Kompletní podcast naleznete ZDE.

Aktuální strukturu Value Fund a Global Value Fund naleznete ZDE a ZDE.

Hlavní myšlenky:

• Každá akcie má 2 ceny – tržní cenu a cenu odpovídající vnitřní hodnotě.
• Firma má velmi silnou kulturu value investování.
• V Tweedy Browne investují jak do statisticky levných deep value akcií, tak do akcií kvalitních společností.
• V případě deep value akcií se snaží nakupovat akcie velmi cyklických firem, které se prodávají s velkým diskontem vůči účetní hodnotě hmotných aktiv, a které mají nízký dluh a silnou rozvahu. Zároveň nesmí mít pochyby, že je podnikání společnosti natolik silné, aby přežilo ekonomický cyklus. U těchto společností je výhled pro nejbližší období většinou velmi špatný.
• Většina value investorů se v posledních letech přesunula od deep value investování k value investování, jež preferuje Warren Buffett.
• V Tweedy Browne nakupují společnosti za 2/3 konzervativního odhadu jejich vnitřní hodnoty.
• V posledních letech není příliš mnoho akcií, které by vyhovovaly deep value investičnímu stylu. Jedním z důvodů je několikaletý pokles úrokových sazeb k nule.
• Preferují širší diverzifikaci, protože se v rámci let několikrát na vlastní kůži přesvědčili, že jakkoliv se zdá být akcie či firma dobrá, může dopadnout špatně.
• Snaží se nemít v jednom odvětví více než 15-20 % portfolia a v žádné zemi více než 20-25 % portfolia. Následně je výběr závislý pouze na levnosti akcie vůči jejich konzervativnímu odhadu vnitřní hodnoty. Portfolia fondů jsou nicméně i přes vyšší míru diverzifikace zcela odlišná od akciových indexů.
• Při výběru akcií používají screening, všichni jsou generalisti. Nikdo se nespecializuje na jedno odvětví či konkrétní společnosti.
• Vnitřní hodnotu odhadují jako hodnotu, kterou by byl ochotný zaplatit kupující z privátní sféry za celou firmu, kdyby se CEO rozhodl celou společnost prodat. Studují proto intenzivně ceny, v rámci nichž byly v poslední době realizovány jednotlivé fúze a akvizice. Na základě nich odvozují private market value podobných firem.
• Každý nový nápad musí splnit 2 podmínky – je cena dostatečně nízká s ohledem na její vnitřní hodnotu (private market value) a je cena dostatečně nízká nejen na relativní, ale i na absolutní bázi?
• Každá valuace by měla být podpořena cash-flow společnosti, zároveň nesmí být postavena na velmi dlouhodobých predikcích budoucnosti (budoucí ziskovosti).
• V rámci screeningů používají často ukazatele EV/EBIT (měl by být < 10), tržní kapitalizaci > než 200 mil. USD, owner earnings yield (Net Operating Profit After Tax/EV neboli EBIT*(1-tax rate)/EV) je > 8 %, maximum Net Debt/EBITDA 2,5.
• Dále se dívají na konkurenty firem, na 52-týdenní minima, nákupy insiderů.
• Následně přečtou výroční zprávy, čtvrtletní zprávy, research analytiků, vytvoří oceňovací model, studují trendy v daném podnikání, studují historii a vývoj marží (snaží se pochopit důvody růstů a poklesů).
• Snaží se odhadnout normalizované zisky v průběhu cyklu.
• Dále sledují schopnost společnosti generovat free cash flow. Jsou-li zisky podpořeny free cash flow, jsou podstatně důvěryhodnější.
• Následně se zaměří na rizika společnosti.
• Pokud naleznou kvantitativně levnou akcii, potom je většinou spojena s nepříznivými zprávami. Úkolem analytika je proto správně identifikovat rizika, která jsou s firmou spojená. Následně vyhodnotí, zda jsou dočasná, či jsou trvalá a strukturální.
• Potom se snaží odhadnout maximální downside akcie (potenciál maximálního poklesu). Následně odhadují pravděpodobnost tohoto scénáře.
• Nehledají katalyzátory. Většinou když jsou katalyzátory známé, tak jsou již obsaženy v ceně.
• Jejich největší konkurenční výhodou je jejich dlouhodobý investiční horizont v řádu několika let a jejich trpělivost. Většina jejich konkurentů má horizont pouhých 12-18 měsíců.
• Zaměřují se i na kvalitativní stránku společnosti. Jaký je její podnikatelský model, má firma konkurenční výhodu? Jak těžké je vytlačit ji z jejího oboru podnikání?
• Pochopení podnikatelských modelů, jejich udržitelnosti a stálosti je v dnešním světě velmi důležité.
• Konkurenční výhoda je často vidět na číslech, avšak měli bychom vždy pochopit důvod konkurenční výhody a její stálost.
• Máme 4 základní druhy konkurenčních výhod:
  • nehmotná aktiva (značky, patenty, licence)
  • vysoké náklady změny
  • network effect
  • společnosti s nejnižšími produkčními náklady
• Mají rádi monopoly a oligopoly. Dále stabilitu tržních podílů.
• Zaměstnanci a zakladatelé mají ve fondech přibližně 1 miliardu USD svých vlastních prostředků a investují tak bok po boku se svými klienty.
• Současná situace (FAANG akcie) jim připomíná Nifty-Fifty mánii. FAANG akcie jsou sice vynikající kvalitní společnosti, ale jejich ceny a valuace odrážejí až příliš velký optimismus.
• Důvodem, proč řada investorů není schopná praktikovat value investování, je jeho psychologická náročnost. Musíme vydržet dlouhá období podprůměrné výkonnosti. V jednom z takových období jsme nyní.
• Aktuálně mají o něco více hotovosti než normálně (cca 12-13 % portfolia).
• V poslední době nakupovali švédskou průmyslovou společnost Trelleborg AB (Ticker: SE:TREL.B).
• Většina zajímavých příležitostí je mimo USA, kde je i více tržních neefektivit. Aktuálně mají zhruba 70 % všech prostředků ve fondech v akciích mimo USA.
• Dále považují za velmi podhodnocené akcie Berkshire Hathaway (BRKA, BRKB).

The post Od brokera Benjamina Grahama k ikoně value investování – Tweedy Browne appeared first on Investice do akcií.