The post Jak v minulosti reagovaly jednotlivé akciové sektory v USA na první pokles sazeb? appeared first on Investice do akcií.

Podcast naleznete ZDE.

The post Čeká nás éra vysokých úrokových sazeb, která může trvat řadu let appeared first on Investice do akcií.

Hlavní témata:

• 01:08 – Proč je úroková sazba cenou času.
• 14:50 – Proč je John Law nejzajímavější osobou v historii financí.
• 19:00 – Historie prvního experimentu s kvantitativním uvolňováním.
• 35:36 – Problémy, které způsobuje „2% výnos“.
• 39:42 – Jaká je přirozená úroveň úrokových sazeb.
• 43:46 – Proč má nezodpovědná měnová politika dopad na kreativní destrukci a tím i na produktivitu a růst mezd.

Google podcast ZDE.

The post Cena času appeared first on Investice do akcií.

The post Proč záleží na úrokových sazbách? appeared first on Investice do akcií.

Rostoucí úrokové sazby

Po několika letech stagnujícího či mírně rostoucího hospodářského růstu se nyní dostáváme do situace, kdy nejvýznamnější světové ekonomiky zažívají synchronizovaný růst. Po několika letech deflačních tlaků začíná poprvé vystrkovat růžky inflace a centrální banky konečně zvyšují úrokové sazby. Zdá se, že se sazby odráží ode dna. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží. Pojďme však společně nahlédnout do historie a prozkoumat, jaké významné události následovaly ve vybraných obdobích po růstu úrokových sazeb. Skvělý graf připravila banka Goldman Sachs. Obrázek níže zachycuje historii sazeb v USA od roku 1790.

Zdroj: Goldman Sachs, ritholtz.com (obrázek také zde)

Z grafu je zřejmé, v jak extrémní situaci se z pohledu uplynulých více než 220 let nacházíme. Jsme pouhé 1,4 % od historického minima.

Proč jsou úrokové sazby důležité?

Možná se ptáte, proč by měl akciový investor ztrácet čas sledováním úrokových sazeb a trhu dluhopisů? Odpověď je jednoduchá. Protože úrokové sazby představují cenu peněz. Jedná se o bezrizikovou úrokovou míru, která se používá v řadě modelů standardně využívaných při oceňování aktiv, a zároveň i o jakousi základní relativní srovnávací laťku všech investic.

Uveďme si příklad. Pokud si mohu uložit peníze do super bezpečných státních pokladničních poukázek se splatností do 1 roku za 2 % úrok (což dnes bohužel nemohu), potom patrně nebudu investovat do nákupu akcií, které slibují výnos pouhé 1 % ročně. Za akciové riziko budu požadovat dodatečný výnos nad úrovní pokladničních poukázek. Základní měřítko, s nímž poměřuje většina investorů atraktivitu jednotlivých investic, je právě bezriziková úroková míra. Pokud poklesne, potom bude řada z nich ochotna požadovat i nižší výnos z akcií, korporátních dluhopisů, nemovitostí a jiných aktiv. Pokud však vzroste, potom celý proces funguje opačným směrem!

Úrokové sazby a oceňování aktiv

A tím se dostáváme k jádru problému. Úrokové sazby blízko nejnižších úrovní za 5 000 let a začínají růst. Bezriziková míra se zvyšuje. Investoři tudíž přirozeně požadují vyšší výnos ostatních tříd aktiv. Alfou a omegou bude, jak rychle sazby porostou a jak rychle porostou peněžní toky, které jednotlivá aktiva generují. Pojďme se na celý problém podívat skrze jednoduchý oceňovací model diskontovaného cash flow.

Řekněme, že máme aktivum, které generuje každým rokem po dobu 3 let 10 Kč výnos. Na konci třetího roku máme zaručeno, že jej prodáme za 100 Kč. Kolik bychom za něj měli dnes maximálně zaplatit? Řekněme, že je bezriziková úroková míra na úrovni 0,5 %. Vzhledem k tomu, že je naše investice rizikovější, tak požadujeme přirážku další 2 %. Ocenění aktiva je potom následující:

Abychom tedy dosáhli 2,5 % ročního výnosu, musíme zaplatit za aktivum maximálně 121,42 Kč. Pokud zaplatíme více, náš výnos bude nižší a vice versa. Podobným způsobem budou dané aktivum oceňovat všichni ostatní na trhu. Nyní si položme otázku. Co se stane, když se zvýší bezriziková úroková míra na 2 %? Inu … pokud vše ostatní zůstane stejné, potom namísto 2,5 % budeme dělit hodnotou 4 %. Abychom získali 4 %, musí být naše maximální zaplacená cena 116,65 Kč. Cena tudíž musí poklesnout o 3,93 %.

Stejným způsobem funguje i ocenění u dluhopisů, akcií a řady jiných tříd aktiv. Rostoucí úrokové sazby tedy přirozeně tlačí na pokles tržních cen (Samozřejmě vše může negovat růst našeho výnosu v čitateli. Pokud roční výnos vzroste z 10 Kč na 12 Kč, potom zůstane cena aktiva i při růstu bezrizikové úrokové sazby z 0,5 % na 2 % přibližně stejná.).

Pokud se tedy nyní odrážíme od nejnižších úrovní za 5 000 let, potom si zvyšující úrokové sazby zaslouží alespoň trošku naší pozornosti, protože rychlost jejich růstu může mít vliv i na ceny akcií (viz. výše uvedený příklad). Pro akciového value investora s dlouhodobým investičním horizontem je samozřejmě i nadále nejdůležitější samotné ocenění a kvalita nakupovaných firem, přičemž hru na nejlepšího makroekonomického věštce může s klidem přenechat ostatním, avšak s ohledem na současnou extrémní situaci na poli úrokových sazeb si troufnu kacířsky tvrdit, že nemusí být na škodu občas očkem pozorovat i dění na poli dluhopisů.

