Moderní technologie usnadňují život. Jinak tomu není ani v případě investování. Jedním z příkladů je výběr specifických akcií pomocí akciového screeningu. Tato bottom-up metoda výběru akcií byla v minulosti dostupná především profesionálním portfolio manažerům, kteří měli přístup k terminálu Bloomberg či Reuters. Až rychlý rozvoj internetu zpřístupnil tuto funkcionalitu i drobným investorům. Hledáte růstové akcie? Nebo se zaměřujete na value akcie s vysokým dividendovým výnosem? Či snad preferujete akcie kvalitních společností s vysokou rentabilitou kapitálu? Není problém. Stačí si rozmyslet filtrovací kritéria, nastavit screening, a během chvilky máte seznam akcií, které splňují vaše kvantitativní požadavky.

Základní princip screeningu vysvětluje v níže uvedeném videu profesor Aswath Damodaran. Odkazy na vybrané screeningové aplikace/stránky naleznete v rubrice Odkazy v části „Screening akcií“. Server Invcesticedoakcii se zabýval problematikou screeningu v sérii tří článku „Hledání investičních příležitostí pomocí akciového screeningu“ (část 1., část 2., část 3.).

The post Vybíráme akcie pomocí akciového screeningu appeared first on Investice do akcií.

Články:

• Ziskové marže firem v indexu S&P 500 se začínají zlepšovat

Názory:

• Value investor Mario Gabelli očekává v příštím roce výjimečně dobrý růst US ekonomiky
• Je na čase přehodnotit růstové vs. hodnotové akcie v USA?

Dopisy akcionářům

• Weitz Investment Management 3Q/2020
• Weitz Hickory Fund 3Q/2020
• Weitz Partners III Opportunity Fund 3Q/2020
• Weitz Partners Value Fund 3Q/2020
• Ariel Focus Fund 3Q/2020
• Ariel Appreciation Fund 3Q/2020
• Jensen 3Q/2020

Statistiky:

• S&P 500 – Tržní konsenzus analytiků – Tržby, zisky a ziskové marže
• S&P 500 sektory – Tržní konsenzus analytiků – Tržby a zisky
• S&P 500 Valuace

Grafy:

• Nehmotná vs. hmotná aktiva firem v indexu S&P 500
• Value akcie vs. růstové akcie ve světě od roku 1975
• Zisky technologických společností vs. všech ostatních
• CNN index strachu a chamtivosti

Infografika:

• Měď – kritická dnes, zítra a navždy
• Kdo vlastní satelity obíhající kolem Země?

Podcast:

• Ray Dalio o poklesu reálných úrokových sazeb
• O koncentrovaném value investování, speciálních situacích a small-cap akciích s Mattem Sweeneym
• O možných digitálních měnách centrálních bank

Videa:

• Screening akcií na S&P Capital IQ s Aswathem Damodaranem

• O koronaviru, kapitalismu a americké ekonomice s value investorem Leonem Coopermanem

• Bývalý guvernér US FEDu Alan Greenspan o ekonomických dopadech koronaviru a stárnutí populace

• Jak rozpoznat falešné čínské firmy listované na akciových trzích?

• Alternativní data a strojové učení s ekonomem Jimem Biancem

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 43/2020 appeared first on Investice do akcií.

Kompletní podcast naleznete ZDE.

Aktuální strukturu Value Fund a Global Value Fund naleznete ZDE a ZDE.

Hlavní myšlenky:

