Řada nováčků na akciových trzích často věří, že časově náročné studium fundamentů společností a stanovení konzervativního odhadu vnitřní hodnoty je archaický přístup k investování z dob dinosaurů. Nejdůležitější je přeci příběh společnosti a vývoj tržní ceny. Přímo ukázkovým příkladem jsou retailoví investoři v tzv. meme akciích.
Meme akcie – tedy akcie společností v centru pozornosti retailových investorů sdružujících se na sociálních sítích jako Facebook, Twitter, Reddit a jiných platformách – se staly fenoménem doby koronavirové, který se naplno projevil v letech 2020-2021.
Tyto vysoce spekulativní tituly, jejichž ceny hnala vzhůru často zcela iracionální poptávka online komunit, udělaly z mnohých dočasné milionáře (z některých dokonce miliardáře). Kupující většinou zcela ignorovali fundamenty společností, jejichž akcie nakupovali, a zaměřili se primárně na akciové příběhy kolující na sociálních sítích. Tyto komunity pak byly schopné svým koordinovaným úsilím prudce zahýbat cenami akcií (obzvláště pak těch s vysokým short interestem, u nichž následně nastal tzv. short squeeze).
Nakonec se však opět ukázalo, že pouze příběh nestačí. Cena každé akcie se dříve či později vrátí k její skutečné fundamentální hodnotě. Jak řekl před desítkami let Benjamin Graham: „In the short run, the market is a voting machine, but in the long run, it is a weighing machine.” A stejně tomu bylo i v případě meme akcií.
Ze stratosféry se nicméně vrátily k zemi nejen meme akcie, ale například i několik let populární FAANG akcie.
