Tentokráte se v rubrice „Graf týdne“ zaměříme na rekordní valuace amerického akciového indexu z pohledu ukazatele tržní ceny k tržbám na akcii a na nákupy akcií ze strany švýcarské centrální banky.
Rekordní valuace US akcií
V průběhu uplynulých měsíců jsme si s pomocí několika různých hodnotových indikátorů ukázali vysoké valuace amerických akciových indexů. Dnes k nim přidáme další, a to v podobě ukazatele tržní ceny akcie k tržbám na akcii (P/S). Ukazatel nám říká, jaký násobek platíme za tržby firmy. Pokud jsou například tržby na akcii rovny 1 USD a tržní cena na akcii 2 USD, potom je ukazatel P/S roven 2. Čím vyšší je hodnota, tím více se zdá akcie statisticky dražší.
Na grafu níže je znázorněna průměrná hodnota ukazatele P/S v případě amerického akciového indexu S&P 500 (modrá křivka). Z obrázku je zřejmé, že se aktuální hodnota pohybuje blízko historického rekordu z roku 2000, kdy jsme byli svědky technologické spekulativní bubliny a nejdražších amerických akcií v historii.
O poznání zajímavější je však pohled na červenou křivku, která znázorňuje mediánovou hodnotu 500 akcií z indexu S&P 500. Z grafu je zřejmé, že aktuální hodnota je téměř 2x výše ve srovnání s rokem 2000. Ukazatel P/S je pouze dalším střípkem do mozaiky, která vypovídá o vysokých valuacích amerických akcií. Uvidíme, jak dlouho ještě vydrží. Samotné vysoké valuace nám totiž zhola nic neříkají o tom, jakým směrem se akcie v nejbližších dnech vydají. Pokud nás historie něco naučila, potom to, že vysoké valuace mohou být ještě vyšší. Jak řekl John Maynard Keynes: „The market can remain irrational longer than you can remain solvent“.
Druhý graf se zaměřuje na centrální banku Švýcarska a její nákupy akcií. Žijeme ve velmi zvláštní době. Pokud bychom před krizí v roce 2008 někomu řekli, jaké programy kvantitativního uvolňování budou za několik let představeny, potom by nám většina ekonomů a analytiků patrně nevěřila. Objem státních dluhopisů, který byl nakoupen ze strany centrálních bank, dosáhl astronomických úrovní. Některé centrální banky však zašly ještě dále (primárně v Japonsku a ve Švýcarsku) a kromě státních dluhopisů začaly nakupovat do svých bilancí i akcie.
Ocitli jsme se tak v situaci, kdy centrální banka Švýcarska vytiskne dle svého uvážení jakýkoliv objem peněz a za ně následně nakoupí na burzách reálné podíly v amerických podnicích. Stává se tak částečným vlastníkem amerických firem, se všemi právy a povinnostmi, které z vlastnictví podílu ve firmě vyplývají. Při pohledu na graf níže zjistíme, že objem nákupů švýcarské centrální banky není rozhodně zanedbatelný. V současnosti vlastní americké akcie v celkové hodnotě 87,5 miliard USD.
Nechám na posouzení čtenářů, zda nejsou podobné kroky již daleko za hranou mandátu, který by centrální banka měla mít. Bylo by bezpochyby zajímavé sledovat, jakou reakci by vzbudila situace, kdyby se obdobně začala chovat například centrální banka v Číně či v Rusku.
Nejpopulárnější akcie švýcarské centrální banky
A jaké akcie má centrální banka Švýcarska nejvíce v oblibě? Žebříčku vévodí populární technologické akcie z kategorie FAANG. Největší objem prostředků je zainvestován do akcií firmy Apple, Google, Microsoft, Amazon či Facebook.