• Každá akcie má 2 ceny – tržní cenu a cenu odpovídající vnitřní hodnotě.
• Firma má velmi silnou kulturu value investování.
• V Tweedy Browne investují jak do statisticky levných deep value akcií, tak do akcií kvalitních společností.
• V případě deep value akcií se snaží nakupovat akcie velmi cyklických firem, které se prodávají s velkým diskontem vůči účetní hodnotě hmotných aktiv, a které mají nízký dluh a silnou rozvahu. Zároveň nesmí mít pochyby, že je podnikání společnosti natolik silné, aby přežilo ekonomický cyklus. U těchto společností je výhled pro nejbližší období většinou velmi špatný.
• Většina value investorů se v posledních letech přesunula od deep value investování k value investování, jež preferuje Warren Buffett.
• V Tweedy Browne nakupují společnosti za 2/3 konzervativního odhadu jejich vnitřní hodnoty.
• V posledních letech není příliš mnoho akcií, které by vyhovovaly deep value investičnímu stylu. Jedním z důvodů je několikaletý pokles úrokových sazeb k nule.
• Preferují širší diverzifikaci, protože se v rámci let několikrát na vlastní kůži přesvědčili, že jakkoliv se zdá být akcie či firma dobrá, může dopadnout špatně.
• Snaží se nemít v jednom odvětví více než 15-20 % portfolia a v žádné zemi více než 20-25 % portfolia. Následně je výběr závislý pouze na levnosti akcie vůči jejich konzervativnímu odhadu vnitřní hodnoty. Portfolia fondů jsou nicméně i přes vyšší míru diverzifikace zcela odlišná od akciových indexů.
• Při výběru akcií používají screening, všichni jsou generalisti. Nikdo se nespecializuje na jedno odvětví či konkrétní společnosti.
• Vnitřní hodnotu odhadují jako hodnotu, kterou by byl ochotný zaplatit kupující z privátní sféry za celou firmu, kdyby se CEO rozhodl celou společnost prodat. Studují proto intenzivně ceny, v rámci nichž byly v poslední době realizovány jednotlivé fúze a akvizice. Na základě nich odvozují private market value podobných firem.
• Každý nový nápad musí splnit 2 podmínky – je cena dostatečně nízká s ohledem na její vnitřní hodnotu (private market value) a je cena dostatečně nízká nejen na relativní, ale i na absolutní bázi?
• Každá valuace by měla být podpořena cash-flow společnosti, zároveň nesmí být postavena na velmi dlouhodobých predikcích budoucnosti (budoucí ziskovosti).
• V rámci screeningů používají často ukazatele EV/EBIT (měl by být < 10), tržní kapitalizaci > než 200 mil. USD, owner earnings yield (Net Operating Profit After Tax/EV neboli EBIT*(1-tax rate)/EV) je > 8 %, maximum Net Debt/EBITDA 2,5.
• Dále se dívají na konkurenty firem, na 52-týdenní minima, nákupy insiderů.
• Následně přečtou výroční zprávy, čtvrtletní zprávy, research analytiků, vytvoří oceňovací model, studují trendy v daném podnikání, studují historii a vývoj marží (snaží se pochopit důvody růstů a poklesů).
• Snaží se odhadnout normalizované zisky v průběhu cyklu.
• Dále sledují schopnost společnosti generovat free cash flow. Jsou-li zisky podpořeny free cash flow, jsou podstatně důvěryhodnější.
• Následně se zaměří na rizika společnosti.
• Pokud naleznou kvantitativně levnou akcii, potom je většinou spojena s nepříznivými zprávami. Úkolem analytika je proto správně identifikovat rizika, která jsou s firmou spojená. Následně vyhodnotí, zda jsou dočasná, či jsou trvalá a strukturální.
• Potom se snaží odhadnout maximální downside akcie (potenciál maximálního poklesu). Následně odhadují pravděpodobnost tohoto scénáře.
• Nehledají katalyzátory. Většinou když jsou katalyzátory známé, tak jsou již obsaženy v ceně.
• Jejich největší konkurenční výhodou je jejich dlouhodobý investiční horizont v řádu několika let a jejich trpělivost. Většina jejich konkurentů má horizont pouhých 12-18 měsíců.
• Zaměřují se i na kvalitativní stránku společnosti. Jaký je její podnikatelský model, má firma konkurenční výhodu? Jak těžké je vytlačit ji z jejího oboru podnikání?
• Pochopení podnikatelských modelů, jejich udržitelnosti a stálosti je v dnešním světě velmi důležité.
• Konkurenční výhoda je často vidět na číslech, avšak měli bychom vždy pochopit důvod konkurenční výhody a její stálost.
• Máme 4 základní druhy konkurenčních výhod:
  • nehmotná aktiva (značky, patenty, licence)
  • vysoké náklady změny
  • network effect
  • společnosti s nejnižšími produkčními náklady
• Mají rádi monopoly a oligopoly. Dále stabilitu tržních podílů.
• Zaměstnanci a zakladatelé mají ve fondech přibližně 1 miliardu USD svých vlastních prostředků a investují tak bok po boku se svými klienty.
• Současná situace (FAANG akcie) jim připomíná Nifty-Fifty mánii. FAANG akcie jsou sice vynikající kvalitní společnosti, ale jejich ceny a valuace odrážejí až příliš velký optimismus.
• Důvodem, proč řada investorů není schopná praktikovat value investování, je jeho psychologická náročnost. Musíme vydržet dlouhá období podprůměrné výkonnosti. V jednom z takových období jsme nyní.
• Aktuálně mají o něco více hotovosti než normálně (cca 12-13 % portfolia).
• V poslední době nakupovali švédskou průmyslovou společnost Trelleborg AB (Ticker: SE:TREL.B).
• Většina zajímavých příležitostí je mimo USA, kde je i více tržních neefektivit. Aktuálně mají zhruba 70 % všech prostředků ve fondech v akciích mimo USA.
• Dále považují za velmi podhodnocené akcie Berkshire Hathaway (BRKA, BRKB).

