Nejistá krize – Grantham z GMO o výjimečnosti současné krize

Před několika dny vydala investiční společnost GMO svůj pravidelný čtvrtletní dopis klientům (ZDE), v němž uvádí, že v rámci své Benchmark-Free Allocation strategie snížili váhu akcií z 55 % na pouhých 25 %. Tento nebývale konzervativní krok mnohé zaskočil. O několik dnů později byl Jeremy Grantham (zakladatel GMO) hostem podcastu Invest Like The Best, kde detailněji rozebral výjimečnost současné krize, extrémní míru nejistoty, koronavirus, investice do komodit a řadu jiných zajímavých témat.  

Kompletní podcast s Jeremy Granthamem naleznete ZDE.

Shrnutí hlavních myšlenek:

  • V rámci historie existovaly vždy 2 základní způsoby investování. Jeden z nich spočívá (na úrovni jednotlivých akcií) ve snaze odhadnout budoucí vývoj, který není započítán v cenách, vsadit proti trhu a spoléhat na to, že je naše fundamentální analýza správná.
  • V začátcích GMO fungovaly dobře jednoduché valuační ukazatele P/BV, P/E a jiné. Aplikovali proto jednoduché principy Benjamina Grahama a vše fungovalo. Ne sice rok co rok, ale celkově se jednalo o úspěch. Konkurence byla relativně nízká. Jednoduché mechanické modely proto fungovaly. V posledních 20 letech nicméně již příliš nefungují. Na přelomu tisíciletí vstoupily do hry počítače a kvantitativní fondy, které vycházely z akademických studií, jež dokazovaly historické nadprůměrné výnosy statisticky levných akcií. Následně se vše změnilo.
  • Základem alokace do jednotlivých tříd aktiv v GMO je myšlenka, že se každá tříd aktiv vrátí dříve či později zpět ke svému dlouhodobému průměru. Pokud existuje výnosová anomálie, potom přitáhne pozornost investorů. Z nadprůměrných výsledků se brzy stanou průměrné až podprůměrné.
  • Vliv monopolů a korporací v USA v posledních letech výrazně vzrostl. Stejně tak se zvýšila regulace. Ochota zasáhnout proti monopolům nicméně klesla. Výnosy jsou proto podstatně vyšší než bývaly. V krátkém období je to sice dobrá zpráva pro akciové trhy, v dlouhém období je to však špatná zpráva pro kapitalismus.
  • Pro GMO jsou nejdůležitější valuace. Reakce FEDu jsou až na druhém místě. Reakce FEDu jsou často důležité pro spekulanty.
  • Tiskneme spoustu peněz a přitom objem zboží a služeb v ekonomice klesá. To může špatně dopadnout.
  • Akciové trhy jsou na podobných úrovních jako v roce 2019, kdy bylo vše skvělé. Dnes je však situace zcela odlišná. Ale i přesto jsou akcie na stejných úrovních. To je fascinující.
  • Akcie se pohybují v pásmu 10 % nejvyšších valuací v historii. Dluhy jsou nejvyšší v historii. To je velmi nebezpečná kombinace.
  • Současná krize je spojena s obrovskou mírou nejistoty, kterou Grantham ještě nikdy nezažil. Něco zcela jiného, než ve finanční krizi, technologické spekulativní bublině či v případě japonské spekulativní bubliny. To si byl téměř jistý, jak situace dříve či později dopadne. Přijde krize a trhy propadnou, což se také stalo. Současná krize je však něco úplně nového, co tu ještě nikdy nebylo.  
  • Spojené státy již nejsou tak agresivním kapitalismem jako bývaly.
  • Koronavirus přišel v době velmi předlužených států a korporací, na konci desátého roku ekonomického růstu v USA, kdy bychom i bez viru čekali pokles či minimálně znatelné zpomalení.
  • Současné prostředí je velmi nestabilní.
  • Koronavirus způsobil unikátní šok na straně poptávky i nabídky zároveň. Do toho dramatický a velmi rychlý růst nezaměstnanosti.
  • Některá odvětví se změní. Kapitalismus se změní.
  • Akcie FAANG jsou unikátní. Grantham varuje před používáním jednoduchých ukazatelů (jako P/E) pro oceňování těchto akcií. Pro tyto firmy je třeba mít dobré modely, které si dokáží poradit s růstem, a skutečností že jsou firmy postaveny na intelektuálním vlastnictví. FAANG nejsou stejné jako Cisco na přelomu tisíciletí, aby se obchodovaly za 60ti násobek zisků. Generují zisky, generují cash flow.  
  • Spojené státy mají jednu obrovskou výhodu v podobě venture capital.
  • Nevíme, jak se krize v budoucnu vyvine. Současné prostředí je velmi rizikové. Budoucnost je mnohem více neznámá než kdy jindy. To vše v době velmi drahých akcií, rekordních dluhů a v situaci, kdy je na tom americká ekonomika velmi špatně. Současný prudký růst finančních trhů je pouze důsledkem extrémního tištění peněz ze strany centrálních bank.
  • Získávání celé řady komodit je generaci za generací čím dál tím nákladnější a obtížnější. Nejméně problematickými komoditami je železná ruda a hliník. Nejhorší je situace v případě vzácných kovů, kterých je velmi omezené množství a využívají se v nových technologiích.
  • Komodity je třeba rozdělit do tří skupin – energie, kovy a potraviny. V případě těžařů kovů jsou současné valuace velmi příznivé. Grantham by se však vyhnul těžařům železné rudy a hliníku. V případě potravin je dlouhodobý nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, růst produktivity pokulhává, globální populace roste, kvalita půdy se zhoršuje, máme problémy s nedostatkem vody a nadměrným využíváním pesticidů. Dříve či později začneme mít potíže s dostatkem potravin. Zajímavou investicí mohou být farmy. Obzvláště udržitelné zemědělství. V případě energií je to v současnosti boj mezi ropou a rychlostí vývoje v oblasti baterií. Vrchol poptávky po ropě se rychle blíží. Je vzdálený jen několik let.
  • Grantham Foundation má 60 % majetku ve venture capital. Rádi by měli 70 %.
  • Investiční příležitosti leží v interdisciplinaritě.
  • Je pozoruhodné studovat, jak se která země vyrovnala s pandemií. Úspěšnost byla v každé zemi zcela odlišná.
  • Mladým lidem doporučuje zamířit do oblasti venture capital.  

Tip:

Kdo je Jeremy Grantham? Odpověď naleznete v rubrice „Value investoři – Kdo je kdo?