- Nejvýnosnější třídou aktiv za uplynulých 117 let byly jednoznačně akcie, které překonaly svou reálnou výkonností dluhopisy, zlato, komodity, zemědělskou půdu i ceny domů v USA.
- Komodity nejsou v dlouhodobém horizontu schopné překonávat inflaci.
- Výnosy jednotlivých tříd aktiv jsou v čase velmi rozkolísané. Míra rozkolísanosti se liší v závislosti na dané třídě aktiv.
- Znalost historických výnosů jednotlivých tříd aktiv nám pomáhá ukotvit naše očekávání.
V předchozích článcích (rubrika Investiční akademie) jsme si představili základní třídy aktiv, jejich charakteristiky a uvedli rozdíl mezi spekulativními a investičními aktivy. Zároveň jsme zdůraznili, že je dlouhodobě potřeba vybírat takové investice, které slibují výnosy převyšující inflaci. Nyní se na jednotlivé třídy aktiv podíváme z blízka a prozkoumáme jejich historické výkonnosti.
Reálné výnosy jednotlivých tříd aktiv
Graf níže znázorňuje dolarové reálné výnosy (Jedná se nominální výnos očištěný o inflaci. Pokud je tedy například nominální výnos 9 % a inflace 3 %, potom je reálný výnos 6 %.) vybraných aktiv za 117 let.
Zdroj: Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2017: Summary Edition – Dimson, Marsh, Staunton; www.irrationalexuberance.com; www.onlygold.com; www.usda.com; FED; www.census.gov
Z grafu je patrné, že nejvyšší průměrné roční výnosy dosahují jednoznačně akcie. Americké akcie překonaly co výkonnosti světový průměr, přičemž v uplynulých 117 letech zhodnotily ročně o 6,4 % (9,3 % nominálně). To je vcelku pochopitelné, protože jsou to právě firmy, které jsou dlouhodobě hlavním motorem růstu každé ekonomiky. Na pomyslném druhém místě jsou dluhopisy s výkonností kolem 2 %. Třetí příčku obsadila zemědělská půda a budovy v USA, které zhodnotily v průměru o 1,4 %. Pokladniční poukázky, které lze zařadit mezi ekvivalenty hotovosti, překonaly inflaci o 0,8 % ročně.
Výkonnost posledních dvou aktiv bude pro mnohé možná překvapením. Zlato, jehož cena od počátku nového tisíciletí rostla o desítky procent, dokázalo v dlouhodobém horizontu překonat inflaci o pouhé půl procento. Nutno přiznat, že zde je situace zkreslená, protože americký dolar byl až do roku 1971 fixován na zlato. Cena žlutého kovu začala výrazně růst až po ukončení této fixace (od roku 1971 činí průměrné roční reálné zhodnocené 3,52 %). Možná ještě větším překvapením je ale průměrné zhodnocení nemovitostí (v tomto případě domů ve Spojených státech), které se pohybovalo pouhé 0,4 % nad úrovní inflace (nájmy nejsou brány v úvahu). Navzdory všeobecně rozšířenému mínění je tudíž z výsledků zřejmé, že ne všechny druhy nemovitostí jsou v dlouhodobém horizontu nutně dobrou investicí.
A jak si vedly komodity? Detailní údaje za 117 let se bohužel nepodařilo dohledat, nicméně Dylan Grice ze Societe Generale zkoumal v roce 2010 reálné zhodnocení komodit za více než 100 let a dospěl k názoru, že komodity nejsou dlouhodobě schopné překonávat inflaci (reálné zhodnocení kolem 0 %).
Výnosy a rozkolísanost cen
Výnosy jednotlivých tříd aktiv jsou v čase rozkolísané. Míra volatility se liší v závislosti na dané třídě aktiv. V obecné rovině na úrovni dlouhodobých průměrů platí, že čím vyšší výnos aktiva, tím vyšší rozkolísanost výnosů lze očekávat. Řečeno zjednodušeně, pokud vynášejí akcie dlouhodobě více než dluhopisy, potom musíme počítat s tím, že jejich roční zisky/ztráty budou mnohem více rozkolísané. V tabulce níže je uveden průměrný roční reálný výnos, maximální roční ztráta, zisk a standardní odchylka vybraných aktiv.
Zdroj: Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2017: Summary Edition – Dimson, Marsh, Staunton
Informovaný investor
Historické výnosy jednotlivých tříd aktiv nám sice neříkají zhola nic o výnosech budoucích, nicméně jejich znalost je pro nás i přesto velmi důležitá, protože nám pomáhá ukotvit naše očekávání.
Uveďme si příklad. Americký akciový index S&P 500 zhodnotil od března 2009 do konce roku 2017 o 295,1 % (cca 16,9 % ročně). Jedná se o druhý nejdelší nepřetržitý růst akcií za posledních 90 let a zároveň o druhé největší celkové zhodnocení. Vyššího a delšího růstu jsme byli svědky pouze v průběhu devadesátých let, které skončily spekulativní bublinou technologických akcií. Dále víme, že se průměrný roční výnos amerických akciových trhů v uplynulých více než jedenácti dekádách pohyboval kolem 9,3 % ročně. Nyní si položme jednoduchou otázku. Jaká je pravděpodobnost, že se průměrný roční výnos akcií v následujících osmi letech bude pohybovat ve dvouciferných číslech?
Aniž bychom museli cokoliv propočítávat, tak pouhá znalost historie velí k vysoké míře opatrnosti. Pravděpodobnost dvouciferného zhodnocení je velmi nízká. Dokonce si troufám tvrdit, že se výnosy budou pohybovat hluboko pod historickým průměrem. S jistou dávkou nadsázky lze trhy přirovnat k pružině. Čím více ji natáhnete jedním směrem, tím více pak ustřelí směrem druhým a předchozí dlouhé období excelentních výnosů je vystřídáno obdobím podprůměrné výkonnosti (a vice versa). Investoři si ovšem bohužel až příliš často vytvářejí názory pouze na základě nedávné minulosti. Ty následně deformují jejich představy o normálu a mohou vést k velkým ztrátám. Pokud bychom například začali poprvé investovat v roce 2009, mohl by nám připadat vývoj v uplynulých letech jako normální. Historicky informovaný investor si však uvědomuje, že je zcela abnormální. Ještě horší je situace na trzích s dluhopisy. Americké dluhopisy se více než 30 let nachází v růstovém trendu. Většina současných investorů nikdy ve svém životě nezažila medvědí (klesající) trh dluhopisů, což také ovlivňuje i jejich chování na finančních trzích.
Závěr
Znalost historie a dlouhodobých výnosů jednotlivých tříd aktiv pomáhá nastavit rozumná očekávání. Umožňuje nám porovnat současné očekávané výnosy jednotlivých tříd aktiv s jejich dlouhodobými průměry a rozhodnout, zda jsou trhy vůči své vlastní historii drahé či levné. Následně můžeme hledat fundamentální příčiny, proč tomu tak je a zda jsou současné úrovně ospravedlnitelné či nikoliv.
Tip: Předchozí díly naleznete níže, případně v rubrice Investiční akademie.
- Proč investovat (část 1.)
- Proč investovat (část 2.)
- Magická síla složeného úročení – klíčový princip investování
- Základní třídy aktiv aneb do čeho lze investovat?
- Spekulativní vs. investiční aktiva – v čem je rozdíl?