Dalším z diskutovaných témat jsou základní způsoby, jak lze překonat výkonnost akciového indexu – lepším výběrem individuálních akcií či časováním trhu. Dále rozebírají mýtus, že akcie dobré společnosti jsou vždy dobrou investicí. Velmi okrajově také zmiňují negativní vliv poplatků na výkonnost investora.

Závěrem navrhují východisko v podobě tzv. dollar cost averagingu (neboli strategie pravidelných nákupů v čase – např. každý měsíc investujeme pravidelnou sumu peněz do akciového indexu, a to bez ohledu na současnou situaci na finančních trzích), který doporučují aplikovat na pasivních nízkonákladových fondech, které kopírují akciový index.

http://https://youtu.be/zdS5wSRpIpU

S většinou uvedených myšlenek lze souhlasit. Avšak se závěrem se lze ztotožnit pouze částečně. Je pravdou, že překonání výkonnosti akciového indexu není v dlouhodobém horizontu snadné! Průměrný investor, který:

• má dlouhodobý investiční horizont
• nemá žádné zkušenosti s investováním
• nemá dostatek času či chuti, aby se investování věnoval
• a není si jistý, jak vybrat aktivně řízený fond,

udělá za normálních okolností nejlépe, když si skutečně zvolí pasivní nízkonákladový indexový fond (například široce diverzifikovaný indexový ETF).

Avšak každý value investor ví, že cena je to, co za investici platíme a hodnota je to, co dostáváme. Každá investice může být extrémně levná, ale i extrémně předražená. Vždy záleží na zaplacené ceně. Výjimkou nejsou ani široce diverzifikované akciové indexy. Pokud za akcie zaplatíme příliš vysokou cenu (např. podobně jako na vrcholu technologické bubliny v USA v případě akciového indexu S&P 500 či NASDAQ), potom budou naše dlouhodobé investiční výsledky mizerné. A nezachrání nás ani investice do indexu.

Přirozeně tedy vyvstává otázka, co jsou to normální okolnosti? Normální okolnosti jsou takové, kdy se valuace akciových indexů pohybují X % kolem průměrných dlouhodobých úrovní. Jedná se tudíž o valuace, které nejsou na extrémních úrovních. Jakmile se valuace daného indexu vyšplhají k historickým extrémům, potom by se měl mít indexový investor velmi na pozoru, protože se zvyšuje pravděpodobnost prudkých propadů a zároveň roste pravděpodobnost, že dlouhodobé průměrné výnosy budou podstatně nižší, než byl historický průměr (nebo budou dokonce i záporné).

The post Každý investor je sám sobě největším nepřítelem appeared first on Investice do akcií.