Růstové akcie se v posledních několika letech vezou na vlně úspěchu a popularity. Akciový index růstových akcií (Russell 1000 Growth Index) překonává již několik let v řadě value index (Russell 1000 Value Index). Situace začíná připomínat dobu těsně před splasknutím technologické bubliny na přelomu tisíciletí. Alespoň dle investiční společnosti Jensen Investment Management (dále jen „JIM“), která ve svém pravidelném čtvrtletním komentáři (ZDE) zveřejnila 2 velmi zajímavé grafy, o které se s vámi musím podělit.
Současné růstové akcie připomínají konec 90. let
JIM si ve svém posledním komentáři všímají nadprůměrného zhodnocení růstových akcií, které od roku 2007 (s výjimkou let 2012-2014) překonávají rok co rok svou výkonností value akcie. Graf níže zachycuje výkonnost Russell 1000 Growth Indexu (růstové akcie) vůči Russell 1000 Value Index (value akcie)[1]. Z grafu je zřejmé, že růstové akcie v posledních několika letech dominují. Velmi zajímavých výsledků dosahují i v posledních několika měsících. Současné nadprůměrné výnosy snesou (dle JIM) srovnání s koncem 90. let.
Pokud vás výše uvedený graf o srovnání s koncem 90. let příliš nepřesvědčil (podobně jako mne), potom si pro vás pánové z JIMu připravili ještě jeden argumentační trumf. Jedná se o graf, který znázorňuje procentuální váhu 5 největších akcií v Russell 1000 Growth Indexu.
K 30.6.2018 měly největší váhu v indexu, světe div se, technologické firmy. Konkrétně se jednalo o společnosti Apple (AAPL, 7,12 % indexu), Microsoft (MSFT, 5,53 % indexu), Amazon (AMZN, 5,4 % indexu), Alphabet (dříve Google, GOOGL, 5,29 % indexu) a Facebook (FB, 3,61 % indexu). Dohromady bylo těchto 5 akcií zodpovědných za 27 % celého indexu, což je hodnota v uplynulých 30 letech nevídaná! Současná hodnota dokonce překonala maximum z prosince roku 2000, kdy dosáhla vrcholu technologická bublina.
JIM vcelku logicky upozorňují investory, že od těchto pěti firem nemohou v následujících 10 letech očekávat stejnou výkonnost, jako v uplynulých 10 letech. Jako podpůrný argument předkládají proměnlivost a nestálost těchto 5 největších firem v uplynulých 30 letech. Před deseti lety patřily do první pětky společnosti Microsoft, IBM, Walmart, Cisco Systems a Philip Morris. Před dvaceti lety to zase byly společnosti General Electric, Microsoft, Intel, Merck a Pfizer.
Ať tak či onak, výše uvedený graf je jen dalším střípkem, který zapadá do mozaiky dominujícího technologického sektoru. Jak dlouho současné extrémy vydrží, uvidíme. Třeba je to „tentokráte jinak“ a jsme svědky nového normálu. Osobně bych na to ale příliš nesázel. Historie nám již několikrát ukázala, že fráze „tentokráte je to jinak“ patří k nejbezpečnějším frázím ve slovníku každého investora.
[1] Jedná se o akademické označení růstových akcií a value akcií, které se však ujalo i v praxi. Za růstové akcie jsou považovány firmy s vysokými hodnotovými ukazateli (jako P/B, P/E, P/CF, P/S a jinými). Do value kategorie jsou naopak zařazeny akcie s nízkými hodnotovými ukazateli. Z nich jsou následně konstruovány výše uvedené indexy. Tato definice je nicméně zavádějící. Tak jako akcie s nízkými hodnotovými ukazateli nemusí být automaticky podhodnocené (a tudíž value), protože nízké ukazatele mohou odpovídat skutečným fundamentům a vnitřní hodnotě společnosti, tak stejně ani akcie s vysokými ukazateli nelze hodit do jednoho pytle a označit je za růstové. Ne všechny akcie s vysokými ukazateli totiž například doprovází vysoké tempo růstu jejich tržeb či zisků. Vhodnější označení by proto bylo – statisticky levné akcie a statisticky drahé akcie.