.
• Neúčastní se hry o nejlepší krátkodobé investiční výsledky.
• V roce 2018 věří akciím ve svém portfoliu, obzvláště akciím společností, které provozují kabelové TV a poskytují internetové připojení. Domnívá se, že současné tržní ceny plně neodráží jejich nedávno zveřejněné zisky (pozn. Patrně hovoří o Liberty Broadband Corp (Ticker: LBRDK) a Liberty Global PLC (Ticker: LBTYK), které patří k největším pozicím v jeho fondech. Teoreticky i o firmě Twenty-First Century Fox (Ticker: FOXA), nicméně její akcie v průběhu uplynulých několika týdnů prudce posílily.).
• Ostatní společnosti v portfoliu (především Visa (V), Mastercard (MA), Berkshire Hathaway (BRKA), Google (GOOG) a Texas Instruments (TXN)) považuje za méně atraktivní, nicméně stále by měly dosáhnout uspokojivého růstu.
• Hlavní příčinu podhodnocení akcií vidí v emocích investorů.

Kdo je Wally Weitz?

Wally Weitz je zakladatelem a portfolio manažerem ve společnosti Weitz Investments s více než třicetiletou zkušeností. Weitz se řadí do kategorie value investorů. Nejvíce jej ovlivnil přístup Benjamina Grahama a Warrena Buffetta. Po dostudování Carleton College se Weitz věnoval tři roky analýze cenných papírů v New Yorku, následně se přestěhoval do Omahy, kde nastoupil do společnosti Chiles, Heider & Co. Zde působil 10 let na pozici analytika a portfolio manažera. V roce 1983 založil Wallace R. Weitz & Company. Weitz drží tradičně koncentrovaná portfolia.

Tip: Odkazy na portfolia fondů Wallyho Weitze naleznete v rubrice Seznam value investorů, případně se můžete podívat přímo na stránky https://weitzinvestments.com/.

The post Weitz – Akcie jsou drahé, zaměřuje se na poskytovatele kabelových TV a internetového připojení appeared first on Investice do akcií.

V předchozích článcích (rubrika Investiční akademie) jsme si představili základní třídy aktiv, jejich charakteristiky a uvedli rozdíl mezi spekulativními a investičními aktivy.  Zároveň jsme zdůraznili, že je dlouhodobě potřeba vybírat takové investice, které slibují výnosy převyšující inflaci. Nyní se na jednotlivé třídy aktiv podíváme z blízka a prozkoumáme jejich historické výkonnosti.

Reálné výnosy jednotlivých tříd aktiv

Graf níže znázorňuje dolarové reálné výnosy (Jedná se nominální výnos očištěný o inflaci. Pokud je tedy například nominální výnos 9 % a inflace 3 %, potom je reálný výnos 6 %.) vybraných aktiv za 117 let.

Zdroj: Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2017: Summary Edition – Dimson, Marsh, Staunton; www.irrationalexuberance.com; www.onlygold.com; www.usda.com; FED; www.census.gov

Z grafu je patrné, že nejvyšší průměrné roční výnosy dosahují jednoznačně akcie. Americké akcie překonaly co výkonnosti světový průměr, přičemž v uplynulých 117 letech zhodnotily ročně o 6,4 % (9,3 % nominálně). To je vcelku pochopitelné, protože jsou to právě firmy, které jsou dlouhodobě hlavním motorem růstu každé ekonomiky. Na pomyslném druhém místě jsou dluhopisy s výkonností kolem 2 %. Třetí příčku obsadila zemědělská půda a budovy v USA, které zhodnotily v průměru o 1,4 %. Pokladniční poukázky, které lze zařadit mezi ekvivalenty hotovosti, překonaly inflaci o 0,8 % ročně.

Výkonnost posledních dvou aktiv bude pro mnohé možná překvapením. Zlato, jehož cena od počátku nového tisíciletí rostla o desítky procent, dokázalo v dlouhodobém horizontu překonat inflaci o pouhé půl procento. Nutno přiznat, že zde je situace zkreslená, protože americký dolar byl až do roku 1971 fixován na zlato. Cena žlutého kovu začala výrazně růst až po ukončení této fixace (od roku 1971 činí průměrné roční reálné zhodnocené 3,52 %). Možná ještě větším překvapením je ale průměrné zhodnocení nemovitostí (v tomto případě domů ve Spojených státech), které se pohybovalo pouhé 0,4 % nad úrovní inflace (nájmy nejsou brány v úvahu). Navzdory všeobecně rozšířenému mínění je tudíž z výsledků zřejmé, že ne všechny druhy nemovitostí jsou v dlouhodobém horizontu nutně dobrou investicí.