The post Od brokera Benjamina Grahama k ikoně value investování – Tweedy Browne appeared first on Investice do akcií.

Výhody a nevýhody akciového screeningu

Screeningové aplikace jsou pro individuální investory velmi užitečným nástrojem pro hledání potenciálních investičních příležitostí. Mají však přirozeně i svá úskalí. Pojďme si nyní stručně shrnout několik jejich základních výhod a nevýhod.

Výhody akciového screeningu:

• Systematický způsob vyhledání potenciálních investičních příležitostí dle předem definované investiční strategie či konkrétní tržní neefektivity
• Značná úspora času
• Screeningové aplikace zdarma
• Vypovídací schopnost výsledků screeningu s ohledem na akciové trhy jako celek

Výhodou akciového screeningu je jeho systematičnost. Abychom mohli akcie filtrovat, musíme si nejdříve vyjasnit naši investiční strategii a druh akcií, které hledáme. Screening nás svým způsobem vede k disciplíně. Zabýváme se pouze akciemi, které aplikace vyfiltruje. Jsme tak méně náchylní k investičním “tipům“ našich sousedů, makléřů, sell-side analytiků či finančních médií, kterými jsme neustále obklopeni. Zaměřujeme se primárně na akcie, které odpovídají předem definovaným parametrům naší investiční strategie. Ty následně podrobně analyzujeme a neztrácíme čas akciemi mimo náš okruh kompetencí.

Z výše uvedeného vyplývá i druhá obrovská výhoda akciového screeningu, kterou je značná úspora času. Jedná se o velmi rychlý, jednoduchý a efektivní způsob hledání investičních příležitostí, které přesně splňují námi definované parametry. Představme si, že bychom při hledání zajímavých akcií museli procházet finanční výkazy každé firmy ze všech akciových indexů jednotlivých zemí. V takovém případě by se z hledání investičních příležitostí stalo naše druhé zaměstnání na plný úvazek. To si přirozeně nemůže většina individuálních investorů dovolit. Akciový screening nabízí řešení.  

Rozvoj informačních technologií a internetu zpřístupnil screening široké veřejnosti. Řada internetových stránek (stručný seznam například ZDE) nabízí screening zcela zdarma. Většinou se sice jedná o aplikace s omezeným rozsahem databáze akcií a filtrovacích kritérií, avšak i s nimi si může drobný investor do značné míry vystačit.

V neposlední řadě je pak třeba zmínit indikativní schopnosti akciového screeningu. Uveďme si příklad. Řekněme, že hledáme statisticky levné akcie s nízkými hodnotovými ukazateli P/E, P/S, P/B a P/CF. Nastavíme si maximální absolutní hodnotu výše uvedených ukazatelů a každý měsíc vyhodnocujeme výsledky screeningu. Čím dražší budou akciové trhy jako celek, tím méně akcií nám bude screeningová aplikace generovat. A naopak, čím levnější budou akciové trhy, tím více akcií bude vyfiltrováno. Jedná se o bottom-up nástroj, který napovídá, zda jsou akciové trhy drahé, či nikoli. Čím menší počet akcií projde naším filtrem statisticky levných akcií, tím větší je pravděpodobnost předražených akciových trhů. Výše uvedené však platí jen ve vybraných případech. Pokud si nastavíme kritéria pro hledání růstových akcií, potom se přirozeně tento efekt vytrácí.   

