Rekordní množství aktiv ve ztrátě

Deutsche Bank zveřejnila zajímavý graf porovnávající procentuální množství aktiv s negativním ročním výnosem. Banka sestavila historii ročních výnosů u 38 různých druhů aktiv. Letošní rok přirozeně ještě neskončil, a proto je ve srovnání použit výnos od počátku roku. Ke konci října bylo 89 % všech sledovaných aktiv ve ztrátě (v USD vyjádření). To je nejvyšší hodnota od roku 1901. Výkonnost v lokální měně byla o něco příznivější. Nejhorší výsledky přitom následují jen deset měsíců po nejlepších výsledcích v historii. Rok 2017 ukončilo v červených číslech pouhé 1 % aktiv.

Výsledek není zase až tak překvapivý. Extrémně uvolněná měnová politika centrálních bank ve světě (v podobě nulových úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování) vedla k předražení všech tříd aktiv. Nyní se přebytečná likvidita začíná stahovat z oběhu a sazby po několika letech míří opět vzhůru. To má přirozeně vliv na všechny třídy aktiv. Nelze tudíž vyloučit, že se podobný vývoj bude v budoucnu ještě opakovat. V podobných situacích potom bohužel investory nezachrání ani tradiční sázka na diverzifikaci mezi několik různých tříd aktiv. V říjnu totiž klesaly jak akcie, tak většina dluhopisů či komodit. Jednou z mála výjimek, které stály za povšimnutí, byly brazilské akcie a zlato. Vítězem se bezpochyby stala i hotovost.

Výkonnost vybraných tříd aktiv od počátku roku 2018

Při pohledu na graf dolarové výkonnosti vybraných tříd aktiv od počátku roku 2018 zjistíme, že se nejlépe dařilo ropě Brent a WTI, technologickému indexu NASDAQ, americkým akciím (index S&P 500), ruským akciím (index Micex) a americkým spekulativním dluhopisům. Na chvostu byly naopak čínské akcie, řecké akcie, akcie finančních institucí v Evropě či měď. Kontrariánská mentalita value investorů přirozeně nabádá začít hledat dlouhodobé investiční příležitosti v třídách aktiv, které nejvíce poklesly. Avšak vždy je třeba mít na paměti, že samotný pokles ceny ještě nutně neznamená, že je daná třída aktiv podhodnocená a že se jedná o dobrou investici. Vždy je třeba vycházet z valuací!

Fondy se přesunuly do defenzivních akcií

Pravidelný průzkum Bank of America mezi aktivně řízenými akciovými fondy v USA za 3Q odhalil, že před započetím výsledkové sezóny došlo k největší rotaci z cyklických akcií do defenzivních od roku 2008.

Mzdové náklady v USA rostou

Poslední statistiky ukazují, že náklady práce pro zaměstnavatele v USA rychle rostou. Ve 3Q došlo k meziročnímu růstu o 2,8 %. Nízká nezaměstnanost v kombinaci se svižným růstem ekonomiky vede k tlaku na růst mezd. Uvidíme, jak se růst nákladů v kombinaci s negativním efektem obchodních válek promítne do nadprůměrně vysokých ziskových marží amerických korporací.

Vysoké zadlužení korporací v USA a velmi nízká míra bankrotů

Závěrem si opět nelze odpustit dva grafy o vysokém zadlužení. První ukazuje dluh amerických nefinančních společností jako procento HDP (žlutá křivka, pravá osa) a zároveň míru bankrotů spekulativních dluhopisů (zelená křivka, levá osa). Z grafu je zřejmé, že jsme svědky velmi nepříznivé situace, kdy máme rekordní zadlužení a velmi nízkou míru bankrotů. Dříve či později se situace změní. S rostoucími sazbami a blížící se recesí lze očekávat i vyšší míru bankrotů. Akciový investor by si měl tudíž při investicích za oceánem dávat velký pozor na finanční zdraví akcií firem, do nichž investuje.

Kdo bude kupovat italské státní dluhopisy?

Poslední graf mapuje hlavní zdroje poptávky po italských státních dluhopisech od roku 2015. Připomeňme, že italský státní dluh dosahuje velmi vysokých 131,8 % HDP, přičemž současná vláda hodlá v zadlužování pokračovat. Bankovní sektor se navíc potýká s vysokým množstvím nesplácených úvěrů. Procento nesplácených úvěrů se v Itálii pohybuje na úrovni 11,1 %. V Německu, Francii či Nizozemí dosahuje přitom 1,9 %, 3,1 % a 2,2 %. Ale naopak v Řecku to je 45 %, v Portugalsku 16,6 % a v Irsku 11,2 %.

Z grafu je zřejmé, že převážná část nákupů šla na vrub Evropské centrální banky. Nefinanční sektor prodával, zahraniční investoři a italský finanční sektor byli spíše neutrální. Otázkou tedy je, kdo bude nakupovat italské státní dluhopisy, jakmile ECB přestane se svým programem kvantitativního uvolňování a začne zvyšovat úrokové sazby. To vše v situaci, kdy Itálie plánuje vyšší rozpočtový deficit (tedy nutnost emise většího množství dluhopisů). Kombinace klesající poptávky ze strany centrální banky a rostoucí nabídky státních dluhopisů není v tuto chvíli pro jihoevropský stát příliš příznivá. Investoři proto mají zcela oprávněně obavy, což se projevuje i na cenách italských státních dluhopisů.

The post Rekordní množství aktiv ve ztrátě, rebalancování portfolio manažerů v USA, nepříznivé vyhlídky Itálie appeared first on Investice do akcií.