The post Významné události, které v minulosti následovaly po růstu úrokových sazeb appeared first on Investice do akcií.

Stručné shrnutí:

• 2:00 Buffet oznámil jména dvou nových viceprezidentů, kteří budou mít na starosti řízení jednotlivých částí Berkshire Hathaway po jeho odchodu.
• 3:40 Buffet ujistil diváky o svém dobrém zdravotním stavu.
• 14:40 Warren rozebírá aktuální situaci na finančních trzích. Na relativní bázi vůči současné úrovni úrokových sazeb nepovažuje akciové trhy za předražené. Vysvětluje, že úrokové sazby jsou pro valuace společností jako gravitace a projevují se do ocenění většiny aktiv, protože hodnota aktiva je současnou hodnotou veškerých peněžních toků, které aktivum v budoucnu vygeneruje. V rovnici se ve jmenovateli projevuje současná úroveň úrokových sazeb. K růstu přispívá i daňová reforma v USA, která je velkou podporou.
• 25:30 Buffett upozorňuje, že daňová reforma a s ní spojený růst deficitu státního rozpočtu přichází v situaci, kdy americká centrální banka začne stahovat přebytečnou likviditu z oběhu. Pokládá si otázku, co se potom stane? V minulosti rostly deficity převážně v situaci, kdy centrální banka nakupovala státní dluhopisy, kterými se deficity financují.
• 26:00 Buffett upozorňuje, že makroekonomické predikce jsou extrémně obtížné. Nikdy se nesnažil investovat na jejich základě. Warren zdůrazňuje, že při společném rozhodování (s Charliem Mungerem) o investicích do akcií neměl makroekonomický pohled v minulosti nikdy vliv na jejich rozhodnutí.
• 28:20 Buffett upozorňuje, že predikcím pohybů úrokových sazeb nepřikládá velkou pozornost. Zdůrazňuje, že úrokové sazby jsou nízko velmi dlouhou dobu.
• 30:00 Na dotaz: „Co může přerušit současný růst akciových trhů?“ odpovídá Buffett – růst úrokových sazeb.
• 37:10 Buffett se domnívá, že kryptoměny skončí téměř jistě špatně. Pokud by existovaly pětileté put opce na každou kryptoměnu, potom by je nakoupil. Futures by ovšem neshortoval.
• 39:15 General Electric – Pokud bude správná cena, potom je Berkshire Hathaway připravena koupit i General Electric. Berkshire má v současnosti cca 100 mld. dolarů v hotovosti (ve státních pokladničních poukázkách). Zatím nevidí žádnou zajímavou investiční příležitost, ale rád by nakupoval a držel pouze 20 mld. v hotovosti.
• 45:40 Charlie Munger si nemyslí, že jsou ceny akcií extrémně předražené. Spekulativní bubliny vidí v Bitcoinu, kryptoměnách a v rizikovém a rozvojovém kapitálu (venture capital).
• 49:40 Buffet je přesvědčený, že posloucháním ekonomů na akciových trzích peníze nevyděláme a nebudeme ani schopni dělat lepší podnikatelská rozhodnutí.
• 50:00 Munger připouští, že na akciových trzích je čím dál obtížnější vydělat peníze při současných úrovních valuací. Je nicméně přesvědčen, že akcie jsou stále lepší investicí než dluhopisy.
• 54:40 Buffett upozorňuje, že akciové trhy mají silné momentum, což je faktor, který vede ke spekulativním bublinám. Připomíná, že nejhorším důvodem nákupů je pouhá skutečnost, že ceny rostou. To dostane investory do problémů.

Kdo je Warren Buffett?

Warren Buffett (přezdívaný „věštec z Omahy“) je americký akciový investor, který se díky svému investičnímu talentu propracoval mezi pět nejbohatších lidí planety. V žebříčku má své stálé místo již několik let v řadě. Jeho osobní jmění se v roce 2017 odhadovalo na 86,3 mld. dolarů. Je považován za nejúspěšnějšího investora na světě. Buffett je žákem Benjamina Grahama a dosud nejznámějším value investorem všech dob. Buffett je ředitelem investičního konglomerátu Berkshire Hathaway. V období mezi lety 1965 a 2016 dokázal zhodnocovat prostředky akcionářů tempem 20,8 % ročně!

Věštec z Omahy je známý svými ročními dopisy akcionářům (dostupné zde), které jsou povinnou četbou každého value investora. Jednou ročně pořádá valnou hromadu, která je právem označována za Woodstock kapitalismu. V roce 2015 činila návštěvnost na valné hromadě 44 000 akcionářů, diváků a novinářů. Buffett se v začátcích své investiční kariéry držel striktně investičního přístupu Benjamina Grahama a nakupoval pouze hluboce podhodnocené akcie, které se prodávaly za cenu ležící pod úrovní oběžných aktiv očištěných o závazky. S rostoucími aktivy pod správou se zaměřil na akcie kvalitních společností, které se prodávaly za rozumnou cenu.

Tip: Další zajímavé video rozhovory naleznete v rubrice Videa – Rozhovory. Seznam významných value investorů a odkazů na jejich portfolia naleznete v rubrice Seznam value investorů.

The post Warren Buffett rozebírá nové viceprezidenty, současné trhy, kryptoměny, makroekonomické predikce a další témata appeared first on Investice do akcií.