Z infografiky je zřejmé, že v delším období se většině aktivně řízených fondů nedaří porážet indexy. Tabulka dlouhodobé výkonnosti evropských fondů je z pohledu drobného investora, který bývá nejčastěji klientem těchto fondů, ještě děsivější. Obzvláště pak v pěti a desetiletém období, kdy více než 90 % fondů nepřekonalo index.

SPIVA report Evropa (ZDE)

SPIVA report Latinská Amerika (ZDE)

SPIVA report MENA (ZDE)

SPIVA report Indie (ZDE)

SPIVA report Japonsko (ZDE)

SPIVA report Jižní Afrika (ZDE)

SPIVA report Kanada (ZDE)

SPIVA report Austrálie (ZDE)

The post Výkonnost aktivních fondů vs. indexů v Evropě a zbytku světa appeared first on Investice do akcií.

Kompletní SPIVA report pro region USA naleznete ZDE.

Výkonnost aktivně řízených fondů v USA v roce 2022

V uplynulém roce překonalo 49 % aktivně řízeným large-cap fondů akciový index S&P 500. Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2009.

O něco horší byla situace v oblasti small-cap akcií, kde překonalo index 43 % aktivně řízených fondů. Nejhorší výsledky dosáhly fondy zaměřené na mid-cap akcie (index překonalo pouhých 37 % fondů).

Rok 2022 byl z pohledu indexu S&P 500 nepříznivý především pro 50 akcií s největší procentuální vahou v indexu. Jejich průměrná výkonnost zaostala za indexem o 6 %. Naopak S&P 500 Equal Weight Index (každá akcie v indexu má stejnou procentuální váhu) překonal S&P 500 o 6,7 %.

Dlouhodobá výkonnost aktivně řízených fondů v USA

A jak si vedou aktivně řízené fondy v dlouhodobém horizontu? Ne moc dobře. Více než 90 % fondů není schopno v horizontu deseti a více let překonat pasivní index.

Kolik fondů oslaví dvacáté výročí?

V neposlední řadě stojí za zmínku statistika přeživších fondů. Před 20 lety byste ve Spojených státech mohli vybírat z 2 253 aktivně řízených fondů. Kolik z nich přežilo do dnešního dne? Pouhých 32,18 %. Ostatní zanikly, nebo se spojily s jinými.  

The post Aktivně řízené fondy zažily ve srovnání s pasivními nejlepší rok od finanční krize appeared first on Investice do akcií.

Příčinou je jednak vysoká konkurence, ale zejména pak vysoké poplatky aktivně řízených fondů. Zastánci aktivní správy nejčastěji kontrují pravidelně se opakujícími dlouhodobými cykly, v rámci nichž se střídá outperformance aktivní a pasivní správy. Dále pak vcelku unikátním býčím trhem, který začal po globální finanční krizi v roce 2009, a který významně podpořily svými bezprecedentními monetárními intervencemi centrální banky (jejich politika nulových sazeb a kvantitativního uvolňování). Toto prostředí přálo zejména pasivní správě.

Dnes se podíváme na problematiku z trošku jiného úhlu pohledu. Řekněme, že jsme zastánci aktivně řízených fondů a vybíráme akciový fond, do něhož hodláme investovat své úspory. Jakou máme šanci, že vybereme budoucího vítěze?

S hledáním odpovědi nám pomůže níže uvedený graf, který zobrazuje průměrnou roční výkonnost všech aktivně řízených amerických akciových fondů v letech 1992-2022. Průměrná roční výkonnost amerického akciového indexu S&P 500 se ve sledovaném období pohybovala na úrovni 9,46 %. V grafu je dále znázorněna na ose x výkonnost aktivně řízených fondů a na ose y počet fondů, které ve sledovaném období danou průměrnou roční výkonnost dosáhly.

Již na první pohled je zřejmé, že většina fondů nepřekonala index. Ještě zajímavější je ale výsledek ve chvíli, kdy si uvědomíme, že na grafu vidíme pouze výkonnost fondů, které třicetileté období „přežily“. Výkonnost fondů, které ve sledovaném období zanikly, v grafu není. Kolik jich bylo? Hodně. Z koláčového grafu vyplývá, že 59 % fondů se nedožilo třicítky. Ze zbývajících fondů 31 % nedokázalo překonat svou výkonností index. Pouhých 10 % fondů oslavilo třicáté narozeniny a zároveň dokázalo překonat svou výkonností index.

