Rok 2019 se co do výkonnosti akciových trhů zapsal do historie jako jeden z nejúspěšnějších za několik let. Akciové indexy posílily o desítky procent. Jak se ovšem vyvíjejí valuace jednotlivých akciových trhů? Které se z pohledu valuačních ukazatelů zdají být statisticky levné? A které naopak drahé? S hledáním odpovědí pomohou čtenářům níže uvedené grafy.
Zdrojem dat jsou stránky StarCapital. Data jsou k 31.12.2019.
Akciové trhy optikou valuačních ukazatelů
Na grafech níže vidíme seřazené jednotlivé akciové regiony dle hodnot základních valuačních ukazatelů. Jedná se o ukazatele:
- CAPE (Cyclically Adjusted Price-to-Earnings ratio)
- PE (Price to Earnings ratio)
- PC (Price to Cash-flow ratio)
- PB (Price to Book ratio)
- PS (Price to Sales ratio)
Z výsledků je zřejmé, že z pohledu valuačních ukazatelů se jeví jako statisticky nejlevnější akcie v Rusku, Turecku, Maďarsku, Jižní Koreji, Polsku, Rakousku, Itálii či v Číně. Na opačném konci žebříčku jsou akcie z Indie, Dánska, USA, Švýcarska či Nového Zélandu.
Akciové trhy s nejvyšším dividendovým výnosem
A jaké akciové trhy mají nejvyšší dividendový výnos?
Valuace jsou pouze jednou stranou mince. Jaké trhy mají nejvyšší ROE?
Valuace jsou pouze jednou stranou mince. Statisticky levné akcie ještě nutně nemusí být podhodnocené. Pokud firma balancuje rok co rok na tenké hranici mezi ziskem a ztrátou, přičemž svým majitelům generuje dlouhodobě rentabilitu vlastního jmění (tzv. ROE) ve výši 1-2 %, což je srovnatelná hodnota s výnosy některých spořicích účtů či termínovaných vkladů, potom si bezpochyby zaslouží být levná. Pokud je naopak schopná dosahovat nadprůměrné rentability, potom si přirozeně zaslouží vyšší valuace. Společnosti s vysokými valuačními ukazateli (statisticky drahé) tudíž nemusí být vždy nutně nadhodnocené a vice versa.
Podobné je to i s akciovými indexy, které se navíc zásadně liší svou sektorovou strukturou, koncentrací/diverzifikací, volatilitou měny indexu a řadou dalších faktorů, díky nimž nemusí být vzájemné srovnání vždy zcela korektní (často srovnáváme jablka s hruškami).
Pokud jsme se však již pustili do srovnání regionů z hlediska valuací, potom se podívejme i na druhou stranu mince, kterou je rentabilita vlastního jmění (ROE). Jaké regiony jsou na tom nejlépe?
Výsledky mohou být pro mnohé překvapivé. První místo obsadily ruské akcie. Na druhé příčce jsou akcie z USA a dále pak akcie z rozvíjejících se trhů. Nejhůře si naopak vedou akcie v Řecku, Jižní Koreji, Izraeli či v Malajsii. Při posuzování ROE je však nutné brát v potaz, zda se jedná o dlouhodobě udržitelnou míru rentability, či pouhý jednorázový výkyv. Toto však bohužel nebylo v níže uvedeném grafu předmětem zkoumání, proto je nutné brát výsledky s rezervou.
Nyní tedy pojďme valuace a rentabilitu spojit dohromady. Jak to uděláme? Způsobů je celá řada. Jedním z nich může být spojení valuačního ukazatele PB (tržní hodnota na akcii k účetní hodnotě na akcii) a ROE (rentability vlastního jmění). Složený ukazatel PB/ROE nám říká, kolik zaplatíme za 1 % rentability. Čím nižší částku platíme, tím lépe.
Jaké regiony jsou tedy z výše uvedeného pohledu nejlevnější? Rusko, Turecko, Maďarsko, Čína, Rakousko, Polsko či Singapur. Nejdražší se naopak jeví Indie, Dánsko, Švýcarsko, Nový Zéland či Spojené státy.
Upozornění: Výše uvedené názory jsou čistě osobními názory autora webu a v žádném případě by neměly být vnímány jako doporučení k nákupu či prodeji! Názory autora se mohou v čase měnit. Autor webu v době psaní článku vlastní ve svém osobním portfoliu indexové ETF rozvíjejících se trhů a Jižní Koreje. Autor webu nepřebírá žádnou odpovědnost za škodu způsobenou použitím tohoto textu nebo informací v něm obsažených. Každý investor je povinen přijmout vlastní informované rozhodnutí o vhodnosti každé investice. Investiční nástroje uvedené v textu nemusí být vhodné pro všechny investory. Minulá výkonnost investičních nástrojů nezaručuje výkonnost budoucí. Očekávaná budoucí výkonnost je založena na předpokladech, které nemusí nastat.