Server VisualCapitalist publikoval zajímavou animaci zachycující vývoj v žebříčku top 10 největších společností na světě z hlediska tržní kapitalizace v letech 2000-2022. Podívejte se, jak rychle se složení firem měnilo (často v závislosti na tom, jaká spekulativní bublina zrovna převládala).

Animaci naleznete ZDE.

The post Jak se měnil žebříček největších společností na světě od roku 2000 do roku 2022 appeared first on Investice do akcií.

Kompletní komentář za 3Q/2020 naleznete ZDE.

Hlavní myšlenky:

• Large-cap akcie se tradičně definují dle velikosti tržní kapitalizace.
• Z pohledu tržeb se však průměrná velikost 250 největších large-cap akcií snižuje.
• V uplynulém roce vypadlo z 250 největších společností 40 firem. Jejich mediánové tržby se pohybovaly kolem 14 miliard USD. Tyto firmy nahradili nováčci s mediánovými tržbami na úrovni 2,4 miliardy USD.
• Mediánový ukazatel P/S nově zařazených firem se pohybuje na úrovni 13, vyřazených potom na úrovni kolem 1,4!
• Velké společnosti typu Schlumberger, Phillips 66, Southwest Airlines či Dollar Tree nahradily akcie firem jako Square, Splunk či Snap.
• Akcie velkých firem jsou ve srovnání s menšími společnostmi tradičně méně rizikové, protože mají dlouhou historii, stabilnější ziskové marže a lépe předvídatelné konkurenční prostředí. Většinou (na rozdíl od malých firem) bývá snazší odhadnout jejich budoucí tržní podíl, ziskové marže či profitabilitu.
• Problémem současných 40 nových firem však je, že mají pouze vysokou tržní kapitalizaci. Jedná se však o relativně nové firmy, které se navíc obchodují za velmi vysoké násobky svých tržeb. Příkladem je Zoom Video Communications s tržní kapitalizací kolem 134 mld. USD, která se obchoduje za 100 násobek svých tržeb. Trend intenzivnějšího využívání video hovorů je zřejmý. Avšak konkurence je v této oblasti obrovská a rozpětí možného budoucího vývoje Zoomu je velmi široké. Je velmi obtížné odhadnout osud firmy v dlouhém období.
• Naopak osud banky Wells Fargo, která patří mezi 3 největší retailové banky v USA, je mnohem jasnější. Její tržní kapitalizace (cca 100 mld. USD) je přitom podstatně nižší než v případě firmy Zoom (cca 134 mld. USD). Rozpětí možného budoucího vývoje je ve srovnání se Zoomem poměrně úzké.
• Akcie bank jsou vynikající dlouhodobou investiční příležitostí.
• V Oakmark Funds definují large-cap akcie prostřednictvím fundamentů (např. na základě velikosti tržeb, zisků či účetní hodnoty) a nikoliv dle tržní kapitalizace.
• Investoři jsou v současnosti ochotni za large-cap akcie firem s vysokým růstem platit extrémně vysokou cenu (viz graf níže). Situace je podobná jako v dobách technologické spekulativní bubliny na přelomu tisíciletí.
• Čím dál více zajímavých investičních příležitostí proto nachází v Oakmark Funds v oblasti mid-cap akcií. Jedná se o mid-cap akcie z pohledu tržní kapitalizace, avšak z pohledu fundamentů patří firmy stále do kategorie large-cap akcií.

V případě, že vás výše uvedený komentář Billa Nygrena zaujal, potom se neváhejte podívat i na aktuální kvartální komentář Oakmark Select Fund ZDE.

The post Jsou akcie velkých firem skutečně méně rizikové? appeared first on Investice do akcií.

Stručný přehled výsledků z revidované verze z roku 2009 naleznete níže. Rozhodně však doporučuji přečíst originální práci, která stojí za váš čas! Nadprůměrné výnosy jednotlivých přístupů jsou pro daná období ve studiích přesně kvantifikovány.

Jaké investiční přístupy tedy zafungovaly na akciových trzích?

