Čím rychlejším tepem rostou meziročně aktiva firmy, tím nižší lze v průměru očekávat výkonnost jejich akcií a vice versa. K tomuto pozoruhodnému závěru dospěli autoři studie „Asset Growth and the Cross-Section of Stock Returns“, kteří zároveň tvrdí, že predikční schopnost růstu aktiv je vyšší než v případě tradičních ukazatelů typu ceny k účetní hodnotě akcie[1], velikosti firem měřené na základě tržní kapitalizace[2], momenta[3] a dalších ukazatelů.
Růst firemních aktiv a výkonnost akcií
Růst aktiv spojený s událostmi typu akvizice, úpis nových akcií, emise dluhopisů či nárůst úvěrů bývá doprovázen podprůměrnými výnosy akcií v následujících letech. Snížení aktiv spojené s událostmi typu spinoff, zpětné odkupy akcií, splacení dluhů či zavedení výplaty dividend naopak často doprovází nadprůměrná výkonnost.
Studie z roku 2014 s názvem „Asset Growth and the Cross-Section of Stock Returns“ (kompletní verze ZDE, zkrácený výtah ZDE) zkoumala závislost růstu firemních aktiv s následnou výkonností jejich akcií, a to v letech 1968 až 2003 ve Spojených státech. Autoři zjistili, že akcie zařazené do decilu s nejnižším meziročním tempem růstu aktiv dosáhly průměrného ročního zhodnocení ve výši 18 %. Výkonnost akcií s nejvyšším tempem růstu (horní decil) se naopak ve zkoumaném období pohybovala na úrovni pouhých 5 %. Nadprůměrná výkonnost nejnižšího decilu byla navíc v čase konzistentní, když překonávala nejvyšší decil v 71 % resp. v 91 % zkoumaných let.
Závěr pro value investora
Pokud po prozkoumání studie dospějeme k závěru, že faktory, které v minulosti vysvětlovaly nadprůměrnou historickou výkonnost akcií firem s nízkým meziročním růstem aktiv, jsou a budou i nadále přítomné, potom můžeme výsledky využít při hledání potenciálně podhodnocených akcií.
Value investoři při hledání zajímavých příležitostí často využívají tzv. screening akcií, kdy filtrují z obrovského množství firem obchodovaných na burze akcie dle předem definovaných fundamentálních parametrů. K tomu využívají tzv. screeningové aplikace (odkazy na jednotlivé stránky se screeningem naleznete v rubrice „Odkazy“ v části „Screening akcií“), které obsahují databázi tisícovek burzovně obchodovaných akcií, které lze filtrovat dle požadovaných kritérií.
Investor zadá jedno či více filtrovacích kritérií (např. P/E ukazatel menší než 10 vyfiltruje z databáze všechny akcie, jejich tržní cena k zisku na akcii je nižší než 10. Akcie s takto nízkým ukazatelem jsou statisticky levné a je zde větší pravděpodobnost, že zde nalezneme podhodnocené akcie, než například v případě akcií s P/E větším než 30) a spustí screening. Výsledkem filtrování je podstatně menší objem akcií, které splňují předem zadané parametry, a které může dále detailněji prozkoumat. Více o screeningu naleznete v mé knize Investice do akcií – Základy value investování.
Výše uvedené závěry studie lze tedy použít k prvotní filtraci akciových trhů, kdy si vybereme jen akcie s velmi nízkým meziročním růstem aktiv. Ty můžeme následně podrobit detailnější fundamentální analýze, zda jsou skutečně podhodnocené či nikoliv.
[1] Studie prokázaly, že čím nižší ukazatel tržní ceny k účetní hodnotě akcií, tím vyšší byla v minulosti jejich výkonnost.
[2] Studie prokázaly, že akcie malých firem překonávaly v minulosti co do výkonnosti akcie firem velkých.
[3] Studie prokázaly, že momentové akcie (akcie firem s největším růstem v uplynulých 6 či 12 měsících) měly v minulosti tendence dosahovat nadprůměrných výnosů.
Tip:
- Další zajímavé studie naleznete v rubrice Research