Vítězové minulosti, poražení budoucnosti?

Problematice historických výnosů fondů a jejich korelaci s výnosy budoucími jsme se věnovali již v minulosti, a to v článcích „Výběr fondů na základě jejich historické výkonnosti se nevyplácí“ a „Nesuďme fond jen podle krátkodobých výnosů“, kde jsme odkázali na dvě zajímavé studie, z nichž je možné dovodit jasný závěr.

Nikdy nevybírejme fondy čistě na základě jejich historických výnosů!

Dnes se podíváme na statistiku společnosti S&P Dow Jones Indices s názvem „Does Past Performance Matter? The Persistence Scorecard“, která mapuje výkonnost stovek podílových fondů napříč různými třídami aktiv. Zaměříme se přirozeně na akcie. Výsledky podporují závěry výše uvedených studií.  

Pravděpodobnost, že se fondy s nejlepší historickou výkonností udrží na špici srovnávacího žebříčku, není příliš vysoká. Data odhalila, že nejvýnosnější fondy minulosti se v pětiletém období velmi často propadly mezi fondy s nejhorší výkonností. Z kvartilu (25 % fondů) s nejlepší historickou výkonností se 31,5 % fondů propadlo mezi 25 % nejhorších. Pouhých 16,1 % zůstalo mezi nejlepšími. Naopak z kvartilu fondů s nejhorší výkonností se 15,3 % vyšplhalo mezi fondy s nejlepší, 15,1 % zůstalo mezi nejhoršími.  

Fondy z nejhoršího kvartilu se velmi často sloučily s jinými fondy, případně byly zrušeny.

Velmi zajímavá je i tabulka znázorňující konzistenci nadprůměrných výnosů v pětiletém období. Jste přesvědčeni, že je váš fond schopný dosahovat neustále výjimečných výsledků a překonávat konkurenci? Potom byste patrně měli revidovat svá očekávání. Tabulka níže znázorňuje, kolik fondů dokázalo zůstat pět po sobě jdoucích ročních období se svou roční výkonností soustavně mezi 25 % nejúspěšnějších fondů. Výsledek příliš nepovzbudí. Pouhá 0,7 %!

Více zajímavých statistik naleznete přímo v reportu „Does Past Performance Matter? The Persistence Scorecard“.

Výše uvedená data potvrzují, že vybírat fond čistě na základě jeho historických výnosů není příliš rozumná strategie. Američané mají pro tento přístup trefné označení „performance chasing“, kdy se drobní investoři doslova „honí“ za úspěchy minulosti. Nakupují fondy, kterým se v minulosti výjimečně dařilo, a prodávají ty, které je svou výkonností zklamaly. Většinou však přesně v nejméně vhodný okamžik, kdy již úspěšné fondy vyčerpaly svůj potenciál nadprůměrných výnosů, a hvězdná léta střídá období podprůměrné výkonnosti. A jak už to tak bývá, řadě fondů s podprůměrnou historickou výkonností se naopak začne dařit. Ze zbitých psů včerejška se stávají hvězdy dneška, sláva včerejších vítězů se pozvolna rozplývá.

Závěrem tedy nezbývá, než zopakovat:  Nikdy nevybírejme fondy čistě na základě jejich historických výnosů!

The post Jaký je vztah mezi historickými výnosy fondu a jeho výnosy v budoucnu? appeared first on Investice do akcií.

Nebezpečná zjednodušení

Příkladů je celá řada. Jedním velmi nebezpečným zjednodušením je například akademické pojetí rizika, kdy se všeobecně zakořenilo přesvědčení, že riziko investování do akcií lze vyjádřit prostřednictvím jediného ukazatele v podobě historické volatility tržní ceny. Dalším příkladem může být akademická klasifikace value a růstových akcií. Všechny akcie s nízkým ukazatel P/E lze označit za value akcie a všechny akcie s vysokou hodnotou za růstové akcie. Realita je přitom zcela odlišná. Dalším příkladem zjednodušování jsou tendence používat lineární extrapolaci k určení budoucího vývoje. Řada investorů se při odhadech budoucí ziskovosti firem dopouští kardinální chyby, když vezme historický vývoj zisků za uplynutých 5 let a prostě jej jednoduše protáhne do budoucna. Naivně se domnívají, že se historie bude opakovat. Ve výčtu bychom mohli pokračovat.

Neinvestujme jen podle zpětného zrcátka

Jedním z největších hříchů investorů do podílových fondů, penzijních fondů či jiných forem kolektivního investování je příliš velká fixace na historickou výkonnost fondu. Komplexní problém výběru kvalitního fondu se snaží investoři zjednodušit a mnohdy sklouznou k výběru na základě jediného ukazatele v podobě historického výnosu fondu. A to i přesto, že jsou obklopeni varováním, že historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Historický graf vysokých výnosů je natolik lákavý, až snadno vzbudí naivní očekávání, že se výjimečné výsledky mohou v budoucnu opakovat. Pravda je však bohužel často zcela odlišná a minulí vítězové jsou poraženými budoucnosti (a vice versa).

Vanguard a jejich studie tisícovek fondů

Problematice výběru fondů na základě jejich historické výkonnosti se rozhodla věnovat i společnost Vanguard (studie Quantifying the impact of chasing fund performance). V letech 2003-2013 zkoumali veškeré aktivně řízené fondy z 9 různých investičních strategií z databáze Morningstar (3 568 fondů). Zkoumali 2 různé varianty. První byla strategie buy and hold (kup a drž), která počítala s tím, že investor na začátku nakoupí fond a drží jej beze změny až do konce zkoumaného období. Druhá varianta počítala s aktivním investorem, který prodává fondy s podprůměrnými výsledky a nakupuje fondy s nadprůměrnými historickými výsledky (detaily o metodice ve studii). Simulace vygenerovaly více než 40 miliónů různých výsledků pro všechny možné varianty obou strategií.

Varianta buy and hold překonala ve všech devíti investičních strategiích z kategorizace Morningstaru variantu, kdy investor nakupoval fondy na základě jejich historických výnosů. Vanguard ve své studii navíc nepočítal s vlivem transakčních nákladů a daní. Při jejich zahrnutí lze očekávat, že by byly výsledky varianty výběru na základě historických výsledků ještě horší.

Závěr je prostý. Nikdy nevybírejme fondy čistě na základě jejich historických výnosů!

Kompletní studii naleznete zde.

Tip:

• Další zajímavé studie naleznete v rubrice Research (zde).

The post Výběr fondů na základě jejich historické výkonnosti se nevyplácí appeared first on Investice do akcií.