Nepomohou ani četné studie, které dokazují, že podobný způsob výběru nevede k úspěchu. Uveďme některé z nich, o nichž jsme na tomto webu psali v článcích:

• Jaký je vztah mezi historickými výnosy fondu a jeho výnosy v budoucnu?
• Výběr fondů na základě jejich historické výkonnosti se nevyplácí
• Nesuďme fond jen podle krátkodobých výnosů

Ukazuje se, že ani zpřísňující se regulace, četná varování či přesvědčivá data ze studií nejsou příliš platná. Průměrný investor má v sobě zakořeněno nutkání vybírat si takové akcie, fondy či investiční strategie, kterým se v nedávné době dařilo a zbavovat se těch, které zklamaly jeho očekávání. Není proto divu, že v posledních letech proudí miliardy dolarů do pasivního investování, růstových akcií technologických firem, kryptoměn a dalších populárních investičních příběhů. Z řady z nich se však bohužel časem stane bludný kruh, který přiživuje sám sebe, až se nakonec zhroutí pod vlastní vahou.

Vše funguje asi takto. Nedávný úspěch investičního příběhu přiláká pozornost investorů, kteří začnou ve zvýšené míře nakupovat. Ceny rostou, což přirozeně přiláká pozornost dalších investorů. Množství nového kapitálu proudícího do investičního příběhu nabírá na síle, stejně tak i růst tržních cen, což záhy přiláká pozornost médií. Čím více pozornosti věnují média danému příběhu, tím více vzrůstá povědomí mezi retailovými investory, a tím více nového kapitálu přitéká. Růst cen nabírá dále na síle. Investoři naivně extrapolují nedávnou výkonnost do budoucna a dále nakupují, což vede k dalšímu růstu cen a ještě většímu zájmu médií. Nastává období racionalizace, kdy investoři, novináři, analytici a komentátoři hledají důvody, jak absurdní růst ospravedlnit. Vše skvěle funguje, a to až do doby, než přestane hudba hrát. Rázem je party u konce a dům z karet se pod svou vlastní tíhou zhroutí. Nastává období poklesů a podprůměrných výnosů, které většinou končí opačným extrémem. Tento cyklus se pravidelně opakuje.  

Výsledkem je situace, kdy řada individuálních investorů doplatí na špatné časování trhu. Při vysokých cenách nakupují, při nízkých naopak prodávají. Aktivita se stává největším nepřítelem drobného investora, což se následně negativně projeví i na dlouhodobé průměrné výkonnosti jeho investic.

Problematikou chování investorů se již několik let zabývá obor behaviorálních financí. A právě o chování investorů je i nejnovější podcast banky J.P.Morgan, který naleznete ZDE.

The post Jak ovlivňují současné trendy naše investiční rozhodnutí? appeared first on Investice do akcií.

Hlavní myšlenky rozhovoru:

