Kompletní podcast naleznete ZDE.

Aktuální portfolio Gardner Russo & Gardner naleznete ZDE. Níže dále naleznete infografiku znázorňující 100 nejcennějších značek ve světě v roce 2018 dle metodiky časopisu Forbes.

Hlavní myšlenky Thomase Russa:

• Russo vyrostl v malém městě ve Wisconsinu.
• V jeho rodném státě byl v průběhu svého života svědkem objevení ropných nalezišť a zároveň i jejich rychlého vyčerpání. Uvědomil si zranitelnost komoditních firem, kterým se od té doby vyhýbá.
• Po vysoké škole nastoupil do banky, kde se zaměřil na dluhopisy. Brzy však pochopil, že jej mnohem více zajímají akcie.
• Uvědomil si, že patří do kategorie velmi trpělivých investorů, kteří jsou schopní investovat do společností a držet je v portfoliu řadu let.
• Na začátku osmdesátých let absolvoval MBA program na Columbia Business School v oblasti práva. Zde navštívil přednášku Warrena Buffetta, která jej uchvátila.
• Investiční přístup Russa je rozdílný od přístupu Benjamina Grahama, který preferoval nákup statisticky levných akcií.
• K investicím do kvalitních firem jej mimo jiné vedla i nákladová složka investování, především pak vysoké daně z kapitálových zisků, které musí investoři platit státu po prodeji akcií. Proto se zaměřil na akcie kvalitních firem, které je možné držet několik let, a které reinvestují kapitál do podnikání s rozumnou mírou rentability. Zároveň na firmy, které vede management orientovaný na zájmy svých akcionářů a nikoliv jen na své vlastní.
• Důležité je odměňovat management za dlouhodobý růst společnosti a nikoliv za krátkodobé výsledky. Proto se rád zaměřuje na společnosti, v nichž drží značné rozhodovací právo zakladatelé či jejich následovníci.
• Buffett radil studentům, aby se zaměřili na oblasti, které je baví. Proto se začal věnovat spotřebitelskému sektoru.
• V roce 1986 se začal zajímat o výrobce alkoholu. V té době byl sektor velmi roztříštěný a postupně se začínal konsolidovat, aby reagoval na měnící se oblast maloobchodu. V té době jej zaujala malá společnost Brown-Forman Corp. (BF.A), která byla v nemilosti Wall Street a vyráběla whiskey Jack Daniels. Akcie prudce propadla. Potkal se s managementem společnosti, který mu sdělil, že v budoucnu hodlají většinu FCF investovat do rozvoje značky Jack Daniels a do globální expanze. Management se zároveň netajil skutečností, že tato expanze bude generovat po delší dobu ztráty, protože prosazení se na nových trzích vyžaduje významné investice a dostatek času. Podotkli však, že si ztráty mohou dovolit, protože jim Jack Daniels v USA generuje dostatek hotovosti, který expanzi za hranice Spojených států umožní. To si řada konkurentů nemohla dovolit. Měli tzv. kapacitu trpět, na rozdíl od svých konkurentů. V roce 1986 proto Russo investoval. Po několika letech slavila firma obrovský úspěch. Expanze se vydařila.
• Při výběru podobných firem, a vyhodnocování zda jsou schopné úspěšně investovat do dalšího rozvoje společnosti, vyhodnocuje, zda mají onu „kapacitu trpět“ a schopnost ustát tlak v podobě negativních krátkodobých až střednědobých hospodářských výsledků, které budou penalizovány Wall Street, jež je zaměřena převážně na krátkodobé výsledky. Pokud tuto schopnost mají, potom je to obrovská konkurenční výhoda. Většinou ji mají primárně rodinné firmy či společnosti, v nichž má zakládající rodina velké rozhodovací pravomoci.
• Expanze západních výrobců alkoholu v Číně trvala dle Russa mnohem déle, než původně předpokládal.  Země byla specifická díky velké oblibě místního alkoholického nápoje Maotai, který Číňané řadu let zatvrzele preferovali.
• V případě společností se silnou značkou z oblasti spotřeby se nejvíce obává nedostatečných investic do dalšího rozvoje ve prospěch lepších krátkodobých hospodářských výsledků.
• Amazon (AMZN) je údajně jedním z vynikajících příkladů společnosti, která ukázala „schopnost trpět“. Jeff Bezos (zakladatel firmy) se nikdy příliš nezajímal o vykazované zisky, ale vždy se orientoval na rozvoj společnosti.  
• Jednoznačně upřednostňuje koncentrované portfolio společností, kterým detailně rozumí. Je specializovaný na několik málo odvětví, které zná velmi dobře. Ostatním se vyhýbá.
• U firem, kde zakládající rodina nemá hlavní rozhodovací slovo, požadují management orientovaný na zájmy akcionářů. Investice společnosti musí být činěny v nejlepším zájmu akcionářů.
• Jedno z velkých rizik investora je, že zaplatí příliš vysokou cenu za růžové vyhlídky budoucího růstu společnosti.
• Russo investoval malou část portfolia do akcií Googlu (GOOGL). Jedním z důvodů byly diskuze s managementem společností v jeho současném portfoliu, který tvrdil, že si dnes nedokáže představit podnikání bez reklamy na internetu. Internetové reklamě dnes dominuje Google a Facebook (FB).
• Facebook Russo zatím nenakoupil, především kvůli jejich problémům s ochranou osobních údajů. Zatím není jasné, jak se s těmito potížemi Facebook vyrovná a zda bude na konci stejnou společností, jako je dnes.
• Regulace technologických společností je jednou z velkých otázek, kterou se zabývá při investici do firem typu Google. Tyto obavy jej také v minulosti odrazovaly od investic do Googlu.
• Brexit je pro Evropu špatný. Díky „drolení“ ztrácí Evropa ekonomickou konkurenční výhodu v podobě velkého jednotného trhu.
• Oblast firem sázejících na silnou značku v oblasti spotřeby se v posledních letech po několika dekádách mění.

The post Investování do akcií firem se silnou značkou z oblasti spotřeby appeared first on Investice do akcií.

Investice do akcií firem se silnou značkou již není to, co bývala. Obzvláště náchylný je technologický sektor, kde je životní cyklus výrobku extrémně krátký. Řada společností, které ve své době dominovaly vybraným sektorům, dnes veskrze upadla v zapomnění. Několik příkladů za všechny – Nokia, BlackBerry, Palm, AOL, Kodak, Polaroid, Motorola, Atari, Xerox, Toshiba, JVC a další. Níže uvedené video zobrazuje vývoj patnácti nejvýznamnějších značek světa od roku 2000 do roku 2018 (dle metodiky společnosti Interbrand ZDE). Levá strana grafu znázorňuje hodnotu značky v milionech USD, v pravém dolním rohu je potom procentuální tempo růstu vybraných firem.

Obzvláště zajímavý je poměrně rychlý propad výrobce cigaret Marlboro, banky Citigroup, technologických firem Nokia, IBM, Intel či firmy GE a naopak raketový vzestup Google, Apple, Samsung, Amazon a Facebook. Zvažme, jak rychle bychom si byli ochotni připustit, případně jak rychle bychom odhalili, vytrácející se konkurenční výhodu výše uvedených firem, které ve své době dominovaly svým sektorům. Dále pak, jaká by byla naše schopnost odhalit budoucí vítěze, a zda bychom je byli schopni nakoupit v době, kdy se ještě prodávaly za rozumné valuace.  

The post Patnáct nejvýznamnějších značek světa a jejich vývoj v čase appeared first on Investice do akcií.