Nyní si položme otázku. Dokázali bychom tyto vítěze vybrat?

Samozřejmě můžeme namítat, že se jedná o americký trh. Tedy o patrně nejefektivnější akciový trh na světě, kde je velmi obtížné dosáhnout dlouhodobě pozitivní alfu (nadvýnos). Na méně efektivních trzích (např. na rozvíjejících se trzích) by byla situace podstatně příznivější. Dále bychom mohli argumentovat, že spolu s tím, jak se snižují poplatky za aktivní správu (v USA byly před 30 či 20 lety poplatky podstatně výše než dnes) se zvyšuje šance, že více fondů překoná index. To je bezesporu pravda. A zajisté bychom dokázali najít i další argumenty. Změnily by ale zásadním způsobem odpověď na naši klíčovou otázku?

Pozn. Dimensional Fund Advisors, investiční společnost s více než 41 letou historií obhospodařující cca 584 mld. USD, publikovala zajímavou studii na téma „přeživších fondů“ (ZDE). Autoři v ní zkoumali, jaký by byl dopad na průměrnou výkonnost aktivně řízených amerických akciových fondů, pokud bychom nezohlednili fondy, které zanikly, a prezentovali bychom pouze výkonnost těch, které přežily (aneb jak lze účelově manipulovat s daty). Shodou okolností se věnovali období mezi lety 1991-2020 (tedy podobnému jako v grafu výše).

Vyčleněním zaniklých fondů by došlo k nadhodnocení mediánové alfy (nadvýnosu) amerických akciových fondů o 0,6 %. Resp. mediánová alfa přeživších aktivně řízených fondů byla ve sledovaném období -0,84 % ročně. Po zohlednění zaniklých fondů poklesla na -1,44 %. Zaniklé fondy mají typicky horší výkonnost než přeživší.

The post Dokážete vybrat vítěze mezi aktivně řízenými fondy? appeared first on Investice do akcií.

Názory:

• Alphabet a Netflix: lídři v oboru (Oakmark)
• O investičním přístupu value fondu Akre Capital a jejich akciích v portfoliu
• Triumf zkušenosti nad nadějí (Lindsell Train)
• Kde se potkává makro a fundamentální analýza (Dodge&Cox)
• 10 témat pro rok 2023 (Deutsche Bank)
• Zákony džungle (KKR)

Podcasty:

• Nick Train o dalším náročném roce pro Finsbury Growth & Income, myšlenky na odchod generálního ředitele Unileveru a proč zůstává optimistou
• O investicích do nemovitostí s Kathleen McCarthy z Blackstone Real Estate
• O společnosti Floor & Decor
• Kolaps burzy FTX a spekulativní bublina South Sea

Videa:

• Patterson z Breidgewater Associates o finančních trzích, inflaci a úrokových sazbách

Grafy:

• Úrokové náklady jako % cashflow nefinančních společností od roku 1950
• Hloupý a hloupější
• Aktivní fondy nejsou schopné překonávat indexy

Infografika:

• Kdy se letecká doprava vrátí na úroveň před pandemií?
• Které země mají nejvyšší inflaci?

Statistiky:

• S&P 500 – Tržní konsenzus analytiků – Tržby, zisky a ziskové marže
• S&P 500 sektory – Tržní konsenzus analytiků – Tržby a zisky
• S&P 500 Valuace

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 49/2022 appeared first on Investice do akcií.

V případě řady fondů je tento argument bezesporu pravdivý, avšak jak vypadá situace při pohledu na celé odvětví? Podívejme se na rok 2018, kdy akcie ve světě poklesly, a mohli jsme tudíž výše uvedené tvrzení otestovat v praxi.

Jak si vedly aktivně řízené fondy v roce 2018?

Agentura S&P Dow Jones Indices zaktualizovala svůj vynikající SPIVA report, v němž detailně monitoruje výkonnost aktivně řízených fondů ve většině nejvýznamnějších regionů světa. Aktuálně zveřejnila nejnovější čísla pro Spojené státy, Japonsko a Latinskou Ameriku. Zaměříme se primárně na USA, avšak statistiky o zbývajících dvou regionech naleznete ZDE a ZDE. Jak si tedy vedly fondy v největší ekonomice světa?

Žádná sláva. Rok 2018 byl pro aktivně řízené fondy čtvrtým nejhorším rokem z hlediska jednoletých výnosů od roku 2001, když 68,8 % aktivně řízených fondů v USA nedokázalo překonat index S&P Composite 1500.

