Lidé mají přirozenou tendenci zjednodušovat! Komplexní problémy se často snaží řešit prostřednictvím různých zjednodušených modelů, pravidel, indikátorů či zkratek, které sice mohou na první pohled působit velmi elegantně, avšak které v sobě zároveň mnohdy skrývají obrovské nebezpečí. Ne jinak je tomu ve světě investic.
Nebezpečná zjednodušení
Příkladů je celá řada. Jedním velmi nebezpečným zjednodušením je například akademické pojetí rizika, kdy se všeobecně zakořenilo přesvědčení, že riziko investování do akcií lze vyjádřit prostřednictvím jediného ukazatele v podobě historické volatility tržní ceny. Dalším příkladem může být akademická klasifikace value a růstových akcií. Všechny akcie s nízkým ukazatel P/E lze označit za value akcie a všechny akcie s vysokou hodnotou za růstové akcie. Realita je přitom zcela odlišná. Dalším příkladem zjednodušování jsou tendence používat lineární extrapolaci k určení budoucího vývoje. Řada investorů se při odhadech budoucí ziskovosti firem dopouští kardinální chyby, když vezme historický vývoj zisků za uplynutých 5 let a prostě jej jednoduše protáhne do budoucna. Naivně se domnívají, že se historie bude opakovat. Ve výčtu bychom mohli pokračovat.
Neinvestujme jen podle zpětného zrcátka
Jedním z největších hříchů investorů do podílových fondů, penzijních fondů či jiných forem kolektivního investování je příliš velká fixace na historickou výkonnost fondu. Komplexní problém výběru kvalitního fondu se snaží investoři zjednodušit a mnohdy sklouznou k výběru na základě jediného ukazatele v podobě historického výnosu fondu. A to i přesto, že jsou obklopeni varováním, že historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Historický graf vysokých výnosů je natolik lákavý, až snadno vzbudí naivní očekávání, že se výjimečné výsledky mohou v budoucnu opakovat. Pravda je však bohužel často zcela odlišná a minulí vítězové jsou poraženými budoucnosti (a vice versa).
Vanguard a jejich studie tisícovek fondů
Problematice výběru fondů na základě jejich historické výkonnosti se rozhodla věnovat i společnost Vanguard (studie Quantifying the impact of chasing fund performance). V letech 2003-2013 zkoumali veškeré aktivně řízené fondy z 9 různých investičních strategií z databáze Morningstar (3 568 fondů). Zkoumali 2 různé varianty. První byla strategie buy and hold (kup a drž), která počítala s tím, že investor na začátku nakoupí fond a drží jej beze změny až do konce zkoumaného období. Druhá varianta počítala s aktivním investorem, který prodává fondy s podprůměrnými výsledky a nakupuje fondy s nadprůměrnými historickými výsledky (detaily o metodice ve studii). Simulace vygenerovaly více než 40 miliónů různých výsledků pro všechny možné varianty obou strategií.
Varianta buy and hold překonala ve všech devíti investičních strategiích z kategorizace Morningstaru variantu, kdy investor nakupoval fondy na základě jejich historických výnosů. Vanguard ve své studii navíc nepočítal s vlivem transakčních nákladů a daní. Při jejich zahrnutí lze očekávat, že by byly výsledky varianty výběru na základě historických výsledků ještě horší.
Závěr je prostý. Nikdy nevybírejme fondy čistě na základě jejich historických výnosů!
Kompletní studii naleznete zde.
Tip:
- Další zajímavé studie naleznete v rubrice Research (zde).