Cenová stabilita

Jedním z cílů americké centrální banky (ale i ČNB) je udržování cenové stability. Běžný člověk si pod pojmem stabilita představí rovnováhu či stálost. Konec konců podobně toto slovo definuje i slovník synonym. Hovoříme-li o cenách, potom si patrně většina z nás představí stabilní ceny jako ceny, které se nezvyšují a ani neklesají (tedy inflaci na úrovni 0 %). Pohled centrálních bankéřů je však odlišný. Cenová stabilita je v jejich pojetí v posledních desetiletích chápána jako každoroční růst cen o 2 %. Člověk by tedy mohl říci, že definice „udržování cenové stability“ je zavádějící a namísto toho by měl být mandát centrální banky přejmenován na „udržování permanentního růstu cen o 2 %“.

Inflace v USA od roku 1872

Na první pohled se zdá být 2 % inflace jako relativně nízké číslo. Skutečný rozsah si uvědomíme až v dlouhodobém horizontu. Jedná se o neviditelnou formu daně, která rok co rok užírá část našich úspor. Zhoubné následky inflace si ukážeme na vývoji v USA od roku 1872.

Z grafu výše je zřejmé, že od roku 1872 do 2. světové války se ve Spojených státech pravidelně střídaly období deflace s obdobími inflace. Čtyřicátá léta se však stala zlomovým obdobím, od něhož ceny v USA v podstatě permanentně rostou. Průměrný růst cen se od konce 2. světové války dle spotřebitelského indexu cen, pomocí kterého se inflace měří, pohyboval na úrovni 3,76 % ročně. Růst cen zboží a služeb znamená přirozeně snižování hodnoty našich úspor (držených v neúročené hotovosti), což nádherně znázorňuje graf níže, který zachycuje kupní sílu 1 USD v čase.

Z grafu výše je zřejmé, že kupní síla jednoho amerického dolaru z roku 1872 by byla v roce 1913, kdy byla založena americká centrální banka, téměř na stejné úrovni. Po založení FEDu následovalo několik let vysoké inflace, která prudce snížila kupní sílu peněz, avšak následně přišla Velká hospodářská krize, a hodnota USD opět vzrostla. Tím však období zvyšující se kupní síly peněz nadobro skončilo. Od čtyřicátých let peníze rok co rok znehodnocují. Za jeden americký dolar z roku 1933 byste si dnes koupili zboží a služby v hodnotě 5 centů! To představuje pokles kupní síly o 95 %.

Inflace a investoři v ČR

Proč je výše uvedený graf pro české střadatele a investory důležitý? Protože podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance je hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. A jak definuje ČNB cenovou stabilitu? Patrně již tušíte. Cílováním inflace na úrovni 2 % ročně.

Výše uvedené přirozeně neznamená, že by držení hotovosti v portfoliu nemělo za určitých okolností smysl. Obzvláště v krátkodobém až střednědobém horizontu může být hotovost zcela unikátním a nezastupitelným aktivem, které se vyplatí držet (např. z důvodu ochrany před propady finančních trhů či jako jistou formu opce na budoucí nákup investičních příležitostí za atraktivnější ceny a nižší valuace). Avšak hodláme-li držet hotovost dlouhodobě, měli bychom si být velmi dobře vědomi negativních dopadů inflace na kupní sílu našich úspor.

The post Jaká je cenová stabilita v USA od roku 1872? Posledních 60 let permanentní inflace a snižování kupní síly peněz. appeared first on Investice do akcií.

Kompletní rozhovor naleznete ZDE.

Stanley Druckenmiller pracoval v minulosti pro finančníka George Sorose. Byl to právě on, který stál za úspěšnou spekulací na pokles britské libry v devadesátých letech minulého století, která bývá často neprávem přisuzována výhradně Sorosovi. Druckenmiller patří do zcela jiné kategorie investorů než value investoři. Je orientovaný na nejbližších 12-24 měsíců a vyznává top-down přístup s velkou orientací na správnou interpretaci makroekonomických událostí, tržních signálů a cenových pohybů. Investorů, kteří jsou schopni pomocí podobného přístupu konzistentně dlouhodobě vydělávat peníze je ve světě jako šafránu.

