- Akcie jsou v dlouhodobém horizontu jednou z nejlepších tříd aktiv, která ochrání naše úspory před inflací a zároveň zajistí solidní tempo růstu hodnoty našeho bohatství.
- Za uplynulých 117 let rostly globální akcie tempem 8,0 % ročně. Při této výkonnosti každých 9 let zdvojnásobíme náš majetek.
- Při investicích do akcií hraje velmi důležitou roli dostatečně dlouhý investiční horizont a psychická odolnost investora.
V předchozích článcích Investiční akademie jsme si vysvětlili důvody proč investovat, jaké máme základní třídy aktiv, a které z nich mají v dlouhodobém horizontu nejvyšší výnosy. Nyní se zaměříme na jedinou konkrétní třídu aktiv v podobě akcií. Podíváme se na základní důvody, proč by měla většina z nás uvažovat o investicích do akcií.
Hlavní důvody proč investovat do akcií
Domnívám se, že existují dva základní důvody proč investovat.
- Zvyšování hodnoty bohatství a posilování finanční nezávislosti
- Ochrana naspořených prostředků před inflací
Abychom splnili oba výše uvedené body, musíme investovat do aktiv, jejichž dlouhodobé výnosy převyšují průměrnou míru inflace (cílem většiny centrálních bank je inflace ve výši 2 % ročně). Čím rychleji chceme zvyšovat hodnotu našeho bohatství a budovat naši finanční nezávislost, tím vyšší dlouhodobé průměrné výnosy musí dané aktivum generovat.
V rámci základních tříd aktiv máme čtyři možnosti, do čeho investovat – hotovost, dluhopisy, akcie, alternativní investice. Hotovost je v dlouhodobém horizontu nejhorším možným způsobem uložení našich úspor, protože jen stěží dokáže držet krok s inflací. Průměrný reálný výnos (výnos očištění o inflaci) pokladničních poukázek, které jsou ekvivalentem hotovosti, se v uplynulých 117 letech pohyboval na úrovni kolem 0,8 %. Dluhopisy si vedly o něco lépe (1,8 %). Ochránily by nás před inflací, avšak hodnotu našeho bohatství by v čase zvyšovaly velmi pomalu.
Zůstávají nám tudíž ve hře alternativní investice a akcie. Alternativní investice jsou natolik různorodou třídou aktiv, že ji nelze hodnotit jako celek. Museli bychom se věnovat každé jednotlivé části zvlášť. Dlouhodobá výkonnost řady alternativních investic je dostatečně vysoká na to, aby byly vhodným kandidátem pro splnění obou výše uvedených bodů. Na druhou stranu existuje i velké množství takových, kterým je raději lepší se zcela vyhnout. Jednak z důvodu dlouhodobě nízkých výnosů a dále díky jejich charakteristice, kdy jsou spíše spekulativními než investičními aktivy, což je vždy hra s ohněm.
A na konec tu máme akcie, které podle mne dávají největší smysl. Jejich dlouhodobý průměrný nominální výnos se ve světě v uplynulých 117 letech pohyboval na úrovni 8,0 % a hravě tak překonával inflaci (reálný výnos 5,1 % + průměrná inflace 2,9 %). Pokud bychom byli schopni tímto tempem dlouhodobě zhodnocovat náš majetek, potom bychom jej zdvojnásobili přibližně každých 9 let. Akcie v dlouhodobém horizontu rostly ve všech významných rozvinutých zemích světa (viz. graf níže).
Zdroj: Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2017: Summary Edition – Dimson, Marsh, Staunton
Nákupem akcií získáváme reálné aktivum! Stáváme se částečným vlastníkem podniku, přičemž máme hlasovací právo, právo na podíl na zisku a právo na likvidačním zůstatku firmy. Prakticky vlastníme část každé budovy, výrobní haly, strojů, produktů i pozemků, které společnost vlastní. Ruku v ruce s rostoucí prosperitou firmy se zvyšuje i hodnota našich akcií.
Pokud se nad akciemi zamyslíme v obecnější rovině, tak jedním z hlavním motorů růstu každé ekonomiky v kapitalismu jsou (a snad i vždy budou) primárně firmy. Soukromý sektor tvoří páteř většiny západních ekonomik. Výnosy akcií proto budou v dlouhodobém horizontu v rámci jednotlivých tříd aktiv přirozeně vždy jedny z nejvyšších. Pokud bychom teoreticky vlastnili veškeré firmy v zemi, tak by naše zisky rostly spolu s tím, jak by se dařilo celé ekonomice.