Nevýhody akciového screeningu:

• Široká škála filtrovacích kritérií svádí k sestavování komplexních screeningů
• Kalkulace jednotlivých ukazatelů není vždy zcela transparentní
• Ne vždy je zcela transparentní, z jakých účetních výkazů či standardů kalkulace vychází
• Výsledky screeningu nám neříkají zhola nic o vnitřní hodnotě společností a jejím případném podhodnocení či nadhodnocení
• Relativně omezený rozsah akcií z jednotlivých regionů ve volně dostupných databázích
• Značná rozšířenost screeningu mezi investory
• Rostoucí popularita smart beta ETF a kvantitativních fondů

Rozsáhlý počet filtrovacích kritérií svádí mnohé k hledání „nejlepšího“ screeningu. Začínající investoři mají často pocit, že čím více kritérií a ukazatelů aplikují, tím lepší a přesnější výsledky dostanou. Tento závěr je však chybný. Čím více nastavíme kritérií a čím přísnější budou, tím méně potenciálních investičních příležitostí vygenerujeme. Není to ale přeci hlavní důvod, proč screening používáme? Není. Naším cílem není vygenerovat co nejmenší množství potenciálních investičních příležitostí, ale přijatelný vzorek akcií, který můžeme podrobit druhému kolu hloubkové analýzy. Čím tvrdší budou kritéria výběru, tím méně akcií sice dostaneme, ale tím více potenciálních příležitostí nám zároveň unikne.

Každé filtrovací kritérium má totiž většinou i svou stinnou stránku. Uveďme si příklad valuačního ukazatele P/E. Řekněme, že hledáme statisticky levné akcie, a proto nastavíme hodnotu menší nebo rovnu 10. Říkáme tak screeningové aplikaci, aby nám vyfiltrovala pouze akcie, jejichž P/E je menší nebo rovno 10. Pojďme se nyní zamyslet, jaké všechny příležitosti nám takto striktním nastavením unikly.

S největší pravděpodobností to bude většina akcií firem s nadprůměrnou rentabilitou vlastního jmění (ROE) a nadprůměrným růstem tržeb a zisků. Jaká investice je lepší? Akcie s P/E 9, očekávaným průměrným ROE a růstem zisků v následujících 5 letech na úrovni 5 % resp. 2 %, nebo akcie firmy s P/E 15, ROE 20 % a očekávaným růstem zisků 10 % p.a.? Automaticky tak vyřadíme většinu firem z technologického sektoru, řadu kvalitních consumer staples společností či mnoho firem ze sektoru zdravotnictví. Ve výsledcích se nám naopak objeví cyklické firmy na vrcholu cyklu, kdy jsou jejich zisky dlouhodobě neudržitelné. Investoři si uvědomují, že se zisky na současných úrovních neudrží a proto nejsou za akcie cyklických společností ochotni platit vysoké ceny. Výsledkem je dočasně nízký ukazatel P/E, díky němuž se akcie objeví ve výsledcích našeho screeningu. Problémem nastává ve chvíli, kdy začne E klesat. A vice versa na dně cyklu. Jakmile jsou zisky cyklických firem dočasně ve ztrátě (či stlačené na velmi nízké úrovně), tak P/E vystřelí vzhůru. Z dlouhodobého hlediska je však právě toto onen okamžik, kdy bychom měli investovat. Ve výčtu bychom mohli pokračovat, avšak z výše uvedeného je snad již vše dostatečně zřejmé.

Dalším z častých problémů je netransparentní kalkulace ukazatelů screeningu. Vraťme se k našemu oblíbenému ukazateli P/E. Ten může nabývat řady podob. O čitateli nemusíme příliš diskutovat. V případě jmenovatele je však situace podstatně zajímavější. Jedná se o zisky za poslední fiskální rok, za uplynulých 12 měsíců či o zisky budoucí? Je zisk před úpravami o mimořádné položky či nikoliv? Bereme v úvahu ředění akcií? Jedná se o zisky dle účetních standardů US GAAP či nějak upravené? Celá řada stránek nám bohužel na výše uvedené otázky nedokáže dostatečně uspokojivě odpovědět, protože postrádá popis jednotlivých ukazatelů.