A jak si vedly komodity? Detailní údaje za 117 let se bohužel nepodařilo dohledat, nicméně Dylan Grice ze Societe Generale zkoumal v roce 2010 reálné zhodnocení komodit za více než 100 let a dospěl k názoru, že komodity nejsou dlouhodobě schopné překonávat inflaci (reálné zhodnocení kolem 0 %).

Výnosy a rozkolísanost cen

Výnosy jednotlivých tříd aktiv jsou v čase rozkolísané. Míra volatility se liší v závislosti na dané třídě aktiv. V obecné rovině na úrovni dlouhodobých průměrů platí, že čím vyšší výnos aktiva, tím vyšší rozkolísanost výnosů lze očekávat. Řečeno zjednodušeně, pokud vynášejí akcie dlouhodobě více než dluhopisy, potom musíme počítat s tím, že jejich roční zisky/ztráty budou mnohem více rozkolísané. V tabulce níže je uveden průměrný roční reálný výnos, maximální roční ztráta, zisk a standardní odchylka vybraných aktiv.

Zdroj: Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2017: Summary Edition – Dimson, Marsh, Staunton

Informovaný investor

Historické výnosy jednotlivých tříd aktiv nám sice neříkají zhola nic o výnosech budoucích, nicméně jejich znalost je pro nás i přesto velmi důležitá, protože nám pomáhá ukotvit naše očekávání.

Uveďme si příklad. Americký akciový index S&P 500 zhodnotil od března 2009 do konce roku 2017 o 295,1 % (cca 16,9 % ročně). Jedná se o druhý nejdelší nepřetržitý růst akcií za posledních 90 let a zároveň o druhé největší celkové zhodnocení. Vyššího a delšího růstu jsme byli svědky pouze v průběhu devadesátých let, které skončily spekulativní bublinou technologických akcií. Dále víme, že se průměrný roční výnos amerických akciových trhů v uplynulých více než jedenácti dekádách pohyboval kolem 9,3 % ročně. Nyní si položme jednoduchou otázku. Jaká je pravděpodobnost, že se průměrný roční výnos akcií v následujících osmi letech bude pohybovat ve dvouciferných číslech?

Aniž bychom museli cokoliv propočítávat, tak pouhá znalost historie velí k vysoké míře opatrnosti. Pravděpodobnost dvouciferného zhodnocení je velmi nízká. Dokonce si troufám tvrdit, že se výnosy budou pohybovat hluboko pod historickým průměrem. S jistou dávkou nadsázky lze trhy přirovnat k pružině. Čím více ji natáhnete jedním směrem, tím více pak ustřelí směrem druhým a předchozí dlouhé období excelentních výnosů je vystřídáno obdobím podprůměrné výkonnosti (a vice versa). Investoři si ovšem bohužel až příliš často vytvářejí názory pouze na základě nedávné minulosti. Ty následně deformují jejich představy o normálu a mohou vést k velkým ztrátám. Pokud bychom například začali poprvé investovat v roce 2009, mohl by nám připadat vývoj v uplynulých letech jako normální. Historicky informovaný investor si však uvědomuje, že je zcela abnormální. Ještě horší je situace na trzích s dluhopisy. Americké dluhopisy se více než 30 let nachází v růstovém trendu. Většina současných investorů nikdy ve svém životě nezažila medvědí (klesající) trh dluhopisů, což také ovlivňuje i jejich chování na finančních trzích.

Závěr

Znalost historie a dlouhodobých výnosů jednotlivých tříd aktiv pomáhá nastavit rozumná očekávání. Umožňuje nám porovnat současné očekávané výnosy jednotlivých tříd aktiv s jejich dlouhodobými průměry a rozhodnout, zda jsou trhy vůči své vlastní historii drahé či levné. Následně můžeme hledat fundamentální příčiny, proč tomu tak je a zda jsou současné úrovně ospravedlnitelné či nikoliv.

Tip: Předchozí díly naleznete níže, případně v rubrice Investiční akademie.

1. Proč investovat (část 1.)
2. Proč investovat (část 2.)
3. Magická síla složeného úročení – klíčový princip investování
4. Základní třídy aktiv aneb do čeho lze investovat?
5. Spekulativní vs. investiční aktiva – v čem je rozdíl?