Příkladem mohou být zisky společností v americkém akciovém indexu Russell 3000, který reprezentuje 98 % celého amerického akciového trhu. Porovnáme-li v dlouhodobém horizontu zisky firem z indexu s vývojem HDP v USA, potom zjistíme poměrně velkou závislost. V praxi to pak znamená, že pokud například koupíme World index (prostřednictvím fondu), který obsahuje více než 1 600 nejvýznamnější veřejně obchodovaných společností z 23 zemí světa, potom ve své podstatě v dlouhodobém horizontu sázíme na růst globální ekonomiky. Pokud se ekonomice bude dlouhodobě dařit, potom by se mělo dařit i našim akciím. Lze si jen obtížně představit, že by tomu bylo jinak.
Pro koho jsou akcie vhodné?
Pokud bych chtěl zjednodušit odpověď, potom bych řekl, že do akcií by měli investovat alespoň část svých prostředků všichni lidé s investičním horizontem větším než 7 let. Situace ovšem není tak jednoduchá. Každý investor je unikátní a před nákupem akcií by měl zvážit celou řadu faktorů. Například:
- Aktuální finanční situaci (velikost celkových úspor, frekvenci pravidelných investic, bezpečnost a spolehlivost svých zdrojů příjmů, finanční rezervy pro nenadálé situace, …)
- Finanční cíle
- Investiční horizont
- Svou averzi k riziku a psychickou odolnost
- Případná omezení
Pokud máme investora, jehož cílem je v průběhu následujících čtyř let pouze ochránit své celoživotní úspory před inflací, přičemž velmi citlivě reaguje na sebemenší ztráty a hrozí, že v několika nejbližších čtvrtletích může přijít o zaměstnání, potom se zcela logicky akciím obloukem vyhne.
Naproti tomu pokud máme mladého člověka s dlouhodobým investičním horizontem (delší než 7 let), solidní kariérou, rostoucími úspory, který je skálopevně rozhodnutý na investované prostředky nesáhnout a má pro případy nouze odložené dodatečné zdroje, potom by akcie měly tvořit hlavní pilíř jeho portfolia. Čím déle bude navíc investovat, tím větší bude efekt složeného úročení (viz. článek- Magická síla složeného úročení – klíčový princip investování).
Investiční horizont a psychická odolnost investora
Ze všech výše uvedených faktorů, které by měl každý investor do akcií zvážit, bych rád zdůraznil dva klíčové.
- dostatečně dlouhý investiční horizont
- psychickou odolnost
Čím kratší máme investiční horizont, tím větší je pravděpodobnost ztráty. Z tabulky níže, která zachycuje nominální výkonnost amerických akcií v letech 1871 až 2017 je zjevné, že s rostoucím investičním horizontem klesá procento ztrátových období. Jaká je tedy optimální hodnota? Jednoznačná odpověď neexistuje. Obecně se udává jako minimální doba nezbytná pro investice do akcií pět let. Já osobně bych ji prodloužil na sedm let. Důvodem je nižší pravděpodobnost ztráty. Pokud bychom investovali do amerického akciového indexu a dodrželi sedmiletý investiční horizont, potom bychom ve zkoumaném období dosáhli v 95,9 % případů zisku. Pokud bychom jej zkrátili na pouhý rok, potom by se procento ziskových období snížilo na 71,7 %. Kdybychom navíc ke vší smůle trefili zrovna nejhorší rok historie, tak bychom prodělali 60,9 %. Délka investičního horizontu je proto při investování do akcií zcela zásadní faktor.
Zdroj: www.irrationalexuberance.com, vlastní výpočty
Druhým faktorem je psychická odolnost. Při pohledu na maximální roční výnos a ztrátu v tabulce je zřejmé, že akcie mohou být extrémně rozkolísané. Při investicích do akcií musíme být schopní udržet své nervy na uzdě. Dříve či později ceny akcií poklesnou, a proto bychom měli být na pokles psychicky připraveni. Pokud si nedokážeme představit, že bychom na ročním výpise viděli pokles hodnoty našeho účtu o dvacet[1] či třicet procent, potom bychom měli být s akciemi opatrní. Základním principem investování je nakupovat nízko a prodávat vysoko. Lidé, kteří nemají pod kontrolou své emoce, dělají přesný opak. To je zaručená cesta do investičních pekel.
[1] Dvacetiprocentní pokles cen akcií je obecnou definicí začátku medvědího trhu (bear marketu). Od roku 1956 jsme ve Spojených státech zažili 11 býčích trhů (bull marketů) s průměrným výnosem býčího trhu ve výši 144 % a 11 medvědích trhů s průměrnou ztrátou medvědího trhu ve výši -27 %. Průměrný býčí trh trval 48 měsíců, průměrný medvědí trh 14 měsíců.
Tip: Předchozí články naleznete v rubrice Investiční akademie.