Témata rozhovoru:

• Investice Warrena Buffetta
• Investice do společnosti Apple (AAPL)
• Zpětné odkupy akcií a jejich zneužívání managementem veřejně obchodovaných společností
• Investice Berkshire Hathaway v oblasti regulovaného prostředí energetiky v USA
• Hotovost Berkshire Hathaway
• Inflace a hyperinflace
• Deflace
• Dluhy
• Digitální měna
• Japonsko a jejich akciový trh a ekonomika
• Kvantitativní uvolňování
• Demografie
• Bitcoin
• A další témata

The post O Berkshire Hathaway, inflaci, deflaci, japonských akciích appeared first on Investice do akcií.

Květnový měsíční komentář Johna Hussmana naleznete ZDE.

The post FED provedl amygdalotomii investorů appeared first on Investice do akcií.

Kompletní podcast s Chrisem Bloomstranem naleznete ZDE.

Hlavní myšlenky:

• Bloomstran začínal jako analytik a portfolio manažer v bankovní sféře.
• V Semper Augustus začal spravovat peníze zámožných rodin, a to těsně před splasknutím technologické spekulativní bubliny. Přelom tisíciletí byl pro value investory velmi dobrým obdobím. Small-cap i mid-cap akcie byly velmi levné a stejně tak akcie mimo USA. Byli schopni nakupovat akcie za jednociferné ukazatele P/E v době, kdy se S&P 500 obchodoval za jedny z nejvyšších valuací v historii.
• Hledají akcie firem, které mají solidní rentabilitu kapitálu a schopnost reinvestovat kapitál při zachování vysokých úrovní rentability. Čas od času však investují i do levných akcií cyklických firem. „Občas nám trhy nabídnou příležitost s relativně nízkým stupněm rizika při zachování vysokého potenciálu zhodnocení“, konstatuje.
• Semper Augustus drží koncentrované portfolio. V 10 největších pozicích drží tradičně cca 50-75 % kapitálu. První investice se většinou pohybují kolem 1-2 %. Rádi následně přikupují. Nezáleží jim na tržní kapitalizaci či domicilu firmy. Hledají akcie kvalitních firem za nízké ceny. V případě menších firem drží i menší pozice.
• Cca 80 % času uvažují o tom, co se může v případě jejich portfolia zvrtnout. Vyhnou se tak spoustě chyb.
• Nepoužívají stop-lossy.
• U cyklických akcií mají stanovenu cenu prodeje a časový horizont. U akcií kvalitních firem nikoliv. Ty rádi drží řadu let.
• Většina chyb, které v minulosti udělali, bylo, že jejich pozice byly příliš malé.
• Buffettův konzervativní přístup v Berkshire Hathaway je pochopitelný. Poprvé za svou kariéru zažívá, že řada jeho firem musela zavřít. Navíc má k dispozici názory Billa Gatese, který se v oblasti virů a epidemií pohybuje již řadu let.
• Velká deprese změnila chování celé generace, která se naučila být velmi spořivá. Tato spořivost zcela vymizela. Buffett ji však v sobě stále má.
• Bloomstran byl překvapený, že zpětné odkupy Berkshire Hathaway byly v posledním čtvrtletí tak nízké.
• Akcie Berkshire Hathaway jsou značně podhodnocené.
• Veškerá hotovost Berkshire Hathaway není k dispozici na investice. Cca 60 mld. USD bude patrně udržováno jako rezerva a pro interní investiční potřeby holdingu.
• Na přelomu tisíciletí udělal Buffett brilantní investici do zajišťovny General RE. Akcie Berkshire se prodávaly za trojnásobek účetní hodnoty a byly velmi předražené. Buffett držel v portfoliu řadu firem (např. Coca-Cola), které se obchodovaly za 30-40 násobek P/E. Mohl je prodat, ale to by byl nucený zaplatit daně. Rozhodl se proto raději koupit zajišťovnu General RE, která držela portfolio plné kvalitních dluhopisů a prodávala se relativně levně. Za nákup však nezaplatil hotovostí, ale emitoval raději akcie Berkshire (v té době předražené), kterými za transakci zaplatil. Zároveň tím diverzifikoval portfolio Berkshire Hathaway.
• Bloombstran je přesvědčený, že bez nákupu General RE by Buffett následně nebyl schopný investovat do utilit a železnic, protože by měl stále většinu kapitálu vázánou v akciích. General RE poskytla potřebný float.
• S&P 500 byl údajně výrazněji podhodnocený jen v roce 1991. Po propadech technologické bubliny sice akcie prudce propadly, avšak v roce 2003 nebyly levné. Dále byly podhodnocené v roce 2008/2009. Podhodnocení však nikdy dlouho nevydrželo.
• Férovou vnitřní hodnotu S&P 500 na bázi normalizovaných zisků kolem 110 USD odhaduje mezi 1 500 – 1 650 body (aktuálně se index pohybuje na 2 935 bodech). Carlisle odhaduje 1 800 bodů. Není důvod stanovit přesné číslo. Stačí mít přibližný rozumný odhad.
• Skutečně bychom měli v DCF modelech používat současné bezrizikové úrokové sazby, když se blíží nule, a když jsou na těchto úrovních proto, že má ekonomika velké potíže?
• Současné vysoké úrovně dluhů povedou k deflaci.
• Jakmile skončí epidemie, tak se nezaměstnanost v USA nevrátí ke 3 %. Spousta firem neotevře. Již tak vysoké dluhy, které se v minulosti nahromadily, budou po této krizi ještě větší. Celkový dluh v ekonomice vzroste. Žádný ze záchranných programů nestimuluje růst, ale zatím pouze dodávají nezbytnou likviditu.
• I kdyby se situace výrazně zhoršila, tak Berkshire Hathaway nebude potřebovat cizí zdroje. Má dostatek kapitálu. Je to Fort Knox. Navíc vlastní skvělé utility či železnice s variabilními náklady, které budou nadále generovat hotovost.
• Berkshire Hathaway v posledních letech přeplatila za nakupované firmy.
• Má potíže s některými podniky v holdingu, které nemají uspokojivou rentabilitu kapitálu. Bloomstran se domnívá, že by je měl Buffett prodat private equity fondům, které mají aktuálně přetlak hotovosti.  

