Kompletní článek naleznete ZDE.

Hlavní myšlenky:

• Value investoři hledají investiční příležitosti v oblastech, kterým se většina ostatních investorů z nějakých důvodů vyhýbá. Nízká cena zaplacená za aktivum, které všichni nenávidí, je většinou následně doprovázena bolestí, napětím a často i zoufalstvím. Velmi často je nám totiž prezentována řada rozumných argumentů, proč je cena nízká. Avšak vždy můžeme najít situace, kdy s vaničkou vylijeme i dítě.
• Čím dál více value investorů přešlo v posledních letech od tradičních value akcií ke kvalitním akciím.
• Spread mezi výkonností tradičních value akcií a celým trhem (S&P 500) je však jeden z největších v historii.

• Investiční „stádo“ si naplno osvojilo kvalitní akcie a zapomnělo na disciplínu, která vyžaduje za tato aktiva platit rozumnou cenu.
• Buffett dosahoval nejlepší výkonnosti a alfy (nadvýnosu oproti trhu) v době, kdy investoval do tradičních value akcií. Se změnou přístupu (a růstem velikosti Berkshire Hathaway) začala klesat i alfa.

• Podobný osud potkal i value investora Toma Gaynera ze společnosti Markel.
• Tobias Carlisle porovnával výkonnost deep value akcií a akcií vybraných na základě tzv. „magic formula“ (autor Joel Greenblatt), která by měla kvantitativně filtrovat kvalitnější akcie za rozumnou cenu, a to za období 1972-2007. Průměrná roční výkonnost se pohybovala na úrovni 18,6 % vs. 16,2 % ve prospěch deep value akcií.
• Wood uvádí několik příkladů generování alfy nákupem aktiv ve stresu, avšak za velmi nízkou cenu, a to na příkladu společnosti Exor či v případě dvou skvělých evropských podnikatelů Vincenta Bolloré a Bernarda Arnaulta.
• Závěrem konstatuje, že je čas opustit přelidněnou populární cestu kvalitních společností, a vrátit se zpět k value stylu.

The post Tam a zpět – příběh value investování appeared first on Investice do akcií.