Jaký je rozdíl mezi value investováním a růstovým investováním?

Howard Marks publikoval další ze svých výjimečných memorand, v němž se tentokráte věnuje velmi zajímavému tématu, a to otázce rozdílu mezi value investováním a růstovým investováním.

Memorandum „Something of value“ naleznete ZDE.

Hlavní myšlenky:

  • Růstové investování překonalo v posledních 13 letech co do výkonnosti value investování.
  • Co je value investování?
    • Kvantifikace vnitřní hodnoty na základě fundamentů a nákup za tržní cenu ležící pod úrovní našeho odhadu vnitřní hodnoty.
    • Vnitřní hodnota je určena na základě diskontování všech budoucích cash-flow. Diskontní míra je složená z bezrizikové míry (většinou státní dluhopisy) a rizikové prémie, která je kompenzací za podstupovanou nejistotu.
    • Existuje i řada valuačních ukazatelů, které lze ale většinou začlenit pod diskontované cash-flow.
    • Pro správné stanovení vnitřní hodnoty je nejdůležitější správně rozhodnout o vstupech.
    • Nákupem akcií se investor stává částečným vlastníkem podniku, který má určitou hodnotu. Ta se může lišit od tržní ceny, která je ovlivňována maniodepresivními výkyvy nálad trhu. Těchto výkyvů lze využít a čas od času nakoupit za ceny hluboko pod naším odhadem vnitřní hodnoty.    
    • To však vyžaduje nezávislé myšlení a správný temperament. Investor nerozhoduje na základě emocí, ale pouze na základě vnitřní hodnoty.
  • Růstové investování spočívá ve vyhledávání firem s vysokým růstovým potenciálem, který se však zároveň odráží i v jejich valuacích, které jsou většinou také velmi vysoké.
  • Buffett přešel od statisticky levných akcií k akciím skvělých společností za rozumnou cenu.
  • Buffett se řadu let vyhýbal technologickým akciím, což mělo patrně vliv i na ostatní value investory.
  • Časem řada value investorů opustila statisticky levné akcie a přizpůsobila svůj investiční přístup.
  • Při nákupu statisticky levných akcií spadnou investoři často do tzv. value traps, kdy se akcie zdá být na první pohled levná, avšak při detailním zkoumání zjistíme, že je levná díky špatným fundamentům (tudíž je oprávněně levná a není podhodnocená).
  • Růstové investování zažívalo zlaté časy v éře Nifty Fifty akcií. Pozoruhodné je, že řada firem z Nifty Fifty dosáhla v 25 letém horizontu velmi zajímavých výnosů, a to i přesto, že byly nakoupeny za velmi vysoké valuace.
  • Aby byl člověk úspěšným akciovým investorem, musí být zároveň optimistou.
  • Marksův investiční přístup byl ovlivněn i výchovou jeho rodičů, kteří prožili depresi ve 30. letech a velmi si vážili peněz, přičemž věděli, jak rychle se mohou věci změnit k horšímu. Obávali se ztrát. Současné generace nikdy strádání nezažily, což se projevuje i na jejich myšlení a chování.
  • Růstové a value investování nejsou v protikladu.
  • Value akcie, chráněné současnou hodnotou aktiv a peněžních toků, by měly být teoreticky bezpečnější než růstové akcie, avšak zároveň mají menší ziskový potenciál než firmy, kterým rychle rostou tržby a zisky.
  • Růstové investování často sází na neprověřené business modely, které se čas od času ukáží být špatné.
  • Při ocenění růstových akcií (diskontovaným cash-flow) leží značná část hodnoty v budoucích peněžních tocích. Jejich ocenění je proto velmi citlivé na růst úrokových sazeb. U value akcií leží značná část hodnoty naopak v relativně blízkých peněžních tocích. Citlivost je proto nižší.
  • Časy se od dob Grahama a Buffetta a jejich nákupů statisticky levných akcií změnily. Zvýšila se konkurence, informace jsou mnohem dostupnější než v minulosti, kdy navíc nikdo příliš nepřemýšlel nad investičním procesem a zpracováním dat. Investoři postupně začali čím dál více využívat oceňování na základě free cash-flow, začali si více všímat rentability investovaného kapitálu firem a zaměřili se na speciální situace. Fondy investují miliardy dolarů do vývoje počítačových systémů určených k odhalování byť jen nepatrných dislokací na trzích.
  • V minulosti bylo možné najít výjimečné investice jen tím, že jste zanalyzovali dostupná data. V dnešním světě by bylo naivní domnívat se, že podobné příležitosti naleznete se stejnou frekvencí jako v minulosti. Je-li nějaká informace snadno dostupná a zpracovatelná analytikem či počítačem, potom je velmi pravděpodobné, že bude tato informace již zanesena v aktuálních tržních cenách. Proto investování postavené na základě jednoduchých formulek či kvantitativních ukazatelů nebude úspěšné (to však nemusí platit při velkých tržních výprodejích).
