Články:

• Zisková sezóna v USA za 3Q/2020 v číslech
• Globální dluhy na nových rekordech
• Dluhy amerických zombie společností se vyšplhaly na 1,4 bilionu USD
• Čína se poprvé chystá vydat dluhopisy se záporným výnosem
• Tesla bude zařazena do indexu S&P 500
• Jak si vede Airbnb před svým IPO?
• Japonské spotřebitelské ceny padají nejrychleji za 10 let

Názory:

• Proč value investování stále funguje – Michael Mauboussin
• Afterpay (ASX: APT) – An Investment Case Study By Hayden Capital
• Konkurenční výhoda a network effect ve finančních službách

Dopisy akcionářům

• Velký přehled dopisů akcionářům za 3Q/2020
• Hayden Capital 3Q/2020
• Crescat Capital 3Q/2020

Statistiky:

• S&P 500 – Tržní konsenzus analytiků – Tržby, zisky a ziskové marže
• S&P 500 sektory – Tržní konsenzus analytiků – Tržby a zisky
• S&P 500 Valuace

Grafy:

• MSCI Value/Momentum index 1975-2020
• Největší správci fondů v USA
• Globální dluhy pokračují v růstu
• Zadlužení rozvíjejících se a rozvinutých zemí

Infografika:

• Výnosy vybraných tříd aktiv (1985-2020)
• Největší exporty jednotlivých zemí

Podcasty:

• Budoucnost kvantitativního investování

Videa:

• Rozhovor s Howardem Marksem (Wharton School – 18.11.2020)

• John Malone o Netflixu a Disney, investicích do reálných aktiv

• Ray Dalio – Zbavte se dluhopisů a hotovosti

• Jeffrey Gundlach – prezentace pro CIEBA Financial Professionals

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 47/2020 appeared first on Investice do akcií.

S prodlužující se dobou rekordně nízkých úrokových sazeb přibývá zombie firem jako hub po dešti. Nádherným inkubátorem z minulosti, kde jsme mohli pozorovat tento vývoj, bylo Japonsko po splasknutí akciové a nemovitostní bubliny na konci osmdesátých let minulého století. Podobný vývoj zažíváme i dnes, tentokráte však na globální úrovni. A to přirozeně nejen u privátních společností, ale i v případě veřejně obchodovaných firem.

Které akciové trhy mají nejvíce zombie firem?

Problematice zombie společností se v článku „The Dead vs. the Living Stocks“ věnoval i Nicolas Rabener ze společnosti FactorResearch. Pro klasifikaci zombie firem zvolil jednoduchý kvantitativní ukazatel úrokového krytí (ICR), který počítá jako EBITDA/úrokové náklady. Pokud je ukazatel pod hodnotou 1, nedokáže společnost hradit své úrokové náklady, což je dlouhodobě neudržitelný stav.

Ze vzorku několika tisíc společností vyloučil finanční sektor, pro který není výše uvedený indikátor příliš vhodný. Ze zbývajících cca 12 000 firem ze 40 akciových trhů dále vyřadil ty, jejichž tržní kapitalizace byla pod úrovní 250 mil. USD (především z důvodu jejich relativně nižší likvidity). Ze zbytku následně vypočítal procento zombie firem s ICR < 1. Jaké akciové trhy dopadly nejhůře?

Nejvyšší procentuální podíl zombie firem vykázala Kanada, Jižní Korea, Norsko či Austrálie, kde více než 10 % firem není schopno splácet úroky ze svých dluhů.

Stejnou problematiku dále zkoumal optikou jednotlivých sektorů. Nejhůře dopadl sektor zdravotnictví, což je vcelku pochopitelné, protože obsahuje řadu začínajících farmaceutických firem, které jsou ve svých počátcích při vývoji léků ztrátové. Následuje sektor komunikačních služeb, informačních technologií či materiálů.

Výše uvedené výsledky je nutné brát s rezervou. Autor totiž bohužel neuvádí bližší informace o použitých datech (kdy byl průzkum prováděn, jak velký byl celkový vzorek dat, zda byla pro výpočet ICR použita čtvrtletní či roční data, atd.). Jedná-li se například o statistiky z letošního roku, tak jsou přirozeně značně zkreslené koronavirem. Stejně tak i zvolený ukazatel není zcela vhodný, protože zachycuje jen velmi krátké období hospodaření společnosti.

I přesto se však nezaškodí nad výše uvedenými závěry na chvíli zamyslet. Například … Zvyšuje-li se globálně již téměř deset let počet zombie firem, nemůže to být jeden z důvodů, proč se nedaří statisticky levným akciím vybraným na základě nízkého ukazatele P/BV (akademické pojetí value investování)? Kdy se tento trend zastaví? Co bude katalyzátorem změny? Do kdy může rostoucí zadlužení korporátního sektoru v jednotlivých zemích ještě pokračovat, než se dočkáme zvýšené míry bankrotů?

