Dividendové akcie se v uplynulých letech staly populární oblastí, do níž řada investorů alokovala svůj kapitál. Jednou z příčin byla snaha zajistit si v prostředí nulových úrokových sazeb alespoň nějaký pravidelný příjem. Vzrůstající popularity dividendových akcií si brzy všimli i akademici z oblasti behaviorálních financí a přišli se zajímavou studií. Investoři (individuální i institucionální) mají tendence mentálně oddělovat kapitálové a dividendové zisky akcií, a to i přesto, že tržní cena reaguje tradičně na výplatu dividend poklesem.
Mentální oddělení dividend od kapitálových zisků
Dr. Samuel M. Hartzmark a Dr. David Solomon ve studii „The Dividend Disconnect (ZDE)“ ukázali, že investoři v rámci svého mentálního účetnictví oddělují pravidelný příjem v podobě dividend od cenových pohybů, přičemž mají tendence držet déle akcie s vysokým dividendovým výnosem, u nichž jsou ochotni tolerovat větší rozkolísanost ceny. Jedná se o obdobu tzv. dispozičního efektu, kdy mají investoři sklon k předčasnému prodeji ziskových pozic příliš brzy, přičemž ztrátové pozice naopak drží ve svých portfoliích až příliš dlouho a doufají, že se jejich cena vrátí zpět k ceně pořizovací. Příčinou tohoto jevu je zvýšená averze investorů ke ztrátám.
Autoři studie dále zjistili, že poptávka po dividendách je tradičně vyšší v dobách nízkých úrokových sazeb a slabých tržních výnosů. Růst poptávky tlačí vzhůru valuace. Čím vyšší jsou valuace, tím nižší lze očekávat budoucí výnosy dividendových akcií. Studie dále odhalila, že investoři jen zřídka reinvestují peníze získané z dividend do akcií, které dividendy vyplácely. Jejich procentuální váha v portfoliu tudíž v čase klesá. Namísto toho nakupují akcie jiných firem. To následně vede k vyššímu růstu cen akcií, které dividendy nevyplácí, a to v době, kdy se celkově vyplácí největší množství dividend (např. v USA tradičně každý kvartál).
Na rozdíl od některých předchozích akademických tvrzení údajně investoři při svých úvahách o příjmech z dividend či z prodeje akcií zvažují i poplatky a daně.
V obecné rovině je potom vyšší poptávka po akciích s relativně stabilní dividendou, která je nejlépe v čase rostoucí. Poptávka po dividendových akciích je nižší v obdobích, kterým předcházely solidní tržní výnosy.
Autoři závěrem konstatují, že pokud investoři nakupují dividendové akcie v době vysoké poptávky, kdy jsou jejich valuace vysoké, tak dosáhnou nižších výnosů. Odhadují, že při nákupu v době vysoké poptávky dosáhnou o 2-4 % nižší výnos. Investor, který nakupuje a prodává dividendové akcie ve stejném okamžiku jako většina ostatních investorů na trhu, ztratí značnou část akciové prémie.
Tip:
- Podrobnější zamyšlení nad problematikou dividend naleznete v článku „Proč (ne)nakupovat dividendové akcie?“