Hlavní témata:

• akcie společností:
  • Meta
  • PayPal
  • Taiwan Semiconductor
  • CDW
  • First Republic Bank
  • Progressive
  • Texas Pacific Land
  • UnitedHealth Group
  • Visa
• růst úrokových sazeb v USA
• kvantitativní uvolňování vs. kvantitativní utahování

Dopis klientům Wedgewood Partners za 1Q/2022 naleznete ZDE.

The post Od kvantitativního uvolňování ke kvantitativnímu utahování appeared first on Investice do akcií.

Přirozeně se jedná veskrze o teoretické cvičení, nicméně i přesto stojí jeho výsledky za zamyšlení.

Jak kalkulace proběhla?

Sophie Huynh a Charles De Boissezon použili pro své výpočty mix týdenních makroekonomických indikátorů a vypočítali dopad kvantitativního uvolňování (dále jen „QE“) na desetileté výnosy amerických státních dluhopisů. Dospěli k závěru, že QE snížilo od roku 2009 výnosy o 1,8 % (Nebýt QE, byly by výnosy desetiletých státních dluhopisů na úrovni kolem 2,8 % a nikoliv kolem 1 %, jako jsou v posledních týdnech.). Tyto výnosy byly dále použity v kalkulacích jako bezrizikový výnos.

Graf dopadu QE na výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů naleznete ZDE.

Následně k bezrizikovým výnosům přičetli rizikovou prémii za držení akcií. Riziková prémie určuje, jak vysoký musí být výnos nad úrovní bezrizikové úrokové míry, aby byli investoři ochotni držet akcie. Zároveň pro každý index použili dividendový diskontní model. V něm využili výše uvedené výnosy (tzn. nově vypočtené bezrizikové sazby v podobě výnosů desetiletých státních dluhopisů + rizikové prémie).

Bez kvantitativního uvolňování by byl S&P 500 o 45 % níže

Z výsledků je zřejmé, že největší dopad mělo kvantitativní uvolňování na technologický index NASDAQ a S&P 500. Nebýt kvantitativního uvolňování americké centrální banky, tak by se americký akciový index S&P 500 pohyboval patrně na úrovni kolem 1 800 bodů a nikoliv na 3 269 bodech, jako tomu bylo na konci října 2020. Akcie by tudíž byly cca o 45 % níže. Technologický index NASDAQ 100 by se patrně pohyboval kolem 5 000 bodů a nikoliv 10 911 bodů (cca o 54,2 % níže).

Nejmenší dopad mělo QE na akciový index firem s nízkou tržní kapitalizací S&P 600 Smal-Caps.

Důvodem rozdílných dopadů je skutečnost, že růstové technologické akcie (v indexu NASDAQ) tradičně nevyplácí příliš vysoké dividendy. Zaměřují se spíše na zpětné odkupy akcií. Jsou proto mnohem citlivější na pohyb úrokových sazeb. Mid-cap (akcie v indexu S&P 400) a small-cap akcie (akcie v indexu S&P 600) jsou naopak méně citlivé. (vyplácí vyšší dividendy).

Graf vývoje akciových indexů S&P 400, S&P 500, S&P 600 a NASDAQ s/bez vlivu QE naleznete ZDE.

Akcie jsou od roku 2009 mnohem citlivější na vývoj na trhu dluhopisů

Studie dále přišla s tvrzením, že americké akciové trhy jsou od roku 2009 mnohem citlivější na změny výnosů na trzích dluhopisů, než tomu bylo v minulosti. Před QE byly spíše akciové trhy hnací silou vývoje na trhu dluhopisů. Od roku 2009 se situace otočila. Viz grafy ZDE a ZDE.

The post Bez kvantitativního uvolňování by byl S&P 500 o 45 % níže appeared first on Investice do akcií.

Články:

• 30 největších IPO roku 2019 spálí 12,5 mld. hotovosti
• Počet zavřených obchodů v USA překonal rok 2018
• Švýcarské banky začínají bohatým klientům účtovat záporné úroky
• Některé evropské banky nemusí přežít, pokud bude pokračovat prostředí záporných úrokových sazeb
• Americká centrální banka a paradox stability/nestability

Názory:

• Gundlach – Nejlepší ekonomika vůbec (pravidelný tržní update)
• Taxonomie konkurenční výhody

Grafy:

Pro zobrazení dalšího/předchozího grafu klikněte na šipku vpravo/vlevo.

Infografika:

• Proč by se investoři měli zamyslet nad tradičním investováním do dluhopisů
• Ženy v čele společností v indexu S&P 500

Podcasty:

• Největší valuační spread za 40 let?