Aktuální viditelnou část akciového portfolia (z USA) Semper Augustus naleznete ZDE.

The post O Berkshire Hathaway, deflaci a rostoucím zadlužení s value investorem Chrisem Bloomstranem appeared first on Investice do akcií.

Stanley Druckenmiller pracoval v minulosti pro finančníka George Sorose. Byl to právě on, který stál za úspěšnou spekulací na pokles britské libry v devadesátých letech minulého století, která bývá často neprávem přisuzována výhradně Sorosovi. Druckenmiller patří do zcela jiné kategorie investorů než value investoři. Je orientovaný na nejbližších 12-24 měsíců a vyznává top-down přístup s velkou orientací na správnou interpretaci makroekonomických událostí, tržních signálů a cenových pohybů. Investorů, kteří jsou schopni pomocí podobného přístupu konzistentně dlouhodobě vydělávat peníze je ve světě jako šafránu.

Hlavní závěry rozhovoru:

• Druckenmiller je pro nejbližších několik měsíců pozitivní ohledně rizikových aktiv, především díky fiskálním stimulům v různých částech světa a nízkým úrokovým sazbám.
• Expanze většinou končí díky restriktivní měnové politice či problémům s dluhy.
• V současnosti si pouze půjčujeme růst z budoucna, což dříve či později špatně skončí, patrně podobně jako v roce 2007/2008.
• Globální ekonomika roste, centrální banky již nezvyšují úrokové sazby a nevětší problém posledních měsíců, obchodní války, se zlepšuje. Proto je Druckenmiller pozitivní. V portfoliu tudíž drží akcie (např. banky, finanční společnosti), některé komodity (např. měď), dále pak komoditní měny, shortuje dluhopisy a japonský jen. Velmi rychle však může změnit názor.
• Guvernér FEDu nebude mít v příštím roce kuráž zvyšovat úrokové sazby, a to i přesto, že by s ohledem na současný vývoj americké ekonomiky měly být již dnes sazby mnohem výše.
• Druckenmiller je příznivcem BREXITu. Věřil, že v UK odmítnou socialismus. Když vidí, kam směřuje zbytek Evropy, tak si myslí, že Velká Británie udělala dobře. V portfoliu drží akcie britských bank a finančních institucí.
• Je přesvědčen, že hlavní příčinou spekulativních bublin posledních desetiletí je extrémně uvolněná měnová politika centrálních bank.
• Trump má vliv na guvernéra FEDu.
• Z centrálních bankéřů obdivoval Paula Volckera.
• Existuje 14 způsobů měření inflace, přičemž 12 z nich je nyní nad 2 %. Ukazatel, který sleduje FED je na 1,7 %. To je pouhá 0,3 % pod 2 % úrovní. Je absurdní, jaké radikální kroky podnikají centrální banky kvůli několika desetinám procenta a riskují tím vznik spekulativních bublin a špatnou alokaci kapitálu v celé ekonomice. Obzvlášť, když je tato inflace velmi obtížně měřitelná. Cílem by měla být cenová stabilita, nikoliv 2 % míra inflace.
• Myšlenka průměrování inflace je nesmyslná. Monetární politika se má zabývat tím co bude, nikoliv minulostí.
• Z pohledu makro portfolio manažerů již nejsou tak velké příležitosti jako v předchozích desetiletích.
• Když Druckenmiller začínal, nebylo tolik konkurence. Dnes je podstatně větší, proto je pro něj investování mnohem obtížnější než dříve. Se svým začátkem kariéry měl velké štěstí.
• V minulosti používal v rámci rozhodování o investicích kombinaci zpráv a tržních signálů. Dnes hodně ovlivňují trhy kvantitativní algoritmizované systémy. Proto se snaží adaptovat a upravil svůj přístup více směrem k fundamentům.
• Další bear market může způsobit:
  • Výhra antikapitalistického prezidenta v USA
  • Inflace a zvyšování sazeb
  • Problémy s dluhy
• Svět potřebuje více kapitalismu, ne méně. Když americký prezident zavede obchodní cla a následně určuje, kdo jimi bude postižený, tak to spíše připomíná rozhodování komunistické strany než kapitalismus. Podobně jako když centrální banky nakupují akcie a dluhopisy. Trhy již nealokují kapitál, jak by měly v kapitalismu.

