• investičním přístupu Southeastern Asset Management,
• základních principech, které využívají při hledání potenciálních investičních příležitostí,
• druzích společností, na které se zaměřují,
• investičním horizontu,
• vnitřní hodnotě firmy,
• riziku,
• konstrukci portfolia, alokaci aktiv a řadě dalších témat.

Prezentaci Rosse Glotzbacha naleznete ZDE.

2021 Ivey Value Investing Classes – host Ross Glotzbach

Tip:

• Stručný životopis Rosse Glotzbacha naleznete ZDE.
• Nejnovější komentáře a reporty Longleaf naleznete ZDE.
• Portfolio fondu Longleaf Partners (LLPFX) naleznete ZDE.
• Podcast Southeastern Asset Management naleznete ZDE.

The post Jak investují ve value fondech Longleaf Partners appeared first on Investice do akcií.

Statisticky levná akcie vs. value akcie

Akcie s nízkým násobkem P/E či P/BV nelze automaticky považovat za value akcie, podobně jako akcie s vysokým násobkem výše uvedených ukazatelů nelze považovat za růstové akcie. Uveďme si příklad společnosti A a B s níže uvedenými parametry.

Která z výše uvedených dvou společností je value akcie? Dle akademické definice je situace zcela jasná. Akcie A má nižší ukazatel P/E i P/B, proto je value akcií. Akcie B má vyšší hodnoty, proto je růstovou akcií. Je však skutečně akcie A value (hodnotovou) akcií?

Cílem value investování je získat vyšší hodnotu, než jaká odpovídá placené ceně. Čím vyšší je rozdíl mezi skutečnou hodnotou společnosti a cenou za ni zaplacenou, tím lépe. Čím větší rozdíl, tím větší má zároveň investor tzv. bezpečnostní polštář, který jej chrání před případnou chybou v jeho analýze či před neočekávaným budoucím vývojem. U některých společností vnitřní hodnota v čase stagnuje, u jiných zase klesá či roste. Firmy s rostoucí vnitřní hodnotou v čase jsou přirozeně lepší volbou než firmy se stagnující či klesající vnitřní hodnotou, pokud za ně investor zaplatí rozumnou cenu.

A nyní zpět k našemu zjednodušenému příkladu. U které společnosti je rozdíl mezi hodnotou, kterou získáváme vs. cenou, kterou platíme, vyšší? Kde za své peníze dostáváme více? V případě firmy A nebo B? Na první pohled je zjevné, že většina soudných value investorů by si vybrala akcie společnosti B, a to i přesto, že se obchodují za vyšší násobky hodnotových ukazatelů P/E resp. P/B. Proč? Protože za své peníze získávají podstatně větší hodnotu v podobě společnosti s vysokou rentabilitou vlastního jmění, jejíž vnitřní hodnota v čase výrazně roste. Rozdíl mezi skutečnou hodnotou společnosti a zaplacenou cenou je podstatně větší než v případě firmy A. Díky tomu je tudíž i větší bezpečnostní polštář.

Statisticky levná akcie není vždy value akcií, stejně tak jako statisticky drahá akcie není vždy růstovou akcií. Některé statisticky levné akcie jsou levné zcela po právu a nejsou podhodnocené. Na druhé straně máme statisticky drahé akcie, které mohou být value akciemi, protože jsou značně podhodnocené. Nelze proto zaměňovat levné akcie za value akcie.

Podobný závěr se snažila sdělit svým klientům value investiční společnost Broyhill Asset Management v prezentaci: „Don´t confuse cheap with value“. V rámci své prezentace vše vysvětlují ještě o poznání lépe než výše uvedené odstavce.

Kompletní prezentaci, která rozhodně stojí za přečtení, naleznete ZDE.

Hlavní témata prezentace:

• Value (či také hodnotové) ukazatele jsou zkratkou, nikoliv vnitřní hodnotou
• Růst není vždy přínosný pro akcionáře, pokud není doprovázen dostatečně vysokou rentabilitou
• Nepleťme si levné akcie s value akciemi
• Na konkurenční výhodě záleží – nepleťme si aktivitu s výsledky
• Rozdíl mezi levnou a value akcií demonstrují na příkladech

Níže několik nejzajímavějších grafů z prezentace.

The post Nezaměňujme levné akcie za value akcie appeared first on Investice do akcií.

Kompletní video naleznete ZDE.