Hlavní závěry z rozhovoru:

• Příliš uvolněná měnová politika způsobila finanční krizi. Napomohla k tomu i nedostatečná regulace.
• Snaží se vydělávat peníze na předpovídání tzv. „boom/bust“ cyklů. Každému propadu („bust“), který kdy viděl, předcházela spekulativní bublina aktiv vyvolaná příliš uvolněnou monetární politikou centrálních bank.
• Centrální bankéři odvedli vynikající kus práce v době finanční krize, kdy agresivně zakročili a představili kvantitativní uvolňování. V následujících letech však nastalo zklamání.
• Druckenmiller souhlasil s QE1 (kvantitativní uvolňování 1), s QE2 již nesouhlasil a v případě QE3 byl doslova zklamán. Důvodem bylo, že krizové období bylo za námi a naopak hrozilo, že vytvoříme další spekulativní bublinu.
• Domnívá se, že centrální banka měla zvyšovat sazby vždy, kdy jim to situace alespoň trošku dovolila. Sazby by potom vzrostly na rozumnou úroveň a lidé by nedělali hloupá investiční rozhodnutí, jako dělali v posledních letech, kdy byly sazby velmi nízko. Příkladem je enormní růst korporátního zadlužení či zpětné odkupy akcií. Prudký růst zadlužení vedl jen k malému růstu firemních zisků. Vypůjčené peníze nebyly investovány do dalšího rozvoje a inovací.
• Dalším negativním faktorem nízkých úrokových sazeb je reakce politiků, kteří z nízkých sazeb dluhopisů usuzují, že se mohou zadlužovat. Proto se zadlužují, a to v době růstu ekonomiky a velmi nízké nezaměstnanosti. Co se stane, jakmile přijde recese?
• Centrální banky neustále straší deflační spirálou, jakmile se inflace začne blížit k nule. Deflační spirálu jsme přitom ve světě měli jen 2x, a to ve třicátých letech v USA a na konci osmdesátých let v Japonsku. Oběma předcházela spekulativní bublina aktiv.
• Inflační cílování na 2 % je posedlost. V historii jsme měli období 3 % deflace, kterou doprovázel prudký růst ekonomiky. V padesátých letech jsme zase měli úrokové sazby kolem 4 %, inflaci nižší než dnes a ekonomice se i přesto dařilo.
• Neumíme měřit produktivitu. Jako příklad uvádí – Na Googlu je denně zadáno do vyhledávače 3,5 mld. dotazů, na Youtube bylo v posledních 60 dnech umístěno více obsahu než co vyprodukoval celý televizní průmysl za posledních 60 let, v minulém roce jsme vyprodukovali 2 500 mld. obrázků, což bylo více než za dobu celé civilizace, přičemž náklady na pořízení jsou prakticky nulové. Kvalita focená mobilním telefonem je navíc lepší než s fotoaparáty před 10 lety, avšak v hrubém domácím produktu toto není korektně zachyceno. Máme Google mapy zdarma, řadu jedinečných aplikací poskytovaných zdarma, a to vše není zachyceno v makroekonomických číslech. Podobné je to s inflací.
• Proto nechápe posedlost tím, jestli je inflace 1,4 nebo 1,5 procenta. Omezí snad svou spotřebu kvůli tomu, že díky Googlu má věci levnější?
• Makroekonomické statistiky nejsou příliš dobré pro predikování budoucího vývoje ekonomiky. Skvěle poslouží, pokud chceme zjistit, v jaké situaci se nacházíme a jaká byla minulost. Pro predikce je mnohem lepší pohled na finanční trhy. Obzvláště na situaci cyklických společností.
• V současnosti nás cyklický sektor varuje. Měli bychom se mít na pozoru.
