Inflace v ČR od roku 1990

Při pohledu na průměrnou roční inflaci od roku 1990 zjistíme, že se růst spotřebitelských cen v ČR pohyboval prakticky po celá devadesátá léta kolem hranice 10 %. Výjimkou byl extrém v roce 1993, kdy dosáhla inflace hrozivých 53,6 %. Na konci devadesátých let se nicméně již centrální bance podařilo dostat růst cen pod kontrolu.

V průměru tak inflace v ČR od roku 1990 dosáhla 6,1 %, mediánová úroveň se pohybuje kolem 2,8 %. Pokud vyloučíme „divoká devadesátá“ léta, tak průměr poklesne na 2,4 % a medián na 2,3 %. Tedy k úrovním blízkým dlouhodobému inflačnímu cíli* ČNB. Z historického pohledu by tedy měla očekávaná průměrná roční míra inflace v roce 2022 (dle odhadů ČNB dosáhne 8,5 %) vystoupat na nejvyšší úroveň od roku 1998. Skutečně se tedy jedná o hodnotu vysoce nadprůměrnou, která významně překračuje cíl centrálních bankéřů.   

Průměrná míra inflace ve světě od roku 1900

Při pohledu na historická data ze zemí za hranicemi ČR zjistíme, že se průměrná roční míra inflace v žádné ze zkoumaných zemí nedostala pod 2 %, na která v posledních několika desetiletích cílí většina centrálních bank ve vyspělých zemích (průkopníkem inflačního cílování se stal v roce 1990 Nový Zéland).

V zemích jako je Rakousko, Německo, Itálie či Japonsko je inflace přirozeně zkreslena válečnými a poválečnými roky (i když v případě Německa je z dat vyloučena hyperinflace z let 1922-23). Nicméně i přesto se dlouhodobá inflace ve zkoumaných zemích pohybuje v průměru (po vyloučení Rakouska) kolem hranice 5 %. Spojené státy jsou se svými 3 % spíše světlou výjimkou. Při pohledu na data z Credit Suisse Global Investment Returns Yearbook 2022 (z níž jsou čerpána, tabulka str. 12) zjistíme, že ve většině zemí dosáhla inflace své nejvyšší roční hodnoty v letech 1917-1923. Na druhou stranu byly roky maximální inflace často střídány roky s rekordní deflací (deflace = pokles cen). Detail s maximálními a minimálními hodnotami naleznete v reportu Credit Suisse.

V rozvíjejících se zemích takto dlouhá historická data nemáme k dispozici. Většinou jsou dostupná až od roku 1960. Z výsledků je nicméně zřejmé, že zde byla situace ještě horší než v případě zemí rozvinutých. Dlouhodobé průměry jsou podstatně výše, přičemž extrémem je Brazílie a Argentina s průměrnou inflací 169,8 % resp. 178,8 %.

* Cílování inflace – Centrální banka si stanoví inflační cíl (či inflační pásmo), k němuž se snaží pomocí své měnové politiky přiblížit. ČNB má tento cíl nastavený od roku 2010, podobně jako většina centrálních bank z vyspělých ekonomik, na 2 %. ČNB přistoupila k cílování inflace v roce 1998. Pomocí inflačního cílování se centrální banka snaží udržet cenovou stabilitu, kterou si v ideálním případě představuje jako každoroční růst cen o 2 %.

The post Inflace – historická perspektiva appeared first on Investice do akcií.

Zjistili, že jednou z nejdůležitějších složek, která je třeba pro dlouhodobý růst inflace, jsou rostoucí náklady práce. Pro dlouhodobější růst cenové hladiny je tudíž nezbytné, aby rostly mzdy výrazně rychleji než produktivita práce. Ve Spojených státech jsme v současnosti svědky zcela opačného fenoménu (tzv. mzdové represe). Nedojde-li tedy k setrvalejšímu tlaku na růst mezd, tak nelze očekávat, že by se inflace na delší dobu zakořenila v ekonomice.

První část velmi zajímavé analýzy hlavních příčin inflace naleznete v dokumentu „Part 1: Inflation – Tall Tales and True Causes ZDE“.

The post Inflace – Báchorky a skutečné příčiny appeared first on Investice do akcií.