• Pokud se náš investiční názor neliší od tržního konsenzu, potom nám s největší pravděpodobností nevydělá žádné nadprůměrné výnosy, protože je již obsažen v aktuální tržní ceně.
• Chce-li investor dosáhnout odlišných výnosů než trh, musí být schopný identifikovat investiční příležitosti, kde se tržní konsenzus mýlí. Pokud je investiční příležitost snadno pochopitelná a jednoduchá, potom je nejspíše i trhem správně oceněna.
• V současnosti proti sobě stojí pasivní investování či investování na základě jednoduchých kvantitativních pravidel vs. fundamentální investování. První přístup je v posledních letech velmi populární a zažívá enormní příliv kapitálu.
• Čím větší je příliv kapitálu do růstových akcií, tím dříve se z nich stávají zároveň momentum akcie a stírají se hranice mezi oběma skupinami.
• Výkonnost trhů v posledních letech určují především peněžní toky, nikoliv fundamenty.
• Současné úrovně akciových trhů nejsou fundamenty ospravedlnitelné.
• Nejdelší býčí trh v historii USA podporují zásahy americké centrální banky, která vždy při prvních známkách výraznějších poklesů intervenuje a podpoří akciové trhy. To však způsobuje značnou inflaci na úrovni finančních aktiv.
• Kromě inflace na úrovni aktiv existuje v USA i reálná inflace, která se však nedostatečně odráží v oficiálních statistikách.
• Korporátní sektor se zadlužuje. Spousta růstových firem neroste organicky, ale jen díky fúzím a akvizicím, které jsou financovány extrémně levnými úvěry.
• V současnosti jsme v konečné fázi cyklu.
• Rozdíl ve valuacích růstových a value akcií je největší za několik let. Okamžik obratu se údajně blíží.
• Pro nadprůměrnou dlouhodobou výkonnost je někdy nutné opustit akciové trhy, i když hudba ještě stále hraje, a postavit se na chvíli na stranu. Relativní výkonnost vůči indexu bychom měli ignorovat. Stěžejní je dlouhodobá absolutní výkonnost. Je potřeba kontrolovat své emoce.
• Populární akcie či investiční témata bývají často velmi riziková.
• Lidé se často rozhodují na základě historické výkonnosti.
• V investování je nejdůležitější neztrácet peníze. Kontrola rizika je mnohem důležitější než výnosy.
• Vyhněme se akciím FAANG (Facebook, Amazon, Apple, Netflix, Google) a raději se zaměřme na MANG (Michelin, Ahold, NTT Docomo, Glaxosmithkline).
• Akcie ze sektoru consumer staples (např. Procter & Gamble) jsou aktuálně velmi drahé. Každý ví, že se jedná o kvalitní společnosti, a proto je jejich cena vysoko.
• MANG akcie jsou špatně pochopeny. Investoři je řadí do oblasti spotřeby, která vykazuje cyklický charakter. Vezměme si ale například výrobce pneumatik Michelin (FR:ML). Je spotřeba pneumatik skutečně cyklická? Ve chvíli, kdy pneumatiky doslouží, musíme je vyměnit.
• Ahold (NL:AD) je sice společnost s nízkým tempem růstu na úrovni tržeb a zisků, avšak tempo růstu FCF by mělo být solidní. Jedná se o stabilní firmu, která již nepotřebuje investovat do svého rozvoje příliš kapitálu. Proto mohou zpětně odkupovat své vlastní akcie a vyplácet relativně vyšší dividendu.
• NTT Docomo (JP:9437) je telekomunikační společnost generující zisky na základě předplatného zákazníků. Firma generuje solidní FCF a vyplácí dividendy.
• Glaxosmithkline (UK:GSK) je dominantní společností ve výrobě léků na astma. Firma se dále zaměřuje na výrobu vakcín, jejichž spotřeba díky demografii na rozvíjejících v budoucnu pravděpodobně poroste.   
• Z FAANG akcií je nejzranitelnější Netflix (NFLX). Investoři se domnívají, že má konkurenční výhodu. Avšak síla tkví ve kvalitním obsahu a nikoliv v platformě.
• Rupal Bhansali doporučuje nákup akcií China Mobile (CHL). Firma má 66 % tržní podíl na čínském trhu, druzí dva největší konkurenti mají dohromady 33 % podíl. Společnost má minimální dluhy, vyplácí dividendy a obchoduje se za nízké valuace.

The post V investování je důležité hledat trhliny v tržním konsenzu appeared first on Investice do akcií.

Stručný přehled výsledků z revidované verze z roku 2009 naleznete níže. Rozhodně však doporučuji přečíst originální práci, která stojí za váš čas! Nadprůměrné výnosy jednotlivých přístupů jsou pro daná období ve studiích přesně kvantifikovány.

Jaké investiční přístupy tedy zafungovaly na akciových trzích?