Hlavní myšlenky prezentace:

• V Jensen Investment hledají firmy s vysokým ROE (rentabilita vlastního jmění).
• Prezentovali zjednodušený dividendový diskontní model, z něhož odvodili i 4 hlavní zdroje růstu vnitřní hodnoty společnosti (vnitřní hodnota firmy = (Čistý zisk v následujícím roce *(1-procentuální část zisku reinvestovaná zpět do společnosti))/(požadovaná výnosová míra z vlastního kapitálu*(rentabilita vlastního jmění* procentuální část zisku reinvestovaná zpět do společnosti)).
• Prvním zdrojem je pokles nákladů na vlastní kapitál (resp. požadované výnosové míry z vlastního kapitálu, který investoři vloží do společnosti). Firmy mají několik možností, jak dosáhnout snížení nákladů:
  • snížením nadměrných produkčních kapacit
  • prodejem/ukončením divizí s velmi rozkolísanými výsledky
  • zlepšením kvality managementu
  • snížením nákladů firmy
• Druhým je zvýšení ROE (rentability vlastního jmění). Toho lze docílit:
  • Zvýšením cen firemních produktů/služeb
  • Zefektivněním výroby
  • Snížením nákladů
  • Zavedením nových produktů s vyšší ziskovou marží
• Třetím zdrojem je zvýšení procentuální části zisku reinvestovaného zpět do společnosti. Toho lze dosáhnout poklesem prostředků, které jsou vypláceny akcionářům. Pouze však v situaci, kdy je ROE větší než požadovaná výnosová míra z vlastního kapitálu.
• Čtvrtým zdrojem je posílení konkurenční výhody společnosti, což zvýší ROE. Toho lze dosáhnout:
  • Akvizicí společnosti s konkurenční výhodou
  • Převzetím konkurenta
  • Představením produktu s vysokými náklady na změnu (zákazníkům se díky vysokým nákladům změny nevyplatí od produktu odcházet ke konkurenci)
• Kombinaci výše uvedených faktorů ukazují na příkladu z jejich portfolia – společnosti Stryker (SYK)
• Následně porovnávají dvě populární metody ocenění firem – model diskontovaného cash-flow a relativní modely založené na valuačních ukazatelích. Porovnávají jejich výhody a nevýhody.
• V Jensen Investment preferují dividendový diskontní model, i přes jeho veškeré nedostatky, především proto, že je při sestavování nutí zaměřit se na 4 hlavní zdroje růstu vnitřní hodnoty.

Tip:

• Detailní rozbor porovnání výhod a nevýhod metody diskontovaného cash-flow a relativních ukazatelů naleznete ZDE.
• Detailní popis zdrojů růstu vnitřní hodnoty firmy naleznete ZDE.
• Aktuální složení portfolia Jensen Quality Value ZDE
• Aktuální složení portfolia Jensen Quality Growth ZDE

The post Co je zdrojem růstu vnitřní hodnoty firem a jaký je rozdíl mezi dvěma nejpoužívanějšími valuačními technikami? appeared first on Investice do akcií.

Value investování stojí na prosté myšlence. Každá společnost má svou vnitřní hodnotu, která se v čase většinou více či méně liší od tržní ceny, za níž jsou její akcie obchodovány na burze. Cílem value investora je nakoupit akcii za tržní cenu, která leží hluboko pod vnitřní hodnotou. Tedy nakoupit je se slevou vůči jejich skutečné hodnotě.

Abychom mohli stanovit vnitřní hodnotu, musíme nejdříve pochopit podnikání dané společnosti a následně zkoumanou firmu ocenit. Vnitřní hodnota není konstantní a v čase se mění. Může růst či klesat. Jaké jsou nejčastější zdroje změny vnitřní hodnoty? Na tuto otázku se pokusil odpovědět Kurt Havnaer z Jensen Investment Management.

Hlavní zdroje růstu či poklesu vnitřní hodnoty firmy

Kurt ve výše uvedeném dokumentu volně navazuje na „DCF vs Multiples: A Comparison of Valuation Techniques“ (ZDE), kde se krátce zamýšlí nad metodou ocenění akcií pomocí diskontovaného cash flow, které v Jensen Investment Management používají, a srovnává ji s hojně používaným oceněním pomocí hodnotových ukazatelů. V „Business Value Drivers: Understanding the Inter-Relationships“ (naleznete ZDE) potom velmi srozumitelně a přehledně shrnuje hlavní zdroje růstu/poklesu vnitřní hodnoty společnosti.

Za nejčastější zdroje označil změnu v:

• diskontní sazbě
• rentabilitě kapitálu
• reinvestiční sazbě
• konkurenční výhodě a v bariérách vstupu do odvětví
• růstu zisků
• zpětných odkupech akcií.

Vše je v obou dokumentech stručně popsáno celkem na 9 stranách. Nemusíte se proto obávat, že by vám studium zabralo příliš mnoho času. Oba materiály vám mohou pomoci pochopit základní hybatele vnitřní hodnoty společnosti či alespoň si o něco lépe utříbit myšlenky.

The post Jaké jsou hlavní zdroje růstu či poklesu vnitřní hodnoty firmy? appeared first on Investice do akcií.