Výsledky jakéhokoliv screeningu automaticky neznamenají, že je daná akcie podhodnocená. Screening je pouze prvním krokem v procesu hledání investičních příležitostí. Výsledky nám neříkají zhola nic o vnitřní hodnotě společnosti. Aplikace nám vyfiltruje pouze užší okruh akcií, které splňují námi požadované parametry. Následně je na nás, abychom hloubkovou analýzou rozhodli, zda je akcie skutečně podhodnocená, či zda je správně oceněná. Screening často svádí ke zkratkovitosti a ke snaze ulehčit si práci. Investoři mnohdy začnou spoléhat na kvantitativní ukazatele a rezignují na fundamentální analýzu. Časem se jim podobný přístup dříve či později vymstí.

Volně dostupné screeningové aplikace trpí přirozeně svými neduhy. Jedním z nich jsou i relativně omezené databáze akcií dle regionů. Většinou se aplikace zdarma zaměřují primárně na akcie v USA či Kanadě. Podstatně komplikovanější je najít aplikace zaměřené například na evropské či asijské akcie.

V dobách Bejamina Grahama a v začátcích investiční kariéry Warrena Buffetta byl screening akcií velmi pracnou disciplínou. Investor byl nucen ručně vyhledávat finanční údaje v tištěných manuálech Standard & Poor´s či Moody´s a vše si ručně počítat a vyhodnocovat. Jen velmi málo investorů bylo ochotno tento proces absolvovat. Ti, kteří si práci dali, byli většinou náležitě odměněni. Screening představoval v minulosti konkurenční výhodu.

V posledních desetiletích se však situace radikálně změnila. Filtrování se stalo otázkou několika vteřin a začalo být široce využíváno profesionálními i individuálními investory. Screeningová kritéria se v čase nijak významně nezměnila. Investoři s podobným investičním stylem mají obdobně nastavené parametry filtrování, a proto často všichni analyzují totožné akcie. Všichni hledají příležitosti na stejném místě, což situaci výrazně komplikuje.

Do hry navíc nově vstoupily kvantitativní fondy, které využívají přístup k obrovským databázím informací o akciích a vysoký výkon počítačů k automatickému hledání investičních příležitostí na základně předem definovaných algoritmů, které jsou často sestaveny na základě výsledků akademických studií o jednotlivých faktorech stojících za historickými nadprůměrnými výnosy akcií (value, momentum, size, low-volatility, quality, …). Počítače těchto fondů srovnávají na denní bázi relativní ocenění jednotlivých společností a přesouvají kapitál dle potřeby.

V neposlední řadě situaci komplikují i tzv. smart beta (či faktorové) ETF, které investují do akcií na základě předem definovaných pravidel. Prakticky na pravidelné bázi provádí scoring akcií dle jednotlivých fundamentálních či technických ukazatelů a na základě výsledku následně sestavují svá portfolia. Například agentura S&P sestavuje tzv. value index na základě 3 hodnotových ukazatelů – book value to price, earnings to price a sales to price. Firmy z daného indexu jsou seřazeny dle jednotlivých ukazatelů a je jim přiřazeno score. Následně se zprůměruje score všech tří ukazatelů a každá společnost tak získá celkové score. Na základě tohoto „valuačního score“ je vybrán určitý počet firem do indexu, který následně kopírují i ETF.

S rostoucí popularitou ETF roste příliv kapitálu i do těchto smart beta strategií, které bezmyšlenkovitě investují na základě předem jasně definovaných kritérií, které často používají i investoři při screeningu. To jim situaci přirozeně komplikuje, protože v určitých typech akcií, které splňují kritéria ETF/indexů nastává přetlak. Funkční screeningy minulosti náhle přestávají generovat dostatečné množství atraktivních příležitostí a investor je nucen upravit svá výběrová kritéria. Pokud však pochopí, jak index a smart beta ETF fungují, potom může naopak situace využít ve svůj prospěch a zaměřit se (a svá filtrovací kritéria) na akcie, které leží mimo zájem indexů/ETF.

Toliko tedy k hledání investičních příležitostí pomocí akciového screeningu. Akciový screening může být neocenitelným pomocníkem drobného investora. Zároveň však může být nebezpečný. Jak již to tak v investování bývá, pokud nevíme, co děláme, potom si koledujeme o problémy. Stejné to je s akciovým screeningem. Nejedná se žádnou komplikovanou vědu. Pokud pochopíme hlavní výhody a nevýhody screeningu a způsob fungování filtrovacích aplikací, potom se z něj stává velmi užitečný pomocník, který nám může pomoci při hledání potencionálně podhodnocených investičních příležitostí.

