Hlavní témata:

• 1:29 – Akcie „Magnificent Seven“ v indexu S&P 500
• 5:57 – Fundamentální indexy
• 12:37 – Jak se dívat na makro
• 20:39 – Prognóza budoucího vývoje úrokových sazeb
• 21:25 – Energetický sektor
• 24:47 – Proč se sektory v průběhu času stávají stabilnějšími a dolar nabírá na síle
• 27:07 – Alokace aktiv a model Research Affiliates
• 28:46 – Kontrariánské názory, s nimiž se kolegové v Research Affiliates neztotožňují
• 33:17 – Hodnocení kvality a význam kapitálové disciplíny
• 37:56 – Nejpamátnější investice Que

The post O fundamentálních indexech, energetickém sektoru a makru appeared first on Investice do akcií.

Stručný popis fundamentálních indexů a smart beta investování je uveden v závěru článku.

Kompletní rozhovor pro Bloomberg Masters in Business naleznete ZDE.

V rozhovoru Arnott hovoří:

• O licencích na fundamentální indexy.
• O smart beta investování a investování do jednotlivých faktorů.
• O data miningu při hledání nových faktorů.
• Co jsou to faktory – beta, value, nízká tržní kapitalizace, kvalita, momentum a další.
• Podrobněji o value faktoru.
• O bublinách a antibublinách.
• O podprůměrné výkonnosti akcií, které byly zařazovány do indexu S&P 500 a nadprůměrné výkonnosti vyřazovaných akcií.
• O srovnání klasického indexového investování a investování do fundamentálních indexů.
• O kontrariánském způsobu investování.
• Proč value investování čas od času nefunguje.
• O zdrojích výnosů akcií.
• O FAANG akciích a paralelách s technologickou bublinou na přelomu tisíciletí.
• O nákladech fundamentálních indexů.

Co jsou to fundamentální indexy?

Klasické akciové indexy jsou většinou konstruovány na základě tržní kapitalizace. To znamená, že celkový počet firemních akcií je vynásoben aktuální tržní cenou. Tím získáme tržní kapitalizaci společnosti. Akciové indexy jsou složeny z desítek až stovek akcií. Klasické indexové fondy či ETF následně kopírují tyto indexy a snaží se dosáhnout totožné výkonnosti.

Tvůrci fundamentálních indexů (a fondy, které jejich výkonnost kopírují) nicméně argumentují, že indexy konstruované na základě tržní kapitalizace nejsou optimální. Akcie, které v minulosti nejvíce rostly, mají v indexech největší váhu. Avšak pravděpodobnost, že jsou tyto akcie podhodnocené, je relativně nízká. Naopak nepopulární akcie budou mít přirozeně nízkou váhu, i když jsou levné a mohou být výrazně podhodnocené. Proto přišli s fundamentálními indexy, kde je váha v indexu určována tržbami, zisky, účetní hodnotou, dividendami či jinými fundamenty a nikoliv tržní kapitalizací.

Co je to smart beta investování?

Smart beta investování do akcií vzniklo na základě akademických studií, které odhalily tzv. faktory, které dokázaly v dlouhodobém horizontu z nějakého racionálně vysvětlitelného důvodu překonávat tržní výkonnost. Nepřekonávaly ji sice soustavně rok za rokem, ale v dlouhodobém období toho byly schopny. Nejčastěji hovoříme o 5 faktorech (beta, value, nízká tržní kapitalizace, kvalita a momentum).

Na základě těchto faktorů vznikly tzv. smart beta ETF, které investují dle transparentních a předem definovaných kritérií do jednoho či více z těchto faktorů a konstruují portfolio fondu na základě přesně stanovených pravidel. Jedná se o investování ležící na pomezí pasivního a aktivního investování.

Např. ETF orientovaný na value faktor se zaměří na akcie z indexu S&P 500. Ty seřadí dle value ukazatelů P/E, P/S, P/BV a P/CF od největších po nejmenší. Následně nakoupí 100 akcií s nejnižší hodnotou výše uvedených ukazatelů. Každý rok se proces opakuje a portfolio je upraveno dle aktuálního žebříčku.

The post Arnott o fundamentálních indexech, smart beta investování, spekulativních bublinách, FAANG akciích appeared first on Investice do akcií.