Nad výše uvedenými závěry by se měli dále zamyslet i investoři zaměřující se na indexové ETF jednotlivých zemí, kteří vybírají tyto indexy pomocí jednoduchých kvantitativních value ukazatelů. Statisticky levné indexy mají totiž často své opodstatnění. Ne vždy jsou věci, které se zdají být na první pohled levné, skutečně levné (a vice versa). Indexové ETF s nejnižšími ukazateli P/BV, P/E, P/CF či P/S nutně nemusí být podhodnocené a už vůbec nemusí být tou nejlepší investicí na trhu.  

Dále vyvstávají zajímavé otázky související s faktorovým investováním. Kolik zombie firem je například obsaženo v MSCI, S&P či FTSE value indexech? A jaká jsou tato procenta ve srovnání s minulostí?

V otázkách bychom mohli pokračovat dál a dál.

Rostoucí počet zombie společností je pro globální ekonomiku (i akciové trhy) velmi špatnou zprávou. Tohoto negativního jevu se však patrně bohužel zbavíme až ve chvíli, kdy začnou centrální banky ve světě zvyšovat úrokové sazby. Tento scénář je zatím nicméně v nedohlednu.

The post Jaké akciové trhy mají nejvíce zombie firem? appeared first on Investice do akcií.

Články:

• Akciový trh v USA nebyl vzhledem k ekonomice nikdy tak velký, jako je nyní
• Velké společnosti dominují indexu S&P 500, a to nejvíce v historii
• Update ziskové sezóny v USA
• Zombifikace USA – 40 % veřejně obchodovaných společností je ztrátových
• Globální dluh k HDP vyšplhal v minulém roce na nové maximum

Názory:

• Berkshire Hathaway – Kultura důvěry

Čtvrtletní dopisy akcionářům

• Wedgewood Partners 4Q/2019
• Longleaf Funds 4Q/2019
• Miller Value Partners 4Q/2019
• Dodge & Cox funds 4Q/2019
• O’Shaughnessy 4Q/2019

Grafy:

• 10 % populace v USA vlastní 84 % akcií
• 5 největších společností nemělo v indexu S&P 500 nikdy tak velkou váhu jako nyní

Infografika:

• US akcie ve 4Q/2019
• Periodická tabulka komoditních výnosů
• Problém stárnoucí světové populace
• Veškeré světové bohatství dle jednotlivých zemí

Podcast:

• Jak postavit koncentrované portfolio – Matthew Benkendorf
• Jaká je cena špatně vyhodnoceného rizika? Úrokové sazby, trh repo operací a aktivistický FED – podcast s Jimem Grantem

Videa:

• Aktivistický hedge fond manažer Jeff Ubben z ValueAct Capital o Spring Fund (ZDE)
• Krátká exkurze do mentálních modelů (ZDE)
• Daniel Kaheman (jeden z nejuznávanějších akademiků v oblasti behaviorálních financí) – Rychlé a pomalé myšlení, učení se a umělá inteligence (ZDE)

The post Přehled nejzajímavějších videí a článků týdne 3/2020 appeared first on Investice do akcií.

Firmy očekávají horší zisky

Zdá se, že po vynikajícím prvním a druhém čtvrtletí letošního roku se zisky společností v indexu S&P 500 začínají pozvolna vracet k normálu. Procento firem, které očekává ve třetím čtvrtletí horší zisky, se vyšplhalo na 76 %, což je nejhorší hodnota od 1Q 2016.

Jakým sektorům důvěřují analytici nejvíce?

Akcie v indexu S&P 500 mají v současnosti 10 929 doporučení k nákupu, držení či prodeji. Analytici doporučují 52,6 % firem nakoupit, 41,7 % držet a pouhých 5,7 % firem prodat. Nejvíce nákupních doporučení je v sektoru energií (59 %), zdravotnictví (58 %) a materiálů (58 %). Nejvíce prodejních doporučení ve spotřebitelském sektoru (consumer staples 10 %) a v utilitách (8 %). V tabulkách níže jsou pak uvedeny společnosti s nejvyšším procentuálním množstvím analytiků, kteří doporučují nákup a následně i prodej. Uvidíme, jak budou analytici ve svých odhadech úspěšní.

Rostoucí úrokové sazby mohou mít negativní vliv na zisky

S dalšími zajímavými grafy přišla banka Goldman Sachs. Z grafů lze usoudit, že rostoucí úrokové sazby mohou být v budoucnu protivětrem firemních zisků. Rok 2018 se stane po několika letech prvním rokem, kdy průměrné úrokové náklady (úroky placené z úvěrů) firem v USA vzrostou. Zatím pouze nepatrně. Rostoucí sazby a úrokové náklady se pro firmy mohou stát problémem v době, kdy budou muset refinancovat své dluhy. Dle odhadů banky bude do roku 2020 splatných 20 % všech dluhů amerických firem z nefinančního sektoru, do roku 2023 pak 47 % dluhů.