Byly to investiční přístupy založené na následujících charakteristikách:

• Nízká cena ve vztahu k hodnotě aktiv – Nákupy akcií za tržní cenu, která ležela pod úrovní účetní hodnoty vlastního jmění (tzn. účetní hodnota všech aktiv společnosti v rozvaze, od které jsou odečteny veškeré její závazky), někdy dokonce pod hodnotu čistých oběžných aktiv (tzn. oběžná aktiva v podobě hotovosti, krátkodobých investic, pohledávek a zásob, od nichž jsou odečteny všechny dluhy a závazky firmy).
• Nízká cena ve vztahu k ziskům firmy – Nákupy akcií s nízkým ukazatelem P/E (tržní cena akcie k zisku na akcii). Při obrácení ukazatele na E/P získáme tzv. ziskový výnos, který nám říká, jaký by byl procentuální výnos, pokud by byl každý dolar zisku vyplacen akcionářům. Čím vyšší ziskový výnos (tedy nižší P/E), tím levněji nakupujeme firemní zisky. Dobrých výsledků bychom v minulosti dosáhli i v případech, kdybychom nakupovali akcie s vysokým dividendovým výnosem či akcie s nízkým ukazatelem P/CF (tržní cena akcie k peněžním tokům na akcii).
• Významné nákupy insiderů – Nákupy akcií, které ve velkém nakupují insideři (insider = významný vlastník podniku či vrcholový a střední management). Významní vlastníci společnosti či firemní management nejčastěji nakupují akcie vlastní firmy do svých osobních portfolií ve chvíli, kdy se domnívají, že jsou podhodnocené. Insideři často vědí o společnosti mnohem více než externí investoři, a proto se má za to, že činí informovanější rozhodnutí o nákupu. Jejich nákupy jsou dohledatelné, protože je musí pravidelně reportovat regulatorním orgánům (v USA) a následně i zveřejnit.
• Prudký pokles tržní ceny – Nákupy akcií firem, jejichž tržní cena v minulosti prudce propadla. Pokles tržních cen jde často ruku v ruce s poklesem zisků. Dříve či později však většinou nastane tzv. „návrat k průměru“, tedy firmy s dočasně podprůměrnou ziskovostí mívají tendence se vracet zpět k průměru odvětví. To se následně odráží i na cenách. Období podprůměrných výnosů akcií se tak často střídají s obdobími nadprůměrné výkonnosti.
• Akcie firem s nízkou tržní kapitalizací – Nákupy akcií malých firem s nízkou tržní kapitalizací. Malé společnosti mívají často rychlejší tempo růstu ve srovnání s velkými korporacemi a stávají se často cílem převzetí.

Konkrétní statistiky a přesná čísla o výkonnosti jednotlivých přístupů jsou uvedeny v materiálu samotném. Není výjimkou, že akcie vyskytující se v jedné kategorii se často objeví i v kategorii druhé. Například akcie s nízkou hodnotou tržní ceny k účetní hodnotě mohou mít vysoký dividendový výnos a zároveň i nízké ukazatele P/E a P/CF. Na nízké úrovně ukazatelů se akcie navíc často dostanou až po prudkém či dlouhodobém poklesu ceny.

Závěrem je třeba upozornit čtenáře na skutečnost, že výše uvedené investiční přístupy fungovaly po určitý kratší či delší časový úsek v minulosti. Rozhodně to neznamená, že stále fungují či budou fungovat v budoucnu, a to i přesto, že řada z nich je postavena na logickém základě. Téměř každý investiční přístup či investiční strategie přestane dříve či později fungovat, a to buď pouze dočasně či v horším případě permanentně.

Tip: Další zajímavé studie naleznete v rubrice Research.

Předchozí články:

• Value akcie vs. růstové akcie – Které jsou výnosnější?
• Souboj růstových akcií a value akcií v globálním měřítku

The post Jaké investiční přístupy fungovaly v minulosti na akciových trzích? appeared first on Investice do akcií.