The post Jaké třídy aktiv vynášejí nejvíce? appeared first on Investice do akcií.

Nejspokojenější byli investoři, kteří vsadili na argentinské, polské a rakouské akcie, které vynesly 53,7 %, 52,3 % a 52,3 %. Za pozornost stojí bezpochyby i výkonnost jihokorejských akcií. I přes vzrůstající napětí se Severní Koreou dokázaly akcie v Jižní Koreji zhodnotit o 44,1 %.

Nejhůře si vedly ruské akcie (4,6 %), WisdomTree Middle East Dividend Fund (6,8 %), izraelské akcie (12,7 %) a mexické akcie (13,9 %).

Zdroj: www.etfdb.com, www.etfreplay.com, výkonnost v měně daného ETF, v závorce za názvem je uveden ticker daného ETF. 

Tip: Více novinek naleznete v rubrice Novinky.

The post Nejvýnosnější akciové indexy roku 2017 appeared first on Investice do akcií.

Na vrcholku žebříčku nejvýnosnějších komodit se vyšplhalo palladium s 56,2 % zhodnocením. Na druhém a třetím místě se umístilo dřevo (36,1 %) a měď (32,4 %). Čtvrté místo obsadil americký technologický index NASDAQ 100 s 29,8 %.

Na opačném konci se umístil pomerančový džus, jehož cena propadla o 28,5 %. Dále index volatility VIX, který poklesl o 22,8 %. Rok 2017 nebyl příliš šťastný ani pro investory do zemního plynu, jehož cena propadla o 22,3 %. Cena cukru propadla o 22,3 %.

Zdroj: www.finviz.com

Tip: Více novinek naleznete v rubrice Novinky.

The post Nejvýnosnější futures roku 2017 appeared first on Investice do akcií.

Vyhněte se ztrátám!

Jak by ovšem vypadalo naše zhodnocení, kdybychom se na akciových trzích v každé dekádě od roku 1930 dokázali vyhnout 10 dnům s největšími propady? Namísto 11 415 % by naše prostředky zhodnotily o neuvěřitelných 1 275 665 %. Z výsledku je zřejmé, proč Benjamin Graham (otec value investování) zdůrazňoval dvě nejdůležitější pravidla investování:

• Pravidlo číslo 1: Neztrácejte peníze!
• Pravidlo číslo 2: Nezapomeňte na pravidlo číslo 1!

Čím větší je naše ztráta, tím vyššího zisku musíme dosáhnout, abychom se vyšplhali zpět na náš původní vklad. Vše je patrné na grafu níže. Ztratíme-li 20 %, musíme následně vydělat 25 %, abychom se vyšplhali na náš původní vklad. Při ztrátě 50 % musíme vydělat 100 %. Při ztrátě 60 % již 150 %!

Co když propásneme 10 nejlepších dnů dekády?

Výše jsme probrali ztrátové dny. Co by se ovšem stalo, kdybychom ve sledovaném období od roku 1930 propásli 10 nejlepších dnů v každé dekádě? Přišli bychom o 99 % zisků. Z výnosu 11 415 % by rázem bylo 49 %. A co kdybychom vyřadili 10 nejlepších i nejhorších dnů? V tom případě by se naše kumulativní zhodnocení pohybovalo na úrovni 16 389 %.

Závěr

Výše uvedené statistiky nás nutí k zamyšlení. Předně nad výhodami/nevýhodami případného časování trhu (snaha určit optimální čas vstupu a výstupu na akciové trhy) a naší schopnosti v této disciplíně uspět (vs. pasivní pravidelné investování do indexu prostřednictvím nízkonákladového ETF). Dále pak nad problematikou zisků, ztrát a jejich vlivu na složené úročení. Ze statistik Bank of America a z grafu výše je podle mne zřejmé, že pokud se nám podaří vyhnout se vážným ztrátám, potom můžeme i při relativně konzervativních výnosech dosáhnout vynikajících investičních výsledků! Čím větší však budou naše ztráty, tím lepších výsledků budeme muset dosáhnout, abychom si zajistili alespoň uspokojivou výkonnost.

Tip: Článek o problematice složeného úročení naleznete v rubrice Investiční akademie či zde.

The post Chcete v investování solidní výnosy? Vyhněte se ztrátám! appeared first on Investice do akcií.