Nepomohou ani četné studie, které dokazují, že podobný způsob výběru nevede k úspěchu. Uveďme některé z nich, o nichž jsme na tomto webu psali v článcích:

• Jaký je vztah mezi historickými výnosy fondu a jeho výnosy v budoucnu?
• Výběr fondů na základě jejich historické výkonnosti se nevyplácí
• Nesuďme fond jen podle krátkodobých výnosů

Ukazuje se, že ani zpřísňující se regulace, četná varování či přesvědčivá data ze studií nejsou příliš platná. Průměrný investor má v sobě zakořeněno nutkání vybírat si takové akcie, fondy či investiční strategie, kterým se v nedávné době dařilo a zbavovat se těch, které zklamaly jeho očekávání. Není proto divu, že v posledních letech proudí miliardy dolarů do pasivního investování, růstových akcií technologických firem, kryptoměn a dalších populárních investičních příběhů. Z řady z nich se však bohužel časem stane bludný kruh, který přiživuje sám sebe, až se nakonec zhroutí pod vlastní vahou.

Vše funguje asi takto. Nedávný úspěch investičního příběhu přiláká pozornost investorů, kteří začnou ve zvýšené míře nakupovat. Ceny rostou, což přirozeně přiláká pozornost dalších investorů. Množství nového kapitálu proudícího do investičního příběhu nabírá na síle, stejně tak i růst tržních cen, což záhy přiláká pozornost médií. Čím více pozornosti věnují média danému příběhu, tím více vzrůstá povědomí mezi retailovými investory, a tím více nového kapitálu přitéká. Růst cen nabírá dále na síle. Investoři naivně extrapolují nedávnou výkonnost do budoucna a dále nakupují, což vede k dalšímu růstu cen a ještě většímu zájmu médií. Nastává období racionalizace, kdy investoři, novináři, analytici a komentátoři hledají důvody, jak absurdní růst ospravedlnit. Vše skvěle funguje, a to až do doby, než přestane hudba hrát. Rázem je party u konce a dům z karet se pod svou vlastní tíhou zhroutí. Nastává období poklesů a podprůměrných výnosů, které většinou končí opačným extrémem. Tento cyklus se pravidelně opakuje.  

Výsledkem je situace, kdy řada individuálních investorů doplatí na špatné časování trhu. Při vysokých cenách nakupují, při nízkých naopak prodávají. Aktivita se stává největším nepřítelem drobného investora, což se následně negativně projeví i na dlouhodobé průměrné výkonnosti jeho investic.

Problematikou chování investorů se již několik let zabývá obor behaviorálních financí. A právě o chování investorů je i nejnovější podcast banky J.P.Morgan, který naleznete ZDE.

The post Jak ovlivňují současné trendy naše investiční rozhodnutí? appeared first on Investice do akcií.

Vítězové minulosti, poražení budoucnosti?

Problematice historických výnosů fondů a jejich korelaci s výnosy budoucími jsme se věnovali již v minulosti, a to v článcích „Výběr fondů na základě jejich historické výkonnosti se nevyplácí“ a „Nesuďme fond jen podle krátkodobých výnosů“, kde jsme odkázali na dvě zajímavé studie, z nichž je možné dovodit jasný závěr.

Nikdy nevybírejme fondy čistě na základě jejich historických výnosů!

Dnes se podíváme na statistiku společnosti S&P Dow Jones Indices s názvem „Does Past Performance Matter? The Persistence Scorecard“, která mapuje výkonnost stovek podílových fondů napříč různými třídami aktiv. Zaměříme se přirozeně na akcie. Výsledky podporují závěry výše uvedených studií.  

Pravděpodobnost, že se fondy s nejlepší historickou výkonností udrží na špici srovnávacího žebříčku, není příliš vysoká. Data odhalila, že nejvýnosnější fondy minulosti se v pětiletém období velmi často propadly mezi fondy s nejhorší výkonností. Z kvartilu (25 % fondů) s nejlepší historickou výkonností se 31,5 % fondů propadlo mezi 25 % nejhorších. Pouhých 16,1 % zůstalo mezi nejlepšími. Naopak z kvartilu fondů s nejhorší výkonností se 15,3 % vyšplhalo mezi fondy s nejlepší, 15,1 % zůstalo mezi nejhoršími.  

Fondy z nejhoršího kvartilu se velmi často sloučily s jinými fondy, případně byly zrušeny.

Velmi zajímavá je i tabulka znázorňující konzistenci nadprůměrných výnosů v pětiletém období. Jste přesvědčeni, že je váš fond schopný dosahovat neustále výjimečných výsledků a překonávat konkurenci? Potom byste patrně měli revidovat svá očekávání. Tabulka níže znázorňuje, kolik fondů dokázalo zůstat pět po sobě jdoucích ročních období se svou roční výkonností soustavně mezi 25 % nejúspěšnějších fondů. Výsledek příliš nepovzbudí. Pouhá 0,7 %!

Více zajímavých statistik naleznete přímo v reportu „Does Past Performance Matter? The Persistence Scorecard“.

Výše uvedená data potvrzují, že vybírat fond čistě na základě jeho historických výnosů není příliš rozumná strategie. Američané mají pro tento přístup trefné označení „performance chasing“, kdy se drobní investoři doslova „honí“ za úspěchy minulosti. Nakupují fondy, kterým se v minulosti výjimečně dařilo, a prodávají ty, které je svou výkonností zklamaly. Většinou však přesně v nejméně vhodný okamžik, kdy již úspěšné fondy vyčerpaly svůj potenciál nadprůměrných výnosů, a hvězdná léta střídá období podprůměrné výkonnosti. A jak už to tak bývá, řadě fondů s podprůměrnou historickou výkonností se naopak začne dařit. Ze zbitých psů včerejška se stávají hvězdy dneška, sláva včerejších vítězů se pozvolna rozplývá.

Závěrem tedy nezbývá, než zopakovat:  Nikdy nevybírejme fondy čistě na základě jejich historických výnosů!

The post Jaký je vztah mezi historickými výnosy fondu a jeho výnosy v budoucnu? appeared first on Investice do akcií.