Byly to investiční přístupy založené na následujících charakteristikách:

• Nízká cena ve vztahu k hodnotě aktiv – Nákupy akcií za tržní cenu, která ležela pod úrovní účetní hodnoty vlastního jmění (tzn. účetní hodnota všech aktiv společnosti v rozvaze, od které jsou odečteny veškeré její závazky), někdy dokonce pod hodnotu čistých oběžných aktiv (tzn. oběžná aktiva v podobě hotovosti, krátkodobých investic, pohledávek a zásob, od nichž jsou odečteny všechny dluhy a závazky firmy).
• Nízká cena ve vztahu k ziskům firmy – Nákupy akcií s nízkým ukazatelem P/E (tržní cena akcie k zisku na akcii). Při obrácení ukazatele na E/P získáme tzv. ziskový výnos, který nám říká, jaký by byl procentuální výnos, pokud by byl každý dolar zisku vyplacen akcionářům. Čím vyšší ziskový výnos (tedy nižší P/E), tím levněji nakupujeme firemní zisky. Dobrých výsledků bychom v minulosti dosáhli i v případech, kdybychom nakupovali akcie s vysokým dividendovým výnosem či akcie s nízkým ukazatelem P/CF (tržní cena akcie k peněžním tokům na akcii).
• Významné nákupy insiderů – Nákupy akcií, které ve velkém nakupují insideři (insider = významný vlastník podniku či vrcholový a střední management). Významní vlastníci společnosti či firemní management nejčastěji nakupují akcie vlastní firmy do svých osobních portfolií ve chvíli, kdy se domnívají, že jsou podhodnocené. Insideři často vědí o společnosti mnohem více než externí investoři, a proto se má za to, že činí informovanější rozhodnutí o nákupu. Jejich nákupy jsou dohledatelné, protože je musí pravidelně reportovat regulatorním orgánům (v USA) a následně i zveřejnit.
• Prudký pokles tržní ceny – Nákupy akcií firem, jejichž tržní cena v minulosti prudce propadla. Pokles tržních cen jde často ruku v ruce s poklesem zisků. Dříve či později však většinou nastane tzv. „návrat k průměru“, tedy firmy s dočasně podprůměrnou ziskovostí mívají tendence se vracet zpět k průměru odvětví. To se následně odráží i na cenách. Období podprůměrných výnosů akcií se tak často střídají s obdobími nadprůměrné výkonnosti.
• Akcie firem s nízkou tržní kapitalizací – Nákupy akcií malých firem s nízkou tržní kapitalizací. Malé společnosti mívají často rychlejší tempo růstu ve srovnání s velkými korporacemi a stávají se často cílem převzetí.

Konkrétní statistiky a přesná čísla o výkonnosti jednotlivých přístupů jsou uvedeny v materiálu samotném. Není výjimkou, že akcie vyskytující se v jedné kategorii se často objeví i v kategorii druhé. Například akcie s nízkou hodnotou tržní ceny k účetní hodnotě mohou mít vysoký dividendový výnos a zároveň i nízké ukazatele P/E a P/CF. Na nízké úrovně ukazatelů se akcie navíc často dostanou až po prudkém či dlouhodobém poklesu ceny.

Závěrem je třeba upozornit čtenáře na skutečnost, že výše uvedené investiční přístupy fungovaly po určitý kratší či delší časový úsek v minulosti. Rozhodně to neznamená, že stále fungují či budou fungovat v budoucnu, a to i přesto, že řada z nich je postavena na logickém základě. Téměř každý investiční přístup či investiční strategie přestane dříve či později fungovat, a to buď pouze dočasně či v horším případě permanentně.

Tip: Další zajímavé studie naleznete v rubrice Research.

Předchozí články:

• Value akcie vs. růstové akcie – Které jsou výnosnější?
• Souboj růstových akcií a value akcií v globálním měřítku

The post Jaké investiční přístupy fungovaly v minulosti na akciových trzích? appeared first on Investice do akcií.