Tip:

• Hledání investičních příležitostí pomocí akciového screeningu (část 1.) ZDE
• Hledání investičních příležitostí pomocí akciového screeningu (část 2.) ZDE

The post Hledání investičních příležitostí pomocí akciového screeningu (část 3.) appeared first on Investice do akcií.

Již jsme si vysvětlili, co je to to akciový screening a k čemu se využívá. Dále jsme si uvedli několik jednoduchých triviálních příkladů screeningu. Dnes se podíváme na přehled několika nejpopulárnějších screeningových aplikací, rozebereme si detailně screening na stránkách zacks.com a finance.yahoo.com a v neposlední řadě se podíváme na web American Association of Individual Investors, kde nalezneme přehled desítek různých akciových screeningů, které mohou do začátku posloužit jako inspirace.

Jak sestavit akciový screening? – video na YouTube kanálu Investicedoakcii.cz.

V poslední části miniseriálu o hledání investičních příležitostí pomocí akciového screeningu se podíváme na jeho hlavní výhody a nevýhody a dále si řekneme, na co si při sestavování screeningu dávat pozor. 

The post Hledání investičních příležitostí pomocí akciového screeningu (část 2.) appeared first on Investice do akcií.

Co je akciový screening?

Existují dva základní způsoby fundamentálního stockpickingu – top-down a bottom-up. Jejich rozdíly jsme si vysvětlili v článku „Jaký je rozdíl ve vyhledávání investičních příležitostí přístupem top-down a bottom-up?“. Value investoři patří výhradně do tábora bottom-up investorů, kteří hledají investiční příležitosti „zezdola“. Zajímají se o fundamenty jednotlivých společností a nikoliv o makroekonomické predikce. Koncentrují tudíž svou pozornost na relativně snadno poznatelné oblasti, kde mohou mít na rozdíl od makroekonomických predikcí konkurenční výhodu nad ostatními.

Investiční příležitosti přirozeně nehledají nahodile, ale systematicky. Jedním ze způsobů systematického vyhledávání je i akciový screening. Screening je kvantitativní nástroj využívaný k filtrování akcií, které splňují předem definovaná kritéria. Tato kritéria závisí na investiční strategii investora a na druhu akcií, o které se zajímá. Mohou být fundamentálního či jiného charakteru. Screening vyfiltruje z obrovského množství obchodovaných akcií podstatně menší soubor, který splňuje naše specifické požadavky, a který můžeme následně dále detailněji analyzovat. Je jedním z efektivních nástrojů k hledání potenciálních investičních příležitostí.  

Akciový screening a investiční strategie

Uveďme si několik příkladů. Jednou z konkurenčních výhod, kterou mohou drobní investoři na akciových trzích využít, jsou přehnané reakce na negativní zprávy. Investoři mají tendence čas od času nepřiměřeně reagovat na negativní zprávy či sérii negativních zpráv. Mají tendence k lineární extrapolaci do budoucna, což vede k iracionálním prodejům bez ohledu na vnitřní hodnotu akcie. Zveřejní-li například společnost 3x po sobě překvapivý pokles zisků, začnou investoři očekávat, že bude tento trend pokračovat i v budoucnu a raději se akcií zbaví. Výše uvedené ještě umocní orientace řady institucionálních i individuálních investorů na krátkodobé výsledky, kdy pokud akcie neslibuje v nejbližších 3, 6 či 12 měsících dostatečně atraktivní výnosový potenciál, potom se jí tito investoři raději vyhnou. To však poskytuje prostor pro časovou arbitráž investorům, jejichž investiční horizont se pohybuje v řádu let a krátkodobými výsledky se příliš nezabývají.  

Ptáte se, co má výše uvedené společného se screeningem? Screening nám pomůže vyfiltrovat akcie, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že k přehnaným reakcím mohlo dojít. Zvolme nejtriviálnější výběrové kritérium v podobě cenového minima. Náš screening nám například může vyfiltrovat pouze takové akcie, jejichž tržní cena se nachází na 52-týdenním minimu. Časový horizont přirozeně můžeme změnit dle libosti. Viděli bychom raději akcie s cenou nejníže za 3 roky? Není problém. Zajímají nás spíše potenciální iracionální reakce na aktuálně oznámené hospodářské výsledky či jiné novinky? Můžeme nastavit vyhledávání na denní či týdenní pokles větší než X %.