• Dále sleduje korporátní zisky. Nikdy neviděl recesi, která by začala dříve, než by byl vrchol korporátních zisků. Zisky v posledním čtvrtletí poklesly. Neříká, že nutně přijde recese, ale má se na pozoru.
• Pokud chtějí mít Spojené státy obchodní válku s Čínou, potom se zaměřují na špatné oblasti. Obchodní válka se povede v oborech budoucnosti, jako je například umělá inteligence a technologie. Od doby, kdy začala obchodní válka s Čínou, začala nejlidnatější země světa podporovat technologický sektor. Američané se naopak zcela nepochopitelně zaměřují na těžbu uhlí, ocel hliník a další. Technologickému sektoru naopak hází klacky pod nohy.
• Druckenmiller po tweetu Trumpa o obchodní válce přesunul značnou část svého portfolia do státních dluhopisů. Nikoliv proto, aby vydělal velké peníze, ale protože v současném prostředí nechce investovat. Ať již máme jakýkoliv názor na budoucí vývoj, tak nedoporučuje v současné situaci sázet veškeré naše prostředky, ať již na long či na short.
• Když nakupoval státní dluhopisy, tak netušil, zda budou úrokové sazby klesat. Věděl však, že již neporostou. Proto to byly jasná volba. V současnosti jsou již méně atraktivní. „Pokud věříte, že se ekonomická situace v USA zhorší, potom volte státní dluhopisy. Zlato také není špatná volba.“, konstatuje.  
• Nerozumí, proč potřebujeme Bitcoin. Nespekuluje na pokles ani na růst Bitcoinu. Nechápe, proč by měl být uchovatelem hodnoty.
• Strana kupujících byla přinucena investovat do mnohem rizikovějších aktiv, než by chtěla. To je velké riziko.
• Vlastní v portfoliu akcie Alibaba (BABA) a Tencent (TCEHY). Již několik let má nakoupeny akcie tzv. disruptors a shortuje akcie společností, které jsou jimi postižené.
• Hedge fondy měly v sedmdesátých a osmdesátých letech 8-10 manažerů, od nichž se očekávala vynikající výkonnost. Ti si za ni následně účtovali vysoké poplatky. Dalších 9 000 hedge fondů se je snažilo kopírovat, účtovaly si stejně vysoké poplatky, ale nedokázaly zajistit potřebnou výkonnost. Poplatky jsou stále velmi vysoké. V současnosti si je vědom cca 5-10 manažerů, kteří mají větší hodnotu než poplatky, které si účtují. Hedge fondů by mělo být 200-300.
• Investuje velké částky do několika málo investičních myšlenek, které dokáže analyzovat a u nichž věří, že mají vysokou pravděpodobnost úspěchu. Současné prostředí je nejisté. Netuší, zda být long či short, proto raději nic nedělá. Kroky Trumpa nedokáže předvídat.
• Nejvíce peněz vydělával v minulosti na dluhopisech a měnách. To v současném prostředí, kde ve velkém intervenují centrální banky, již není možné. Nedokáže již vydělat 30 % ročně. Proto také klientům neúčtuje žádné poplatky. Je to depresivní prostředí.
• V další recesi nelze vyloučit, že FED zavede negativní úrokové sazby. Nástroje, které by měly být použity jednou za 50 let, tak jako v roce 2009, jsou dnes začleněny jako standardní nástroje měnové politiky v boji proti recesi. Sazby v následujících 2 letech mohou jít klidně k nule. V budoucnu nás čeká radikální politika centrálních bank.  

The post Druckenmiller vyzývá k opatrnosti. Pokud věříte ve zhoršení ekonomiky, potom volte státní dluhopisy. Zlato také není špatná volba, konstatuje. appeared first on Investice do akcií.