V roce 2018 se dle údajů Světové banky obchodovaly na burzách akcie 43 342 společností. Toto úctyhodné číslo představuje pro akciového investora množinu všech potenciálních investičních příležitostí. Zároveň je však i trochu děsivé, obzvláště při představě, že bychom postupně procházeli jednu akcii po druhé. Pokud bychom věnovali studiu každé akcie pouhou hodinu času, osm hodin denně, potom by prostudování všech firem vyžadovalo cca 14,8 let nepřetržité práce. To přirozeně není v silách individuálního investora. Jak tedy vybírat akcie a jak výše uvedený počet potenciálních příležitostí co nejefektivněji zredukovat na přijatelnou míru? Odpovědí je akciový screening.
Co je akciový screening?
Existují dva základní způsoby fundamentálního stockpickingu – top-down a bottom-up. Jejich rozdíly jsme si vysvětlili v článku „Jaký je rozdíl ve vyhledávání investičních příležitostí přístupem top-down a bottom-up?“. Value investoři patří výhradně do tábora bottom-up investorů, kteří hledají investiční příležitosti „zezdola“. Zajímají se o fundamenty jednotlivých společností a nikoliv o makroekonomické predikce. Koncentrují tudíž svou pozornost na relativně snadno poznatelné oblasti, kde mohou mít na rozdíl od makroekonomických predikcí konkurenční výhodu nad ostatními.
Investiční příležitosti přirozeně nehledají nahodile, ale systematicky. Jedním ze způsobů systematického vyhledávání je i akciový screening. Screening je kvantitativní nástroj využívaný k filtrování akcií, které splňují předem definovaná kritéria. Tato kritéria závisí na investiční strategii investora a na druhu akcií, o které se zajímá. Mohou být fundamentálního či jiného charakteru. Screening vyfiltruje z obrovského množství obchodovaných akcií podstatně menší soubor, který splňuje naše specifické požadavky, a který můžeme následně dále detailněji analyzovat. Je jedním z efektivních nástrojů k hledání potenciálních investičních příležitostí.
Akciový screening a investiční strategie
Uveďme si několik příkladů. Jednou z konkurenčních výhod, kterou mohou drobní investoři na akciových trzích využít, jsou přehnané reakce na negativní zprávy. Investoři mají tendence čas od času nepřiměřeně reagovat na negativní zprávy či sérii negativních zpráv. Mají tendence k lineární extrapolaci do budoucna, což vede k iracionálním prodejům bez ohledu na vnitřní hodnotu akcie. Zveřejní-li například společnost 3x po sobě překvapivý pokles zisků, začnou investoři očekávat, že bude tento trend pokračovat i v budoucnu a raději se akcií zbaví. Výše uvedené ještě umocní orientace řady institucionálních i individuálních investorů na krátkodobé výsledky, kdy pokud akcie neslibuje v nejbližších 3, 6 či 12 měsících dostatečně atraktivní výnosový potenciál, potom se jí tito investoři raději vyhnou. To však poskytuje prostor pro časovou arbitráž investorům, jejichž investiční horizont se pohybuje v řádu let a krátkodobými výsledky se příliš nezabývají.
Ptáte se, co má výše uvedené společného se screeningem? Screening nám pomůže vyfiltrovat akcie, u nichž je zvýšená pravděpodobnost, že k přehnaným reakcím mohlo dojít. Zvolme nejtriviálnější výběrové kritérium v podobě cenového minima. Náš screening nám například může vyfiltrovat pouze takové akcie, jejichž tržní cena se nachází na 52-týdenním minimu. Časový horizont přirozeně můžeme změnit dle libosti. Viděli bychom raději akcie s cenou nejníže za 3 roky? Není problém. Zajímají nás spíše potenciální iracionální reakce na aktuálně oznámené hospodářské výsledky či jiné novinky? Můžeme nastavit vyhledávání na denní či týdenní pokles větší než X %.