The post Výhled na rok 2020 v podání hedge fond manažera Druckenmillera appeared first on Investice do akcií.

Pozor na inflaci!

Inflační tábor je přesvědčený, že extrémně uvolněná měnová politika centrálních bankéřů ve světě v podobě nulových úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování povede dříve či později k velké inflaci (růstu cen zboží a služeb). Inflační proroci varují před pomyslnými tiskařskými lisy na peníze v útrobách centrálních bank, které zaplaví ekonomiku tolika nekrytými penězi, že dříve či později zamíří ceny nutně vzhůru a to tak prudce, že se mohou vymknout kontrole.

Globální ekonomika ala Japonsko

Zastánci deflace (pokles cen zboží a služeb) naopak vidí paralely mezi současnou globální ekonomikou a Japonskem, které již několik desetiletí bojuje s poklesem cen. Jejich hlavním argumentem jsou extrémně vysoké dluhy ve světě, nepříznivý demografický vývoj v rozvinutých zemích, globalizace a robotizace, které způsobují permanentní tlak pokles cen. Jakákoliv výraznější dlouhodobá inflace je v takovém prostředí pouze dočasným jevem, který brzy pomine. Rostoucí inflace totiž způsobí zvýšení úrokových sazeb, což spustí v předlužené ekonomice vlnu bankrotů a pokles cen aktiv (akcií, dluhopisů, nemovitostí, …) a následně zadusí jakýkoliv výraznější dlouhodobý ekonomický růst.

Prozatím vítězili zastánci deflace

V uplynulých letech vítězili zastánci deflace. Poslední rok jsme však svědky globálního synchronizovaného ekonomického růstu, který doprovází rostoucí ceny. Inflace se začíná blížit 2 % cíli centrálních bank a ty začínají zvyšovat úrokové sazby. Zdá se, že inflace je po několika letech zpět. Přišel již konečně čas rychle rostoucích cen? Netuším. Osobně patřím v této zábavné hře na věštění budoucnosti dlouhodobě spíše do deflačního tábora.

Vliv inflačních/deflačních očekávání na naše investování

Jakkoliv jsou však makroekonomické debaty zábavné, tak mají jen minimální vliv na mé rozhodování o investicích. Nezáleží na tom, zda očekávám -1%/+3% změnu cen. Ani se o podobné predikce nesnažím. Pokud jsme value investoři, potom se zaměřujeme na konkrétní akcie a nikoliv na ekonomiku jako celek či na predikování jejího budoucího vývoje. Naším cílem je hledat podhodnocené firmy, které bychom mohli na několik dalších let nakoupit do svého portfolia. Fakticky se chováme jako podnikatel či private equity investor, který nakupuje firmy neobchodované na burze. Pokud najdeme společnost, která se nám zamlouvá a můžeme ji získat za dobrou cenu, potom je nám vesměs jedno, kam v nejbližším čtvrtletí či roce zamíří ekonomika. Firmu koupíme. A stejně bychom se měli chovat i na akciových trzích.

Období deflačních tlaků možná končí, možná nekončí. Jako investoři musíme být připraveni vybírat podhodnocené firmy v dobách inflace i deflace. V uplynulých 10 letech jsme zažívali převážně deflační tlaky a spousta z investorů proto zapomněla, jak rostoucí inflace vypadá. Nezaškodí se proto na chvíli zastavit a zamyslet se, jak mohou případné rychle rostoucí ceny ovlivnit podnikání firem, které máme v portfoliu, případně firem, které hodláme nakupovat. Může mít rychle se zvyšující inflace negativní dopad na náš investiční přístup?

Rozhodně nebudeme prvním value investorem, který o inflaci kdy přemýšlel. Proto se můžeme podívat do historie. A není lepšího člověka, u kterého bychom měli začít, než u Warrena Buffetta. Předně u jeho dopisů akcionářům Berkshire Hathaway z inflačních dob (80. léta) v USA (dopisy akcionářům naleznete zde).

Pokud nepatříte k příliš náruživým čtenářům a rádi byste alespoň několik základních myšlenek, potom se podívejte na aktuální článek na CNBC, který naleznete zde.

Tip:

• Stručné BIO Warrena Buffetta naleznete v rubrice Value investoři – Kdo je kdo?
• Aktuální portfolia Berkshire Hathaway naleznete zde.
• Seznam jiných value investorů s odkazy na jejich aktuální strukturu portfolií naleznete v rubrice Seznam value investorů.

The post Warren Buffett – Jak investovat do akcií v dobách inflace? appeared first on Investice do akcií.