Potenciální problém představují především dluhopisy firem s úvěrovým ratingem BBB (jeden stupeň nad spekulativním ratingem), jejichž objem se nyní v USA pohybuje na úrovni kolem 2 biliónů USD (nefinanční společnosti). To je přibližně 58 % všech nefinančních dluhopisů v investičním stupni (nejvyšší hodnota za 10 let).  Historie nám ukazuje, že v případě potíží by mohly ratingové agentury snížit úvěrové hodnocení u 5-15 % těchto dluhopisů. To nyní představuje velmi vysoké číslo a je otázkou, jak se s takovým objemem dokáže poprat podstatně menší trh spekulativních dluhopisů, a o kolik se následně těmto firmám zvýší jejich úrokové náklady při refinancování. Čím větší budou platit úroky, tím nižší lze očekávat zisky.

Roste množství zombie společností

Se zajímavým varováním přišla v posledních dnech Bank for International Settlements (BIS). Tzv. centrální banka centrálních bank ve své čtvrtletí zprávě (ZDE) upozorňuje, že neustálé snižování úrokových sazeb přispělo k růstu celkového množství tzv. zombie společností. Jedná se o firmy, které nejsou schopné splácet ze zisků své dluhy a úroky. Tyto společnosti se stávají brzdou ekonomického růstu, protože jsou méně produktivní a redukují celkový objem zaměstnanců a investic, který by mohl směřovat do produktivních společností.

Jedná se jen o další z důsledků extrémní politiky nulových úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování centrálních bank. Od devadesátých let reagují centrální bankéři na každý problém v ekonomice snižováním úrokových sazeb (asijská krize, LTCM, technologický bublina, nemovitostí bublina) a udržováním sazeb na nízkých úrovních déle, než by bylo zdrávo. Jakmile narazily na nulu, představily centrální banky netradiční způsoby intervencí (v případě FEDu např. QE1, QE2, QE3, TARP, ZIRP, …), které v historii nemají obdoby. V krátkodobém a střednědobém horizontu sice situaci prozatím vždy zachránily, avšak nedokážou zabránit vedlejším negativním důsledkům, které jsou s jejich politikou spojené.

Zmiňme jen několik příkladů, k nimž extrémně uvolněná monetární politika více či méně přispěla (Nutno zdůraznit, že vinu rozhodně nelze svalovat jen na centrální banky! Za většinou níže uvedených problémů stojí vždy více subjektů.). Vznik spekulativních bublin, kumulace dluhů (nejvyšší globální zadlužení v historii), pokřivení cen na trzích (a s ním spojené pokřivení informační funkce cen), efekt TINA (There Is No Alternative – díky stlačení výnosů bezpečných investic na nulu či do záporu byla řada investorů donucena nakupovat rizikovější investice, než jaké by za normální situace nakupovala), rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými (cílení na tzv. wealth effect pomohlo primárně majitelům akcií, nikoliv však většině obyvatel USA, pro které jsou hlavním zdrojem příjmů platy) a v neposlední řadě i nárůst zombie firem, které jsou brzdou rychlejšího tempa růstu ekonomiky.

Nerovnoměrné rozložení bohatství v USA – nůžky se dále rozevírají

Graf níže zobrazuje poměr platů CEO k průměrné mzdě jejich zaměstnanců, a to v období mezi lety 1965-2017. Autoři použili data Economic Policy Institute, který zkoumal platy CEO 350 největších společností v USA dle tržeb. Zatímco ještě v roce 1965 byl průměrný plat CEO 20x vyšší než plat jejich zaměstnanců, tak dnes se hodnota vyšplhala na 312 násobek!

Autoři grafu se již bohužel nezabývali vysvětlením těchto prudce se rozevírajících nůžek. Jedním z vysvětlení možná může být čím dál tím větší roztříštěnost vlastnické struktury zkombinovaná s růstem počtu pasivních institucionálních investorů (ať již indexové fondy či aktivně řízené fondy), kteří rezignovali na svou roli vlastníků společností, a neúčastní se valných hromad, kde se rozhoduje o odměnách vrcholového managementu. Nelze se tudíž divit, že vedení firem tohoto stavu často využívá ve svůj prospěch (Pozn. Výše uvedené domněnky se neopírají o žádná reálná data, mohou být proto zcela chybné a důvody mohou být jiné.).

Posledním zajímavým grafem tohoto týdne, který částečně vysvětluje současný růst populismu v USA, je rozložení bohatství v největší ekonomice světa. Horních 0,1 % obyvatel Spojených států vlastní téměř stejné jmění jako „spodních“ 90 % jejich spoluobčanů. Naposledy jsme byli svědky takto dramatického nepoměru ve dvacátých a třicátých letech minulého století.

The post Růst počtu zombie firem, oblíbené sektory analytiků, platy CEO vůči zaměstnancům a nerovnoměrné rozložení bohatství v USA appeared first on Investice do akcií.