Columbia Business School, alma mater Warrena Buffetta či Benjamina Grahama a bezpochyby nejznámější univerzita na světě vyučující value investování, spustila před několika měsíci podcast Value investing with legends, v němž se se svými hosty pravidelně věnuje value investování a jeho použití v praxi. Před několika dny byl hostem podcastu výjimečný David Abrams, bývalý kolega fenomenálního Setha Klarmana (autora skvělé knihy Margin of Safety: Risk-Averse Value Investing Strategies for the Thoughtful Investor).
Abrams založil v roce 1999 hedge fond Abrams Capital Management, který v současnosti obhospodařuje aktiva ve výši 9 miliard USD. V průběhu let se držel tento skvělý investor spíše v ústraní a na veřejnosti téměř nevystupoval. Níže uvedený rozhovor je proto poměrně unikátní příležitostí dozvědět se něco více o tomto vynikajícím value investorovi. Abramsovo portfolio je složené z různých investičních instrumentů – US akcie, zahraniční akcie, distressed debt, dluhopisy, privátní společnosti a další. Výkonnost jeho fondu se od založení pohybuje kolem 15 % ročně. Fond nepoužívá finanční páku a často drží velké objemy hotovosti.
Kompletní podcast naleznete ZDE.
Hlavní myšlenky z rozhovoru s Davidem Abramsem:
- Abrams neměl v začátcích naprosto žádné znalosti z oblasti financí či účetnictví. Vystudoval historii a ke své první práci v investičním fondu se dostal čistě náhodou. Ve fondu se věnoval arbitrážím v oblasti fúzí a akvizic.
- V roce 1988 začal pracovat pro Setha Klarmana a jeho fond Baupost Group, kde pracoval 10 let.
- Abrams je generalista. Nezaměřuje se na specifická odvětví či regiony. Zároveň však připouští, že funguje i přístup specialistů.
- V prvních měsících po založení fondu tvořily jeho vlastní peníze většinu aktiv fondu. Od investorů získal pouhých 10 miliónů USD. Fond má velmi podobný investiční styl jako Baupost Group.
- Při posuzování investic se vždy snaží pochopit fundamentální podstatu investice. Snaží se pečlivě posoudit všechny faktory, které by mu v rámci dané investice mohly pomoci či naopak ublížit. Člověk si musí udělat vždy správný úsudek. Pravda neleží v excelovských tabulkách.
- Člověk musí vždy posuzovat bull i bear argumenty.
- Nejdříve se vždy zaměřuje na potenciální rizika, která následně porovnává s možným výnosem. Uvažuje o celé řadě možných scénářů, které mohou v budoucnu investici/společnost ovlivnit.
- Nakupuje levné společnosti, avšak jen když existuje katalyzátor, který brzy zajistí návrat tržní ceny zpět ke skutečné vnitřní hodnotě. V takovém případě nepotřebuje, aby společnost rostla. Nakupuje však i akcie společností bez katalyzátoru. V takovém případě naopak vyžaduje, aby firma rostla.
- Rád nakupuje akcie společností, kde management drží velký podíl firmy.
- Určení správného okamžiku prodeje může být někdy obtížné. Obzvláště v případě růstových firem. Vždy porovnává výnosový potenciál s jinými dostupnými investicemi. Pokud není dostatečně atraktivní, prodává.
- Abrams hledá investiční příležitosti v několika
oblastech. Např.:
- Distress
- Dobré společnosti – dokáže je identifikovat většina investorů, proto jen výjimečně bývají levné. Čas od času se však prodávají za atraktivní cenu. Proto mají seznam podobných firem, který pravidelně monitorují.
- Váhu v portfoliu určuje atraktivita dané investice.
- Koncentraci v rámci odvětví sleduje jen orientačně. Nemá přesně danou hranici, kolik může maximálně investovat.
- V portfoliu nepoužívá finanční páku.
- Kvantitativní investování se příliš neobává.