Dalším příkladem mohou být nákupy insiderů. Za insidera je považován zaměstnanec, vlastník či manažer konkrétní společnosti, který má přistup k informacím, jež mohou být veřejnosti dosud neznámé. Insideři jsou v rámci bonusových programů firmy často odměňování akciemi, a i když nejsou, tak stále mají možnost nakupovat či prodávat tyto akcie na burze. Regulace však vyžaduje, aby objem svých nákupů i prodejů reportovali a tyto informace byly veřejnosti dostupné. Důvodů k prodeji akcií může být celá řada (rozvod, nákup nového domu, nové auto, dovolená, školné pro děti, …). Důvod k nákupu však bývá většinou jen jeden. Insider považuje akcie své společnosti za podhodnocené.

A zde již přichází na řadu screening. Investor může nastavit parametry vyhledávání takovým způsobem, aby získal pouze akcie společností, v nichž insideři v posledních 3, 6 či 12 měsících nakupovali významný podíl firemních akcií. Parametry může nastavit na počet nakupujících insiderů, na objem či doplnit o podmínku, že jej zajímají jen nákupy insiderů, kteří drží ve firmě významný vlastnický podíl. Dále může například hledat jen takové firmy, kde insideři drží více než X % akcií firmy a zároveň nakupují. Plejáda možností je široká. Výsledky následně investor podrobí vlastní analýze.

Screening mohou dále využít i investoři, kteří do svého portfolia hledají akcie s vysokým dividendovým výnosem. Stačí zadat do filtru parametr dividendový výnos větší než X % a následně seřadit akcie od největšího výnosu po nejmenší. K tomu můžeme přidat další parametry, které nám pomohou automaticky odfiltrovat akcie, které sice aktuálně vykazují vysoký dividendový výnos, ale u kterých je nepravděpodobné, že takto vysokou úroveň výnosu dlouhodobě udrží (například mají-li výplatní poměr vyšší než 100 %, k tomu velmi vysoké zadlužení a klesající zisky).

Stejným způsobem můžeme screening využít při hledání potenciálně hluboce podhodnocených akcií či akcií kvalitních společností s dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodou. Zde však již nebudeme vyhledávat akcie pouze na základě jednoho parametru, ale na základě skupiny fundamentálních ukazatelů, které jsou pro daný typ firem charakteristické. Tyto společné charakteristiky jsou zadány do screeningové aplikace, která z tisíců akcií po celém světě vybere pouze ty, jež splňují zadané požadavky investora.

Investor může mít jeden či více akciových screeningů, pomocí nichž hledá investiční příležitosti. Jednotlivé screeningy se mohou zaměřit na výběr společností, které svými charakteristikami odpovídají konkrétní investiční strategii, či na konkrétní neefektivity trhu, kterých se snaží investor využít ve svůj prospěch. Jaké tržní neefektivity existují? Kompletní výčet přirozeně nikde nenaleznete, protože se neustále mění s tím, jak některé neefektivity zanikají a nové vznikají. Pro představu se na některé z nich, které byly v minulosti identifikovány, můžete podívat do knihy Investice do akcií – Základy value investování, článku „Jaké tržní neefektivity lze na trhu využít“, „Jaké investiční přístupy fungovaly v minulosti na akciových trzích?“, poslechnout si podcast „Čtyři zdroje nadvýnosu“ či prozkoumat studie v rubrice Research.

Akciový screening je efektivní nástroj k hledání investičních příležitostí, který individuálním i institucionálním investorům ušetří spoustu času. Zároveň se jedná o systematický přístup, který redukuje obrovskou množinu čítající desetitisíce akcií na přijatelný soubor potenciálních příležitostí vhodných k detailnějšímu zkoumání.  

Ve druhé části miniseriálu o akciovém screeningu se podíváme na volně dostupné screeningové aplikace, které mohou drobní investoři využít a na jednotlivé skupiny ukazatelů, na jejichž základě lze filtrovat.  

The post Hledání investičních příležitostí pomocí akciového screeningu (část 1.) appeared first on Investice do akcií.