Máme za sebou první kvartál, který se nesl ve znamení rostoucích akciových trhů. S jeho koncem tradičně přichází i čas čtvrtletních dopisů akcionářům. Dnes se podíváme na optimistu Billa Nygrena z Oakmark Funds, který se ve svém komentáři (ZDE) podíval do historie finančních trhů a vysvětluje čtenářům, proč se nevyplácí časovat trhy a proč je raději neustále zainvestovaný v akciích. Na příkladu amerického akciového indexu ukazuje, že pokud měl člověk dostatečně dlouhý investiční horizont (25 let), tak vydělal na akciích i v nejhorším období minulého století (Velká deprese, kterou vystřídala 2. světová válka). Závěrem uvádí, že akcie údajně nejsou drahé, P/E se pohybují kolem normálních úrovní, a proto by měly být akciové výnosy v budoucnu údajně podobné těm v minulosti.
Naproti tomu value investor Wally Weitz z Weitz Investment Managementje ve svém pravidelném komentáři (ZDE) o poznání zdrženlivější. Uvádí, že ocenění společností je závislé na úrokových sazbách, protože investoři vždy srovnávají potenciální výnosy akcií s výnosem bezpečných státních dluhopisů. Čím nižší jsou výnosy dluhopisů, tím více jsou ochotni připlácet za akcie (a tím se následně snižuje jejich budoucí výnosový potenciál). Weitz varuje, že v uplynulých deseti letech byly úrokové sazby až příliš nízko a v budoucnu porostou. To bude mít nepříznivý vliv na ocenění akcií. Upozorňuje, že neví, kdy to bude, ale současný stav údajně nelze považovat za nový normál. Ve druhé polovině dopisu se věnuje kvalitním společnostem a změnám, které nastaly v posledních několika letech v různých odvětvích.