Označení indexový fond (či ETF) evokuje často u mnohých investorů představu, že jeho nákupem získávají široce diverzifikované portfolio akcií*. Zejména jedná-li se o akciový index celé země, nebo má-li index v názvu vysokou číslovku (např. Russell 1000). To je ovšem omyl. Není totiž index jako index. Níže si uvedeme příklady několika indexových ETF, které překvapí svou koncentrací.

* Pozn: Diverzifikací snižují investoři tzv. nesystematické riziko. Tedy riziko spojené s investicí do akcií konkrétní firmy či firem. Pokud vlastníme všechny akcie na daném akciovém trhu, tak nesystematické riziko zcela eliminujeme a zůstane nám pouze riziko spojené s daným trhem – tzv. systematické riziko.

Začněme populárním americkým indexem NASDAQ 100. Nasdaq před několika dny oznámil, že je nucený upravit metodiku výpočtu indexu a rebalancovat jej, protože některé velké technologické společnosti mají v indexu díky svému nedávnému růstu příliš velkou váhu. Konkrétně se jedná o firmy Microsoft (12,63 %), Apple (12,21 %) a Nvidia (6,97 %), které dnes dohromady tvoří přibližně 32 % celého indexu. Pět největších firem tvoří 43 % indexu, deset největších společností potom 58,7 % indexu. Nasdaq k podobnému kroku naposledy přistoupil v roce 1998 a 2011.

Podobnou míru koncentrace má americký růstový index Russell 1000 Growth. Z názvu by se mohlo zdát, že stovky akcií musí být dostatečná diverzifikace. Při hlubším zkoumání ale zjistíme, že pouhé tři akcie mají dohromady v indexu váhu 29,9 % (Apple, Microsoft, Amazon). Přičteme-li k nim ještě Nvidii a Teslu, získáme 38,1 % váhu. Top 10 firem má váhu 50,9 %.

Podobně jsou na tom indexy vybraných zemí. Například 23 % akciového indexu v Jižní Koreji tvoří akcie společnosti Samsung Electronics. Přičteme-li k tomu všechny samostatně obchodované společnosti z konglomerátu Samsung, dostaneme se na číslo ještě vyšší.

The post Iluze diverzifikace aneb není index jako index appeared first on Investice do akcií.