Z výsledků je zřejmé, že vyšší volatilita akcií není nutně na úrovni celého odvětví spojena s lepší výkonností aktivně řízených fondů, jak mnozí sebevědomě tvrdí.

Pohled na dlouhodobou výkonnost

Při pohledu na tříleté, pětileté, desetileté a patnáctileté období zjistíme, že 81,5 %, 88,1 %, 84,5 % a 89 % aktivně řízených fondů v USA nedokázalo překonat index S&P Composite 1500! Detail je uveden v tabulce níže. Při pohledu na tyto statistiky se vskutku nelze divit, že investoři odmítají platit několikanásobně vyšší poplatky za aktivní správu portfolia, když většina fondů není schopna překonat index. Detaily o jednotlivých investičních stylech, velikostech fondů či data o dluhopisových fondech naleznete přímo v reportu ZDE.

Pohled na výše uvedené statistiky není věru příliš povzbudivý. Vysvětluje, proč pasivně řízené fondy získávají v posledních letech v USA na popularitě. Tento trend nabírá postupně na síle i ve zbytku světa, kde je jeho nástup však o poznání pozvolnější. Je nicméně pravděpodobné, že se jen tak nezastaví.

Na konci roku 2017 bylo ve světě 114 131 otevřených podílových fondů – v Americe 27 254 (v USA 9 788), v Evropě 55 055 (Francie 10 860, Lucembursko 14 728, Irsko 6 831), v Asii 30 196 a v Africe 1 626. Troufám si tvrdit, že tisíce z nich nemají pro investory žádnou přidanou hodnotu. Řada z nich proto neustojí tlak nízkonákladových pasivních fondů a zanikne. Další budou muset dříve či později snížit své poplatky. V odvětví proběhne konsolidace. Při troše štěstí zůstanou na trhu převážně fondy s přidanou hodnotou a unikátní investiční strategií, která má šanci generovat odlišný výnos od akciových indexů. To vše při nižších poplatcích než dnes. Vítězem bude drobný investor.  

The post Většina aktivně řízených fondů stále nedokáže překonat benchmark, nepomohl ani pokles trhů v roce 2018 appeared first on Investice do akcií.

Kompletní komentář naleznete zde.

Stručné shrnutí komentáře:

• Fond zhodnotil v roce 2017 o 17,7 % a v uplynulých třech i pěti letech překonal akciový index S&P 500.
• V uplynulých deseti letech vybrali investoři z aktivně řízených fondů 1,1 bilionu dolarů a do pasivně řízených fondů a ETF vložili 1,0 bilionu dolarů.
• Na grafu (viz. obrázek 1 níže) ukazují, že aktivně řízené fondy svou výkonností tradičně překonávají akciový index S&P 500 v dobách záporných výnosů a jednociferných až dvouciferných výnosů. Jakmile však začnou akciové indexy zhodnocovat o několik desítek procent, mají aktivně řízené fondy tendence zaostávat za indexem.
• Dále ukazují statistiku, kdy aktivně řízené fondy s nízkými poplatky a vysokým podílem investic do fondu ze strany zakladatelů a portfolio manažerů měly historicky tendenci překonávat v dlouhodobém horizontu jak akciový index, tak průměrný akciový fond (viz. obrázek 2 níže).
• Popisují druhy firem, které ve fondu s oblibou nakupují.
• V současnosti vidí velké riziko v populárních akciích s vysokým dividendovým výnosem, kdy investoři v honbě za pravidelným výnosem vyhnaly valuace na příliš vysoké úrovně. Upozorňují, že 25 nejvíce držených akcií s vysokým dividendovým výnosem se v současnosti obchoduje za valuace o 20 % vyšší ve srovnání s trhem. Prémie bývají přitom typické převážně pro růstové firmy, avšak tržby 25 zkoumaných firem v uplynulých 5 letech naopak klesaly. Proto pochybují, zda jsou prémie dividendových akcií ospravedlnitelné (viz. obrázek 3 níže).

Obrázek 1

Obrázek 2

Obrázek 3

Tip:

• Další komentáře value investorů naleznete v rubrice Čtvrtletní komentáře value investorů.
• Seznam dalších value investorů a odkazy na aktuální složení jejich portfolií naleznete v rubrice Seznam value investorů.

The post Aktivní investování opět zazáří, pozor na akcie s vysokými dividendami appeared first on Investice do akcií.