Na konci srpna si podcast „We study billionares“ pozval jako hosta kvantitativního value investora Tobiase Carlisle. Témata rozhovoru byla pestrá. Hovořilo se o podprůměrné výkonnosti value investičního stylu v posledních letech, o ukazateli tržní ceny k účetní hodnotě či o shortování akcií společnosti Netflix (NFLX).
Kompletní podcast naleznete ZDE.
Hlavní závěry podcastu:
- Trhy jsou předražené, valuace jsou vysoké, a to skrze optiku jakéhokoliv valuačního ukazatele. Obzvláště hovoříme-li o akciích v USA. Akcie ve zbytku světa jsou levnější.
- Nelze vyloučit, že nás čeká další prudký propad cen akcií.
- Carlisle založil před několika měsíci long/short ETF (Acquirers Fund – Ticker: ZIG) postavený na závěrech jeho research o value akciích.
- Jeho kvantitativní model vygeneroval jako vhodného kandidáta na short akcie společnosti Netflix (NFLX). Firma je drahá z pohledu jakéhokoliv valuačního ukazatele. Jediný důvod, proč mít nakoupeno je, pokud se domníváme, že současný prudký růst tržeb bude pokračovat i v budoucnu. Měli bychom však zvážit současnou velikost společnosti. Na úrovni tržeb se jedná o dobrý model, avšak vše se vytratí, započítáme-li náklady na generování filmového/seriálového obsahu, které jsou velmi vysoké. Je to podobný model jako filmová studia. To je však velmi obtížné podnikání, protože musíme správně odhadnout, co se bude lidem líbit. Navíc se rýsuje silná konkurence, například v podobě společnosti Disney (DIS). Dále je zde YouTube a čím dál populárnější podcasty. Lidé však mají omezený čas na zábavu. Proto si budou pečlivě vybírat, co budou sledovat/poslouchat. Carlisle se domnívá, že tržní cena a spolu s ní i valuace poklesnou na tržní úroveň.
- Netflix nelze oceňovat podobně, jako byly oceňovány kabelové TV v začátcích svého podnikání (jak argumentuje jiný value investor Bill Nygren). Pro Američany bylo v minulosti velmi obtížné změnit kabelovou TV, avšak u Netflixu je to zcela jiné. Služby typu Netflix lze změnit velmi rychle a levně.
- V současné ceně akcií Netflixu je započítán velmi rychlý růst. Otázkou však je, co (respektive jaké regiony) bude jeho zdrojem.
- Ukazatel P/BV již příliš dobře nefunguje, protože společnosti v posledních letech alokují obrovské množství peněz do zpětných odkupů akcií, což deformuje účetní hodnotu a následně i výsledky screeningů.
- Carlisle preferuje spíše ukazatele postavení na cash-flow.
- Value investování je o nákupu za cenu, která je nižší, než je skutečná hodnota.
- Můžeme určit vnitřní hodnotu společnosti, nebo se spolehnout na aproximaci skrze valuační ukazatele. V případě valuačních ukazatelů sice vyloučíme řadu firem s vysokými ukazateli, které jsou i přesto levné, a naopak nakoupíme řadu společností s nízkými ukazateli, které jsou i přesto příliš drahé, avšak v průměru (v rámci diverzifikovaného portfolia) by se dle Carlisla mělo dařit portfoliu s nízkými ukazateli dlouhodobě lépe než portfoliu s vysokými ukazateli. To nám alespoň tvrdí historické studie akcií z celého světa.
- V současnosti zažívají value akcie (pozn. lepší označení by bylo spíše statisticky levné akcie) nejdelší období podprůměrné výkonnosti ve srovnání s růstovými akciemi (pozn. lepší označení by bylo spíše statisticky drahé akcie) v historii. Carlisle se domnívá, že to nebude trvat věčně. Údajně nezáleží na tom, kde budeme aplikovat value investování. V zahraničí dostaneme jiný mix akcií než v USA.
- Lidé mají příliš velkou fixaci na akcie ve svých rodných zemích.