Videa:

Leon Cooperman o akciových trzích, záporných úrokových sazbách a akciích ve svém portfoliu

Damodaran o trhu IPO

Proč shortuje Jim Chanos akcie společnosti DaVita, kterou drží v portfoliu Warren Buffett?

Více ve videu ZDE.

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 38/2019 appeared first on Investice do akcií.

Zpětné odkupy akcií korporátních klientů Bank od America

Daňová reforma v USA způsobila další vlnu zpětných odkupů akcií! Bank of America zveřejnila graf, který zachycuje zpětné odkupy jejich korporátních klientů v roce 2018 ve srovnání s historií. Jen těžko lze při současných valuacích amerických akcií věřit tomu, že všechny odkupy jsou činěny za ceny, které jsou pod vnitřní hodnotou těchto firem. Pokud jsou činěny za ceny vyšší, potom tím společnosti dlouhodobě poškozují své akcionáře. Krátkodobě jsou však zpětné odkupy vnímány finančními trhy jako pozitivní zpráva.

Evropský trh dluhopisů

Druhým zajímavým grafem je velikost evropského trhu high yield dluhopisů (spekulativní dluhopisy mimo investiční rating) ve srovnání s dluhopisy s ratingem BBB- (Poslední rating v investičním stupni, po kterém následuje přeřazení dluhopisu do spekulativní high yield kategorie.) Objem BBB- dluhopisů vzrostl na 755 miliard euro. Velikost trhu high yield dluhopisů poklesla na 285 miliard euro. Takto velký rozdíl jsme mohli naposledy vidět před rokem 2008.

Příchod recese by tudíž mohl být velmi nepříjemnou zprávou, protože bývá často doprovázen poklesem ratingů. Poměrně velký objem dluhopisů z investičního stupně (BBB-) by se rázem mohl ocitnout ve spekulativním teritoriu high yieldů. Většina velkých institucionálních investorů, kteří jsou svázáni regulací, a mohou nakupovat jen dluhopisy v investičním stupni, by se musela dříve či později těchto dluhopisů zbavit.

Jaký z toho plyne závěr pro akciového investora? V časech vysokých státních a korporátních dluhů (viz. článek „Problém s globálním dluhem narůstá“) velmi opatrně s předluženými firmami. Zdravá rozvaha a konzervativní financování firmy, kterým investoři v dobrých časech nevěnují příliš pozornosti, se může v budoucnu ukázat jako velká výhoda.

Nákupy akcií a dluhopisů japonské centrální banky

Další z grafů odhalí, že japonská centrální banka drží v současnosti (díky svému programu kvantitativního uvolňování, jehož cílem je dosažení 2 % inflace) již neuvěřitelných 41,8 % všech emitovaných japonských státních dluhopisů, což je hodnota odpovídající přibližně roční velikosti japonského hrubého domácího produktu.

Akciového investora však bude primárně zajímat aktivita centrální banky na akciovém trhu, kde bankéři pravidelně nakupují japonské indexové ETF. Banka je v současnosti drží akcie za 25 biliónů jenů, což jsou přibližně 4 % z celkové tržní kapitalizace Tokyo Stock Exchange. Centrální banka je jedním z deseti největších akcionářů v případě 40 % všech firem obchodovaných na japonské akciové burze (cca v 1 446 firmách)! Japonské akciové indexy v posledních letech výrazně rostly (i díky podpoře centrální banky). Co se stane, až začne banka své akcie prodávat? (Pozn. zatím stále pokračuje v kvantitativním uvolňování)

Kvantitativní uvolňování střídá kvantitativní utahování

Další graf znázorňuje měsíční změnu v globálním programu kvantitativního uvolňování. Z grafu je zřejmé, že po několika letech pumpování nové likvidity na finanční trhy přichází období kvantitativního utahování, kdy tuto likviditu začínají centrální banky pozvolna stahovat. Jaké budou důsledky? Nikdo neví. V minulých letech bylo pumpování peněz větrem v zádech akciím, dluhopisům a řadě dalších aktiv. Přirozeně se tudíž nabízí odpověď, že kvantitativní utahování bude v budoucnu protivětrem růstu v případě všech tříd aktiv. Záleží však na jeho dynamice a načasování, které mají plně pod kontrolou centrální bankéři.

The post Zpětné odkupy akcií v USA, dluhy v Evropě, nákupy japonské centrální banky a kvantitativní utahování appeared first on Investice do akcií.