  • Pokud má v dnešním světě něco nízké valuace, potom je pro to většinou i dobrý důvod. Úspěšné investování proto musí být postaveno na skvělém posouzení kvalitativních faktorů, které nelze dobře zpracovat počítačem a na odhadu, jak se věci v budoucnu pravděpodobně vyvinou.
  • Internet změnil podnikání. Je mnohem jednodušší založit si firmu. Dominanci přebírají kapitálově nenáročné společnosti. Firmy mohou díky internetu růst mnohem rychleji než v minulosti. Ve světě je k dispozici rekordní množství kapitálu na rozjezd nových firem. Nikdy nebyli investoři natolik ochotní tolerovat ztráty jako nyní. Vývoj nových produktů je mnohem jednodušší než v minulosti. Konkurenční výhody obklopující současné vítěze nebyly nikdy silnější.
  • Charakteristikou value investorů je, že se zaměřují na hodnotu v současnosti a mají averzi k věcem, které jsou pomíjivé a nejisté.
  • Value investoři byli často velmi úspěšní v panice po splasknutí spekulativní bubliny. Díky tomu jsou patrně i skeptičtí ke společnostem s velkým objemem nehmotných aktiv. Skepticismus je na jednu stranu pro investory dobrý, protože je chrání, na druhou stranu může vést k příliš odmítavému postoji.
  • V současném světě je důležité být zvědavý. Člověk by se měl snažit pochopit věci do detailu a ne je ihned zavrhovat.
  • Potíž je v tom, že jakmile trhy fungují v prostředí extrémního optimismu, tak se každá firma zdá jako dlouhodobý vítěz. Jakmile však sebelepší firmu nakoupíme za příliš vysoké valuace, tak nás čekají v nejlepším případě průměrné výsledky. Po splasknutí spekulativních bublin navíc tyto firmy zažívají často prudké pády.
  • Abychom mohli rozhodnout, zda jsou současné akciové trhy v USA předražené, musíme pochopit fundamenty malé skupiny technologických společností, které mají enormní zastoupení ve S&P 500. Nestačí jen porovnat současné valuace s historickými průměry. Pokud nedokážeme vysvětlit, proč jsou tyto technologické akcie drahé, potom můžeme jen těžko tvrdit, že je S&P 500 předražený.
  • Pro budoucí úspěch v investování je nezbytné být specialistou.
  • Value investování je vnímáno jako snaha o přesné ocenění levných akcií obyčejných společností a jejich nákup za nižší cenu. Růstové investování je vnímáno jako nákup akcií slibných firem na základě až příliš vysokých očekávání. Cenou za tento vysoký růstový potenciál jsou jejich vysoké valuace, s nimiž se musíme smířit. Value investování by však mělo být o tom, že nakupujeme cokoliv, co poskytuje lepší hodnotu, po zohlednění všech faktorů.
  • Velká část value investování je postavena na myšlence návratu k průměru. Nakoupíme podhodnocené akcie a prodáme je ve chvíli, kdy diskont zmizí a cena se vrátí zpět ke své vnitřní hodnotě. Tím naše investice končí a hledáme novou investiční příležitost.
  • Růstoví investoři naopak spoléhají spíše na to, že správně odhadli směr a rozsah, přičemž akcií drží do doby, dokud fakta potvrzují jejich investiční tezi a dokud je trend růstový.
  • Marks věří, že růst úrokových sazeb v budoucnu bude mít negativní dopad na růstové akcie.
  • Pouhý pohled na historické valuace nestačí k tomu, abychom rozhodli, zda jsou akciové trhy předražené či nikoliv.
  • Řada value investičních příležitostí, která byla v minulosti investorům k dispozici, časem vymizela.
  • Nedává smysl, aby se value investoři vyhýbali některým investicím jen proto, že:
    • se jedná o technologické akcie,
    • je budoucnost společnosti vzdálená a obtížně kvantifikovatelná,
    • mají vysoké valuace (ve srovnání s historickými průměry) díky jejich růstovému potenciálu.
  • Cílem je rozhodnout, jakou má daná investice hodnotu, a nakoupit za nižší cenu.
  • Není pravdou, že každá společnost, která rychle roste, je nepredikovatelná.
  • I firma se stabilním historickým růstem se může dostat do potíží.
  • Vysoké valuace neznamenají, že je firma nadhodnocená. Nízké valuace automaticky neznamenají, že je podhodnocená.
  • Ne všechny společnosti, u nichž investoři očekávají prudký růst, jej dosáhnou.
  • Pokud najdeme společnost s pověstnou schopností tisknout peníze, tak neprodávejme její akcie jen proto, že výrazně zhodnotily. Za svůj život nenalezneme mnoho podobných firem.