Dalším příkladem mohou být nákupy insiderů. Za insidera je považován zaměstnanec, vlastník či manažer konkrétní společnosti, který má přistup k informacím, jež mohou být veřejnosti dosud neznámé. Insideři jsou v rámci bonusových programů firmy často odměňování akciemi, a i když nejsou, tak stále mají možnost nakupovat či prodávat tyto akcie na burze. Regulace však vyžaduje, aby objem svých nákupů i prodejů reportovali a tyto informace byly veřejnosti dostupné. Důvodů k prodeji akcií může být celá řada (rozvod, nákup nového domu, nové auto, dovolená, školné pro děti, …). Důvod k nákupu však bývá většinou jen jeden. Insider považuje akcie své společnosti za podhodnocené.
A zde již přichází na řadu screening. Investor může nastavit parametry vyhledávání takovým způsobem, aby získal pouze akcie společností, v nichž insideři v posledních 3, 6 či 12 měsících nakupovali významný podíl firemních akcií. Parametry může nastavit na počet nakupujících insiderů, na objem či doplnit o podmínku, že jej zajímají jen nákupy insiderů, kteří drží ve firmě významný vlastnický podíl. Dále může například hledat jen takové firmy, kde insideři drží více než X % akcií firmy a zároveň nakupují. Plejáda možností je široká. Výsledky následně investor podrobí vlastní analýze.
Screening mohou dále využít i investoři, kteří do svého portfolia hledají akcie s vysokým dividendovým výnosem. Stačí zadat do filtru parametr dividendový výnos větší než X % a následně seřadit akcie od největšího výnosu po nejmenší. K tomu můžeme přidat další parametry, které nám pomohou automaticky odfiltrovat akcie, které sice aktuálně vykazují vysoký dividendový výnos, ale u kterých je nepravděpodobné, že takto vysokou úroveň výnosu dlouhodobě udrží (například mají-li výplatní poměr vyšší než 100 %, k tomu velmi vysoké zadlužení a klesající zisky).
Stejným způsobem můžeme screening využít při hledání potenciálně hluboce podhodnocených akcií či akcií kvalitních společností s dlouhodobě udržitelnou konkurenční výhodou. Zde však již nebudeme vyhledávat akcie pouze na základě jednoho parametru, ale na základě skupiny fundamentálních ukazatelů, které jsou pro daný typ firem charakteristické. Tyto společné charakteristiky jsou zadány do screeningové aplikace, která z tisíců akcií po celém světě vybere pouze ty, jež splňují zadané požadavky investora.
Investor může mít jeden či více akciových screeningů, pomocí nichž hledá investiční příležitosti. Jednotlivé screeningy se mohou zaměřit na výběr společností, které svými charakteristikami odpovídají konkrétní investiční strategii, či na konkrétní neefektivity trhu, kterých se snaží investor využít ve svůj prospěch. Jaké tržní neefektivity existují? Kompletní výčet přirozeně nikde nenaleznete, protože se neustále mění s tím, jak některé neefektivity zanikají a nové vznikají. Pro představu se na některé z nich, které byly v minulosti identifikovány, můžete podívat do knihy Investice do akcií – Základy value investování, článku „Jaké tržní neefektivity lze na trhu využít“, „Jaké investiční přístupy fungovaly v minulosti na akciových trzích?“, poslechnout si podcast „Čtyři zdroje nadvýnosu“ či prozkoumat studie v rubrice Research.
Akciový screening je efektivní nástroj k hledání investičních příležitostí, který individuálním i institucionálním investorům ušetří spoustu času. Zároveň se jedná o systematický přístup, který redukuje obrovskou množinu čítající desetitisíce akcií na přijatelný soubor potenciálních příležitostí vhodných k detailnějšímu zkoumání.
Ve druhé části miniseriálu o akciovém screeningu se podíváme na volně dostupné screeningové aplikace, které mohou drobní investoři využít a na jednotlivé skupiny ukazatelů, na jejichž základě lze filtrovat.